29

Baví ho starat se o dům

Pavel Černoch je od svého dvojčete Petra k nerozeznání. Oba sourozenci jsou předsedy samospráv, oba v Mostě a oba upřednostnili správu SBD Krušnohor. Jsou nerozlučně spojeni od dětství a i teď v dospělosti. Rozdělili se jen na vojně, kde byli po pět měsíců odveleni každý na jiné místo. „Studovali jsme spolu základku, pak učňák, společně jsme nastoupili na dráhu, pak na vojnu. Po vojně jsme následovali otce na šachtu,“ říká Pavel, mladší od brášky a nejmladší ze všech čtyř sourozenců. On také přemluvil bráchu, aby vzal funkci předsedy ve svém domě. Blok 11, společenství vlastníků číslo 153, má 45 bytových jednotek. Dům byl privatizován před devíti lety. „Šel jsem se tenkrát zeptat na Habit, co se zamýšlí s naším domem. Hned mi dali fascikl papírů a začal jsem se starat. O rok později byl ustaven domovní výbor a já zvolen za předsedu.“
 

SPÁSNÉ ROZHODNUTÍ

Podnikatelé z domu ho nejprve přemlouvali, aby si zřídili vlastní správu, ale on byl prozíravý. „Udělali jsem dobře, že jsme správu svěřili Krušnohoru. Jako kdybych už tenkrát tušil, že na práci zůstanu hlavně sám. Bez pochlebování Krušnohoru si myslím, že rozhodnutí bylo tím nejlepším, co jsme mohli udělat. Starost o technický stav domu včetně revizí, o účetnictví, o oslovování firem na investiční akce... – to a mnohem víc pro nás dělá Krušnohor. Nedovedu si představit, že by to všechno zůstalo jenom na mně. Lidi si totiž nechtějí krátit svůj čas prací pro ostatní, pro společné bydlení. I ve výboru nás bývalo šest, teď jsme pouze tři.“
 

PŘI VICHŘICI MÁ STRES

Pavlu Černochovi nečiní problém dělat něco pro lidi. Dokonce se sám stará o údržbu domu. Po nedávné vichřici jste ho mohli vidět na střeše, jak opravuje strhané tašky. „Nedalo se nic jiného dělat. Silný vítr zanechal po sobě spoušť a firmy měly plné ruce práce. Než abychom čekali, tak jsme se sousedem vylezli na střechu sami a opravili jsme chybějící tašky. Střecha je v kritickém stavu. Potřebuje rekonstrukci jako sůl. Při nárazových větrech lítají tašky jedna za druhou, poškodily už pět aut. Mám hlavně obavy o zdraví lidí. Když fouká, dostávám se do stresu.“
 

HNED ČTYŘI STŘECHY

Blok 11 je výjimečný tím, že má střechy hned čtyři – hlavní, dva přístavky a ochoz nad obchody. „Ochoz a jeden přístavek už je po rekonstrukci, druhý přístavek budeme dělat teď na jaře. Na centrální střechu si budeme muset vzít úvěr. Chci o možnosti zřízení úvěru ve výši 3 milionů korun informovat lidi na výroční schůzi. Z tohoto úvěru bychom pořídili i výměnu oken,“ zvažuje Pavel Černoch. Dům má všechny byty o velikosti 2+1. Znamená to, že mladí se tu dlouho nezdrží, odcházejí do většího.
 

SÁM VYKLÍZEL SKLEPY

„Když je někdo vstřícný, nedokážu ho odmítnout. Snažím se mu vyhovět v každém přání. Možná jsem trochu měkký a tu a tam někdo mé dobrácké povahy zneužívá. Anebo nezneužívá, ale nepřiloží ruku ke společnému dílu. Ve sklepích už se hromadil nepořádek, tak jsem objednal velkoobjemový kontejner. Jak myslíte, že to dopadlo? Staré ledničky a krámy jsem nakonec tahal ze společných prostor do kontejneru sám. Ale co, aspoň máme čisto,“ pohodí hlavou Pavel Černoch. A z očí jako by se mu dalo vyčíst, že práci pro lidi dělá rád. Taky se někdy umí rozčílit, a taky někdy pomyslí na to, proč to vlastně všechno dělá, jestli by se na předsedování neměl vykašlat. Negativní myšlenky ho ale nedrží dlouho. Když se ohlédne, vidí za sebou velký kus práce a když se podívá dopředu, vidí ještě hodně povinností před sebou. „Každá krize rychle pomine. Dělat pro lidi mě prostě baví.“

Radka SLÍŽOVÁ