Co tě nezabije, to tě posílí

« Jak jsme začínali (106) »

Ve funkci předsedkyně společenství vlastníků jednotek je teprve tři čtvrtě roku. Má ale za sebou pořádný křest ohněm – doslova a do písmene. V jejím domě vypukl požár. Zkušenost, o kterou nestojí snad žádný předseda. Na její psychice se tato závažná událost ale neprojevila. „Co tě nezabije, to tě posílí,“ ocitovala text známé písně při začátku naší návštěvy ve schůzovní místnosti domu neustále se usmívající, odvážná, štíhlá a celkově sportovně vypadající ZUZANA VÍTKOVÁ, předsedkyně SVJ 633 z bloku 377 v ulici U Věžových domů v sousedství mosteckého Rozkvětu. (O požáru si přečtete na následující dvoustraně.)

UČÍ SE A UČÍ

„Funkci předsedkyně jsem začala vykonávat 1. července loňského roku, ale ve výboru jsem v té době pracovala již čtyři roky. Shodou okolností jsem v něm vystřídala manžela, který již nechtěl pokračovat. Zkušenosti z práce v domě tedy nějaké mám,“ sdělila Zuzana Vítková a dodala: „Pořád se učím a učím. Je to docela pestrá a hlavně duševně náročná činnost. Ostatně práce s lidmi je vždycky těžká. Je to prostě řehole, kterou je třeba zvládat. A na práci nejsem sama, jsou tu další členové domovního výboru – Miluše Pondělíčková a bývalý předseda Otto Novák.“ Za největší problém považuje paní předsedkyně špatné mezilidské vztahy.

ZÁVIST A NEZÁJEM

Vztahy jsou prý hrozné. „Leckteří lidé mi připadávají velice závistiví, jsou neochotní naslouchat druhým, nevnímají problémy kolem sebe, vlastně jsou zaměření do sebe a okolí je nezajímá. Prostě typický problém života v paneláku, v našem případě v pořádně vysokém věžáku,“ svěřila se Zuzana Vítková.

NA OKRAJI BRONXU

Dům má třináct poschodí a sedmdesát osm bytů. V přízemí nechybějí nebytové prostory vhodné pro drobné podnikání. Paní předsedkyně přiznala, že se jí v domě žije dobře a nebýt popsaných problémů žilo by se ještě líp. Váží si toho, že dům je v samém centru města Mostu, blízko je do obchodů, provozoven služeb a pohostinských zařízení. „Restaurací a heren máme v sousední ulici Ve Dvoře více než dost, což se zvláště v době uzavíraček projevuje zvýšeným hlukem,“ popsala Zuzana Vítková. Dobře ví, že ulici se říká mostecký Bronx, protože se v ní daří kriminalitě. „V podstatě každý druhý týden jsou zde rozbitá auta,“ upozornila předsedkyně SVJ. Situace se prý v tomto směru postupně zhoršuje.

ZATÍM JEN ÚDRŽBA, ALE…

Moc práce na domě již takříkajíc nezbývá. „Vlastně už děláme jenom servisní činnost, čili věnujeme se údržbě. Jinak máme hotovo. Je to díky zodpovědnému přístupu tříčlenného výboru v předchozích letech,“ zdůraznila Zuzana Vítková. Objekt je zateplen, má zajímavě barevně řešenou fasádu, střecha je opravená, zrekonstruované jsou rozvody plynu, vody, odpadní potrubí, výtahy jsou rovněž nové, vstupní dveře do domu se otevírají na čipy, takže nezvaní hosté by se dovnitř bloku dostat neměli (při zodpovědném přístupu bydlících – dodáváme z redakce). „Jako výbor navrhneme lidem na shromáždění vlastníků bytů to, abychom si v domě nechali nainstalovat bezpečnostní kamerový systém, řekla Zuzana Vítková. Ta chce s bydlícími probrat i možnost likvidace van v bývalé prádelně v přízemí, odkud se šíří zápach. Prostory by následně mohly být zútulněny a vhodně využívány pro činnost bydlících, například jako kočárkárna.

Paní předsedkyně se zrovna moc netěší na léta nadcházející, protože očekává, že nastanou technické problémy. „Balkony jsou na tom již nyní špatně a bude muset dojít na jejich rekonstrukci. Obávám se, že totéž nastane v případě elektroinstalace,“ předpověděla Zuzana Vítková. Až bude na fondu oprav potřebné množství peníze, práce si dají do plánu činnosti SVJ.

„Přeji si, aby se mezilidské vztahy zlepšily – a potom hned všechno půjde snáz,“ vyslovila přání při loučení Zuzana Vítková.

Text a foto: Petr PROKEŠ