Proč musím odejít já? Proč neodcházejí nepřizpůsobiví, kteří tady dělají nepořádek a znechucují slušným lidem bydlení?

RŮŽENA KUBÍKOVÁ oplývá životní energií, má veselou náturu a také potřebný nadhled. Poslední dobou ale připouští, že už se ve Stovkách nedá slušně žít. Pozoruje totiž, že situace v této problémové lokalitě se dále zhoršuje a ta přestává být vhodnou k bydlení i žití pro běžného (slušného) občana. A právě ona ve Stovkách bydlí.

Blok 100 – dominanta lokality pohledem od Chomutovské ulice. Problémy v soužití zde opět narůstají.

Lidé žijící v této lokalitě, která je jinak součástí hezké a stále k lepšímu se proměňující Podžatecké čtvrti, znají Růženu Kubíkovou jako předsedkyni SVJ 649 ve stavební spojce bloků 99-100 na třídě Budovatelů. O své funkcionářské práci ale tentokrát hovořit nechtěla. (Možná až příště.) Tentokrát se s námi chtěla podělit – jako běžný občan – o své aktuální zážitky vztahující se k tomu, co to vlastně znamená pro „obyčejného“ člověka žít v problémové části města.

Co to tedy znamená?

Nejsem rasista, ale zcela otevřeně pohovořím o tom, jaká je aktuální situace ve Stovkách. Určitě nechci nikomu brát demokracii, jak to někteří nazývají. Sundejme si konečně růžové brýle a podívejme se reálně, jaká ta situace s nepřizpůsobivými občany tady je. Nechci házet všechny do jednoho pytle, protože mezi nimi jsou i slušní lidé, kteří dokonce pracují, ale ta většina, která nepracuje, jim to kazí. A kazí život celému městu.

Vzala jsem si před třemi roky docela velký finanční úvěr, abych si mohla udělat kompletní rekonstrukci celého bytu. Rozhodla jsem se takto z toho důvodu, že ve Stovkách jsou ty nejlepší byty v celém Mostě a možná i v okrese. Mám ráda cihlovou zástavbu, nechci se stěhovat do panelového domu. A prostě mám to tady ráda celkově. I tu lokalitu. Bydlím v ní dvacet let. Ale po dvou desetiletích pohár trpělivosti přetekl. Nemám už sílu tady setrvávat. Vlastně nevím, co mám dělat. Říká se, že cikáni kočují. Nakonec budeme kočovat my, Češi – ne cikáni.

Během rozhovoru se Růžena Kubíková věnovala činnosti jí milé. Přináší ji uklidnění a radost.

Takové pocity vás provázejí jako bydlící, nebo jej vyvolávají zkušenosti získané ve funkci předsedkyně společenství vlastníků jednotek?

Jako předsedkyně musím konstatovat, že můj dům je relativně slušný co do složení i co do chování bydlících. A díky bohu za to! Ale o funkci předsedkyně se nechci bavit. Nyní hovořím za sebe jako za bydlícího ve Stovkách, jako běžná občanka, ne funkcionářka.

Růžena Kubíková se objevila jako komparzistka v seriálu Most! Stála u pokladny Lidlu a sledovala Romy, jak platí téměř 900 Kč za obrovský nákup, zatímco Luďan měl útratu velice skromnou (49 Kč) za lahvové pivo a svačinku.

Ale jako běžná občanka dobře víte, jakou pověst mají mezi lidmi právě Stovky. Není to dobrá adresa. Proč jste se tedy do Stovek nastěhovala?

Rozhodla jsem se koupit byt v této lokalitě ještě v době, kdy v ní nebyla situace tak katastrofální. A tento dům jsem si vyhlédla proto, že bylo na první pohled vidět, že v něm žijí docela slušní lidé. Ale to okolí dnes! Je katastrofální! Podívejme se na situaci konkrétněji. V sousedním bloku 100 chybí předseda. Je tam úřední správce stanovený Krušnohorem. Lidé tam bydlící totiž nebyli schopni se domluvit na sestavení a zvolení domovního výboru. Úřední správce ale není funkcionář. Je to úředník, který v domě nebydlí, jen do něj dochází – ve svých úředních hodinách stanovených pro bydlící. Úřední správce ale není domovní výbor SVJ, nemá tak široké kompetence jako výbor, těžko tedy může ovlivňovat vývoj v domě. Z pohledu běžného bydlícího jako kdyby se tam nic nedělo a situace se tedy může zhoršovat. Navíc fungující domovní výbor předkládá na shromáždění vlastníků jednotek písemné výstupy – informace o činnosti, hospodaření atd., což v případě úředního správce není možné, protože není orgánem SVJ. V podstatě lidé nemají informace a tudíž nevědí, zda se v domě něco udělalo či neudělalo. Jsou vlastně bezprizorní. Mohou si za to sice sami, když si nedokázali zvolit domovní výbor, ale je jasné, že v takovém objektu se situace určitě nebude zlepšovat. A současný život zde to plně prokazuje.

V našem domě je to jiné. U nás funguje domovní výbor, a proto se na něj bydlící obracejí se svými podněty. Nyní nás – včetně mě – vlastníci a nájemníci žádají, abychom sepsali stížnost právě na blok 100. Do něj se totiž nastěhovala rodina olašských cikánů. V bytě bydlí asi deset dospělých lidí a deset dětí, což mi přijde z hygienických důvodů naprosto špatné. Jak může bydlet v malém bytě tak velké množství lidí?!? V domě žije i starší paní – 90letá důchodkyně, kterou napadají fyzicky. Několikrát byla viděna i se zakrváceným obličejem. Před domem dělají nepořádek. Hulákají, hádají se mezi sebou. Docela hodně lidí tady chodí do práce. Na směny. A už jsou pořádně naštvaní. Jsou unavení, protože se nemohou vyspat. Je tady pořád hluk a bordel. Buďto ječí děti, což se v jejich případě dá ještě chápat, ale hlavně řvou dospělí. Ve vedlejším vchodu jsou dokonce dealeři s drogami. Opakovaně tam byla volána policie. Zřejmě jsou tito dealeři pro policisty malé ryby. Prostě se nic neděje. Nevím proč a jak je to možné, prostě to tak je.

Růžená Kubíková se zmínila také o této události. Šlo o výbuch petardy v průchodu bloku 97. Podle Policie ČR nemělo jít o útok proti žádné skupině obyvatel. Prý to byla jenom klukovina. Informaci o události přinesl zpravodajský server E-Mostecko.cz.
Růžena Kubíková byla v té době doma, v bloku 99-100 spala. Obrovská rána ji probudila. „To byla taková prda! Asi je v pořádku, že ve 23 hodin jen tak exoti v červenci házejí do průjezdu petardy. No podle mě to byla mega petarda, ale co! Jen ať si cikáni hrají! Ve Stovkách mají úplné pré... Trénují už v létě na silvestrovskou oslavu. Přitom to městská vyhláška zakazuje. Prostě to tu žije,“ okomentovala situaci.

Zmínila jste se o přání vlastníků a nájemníků z vašeho domu sepsat stížnost. Co bude obsahovat?

Vlastníci bytů chtějí na dotyčného vlastníka bytu, ve kterém bydlí olašští cikáni, podat stížnost s podrobným popisem jejich chování a s popisem všeho, co se v domě a jeho okolí děje.

Průjezd je plný od rána do večera dětmi i dospělými a hlukem.

Co všechno se děje v okolí vašeho domu?

U nás se shlukují tlupy cikánů i z jiných bloků. Je to tady už k nežití. Prostě nedá se tady normálně žít a bydlet. Jen si vezměte náš průjezd. Běžně se v něm močí a je tam vykonávána i velká potřeba. Neskutečný zápach v průjezdu je důsledkem takového chování. Když vynechám ty davy cikánů v něm, musím konstatovat, že se do něj i do okolí shlukují také bezdomovci. Stovky se pro ně staly docela přitažlivou lokalitou. Byla několikrát volána městská policie s upozorněním, že tady veřejně popíjejí alkohol – a ne zrovna malé množství. Přitom je tady pití alkoholu městskou vyhláškou zakázáno. Pořád dokola se to ale děje. Popíjejí alkohol dokonce přímo pod okny bydlících. Není to tady už jenom romské ghetto, ale jsme svědky začátku vzniku bezdomoveckého ghetta.

V průjezdu narazíte na odpadky a nečistotu.

Nebylo by aspoň částečným řešením volat častěji hlídky městské či státní policie?

Policisty tady téměř vůbec nevidíme. Když zavoláte městskou policii, hlídka se tady objeví. Ale co vyřeší? Státní policisté zde občas zasahují, dokonce zadrží i nějaké osoby, zřejmě podezřelé ze spáchání trestných činů či přestupků. Přijelo několik aut Policie ČR a z bloku 100 vyvedli ženu a muže v poutech. Bitky, hádky, drogy jsou denním chlebíčkem. Prostě takto to tady ve Stovkách „jede“. Chtělo by to zde dělat razie pravidelně a za velké účasti státních a městských policistů. Kdysi tady probíhalo mapování, úředníci chodili po bytech a zjišťovali, kdo v nich skutečně bydlí a kolik osob se v nich zdržuje. Mnoho osob muselo byty opustit. Zrovna z řad těch nejvíce problémových. Postupně docházelo ke zklidňování situace.

Pach naznačuje, že se zde močí a kálí.

Mapování se v této lokalitě již nedělá?

Nevím. Dlouho jsem tady nikoho mapovat neviděla. Co ale vím zcela konkrétně je to, že jsou tady docela velké dluhy na nezaplacených příspěvcích vlastníka. Situace je ještě ztížena tím, že za činnosti původního domovního výboru SVJ si dům vzal mnohamilionový úvěr na kompletní rekonstrukci – a ten ještě není splacený. Výtahy stále nefungují. V omítkách stěn domu, který má novou fasádu, jsou šíleně velké díry. Vchodové dveře věčně zničené. Prostě katastrofa!

Tady někdo rozbil dvě láhve s nápoji.

V čem spatřujete příčinu zhoršujícího se stavu v lokalitě?

V jednání realitek. Těm je úplně jedno koho do bytů stěhují. Řeknou si no jo, to jsou Stovky – a koho jiného bychom do Stovek měli dát, že? A nejde jen o olašské cikány. Bydlí tady i Maďaři, velké množství feťáků. Slušní lidé jsou už tady zoufalí. Když se skupiny problémových individuí sejdou venku, tak je to před domem masakr.

Děti běhají kolem domu a křikem se domlouvají.

Co si pod pojmem masakr má běžný občan žijící mimo Stovky představit?

Znamená to kromě jiného i to, že si tato individua vytáhnou ven židle, vysedávají tady, hlučí, přímo řvou, ječící dětí lítají kolem, rodičové se o ně nezajímají, všichni dohromady dělají bordel, rozhazují odpadky, dříve tady bylo i venkovní grilování, letos se zatím neobjevilo, do toho přijdou opilí bezdomovci, kteří do sebe házejí další alkohol. Už jsem na ně minule volala městskou policii. Strážníci mi řekli, že se podívají na záběry z kamer a že to budou řešit. Proč hlídky městské policie neprocházejí Stovkami pravidelně? Proč se zde docela běžně a denně tvoří hloučky individuí popíjejících na veřejném prostranství alkohol. Jak je to možné, když to městská vyhláška zakazuje a strážníci přitom nezasahují. To je jich tak málo?

Mládenci si raději dávají partičku karbanu.

Město ale přece vyčlenilo nemalé prostředky na činnost asistentů prevence kriminality. Ti by tady měli být přece v podstatě pořád a monitorovat situaci a prohřešky řešit minimálně domluvou, či rovnou volat kolegy strážníky na pomoc…

Asistenti prevence kriminality sem nechodí. Je pravdou, že ještě před časem je tady bylo vidět. Ale zašívali se tady v průchodu. Pokuřovali a bavili se s místními. Zřejmě s nimi navazovali přátelské vztahy. Taková činnost asistentů prevence kriminality je přece o ničem. Takoví asistenti jsou slušným bydlícím k ničemu. Chtělo by to, aby konečně začala fungovat městská policie tak jak má. A víc aby dělala pochůzky. Její nedostatečný výkon znamená, že se to ve Stovkách začíná zvrhávat. Je to tady nebezpečné. Je to tady dokonce úplně šílené.

Kolektivní způsob života je na denním pořádku.

Vlastníci bytů, kteří ve Stovkách nežijí, se nezajímají o to, co se v jejich bytech či v lokalitě děje?

Nezajímá je, co se zde děje. Zajímají je jen prachy. Zda je nájem zaplacený a zda dostali peníze od realitky, která zprostředkovala nájem bytu. Jak to v bytě funguje a jak se žije v lokalitě, to nezajímá ani realitky.

Venkovních radovánek si užívají také malé děti.

Proč jste se sem tedy nastěhovala? O problémech jste přece musela vědět dopředu.

A proč bych si nemohla koupit byt v této lokalitě? Proč musím odejít já? Proč neodcházejí ze Stovek ti, kteří tady dělají bordel? Řeknu vám to ještě jinak. V této lokalitě žiju už dvacet let. Za celou tu dobu jsem tady vystřídala tři byty. Pořád ale zůstávám ve Stovkách. Když jsem se před lety nastěhovala do bloku 100 – to byly ještě městské byty před privatizací – žili tady už Romové. Slušní lidé – starousedlíci. Život tomu zde také odpovídal. Šlo tady žít. Potom jsem se nastěhovala vedle, do bloku 99. Tam bydlela maminka. Tu jsem později přestěhovala do bloku 100. Byla starší a nechtěla jsem, aby šlapala pět pater v domě bez výtahu. Naskytla se mi po letech příležitost bydlet v prvním patře. To je tento byt, v němž právě spolu hovoříme. Líbí se mi v něm. Byt je to velký, krásný, vzdušný, v cihlové zástavbě. No a takové krásné byty jsou i v okolních domech. A ono hezké bydlení je postupně likvidováno nepřizpůsobivými. Dokonce si myslím, že zde ve Stovkách bylo svého času nejkrásnější bydlení z celého Mostu. Nyní se sem stěhují noví bydlící z Janova, Chanova, ale i z jiných ghett. Především za tento stav mohou vlastníci bytů a realitky. Těm je úplně jedno, koho do bytu nastěhují. Vlastníkovi je to taky jedno, i když ten možná ani nemusí vědět, koho realitka do bytu nastěhuje. Jeho opravdu zajímají jenom prachy.

Důkaz o tom, že v domě bydlí i slušní a klidní lidé.

Znamenají vaše kritická slova to, že i vy zvažujete opustit tento velký, krásný a vzdušný byt a odstěhovat se z něj? Zmínila jste se o tom, že jste si před třemi roky vzala úvěr, finanční částku jste investovala do celkové rekonstrukce bytu. To vám nebude líto promarněné investice?

Samozřejmě že bude. Chci ale konečně bydlet jako slušný člověk v kulturním prostředí, v němž mi nehrozí nebezpečí; v prostředí, kde se mohu v klidu vyspat do práce, kde si mohu pustit televizor a sledovat program, aniž by byl rušen hlukem zvenku. Chci si najít byt v cihlové zástavbě o velikosti 3+1. S těžkým srdcem budu opouštět tento byt. Mám ho ráda, stejně jako mám ráda původní Stovky před 30 roky. Chci už mít konečně klid. Nechci se při návratu ze zaměstnání prodírat unavená hloučky ječících dětí, hloučky alkoholiků, hloučky bezdomovců a hloučky olašských cikánů. Je to prostě katastrofa! Jsou sprostí, hluční, dělají nepořádek. Rodiče dají dětem něco k jídlu. Ty to vyhodí na zem. Neumějí vyhodit odpad do kontejneru. Je jim úplně všechno jedno. Jsou nezodpovědní. Stydím se za to, že když mi přijde návštěva, že se musí ke mně prodírat těmi hloučky. Stydí se za ně i slušní Romové. Pár jich tady žije. Nejsem rasista, proto po pravdě říkám, že jsou zde i slušní Romové, kteří se stydí za ty neslušné.

Náhoda? Či nehoda? Nebo projev chuti po ničení?

Městu přitom tato špatná situace nevadí. V sobotu 12. září se bude otevírat jezero Most. Bude to přitažlivá relaxační oblast i pro lidi z celé republiky. Ti sem budou jistě jezdit. To se budou turisté k jezeru Most prodírat přes ty hloučky ve spodní části třídy Budovatelů a koukat na ten bordel kolem dokola? Vedení města si neuvědomuje tu ostudu pro celý Most, možná i okres a kraj? Jaké dojmy si asi návštěvníci nové mostecké atrakce z této lokality odvezou zpět do svých bydlišť třeba až na Moravě a ve Slezsku? Hrůzu a děs? To bude (a už je) opravdu pěkná vizitka města!