Vážení občané, družstevníci a vlastníci bytů v Janově,

musím reagovat na vaše připomínky a vyjádření na Facebooku, kde haníte práci Zastupitelstva města Litvínova a Stavebního bytového družstva Krušnohor a píšete, že za stav na jmenovaném sídlišti můžou uvedené subjekty.

Petr Bucha

Není tomu tak! Zapátrejme, prosím, trochu v paměti, vraťme se do minulosti a vzpomeňme na to, že po sametové revoluci byla vyhlášena a následně prováděna privatizace městských a obecních bytů.

V té době se do privatizace litvínovských bytů přihlásily dva subjekty – Telmer, s. r. o., a SBD Krušnohor Most.

Společnost Telmer dostala celkem 1 500 bytových jednotek a bytové družstvo zbylé byty.

2. den bourání v Janově

V případě společnosti Telmer byly smlouvy uzavřeny klasickým způsobem, ale u bytového družstva to bylo jiné. Ze zákona byly byty nejprve nabídnuty nájemníkům, a když nájemník nabídku nevyužil, byt koupilo družstvo. Krušnohor nechal nájemníka bydlet dál – jako podnájemníka v družstevním bytě.

Následně (po asi dvou letech) se společnost Telmer přejmenovala na Haines, s. r. o., a ta později na CPI-Byty, což je zatím konečná verze přejmenovávání.

Leden 2020: Andrej Babiš prochází Gluckovou ulicí.

Další část konce původního janovského sídliště nastartovala privatizace bytů ze strany velkých podniků. Byly jimi například Chemické závody, Krušnohorské strojírny Komořany (KSK), Doly Vladimíra Iljiče Lenina (DVIL), Doly Vítězného února (DVÚZ) a další podniky. Spousta vlastníků bytů a družstevníků přišla tehdy o práci, a proto vlastníci a družstevníci dali své byty k dispozici realitní kanceláři, která zařídila veškerou administrativu a právní kroky, jejich byty odkoupila a nabídla je k dalšímu využívání. Zájem projevili vlastníci bytů z jiných krajů – a tím se spustil neblahý kolotoč přísunu nepřizpůsobivých lidí do Litvínova. A nešlo jen o Janov. Tito vlastníci skupovali byty také v ostatních městech (Jirkov, Chomutov, Most, Bílina a v dalších).

Když se podívám zpět do let před pádem železné opony, tak v České republice bylo do roku 1989 pouze 11 vyloučených lokalit. Dnes je jich 754. Žádné vládě jaksi nepřišlo, že by se tímto negativním vývojem měla zabývat. Občané podepisovali petice, byla se zde podívat spousta vysoce postavených politiků, ti naslibovali hory doly, ale vždy šlo opravdu jen o sliby a výsledek tím pádem žádný nenastal. Politik si udělal čárku za účast a bylo hotovo!

Při poslední návštěvě premiéra Andreje Babiše v Litvínově (letos 30. ledna) jsem se ujistil o tom, že dojde ke splnění námi předkládaných návrhů a podnětů, které jsme tlumočili zástupcům vlády. Kladně hodnotím přístup ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Ta se znalostí věcí a profesionálním přístupem k probíraným záležitostem začala plnit naše návrhy, podněty a přání. Bohužel, koronavirová pandemie ji v práci trochu přibrzdila. Věřím ale tomu, že vše dotáhne do zdárného konce.

A ještě jednou vás všechny prosím: Nepište nesmysly! Nejprve si zjistěte fakta, ověřte si je – a teprve pak suďte.