Takovou historickou událost prožil mostecký Chanov v listopadu 2016. Tehdy šly k zemi hned dva domy – třípatrový blok 1 a sedmipatrový blok 7. Zbourání obou objektů stálo přes 3 miliony korun, většinu nákladů pokryla dotace z Ministerstva pro místní rozvoj.

Jeho tehdejší šéfka Karla Šlechtová byla osobně přítomna zahájení demoličních prací. Oprávněně. Po předchozí návštěvě Chanova, kterou označila za pro ni šokující, a po konzultacích s vedením statutárního města Mostu protlačila ve vládě návrh na zřízení státní dotace, určené na demolice vybydlených domů. Dotace je vnímána jako finanční pomoc obcím řešícím tento problém, o nějž se stát dříve vůbec nezajímal.

Při zahájení demolice bloku 1 přiložila paní ministryně osobně ruku k dílu a chopila se ovládacích pák demoličního stroje. Zpravodajský program ČT24 a televize Seznam zajišťovaly z Chanova přímé vstupy do svých vysílání. Taková to byla tehdy celostátně významná událost.

Již tehdy se záměr na demolice vybydlených domů zalíbil městu Litvínov. Sídliště Janov bylo jasnou volbou. Soustavně se zhoršující situace v této největší sociálně vyloučené lokalitě Česka nedávala naději na pozitivní obrat. Litvínov proto rovněž požádal ministerstvo o dotaci na demolici prvního domu a dostal ji. V plánu nyní má zlikvidovat tímto způsobem ještě další tři domy, celkem tedy čtyři. Prvním bouraným za pomoci státní dotace se stal dům v Gluckově ulici č.p. 271 – 276.

Na fotografii Petra Prokeše z listopadu 2016 přímo z místa ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová ukazuje na výsledek své práce na části demolovaného bloku 1 v Chanově. Předtím se ujala ovládacích pák demoličního stroje, zvládla je a výsledek její aktivity byl na světě.

„Demolice vybydleného paneláku. Dnes začala v největší vyloučené lokalitě v zemi – v litvínovské čtvrti Janov. Podle radnice je to jeden z prvních kroků jak oživit celé sídliště,“ uvedl v Událostech, hlavním zpravodajském pořadu České televize, moderátor Michal Kubal.

Půl druhé odpoledne. Obří nůžky se zakusují do zdevastovaného paneláku. Začíná demolice domu. Postupuje velice rychle. Kolem dokola je hodně prachu.

Bagr dosahuje do výšky 33 metrů. Má speciální nůžky. Ty se dokážou rozevřít až do šířky 1 metru a 20 centimetrů. Prostě obr.

„Tento dům je natolik vybydlený, že už je neopravitelný. A je bezpečnostním a hygienickým rizikem.“ Co ke slovům mluvčí ještě dodat? Nic.

„Musíme začít touto vrchní stranou. A vlastně to budeme provádět shora dolů.“ Během okamžiku je operace zahájena.

„Panelový dům zde stojí od 70. let. Tehdy vzniklo sídliště Janov,“ informovala reportérka Renata Malíková.

„Bydlel jsem tady od roku 1979 ve 4. patře. Do 7. patra jsem si chodil hrát ke kamarádovi. Z bourání mám špatný pocit. Nejdříve nás vyhnali z Horního Jiřetína kvůli uhlí a nyní se dům bourá kvůli zcela něčemu jinému.“

„My jsme tady měli i kytičky před barákem. Všechno hezké. No a teď… No kdo to zničil?!?“ Otázka zní jasně. Stejně jako odpověď.

V 90. letech město prodalo bytové domy při privatizaci. Noví vlastníci do nich začali stěhovat problémové lidi.

„Já vám řeknu, že dříve tu nic moc nebylo, ale když bylo bláto, byl tu lepší pořádek.“

A tohle bylo předem nezbytné udělat. Jinak by demoliční práce nemohly být zahájeny.

Dělníci vyklidili z paneláku tuny odpadu. Pořádně se nadřeli. Šlo o práci fyzicky namáhavou, leckdy i nebezpečnou.

Výtahové šachty byly zaplněné až do úrovně 4. pater – rozbitými okny, kusy nábytku, použitými injekčními stříkačkami apod.

Takto vypadala řada bytů. Dělníci si často kladli otázku, jak v nich mohli lidé vůbec bydlet. Jejich odpovědí bylo nechápavé kroucení hlavou.

Většina dělníků viděla takový nepořádek poprvé. Nedokázali pochopit, proč se takto ničí majetek. Jaký byl k tomu důvod?

Dům zmizel za necelé dva týdny. „Bude zde oddychová volnočasová plocha, klasický park,“ sdělila mluvčí města. Určitě udělá radost rodičům a dětem.

„Tímto způsobem se mají postupně zbourat další tři prázdné paneláky. Mohly by jít k zemi na podzim,“ zaznělo v reportáži. Pošle do té doby stát peníze?

„Situaci v Janově město řeší intenzivně od roku 2008,“ pravil komentář k záběrům.

Tehdy zde došlo k demonstraci slušných bydlících proti nepřizpůsobivým. Mnoho litvínovských občanů má ale dodnes o „intenzitě řešení“ pochybnosti. Mají představu o vyšší rychlosti a větším důrazu ze strany politiků a úředníků.