Český rozhlas 1 - Radiožurnál položil otázku z titulku v pořadu Odpolední publicistika s Vladimírem Krocem předsedovi Svazu českých a moravských bytových družstev JANU VYSLOUŽILOVI.

Členům bytových družstev a společenství vlastníků jednotek dochází trpělivost s lidmi, kteří u nich v domě bydlí, ale neplatí třeba za teplo a teplou vodu, případně ničí společný majetek. Dluhy problémových nájemníků nebo vlastníků je totiž těžké vymáhat a často je nakonec musejí uhradit jejich sousedé. V petici, kterou podepsalo asi 48 tisíc lidí, požadují, aby vláda ve vztahu k dlužníkům posílila jejich práva a postavení. Petiční výbor Poslanecké sněmovny jejich požadavky podpořil. Pokoušeli jsme se oslovit zástupce Ministerstva spravedlnosti, jenž vůči návrhům bytových družstev ve veřejném slyšení v Poslanecké sněmovně vyjadřoval jisté výhrady. Bez úspěchu.

https://radiozurnal.rozhlas.cz/odpoledni-publicistika-s-vladimirem-krocem-8108364

Jsme teď ve spojení s předsedou Svazu českých a moravských bytových družstev Janem Vysloužilem.

Zkusme si na začátku popsat modelový příklad, kdy mají bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek potíže s neplatiči…

Mohu uvést konkrétní případ ze svého mateřského bytového družstva. My podle novely občanského zákoníku už nemáme možnost dát členovi družstva – nájemci družstevního bytu – výpověď z nájmu, tak jak to bývalo dříve, když nám člen družstva neplatil déle než tři měsíce. To už nyní nelze. K nápravě je třeba využít jiného nástroje. Je to vyloučení z družstva. Je to ale velmi problematická záležitost. Musíme takového člena nejdříve prokazatelně vyzvat k odstranění závady a ke sjednání nápravy svého chování a upozornit ho na možnost vyloučení z družstva. Teprve poté může následovat vlastní vyloučení. Nicméně člen družstva se může odvolávat proti usnesení představenstva k dalším orgánům družstva – ke shromáždění delegátů nebo k členské schůzi – a pokud členská schůze či shromáždění delegátů řekne „ano, toto rozhodnutí představenstva bylo správné“, uplatňuje nespokojený člen námitky proti vyloučení z družstva u soudů.

Takže to může trvat hodně dlouho. Jak konkrétně dlouho?

V našem případě to trvalo čtyři a půl roku, kdy člen družstva užíval všechny možné nástroje a odvolával se. Tvrdil, že všechno uhradí. Dluh nakonec vyrostl až na částku 400 tisíc korun. V domě bylo 40 bytů. Na každého vlastníka a nájemce připadla alikvotní část dluhu ve výši 10 tisíc korun.

Tuto částku tedy museli zaplatit bydlící v domě?

V podstatě jim tyto peníze chybějí ve fondu oprav. Nájemce v bytě bydlel dál, užíval poskytované služby – dodávky tepla, teplé a studené vodu. Za tyto služby neplatil, ale ostatní nájemci platit museli. To znamená, že tyto peníze třeba potom chybějí ve fondu oprav, z něhož se platí opravy společných prostor domu, a to, co jste zmínil vy, to je skutečně krajní varianta. Když je to malé společenství, nemá dostatečnou finanční rezervu, pak by se skutečně mohlo stát, že tito členové družstva nebo společenství vlastníků jednotek budou muset v hotovosti chybějící peníze zaplatit za své dlužníky.

A jak rozsáhlý je to problém? Kolika družstev se týká? Jak vysoké jsou dlužné částky?

Pokud vycházíme z naší statistiky členských družstev, a když ji porovnáme s celkovým bytovým fondem v České republice, tak nám vychází, že bytových družstev a společenství vlastníků, které mají určité problémy s neplatiči, může být kolem 10 tisíc. Vycházíme z posledních statistik, co se týká členů bytových družstev a společenství vlastníků jednotek, jejich počtů a statistik kolik občanů České republiky má exekuce, kterých je zhruba 860 tisíc, takže z těchto celkových čísel nám potom vychází, že zhruba 10 tisíc bytových družstev a společenství vlastníků jednotek má problémy s neplatiči. Spíše alarmující je to, že narůstá počet potencionálně nevymahatelných dluhů. Člen bytového družstva nebo společenství vlastníků je bez majetku, požádá o oddlužení, je mu následně prominuta nezaplacená částka v souladu s aktuální zněním insolvenčního zákona.

Pokud víme, tak Ministerstvo spravedlnosti ještě tehdy pod vedením Jana Kněžínka z hnutí ANO na vaši petici odpovědělo, že problémy popsané v petici vyřešily poslední novely zákonů. Proč si to vy nemyslíte?

Připouštím, že některé dílčí problémy jsou řešeny. Skutečně dochází k nějakému postupu, ale řada problémů vyřešena není. Bavíme se třeba o senátorské novele zákona, kdy v podstatě 10 procent z výtěžku nuceného prodeje jde k uspokojení pohledávek společenství vlastníků jednotek, avšak nikoliv bytových družstev. Říkáme, že deset procent může stačit třeba v Praze, nicméně už to nebude postačovat na pokrytí nákladů družstev v oblastech, kde jsou daleko nižší ceny bytů. Nájemné bydlení je v současné době chráněno daleko více než vlastnické a jsme přesvědčeni o tom, že nerovné postavení společenství vlastníků jednotek je dáno tím, že nejsme zástavními věřiteli. To znamená, že v řadě případů jsou před námi banky a při nuceném prodeji, kdy nejsou banky uspokojeny alespoň v nějakém rozsahu, ale na bytová družstva a společenství vlastníků jednotek mnohdy nezůstane vůbec nic.

Takže jaké změny navrhujete? Abyste vy byli po boku těch bank nebo před nimi a měli přednostní právo na splacení pohledávek?

Vy jste to řekl za mě. Chtěli bychom se dostat třeba před banky, nikoliv před ostatní věřitele, jako jsou samoživitelky, to rozhodně ne. Tvrdíme, že banky v rámci svého podnikatelského rizika měly možnost si žadatele o úvěr dostatečně prolustrovat a pokud shledaly, že existuje nějaké riziko, mohly si v rámci svého potencionálního rizika vytvářet opravné položky, rezervy a zkrátka mohly si zohlednit to riziko ve výši úrokových sazeb. Společenství vlastníků takovou možnost nemá. Ostatně vlastníci ani vůbec nemohou ovlivnit, kdo se jim do domu nastěhuje, ale ze zákona jsou členy právnické osoby společenství vlastníků jednotek a pokud mají v domě nějakého dlužníka, jehož pohledávky se staly nevymahatelnými, v podstatě musejí tyto dluhy uhradit za svého dlužníka.

Ministerstvo spravedlnosti je ale k těmto návrhům opatrné. Dostáváme se tu prý do neřešitelné otázky, kterým věřitelům vlastně dát přednost před jinými. Podle ministerstva by se mohlo stát, že budou kráceni další věřitelé. Co vy na to?

Už jsme se o tom zmínili. Nám určitě nejde o to, abychom byli úplně na prvním místě, aby kvůli našim pohledávkám byly kráceny pohledávky třeba samoživitelek. Bydlení je základní životní potřeba. Dluhy za bydlení by se proto měly hradit. Považujeme za nespravedlivé, aby se dluhy přenášely na ostatní vlastníky. Rozumíme tomu, že stát chce některým dlužníkům pomoci, my se tomu samozřejmě nebráníme a umíme velmi přesně rozlišit občana, jenž se dostane do problémů bez vlastního zavinění a který chce situaci řešit. Nechceme však, aby všichni dlužníci měli právo na oddlužení a aby v podstatě svoje nesplacené závazky přenášeli na řádně platící a všechny povinnosti si plnící členy společenství. To potom přináší určité rozčarování všem bydlícím v domě.

Myslíte si, že politici vašim požadavkům vyhoví?

Jsem po dnešním jednání malinko optimistický. Členové sněmovního petičního výboru jednomyslně podpořili požadavek na změnu insolvenčního zákona, v němž by mělo dojít k určitému navýšení uspokojování pohledávek z užívání bytů. Členové petičního výboru doporučili návrh změny exekučního řádu, kdy má být stanovena délka jednotlivých úkonů. To je to, jak jsem se zmínil, že jsme řešili pohledávku čtyři a půl roku. A podpořili i návrh změny zákona o hmotné nouzi, který by stanovil, že úřady práce mají povinnost zasílat část sociálních dávek přímo bytovým družstvům a společenstvím vlastníků. Je to reakce na to, že se setkáváme se zneužíváním sociálního systému. Dávky vybírá vlastník bytu, ale potom neplatí za svého nájemce bytovým družstvům a společenstvím vlastníků jednotek.