Konečně přestaneme být „rasisty“

Z naší rubriky "Dejte na frak představenstvu"

Představitelé bytových družstev se potichu (ale o to úpěnlivěji) modlili k Pánu Bohu, aby ten dal zelenou pro zvolení Stanislava Křečka šéfem ombudsmanských úředníků. Napsal o tom v komentáři pro server Prvnizpravy.cz publicista František Roček. A já – František Ryba – se k tomuto hodnocení plně připojuji.

Svým vyjádřením jistě popudím představitele neziskovek a lidskoprávní aktivisty. Je mi to ale už úplně jedno. Svým planým řečněním o lidských právech dokázali naštvat nejen mě, ale snad každého slušného člověka, který asi na uplatňování svých lidských práv nemá nárok. Jeho osud a přání mít seriózní práci a kvalitní bydlení neziskovky a aktivisty vůbec nezajímá. Přesvědčili jsme se o tom opakovaně na vlastní kůži.


Stanislav Křeček

Svého času bylo vrcholem počínání veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Té jsme se jako bytové družstvo (hájící zájmy normálně a klidně žijících) hodně znelíbili. Kdo má dobrou paměť, ten ví, že nám ombudsmanka dokonce vyčítala užívání spisovného slova cikán, vadilo jí i slovo nepřizpůsobivý. Oba naprosto spisovné výrazy, které běžně najdete v pravidlech českého pravopisu a v odborných jazykových příručkách, považovala za dehonestující a ohrožující duševní vývoj cikánů.

A ještě horší reakce byly na naši výzvu směrovanou k družstevníkům a vlastníkům bytů, aby popsali svoje každodenní zážitky ze soužití s nepřizpůsobivými v domech na sídlištích. Dostali jsme hodně reakcí z mosteckých Stovek, ulic M. G. Dobnera, Ve Dvoře, U Věžových domů a sídlištních čtvrtí Liščí Vrch a Výsluní, ale i z litvínovského Janova a Hamru. Obsahu dopisů ale ombudsmanka neporozuměla. Naopak nás málem označila za rasisty. Dozvěděli jsme se o sobě, že rozeštváváme lidi a že patříme za mříže, kam nás ostatně poslal svojí užitou grafikou pořad České televize 168.

Stanislav Křeček má zcela jiné postoje. Vycházejí z praxe. Z konkrétních Křečkových poznatků. Nový ombudsman byl zvyklý být často v terénu. Měsíčník Krušnohor v jednom vydání popsal Křečkovy zážitky z cesty do Sokolova, kde se to rovněž hemží individui, která v životě nesáhla na práci, zato si bohatě užívají dávek vyplácených státem z daní slušných a pracovitých občanů.

Za zvolení Stanislava Křečka veřejným ochráncem práv jsem rád, protože nastává klid pro naši práci. Přestaneme být podezíráni z rasismu a nerovného přístupu k lidem. Slovům označujícím neurvalce, nevychovance, potížisty atd. se vrátí původní význam.

„Křeček ví, jaké peklo jsou schopni nepřizpůsobiví občané vytvořit spolubydlícím v domech a na sídlištích. Ví, že mezi nepřizpůsobivě se chovajícími občany je nejvíce cikánů. Proto Křeček netrpí iluzemi. Na rozdíl od Šabatové, která šikanovala bytová družstva za jakousi necitelnost…,“ konstatovaly Prvnizpravy.cz.