Na poradách vedení družstva s předsedy SA/SVJ se stočila řeč i na preventivní opatření proti výskytu bakterie Legionella. Pravdou je, že některým předsedům se toto opatření nelíbí a kritizují jej, ale nic naplat. Ochrana zdraví bydlících má přednost.

Pojďme si tedy – na základě informací ve veřejných zdrojích – říci, čím je pro lidské zdraví Legionella nebezpečná.

ZPŮSOBUJE DVĚ NEMOCI

Legionella je nitrobuněčný parazit, jenž vniká do lidských buněk, v nichž se nadále množí. Legionella napadá dýchací cesty a způsobuje akutní zápal plic, který může přetrvávat týdny. Toto narušení zdraví je po celém světě známé pod označením Legionářská nemoc.

Mírnější variantou infekce je chřipkové onemocnění provázené bolestmi hlavy a svalů, které se ale obejde bez postižení plic a zpravidla je vyléčeno do týdne. Mírnější narušení našeho zdraví se jmenuje Pontiacká horečka.

NÁKAZA

K nákaze dochází ve většině případů vdechnutím vzduchu obsahujícího legionelly v drobných kapičkách vody, tedy ve formě aerosolu. Ten se tvoří všude tam, kde teče nebo se smíchává voda, případně je vytvářen mechanickými zařízeními. V určitých (spíše výjimečných) případech dochází k nákaze aspirací – požitím kontaminované vody, ledu či potravy, kdy dojde k osídlení sliznice nosohltanu legionellou a pozdějšímu vdechnutí kontaminovaného aerosolu.

Poznatek na uklidněnou: Přenos legionelly z člověka na člověka nebyl prokázán. Aspoň zatím ne.

KDY JÍT K LÉKAŘI

Lékaře navštivte, jestliže máte suchý kašel, špatně se vám dýchá, máte teplotu, bolí vás hlava, pociťujete bolest také na hrudi. Pokud se přidá zvracení, průjem, zimnice a vykašlávání krve a bolest svalů, tak v žádném případě s návštěvou lékaře neotálejte.

LEGIONÁŘSKÁ NEMOC

Jde o těžší formu zápalu plic. Legionelly jsou zodpovědné asi za 13 procent existujících zápalů plic. Inkubační doba (tj. doba mezi nakažením a zjištěním prvních příznaků) činí 2 – 10 dní.

Legionářská nemoc se zpočátku projevuje celkovou slabostí lidského organismu, malátností těla a bolestí hlavy. Tyto příznaky doprovází mírný a většinou suchý kašel. V některých případech však může docházet k vykašlávání hlenu a ve 20 procentech případů pak i dochází k vykašlávání krve, což je provázeno bolestí na hrudi.

Jedná se v podstatě o příznaky podobající se zápalu plic virového typu. U oslabenějších jedinců je průběh těžší a může dojít i ke zvracení a celkové zmatenosti. V nejtěžších případech selhávají ledviny a játra.

Kromě výše popsaných příznaků připomínající zápal plic lékař naměří zvýšenou sedimentaci v krvi a na rentgenu plic zjistí zhruba třetího dne od nákazy ložiska zánětu.

Odlišit však zápal plic způsobený legionellou od ostatních je běžnými metodami velmi obtížné. Je tedy nutný rozbor krve, v němž by se měly nalézat protilátky proti legionelle. Zbytky výskytu bakterie lze prokázat také z moči. V těžších případech je vhodné udělat i jaterní testy a zkontrolovat funkci ledvin.

• Prevence: Pro většinu zdravých lidí nepředstavuje legionella velké riziko. Problém může nastat v případě oslabení imunitního systému, nebo pokud je člověk vystaven extrémnímu množství bakterií. Více ohroženi jsou lidé nad 40 let, lidé po operaci – zejména po transplantacích, kdy užívají léky potlačující reakce imunitního systému. Prevence tedy spočívá v dodržování správné životosprávy – jíst zdravé jídlo, věnovat se sportu, mít dostatek spánku, co nejméně se stresovat a nekouřit!
• Léčba: Základní léčba legionářské nemoci spočívá v podávání antibiotik, jež působí přímo na legionelly, které hubí. V běžných případech se podává erytromycin a tetracyklin, v těžších případech (pacienti s oslabenou imunitou) nebo u těch pacientů, kteří byli hospitalizováni, je na místě levofloaxin a azitromycin.
• Upozornění: Kromě podávání antibiotik je nutné léčit i ostatní příznaky, doplňovat tekutiny a sledovat funkce jater a ledvin.

PONTICKÁ HOREČKA

Pontiacká horečka je mírnější projev nákazy bakterií Legionella. Při tomto onemocnění dochází k podobným projevům jako při chřipce. Provází vás horečka, začnete pociťovat nepříjemné bolesti hlavy, jste malátní, bolí vás svalstvo, ale známky zápalu plic chybějí. Příznaky pontiacké horečky většinou vymizí zhruba za 3 – 5 dní.

• Riziková místa nákazy: provzdušňovací nádrže, odpařovací kondenzátory, chladicí věže (až 30 procent nákaz), systémy teplé vody, vysokotlaké vodní čisticí stroje, vodní trysky k zubařským křeslům, zvlhčovače vzduchu a rozprašovače vody, lázeňské bazény, vyhřívané lázně a vířivky.

PREVENCE NÁKAZ VE VODOVODNÍCH SÍTÍCH

Provozovat vodovodní sítě zcela bez legionell a jiných mikroorganismů je prakticky nemožné. Je tedy zapotřebí eliminovat či alespoň omezit podmínky vedoucí k onemocnění.

Nákaza nejčastěji probíhá vdechnutím kapének vody, které legionellu obsahují. Toho je možné docílit vhodnou úpravou sprch, rozprašovačů a dalších podobných zařízení tak, aby neprodukovaly tzv. respirabilní frakci aerosolu (tedy kapénky menší než 5 μm). U rozprašovačů, inhalátorů či lékařských zařízení využívajících vodu je nutné používat vždy vše sterilní.

Kromě omezení tvorby aerosolů spočívá prevence nákazy v redukci legionell v teplé vodě.

METODY ZAMEZUJÍCÍ MNOŽENÍ LEGIONELL

• vyregulování systému tak, aby neumožňoval stagnaci vody
• zamezit tvorbě řas, slizu a sedimentů, ve kterých jsou bakterie chráněny
• provozovat teplou vodu při teplotě nad 60 °C s možností přehřátí na 70 °C
• rozvody studené vody udržovat pod 20 °C
• při stavbě vodovodních systémů používat materiály, které nepodporují množení mikroorganismů (nejhorší je pryž, pak plasty a nejlepší proti legionelle je měď. V měkké až středně tvrdé vodě pokrývají biofilmy v případě plastů 25 až 43 procent povrchu, u mědi do 2 procent)
• používat chemikálie zamezující vzniku biofilmů
• řádná údržba a sanitace rozvodného systému a všech zařízení, které na něj navazují