„Žijeme v zemi, kde nic není ostuda,“ v rozhovoru nejen o seriálu Most! říká ředitel největšího bytového družstva v republice František Ryba z mosteckého Krušnohoru. Někteří lidé ho mají za rasistu.

Přestože režisér Jan Prušinovský tvrdí, že televizní Most! je fikce, podle Františka Ryby jde naopak o koncentrovanou skutečnost. Ředitel družstva, jenž se s Romy potkává denně, popisuje jejich mentalitu, se kterou „oblbli“ i manželku prezidenta. Také prozrazuje to, zda filmaři přibarvili Chanov, proč musí být ombudsmanka v šoku, kdo je totálně hloupý nebo kdo ze sebe nechtěl kvůli seriálu dělat idiota a teď propaguje placky. Znáte další dvě skupiny cikánů vedle těch domestikovaných?

František Ryba, místopředseda představenstva SBD Krušnohor a ředitel družstva, odpovídal na otázky Parlamentních listů.cz. A dobře se přitom bavil.

Sledujete seriál Most!? Pokud ano, jak jej vnímáte a jaký z něj máte dojem?

Ano. Dívám se na něj. Dojem mám dobrý a doprovází mě veselý pocit.

Takže jej berete s nadhledem?

Přesně tak.

Zdeněk Godla (popelář Franta) projevil herecký talent a stal se miláčkem televizních diváků. S Martinem Hofmannem (Luďanem) se během natáčení seriálu natolik sblížili, že se z nich stali dobří kamarádi. Vydrží jim to i po seriálu?

Je to tím, že dobře víte, jaká je realita? Jak hodně vnímáte mezilidské vztahy v seriálu jako fikci?

Pro mě – člověka, který v Mostě žije a bohužel se problematikou dennodenně zabývá – je v seriálu podíl fikce velmi malý. Pro mě jde o koncentrovanou skutečnost.

Vážně? Tak to mě trochu překvapilo…

Vážně. Všechno, co tam vidím, v podstatě prožívám. Akorát že se vám stane ta příhoda jednou za měsíc, ale tvůrci vše zkoncentrovali do osmi dílů seriálu. Já si myslím, že fikce v tom moc nenalezneme, opravdu je to zhuštěná realita.

Kdo z Čechů, Moravanů a Slezanů neviděl dosud na vlastní oči Chanov, v seriálu Most! se mu to podařilo. Pro někoho to může znamenat šok!

Příhoda, která se stane jednou za měsíc – tím myslíte například co?

Všechny příhody jako třeba reakce cikánů, party z Chanova – to jsou přesně reakce, které bych vám mohl dlouze popisovat. Za ty roky, co působím v bytovém družstvu Krušnohor, tak přesně tento styl jednání, reakcí, náznaků o zmínkách s dotacemi… Je mi úplně jasné, co bude následovat, protože to znám historicky ze situací, kdy se bavíte o penězích a podobně. Tohle všechno je realita. Stejně tak celý vztah k cikánům jako takový – samozřejmě je vše zkoncentrované pro diváky, ale tohle vídáme v domech, jež máme ve správě, úplně běžně.

Vy tedy na rozdíl od části mostecké veřejnosti nemáte dojem, že v seriálu vyznívá většinová společnost hůře a Romové lépe, než jak to fakticky je?

Ne, nemám. Takhle to opravdu nevnímám. Seriál je ukázkou zdejšího života v plné nahotě. Ukázkou toho, jak se chová cikánská menšina i majorita.

Tvůrčí dvojice Petr Kolečko a Jan Prušinovský si pro natáčení v Chanově vybrala stejný vybydlený objekt jako před několika měsíci britská televize Channel 4 (na snímku), jejíž štáb zde vytvořil reportáž o „rasistickém“ Sdružení Mostečané Mostu. Popelář Franta tento objekt v jednom z dílů seriálu Most! označil za projev lidové tvořivosti a vyslovil přání, aby byl uchován do budoucna jako kulturní památka. Bude přání vyhověno? Pro následující generace!

„Já už jsem domestikovanej, ale bratranci ještě ne,“ říká v jednom z dílů romský herec Zdeněk Godla. Termín domestikovaný Rom je něco, co jste v Mostě znali, nebo je to zcela nový termín, nová filmová hláška?

Je to něco, co známe, a dokonce jsme takové označení už i někdy použili: to jsou ti hodní, slušní, kteří mezi touto komunitou pochopitelně jsou, žijí v našich domech, nedělají problémy a sžili se s životem ostatních. To je domestikovaný cikán.

Mimochodem, s vámi jsme to možná už kdysi probírali, když jsme se bavili v Janově o cikánské populaci a já jsem vyprávěl o tom, že tam bydlí vlastně tři skupiny Romů:

První – ti domestikovaní, se kterými jsem tam bydlel 21 let, kamarádíme se, známe se jmény.

Pak druhá skupina – ti, co přišli z velkých měst a byli přestěhováni v rámci obchodu s byty a chudobou.

Třetí skupina jsou příchozí ze Slovenska, respektive i z Rumunska, ti jsou na tom sociálně a hygienicky nejhůře.

Režisér Jan Prušinovský se při návštěvě města Mostu málem nechal ukřižovat moderátorkou Hitrádia FM a redaktorkou televize Alfa Markétou Sochorovou.

Především Mostečany ale seriál rozděluje na dva tábory. Někteří jsou z něj zaražení a pociťují dílo jako výsměch svému domovu. Máte pro to pochopení?

Ti, co se takto cítí, jsou hlupáci, o kterých se ani nechci bavit. To jsou lidé, kteří nepřiznají pravdu. To jsou ti lidé, kteří to přesně všem ostatním kazí. Když chceme něco dělat, bojovat proti nešvarům a nějakým způsobem neshody řešit, tak narážíme právě na podobné lidi, kteří se tváří, jako by potíže vůbec neexistovaly, uráží je to a podobně. To jsou hloupí jedinci.

O zlehčování problému mezi majoritou a menšinou v Mostě se mluvit nedá?

Je to koncentrace těch problémů, ne zlehčování. Diváci si musejí uvědomit, že filmaři měli potřebu tuto problematiku „zmáčknout“, aby to pro diváky bylo zajímavé, vtipné a nějakým způsobem přitahovalo pozornost. Každý, kdo v Mostě bydlí a jde občas na pivo či podobně, tak vám musí říct, že když to zdrcne z posledních třeba patnácti let, tak to je přesně ono!

Hláška, která se rychle rozšířila po celé republice, se dostala na placky. K dostání jsou v turistickém informačním centru na magistrátu. Zajděte si pro ně.

Jak jste reagoval na název Snědá tíseň? Chytil by se v reálu?

Snědá tíseň? No smál jsem se! A mrzelo mě, že nás to nenapadlo. Je to krásné a je vidět, že i lidi to vzali. Vždyť dnes má Snědá tíseň tisíce a tisíce příznivců. Jde přesně o způsob, jak by se s určitou nadsázkou a humorem dalo brát řešení místních problémů kolem cikánů. Evidentně to dobře přijímají i oni sami – to je příležitost pro obě strany, přes humorný prvek řešit nesrovnalosti, které spolu vzájemně mají.

K tomu přesně cílím: Může se v tomto směru seriál pozitivně odrazit v té společenské situaci, která cloumá městem Most? Ovlivní mezilidské vztahy?

Myslím si, že ano. Odraz seriálu chápu na dva způsoby. Jeden je ten vnější, mimomostecký, respektive mimo celý severočeský region, postižený zmíněnými sociálními problémy. Konečně ostatní obyvatelé republiky vidí, jak to skutečně je. Někde se řehtají, jinde kroutí hlavou. Ale prostě teď vidí to, o čem jim po roky vyprávíme a oni nám nevěřili.

A v tom vnitřním pohledu – myslím, že tento seriál může přinést zlepšení vztahů. Budeme schopni se lépe o všech souvisejících záležitostech bavit.

My teď připravujeme něco zcela nového v rámci řešení negativních jevů v Mostě, co ještě nechci prozradit. Když jsme přišli na společné jednání, tak jsme si sedli a řekli jsme si: „Dycky Most!“ Prostě ze srandy. Jdeme přece řešit společný problém. A to je přesně ono. Pokud to podobně vnímají obě komunity, pak jsou schopné spolu lépe mluvit, protože našly spojovací článek.

Těmito vozy se během natáčení seriálu Most! přepravovali po městě i mimo něj všichni, kteří se na natáčení podíleli. Bylo je vidět v mnoha částech města.

Třeba to zlepší i vaši komunikaci s vedením města, která v tomto směru bývá spíše na bodu mrazu… Protože v pohledu na seriál máte po dlouhé době shodu s mosteckým primátorem Janem Paparegou, který bere seriál také s humorem, dokonce si na Facebooku vystavil fotografii s logem a hláškou Dycky Most!

To asi ano, ale nevím, jestli se shodneme ještě na něčem jiném… Ale jinak máte pravdu – vím, že se toho chytil a dělají se upomínkové předměty. To je dobře, ale já jsem si hned zase vzpomněl, jak původně nešli na předpremiérové promítání do kina Kosmos, což doprovodili slovy, že „idioty ze sebe dělat nenecháme“. Z vedení města na předpremiéru nešel nikdo. To je pro mě šrám na tom jejich nynějším „nadšení“.

Režisér Prušinovský se pro Seznam Zprávy vyjádřil, že „celý Chanov na nás kouká a baví se“. Zaznamenala jsem kdesi poznámku v tomto smyslu, zda je vhodné to, jak je zobrazován Most a jaká je míra kvality seriálu, hodnotit podle toho, že to oceňují Romové z mosteckého ghetta, kde většina z nich neplatí televizní poplatky, elektřinu a mnozí si ani tu obrazovku nekoupili za své… Že tvůrce z České televize absurdně těší skutečnost, že pobavili Chanovské, kteří ale tomuto veřejnoprávnímu médiu dluží peníze, za které mohl seriál vzniknout… Co na takové názory říkáte?

V tomto případě se musíte umět vžít do romské mentality. Oni ji bohužel mají trošku jinou. Pamatuji si, když jsem začal pracovat pro bytové družstvo, tak jsme měli jednu rodinu, která bydlela někde na mosteckém sídlišti Výsluní. Rodina dlužila tři sta tisíc korun a každý týden za mnou chodila a jako by se nechumelilo mi povídala, jak teď někdo z nich dostane práci. Jak bude dělat nějaký výkop a všechno mi vrátí atakdále. Chtěli jsme je totiž vystěhovat.

Nakonec se nám podařilo rodinu přesunout do unimobuněk v Obrnicích a ona napsala srdceryvný dopis paní prezidentové Dáše Havlové, v němž se děsně podivovala, že je někdo vystěhoval. Cikáni vůbec nevnímají, že mají tři sta tisíc na dluzích. Z prezidentské kanceláře mě tehdy vyzvali, ať to řešíme. Odepsal jsem jim, že to budu řešit rád – ať mi tedy pošlou těch tři sta tisíc korun a my je nastěhujeme zpátky.

Tohle je cikánská mentalita, oni to berou jako normální. Pro ně není nic divného vybydlet byt. Pro ně není nic divného dlužit. Oni to neberou takto kriticky, oni to berou jako humor. Ty hlášky a vulgarismy v seriálu, to je jejich styl, to se děsně líbí a je to bžunda.

Jestli někdo čekal, že se doma zamyslí, dají hlavy do dlaní a budou říkat: „Sakra, já tady dlužím, kradu vodu a kradu, já nevím co ještě…?“ Ne, to od nich těžko můžeme čekat.

Kolegové z Prahy se mě ptali, jestli vyobrazený Chanov je skutečně reálný. Jaká je odpověď pro ně a všechny ostatní, kteří mají stejně zvídavou či pochybovačnou otázku na onu „lidovou tvořivost“, nepořádek, vybydlená poschodí? Zhoršili filmaři realitu, nebo naopak před natáčením trochu „poklidili“?

Tak, jak Chanov ukazují, je to naprosto reálné. Přesně takhle Chanov vypadá. V televizi není ani nic přikrášleného, ani nic zhoršeného.

Co Severka? Je to restaurace, kterou znáte, v němž jste někdy byl nebo do něhož byste zašel?

Do Severky jsem chodíval jako mladý kluk. Hlavně jsme tam chodívali se džbánkem pro Chrámeckého divocha. To bylo víno ze zdejšího vinařství. Jinak to byla vždycky klasická pivnice.

Jaký máte názor na hlavního romského protagonistu Zdeňka Godlu? Neskrývá, že má kriminální minulost, i když už prý dávno seká dobrotu, a teď se z něj stala hvězda…

No, to je pro mě špatně. Přiznám se vám, že nemám rád ten styl „tak jsme pustili Kajínka a děláme z něj celebritu“, pak mu chodí stovky dopisů denně … Nelíbí se mi to.

Čím si vysvětlujete příklon veřejnosti k těmto typům hrdinů? Je to typická česká nátura hledat hrdinství v tom, když někdo umí jaksi překlenout hranici zákona a stát se populárním?

V nějakém pořadu v televizi mluvil jakýsi herec nebo režisér, který měl kamaráda z Ameriky, a bavili se o těchto tématech. Ten americký přítel mu řekl krásné moudro, které bohužel musím zopakovat, protože tomu tak je: Žijeme v zemi, kde není nic ostuda.

Až tam se bohužel dostala česká společnost. Je to pro mě těžko pochopitelné, ale je to naprosto pravdivé.

Platí to na Kajínka i na Zdeňka Godlu. Víte, co musím jednoznačně obdivovat? To, jak hlavní romský protagonista svou roli hraje. Hraje opravdu dobře a myslím si, že si nezadá s řadou profesionálních herců. Řekl bych, že není klasickým nehercem, jak je používal třeba Forman. On to opravdu umí. Ale ta jeho minulost… Nelíbí se mi.

Zmínil jste vulgarity. Jde podle vás o seriál, který by se měl vysílat až po 22. hodině?

Myslím si, že ne. Co se v seriálu povídá, slyšíte dennodenně na ulicích, po obchodech, restauracích. Děcka se takhle baví ve škole. Bohužel jsme dospěli k tomu, že tento typ vulgarit děti úplně běžně používají.

Když fungovala centrální hřiště v Mostě, která jsme za vlády Sdružení Mostečané Mostu budovali, přišla jste tam s dítětem a slyšela to, jak z pusy lítaly „p*či“ a já nevím co ještě… Děti to tam na sebe pokřikovaly. A když jste chtěla svoji ratolest aspoň trochu uchránit, tak jste prostě musela odejít. Taková je bohužel realita našeho života.

Seriál má nebývale obrovskou sledovanost. Nemůže to městu Most ještě více ublížit, ještě více zkazit jeho image?

Myslím si, že ne. Řada lidí má v mysli Most jako černou díru. Vy město znáte dobře a víte, že to není pravda. Most má přece svoje kouzlo, svoji poezii, má svou barevnost a rozhodně to není ta prezentovaná díra. I tvůrci seriálu to pestré ukazují. No, a že vztahy jsou zde takové, jaké jsou? Dobře, jsou takové – to se stejně ví, takže to už neuškodí.

O tomhle jste aktivně a ostře komunikoval i s ombudsmankou Annou Šabatovou. Myslíte, že ona má ze seriálu Most! radost?

Určitě nemá!

Proč myslíte?

Protože jí to narušuje její sluníčkářství. Ona má cikány jako modlu. Jako někoho, kdo je naprosto vzorný a měl by pro nás všechny být vzorem. A najednou jí tu někdo v nahotě ukazuje, jací cikáni jsou. Ta musí být v šoku!