Severočeská teplárenská pohrozila bytovému družstvu Krušnohor a jeho zpravodaji soudem
REAKCE NA KRITIKU
Napětí mezi akciovou společností Severočeská teplárenská, sídlící v mosteckých Komořanech, a Stavebním bytovým družstvem Krušnohor, působícím ve třech městech okresu Most, vygradovalo.
Svědčí o tom obsah dopisu, který byl podepsán členem představenstva Severočeské teplárenské (ST) a obchodním ředitelem společnosti United Energy (UE) v jedné osobě Petrem Horákem, na jehož zpracování se významně podílela právnička Hana Graclová, jejíž jméno a příjmení se objevilo v dopise v kolonce označené slovesem „vyřizuje“.
Stížnost na vyjadřování členů představenstva družstva a na obsah článků v měsíčníku Krušnohor s požadavkem na veřejnou omluvu v tisku obsahuje čtyři textové strany a tři strany s doprovodným ilustračním materiálem.
Z obsahu dopisu vyplývá, že dodavateli tepelné energie a teplé vody do domácností bydlících družstevníků a vlastníků bytů se nelíbí vyjadřování představitelů družstva (vztahující se k činnosti akciovky Severočeská teplárenská) a články v měsíčníku Krušnohor (popisující postupy ST). Akciovka dokonce pohrozila podáním občanskoprávní žaloby u soudu. To pro případ, že se družstvo a vydavatel měsíčníku Krušnohor (což je také družstvo) neomluví.
Dopis podepsal jeden z nejvyšších manažerů Severočeské teplárenské a United Energy Petr Horák. U dodavatele tepla je členem představenstva a u výrobce média obchodním ředitelem. Nejde o dokonalé propojení podnikatelských zájmů?
ADRESÁTEM STATUTÁR
Adresátem dopisu byl ředitel družstva a místopředseda představenstva Stavebního bytového družstva Krušnohor František Ryba, jenž zároveň vykonává funkci předsedy redakční rady. Jako statutární zástupce vydavatele je ze zákona osobou odpovědnou za obsah tiskového periodika.
Skutečným autorem textu dopisu může být žena uvedená v kolonce „vyřizuje“. Je nositelkou titulu doktora práv. Styl psaní v zaslaném dopise by právnické profesi odpovídal. Předpokládám zároveň, že iniciátorem sepsání dopisu byl Petr Horák.
PRÁVO NA INFORMACE
Dopis zveřejňujeme v plném znění. Máme totiž za to, že veřejnost má právo znát informace dotýkající se činnosti monopolního dodavatele tepla a teplé vody v okrese a jeho postupů ve vztahu k odběratelům – tedy i k bytovým družstevníkům a vlastníkům jednotek, kteří jsou koncovými odběrateli tepelné energie a teplé vody. SBD Krušnohor hájí jejich zájmy, což asi někomu vadí. Vzhledem k tomu, že se dodávky tepla a teplé vody do domácností týkají obrovského množství občanů, je jasné, že jde o službu veřejnou. Je proto právem koncových odběratelů znát situaci a posoudit ji za využití vlastních zkušeností. Nechť svobodně posoudí obsah publikovaného dopisu. V redakci měsíčníku Krušnohor se těšíme na jejich názory a stanoviska. A nyní již k dopisu Severočeské teplárenské.
To je on – Petr Horák. Na konci dopisu je podepsaný. Upozorňuje na údajnou dehonestaci manažerů. Třeba i on se cítí dehonestován. Proč by dopis ale psal, kdyby tomu bylo jinak, že? Za dehonestaci prý mohou články v měsíčníku Krušnohor.
DOPIS
|
„Vážený pane řediteli a místopředsedo představenstva, v listopadovém vydání zpravodaje Stavebního bytového družstva Krušnohor byly publikovány dva články, které bohužel závažným způsobem dehonestují společnosti United Energy, a. s., a Severočeská teplárenská, a. s., a jejich statutární orgány – členy představenstev. United Energy, a. s., a Severočeská teplárenská, a. s., jsou společnosti působící výhradně v lokalitách měst Mostu a Litvínova, převážná část členů statutárních orgánů obou společností je pracovně i životně spojena s působením v těchto lokalitách a tudíž je pochopitelné, že se nemůže smířit s narušováním své vážnosti a cti a rovněž dobrého jména obou společností. To se děje prostřednictvím lokálního periodika. Oba články obsahují nepravdivé údaje a jsou způsobilé poškodit obě jmenované společností i jejich statutární orgány. 1. Článek Dejte na frak představenstvu (autor: František Ryba) Autor tvrdí, že dvousložková cena je pro odběratele nevýhodná. Členové představenstva Severočeské teplárenské, a. s., nespolupracují a na závěr jsou jak členové družstva, tak vlastníci bytů spravovaných družstvem vyzývání ke změně způsobu vytápění, které zajistí perspektivu cenové stability a vlastní rozhodování bez diktátu dodavatele energie. S výše uvedenými tvrzeními nelze souhlasit. Dvousložková cena je upravena v článku 3 Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2013. Tento předpis v žádném případě neupřednostňuje jednosložkovou cenu vůči dvousložkové, připouští shodně obě varianty ceny. Dvousložková cena tepelné energie snižuje riziko pro dodavatele i odběratele co do ovlivnění klimatickými podmínkami a odstraňuje nevýhodu nutné dvojí kalkulace oproti předběžné a výsledné ceně. Taktéž po celé zúčtovací období má odběratel přehled o tom, za jaké ceny mu bude účtováno. Zároveň je dvousložková cena tepelné energie ekonomicky výhodnější pro odběratele, kteří jednají s péčí řádného hospodáře, čímž dochází ke stabilizaci a snížení dlouhodobé spotřeby tepelné energie či tepelného výkonu rozvodného nebo odběrného tepelného zařízení, což přímo vede ke snížení nákladů za stálou složku tepelné energie. Snižování energetických potřeb a zvyšování účinnosti využití tepelné energie má pozitivní vliv i na snižování investic do energetických zařízení a přispívá k dosažení cílů energetické politiky státu ohledně zvyšování účinnosti využití energií. Dle vyhodnocení skutečných dlouhodobých potřeb tepelného výkonu podle nainstalovaných měřičů se jeví bytové domy jako odběry s vyrovnanou potřebou tepelného výkonu oproti např. školám, školkám, průmyslovým odběrům i občanské vybavenosti. Tato skutečnost, kdy vlastníci či uživatelé objektů nebytového charakteru vypínají odběr tepelné energie přes víkend a na začátku pracovního týdne urychleně vytápějí vychladlé objekty, zlevňuje cenu tepelné energie pro bytové objekty, protože špičkující nebytové odběry musejí pro své potřeby mít zajištěnu vyšší rezervovanou kapacitu v poměru na dodávaný objem tepla oproti stabilnímu bytovému domu. V neposlední řadě je třeba zmínit i to, že koneční spotřebitelé tepelné energie mají dvousložkovou cenu tepla a teplé vody již od roku 1996, kdy vstoupila v platnost vyhláška č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele. Tato vyhláška a následné novely nutí majitele objektu vyúčtovat dodávku tepelné energie ve formě základní složky podle podlahové plochy a spotřební složku podle rozdělovačů topných nákladů či bytových vodoměrů. Tedy klasické dvousložkové vyúčtování, kde místo dlouhodobé potřeby tepelné energie či tepelného výkonu je použita podlahová plocha a místo stanovených měřidel dle metrologického zákona č. 505/1990 Sb. jsou použity méně přesné poměrové měřiče. Přesnost takového vyúčtování s poměrovými měřiči rozdělovačů topných nákladů a bytovými vodoměry je daleko horší než vyúčtování dvousložkové ceny od dodavatele tepelné energie dle stanovených měřičů. Z konkrétních vyúčtování dodávek tepelné energie plyne, že v řadě případů by vyúčtování v jednosložkové ceně vyšlo odběratele dráž než v ceně dvousložkové. Také odběratelé v domech ve vlastnictví nebo správě Vašeho SBDK ušetřili při vyúčtování ve dvousložkové ceně cca 3 miliony Kč oproti tomu, kdyby bylo účtováno v jednosložkové ceně. Dovolujeme si upozornit na to, že dodávka tepelné energie za rok 2017 byla SBDK vyúčtována pouze ve dvousložkové ceně, k žádnému přepracování vyúčtování na jednosložkovou cenu nedošlo. Odmítáme proto uvedené tvrzení o tom, že dvousložková cena je pro odběratele nevýhodná, že je výhodná pouze pro dodavatele, a proto ji odběratelům vnucuje. Pokud jde o zajištění levnější a stabilnější ceny tepla z jiného zdroje, tvrdíme, že centrální zásobování teplem je cenově mnohem stabilnější než lokální zdroje tepla. Může kombinovat různé druhy paliv (uhlí, plyn, biomasu, energetické využití odpadu) a pružně reagovat na situaci na energetickém trhu. Odpojením od centrálního zdroje získá dům závislost pouze na jednom druhu energie a je zcela bez ochrany Energetického regulačního úřadu (ERÚ). O nabídce cenové stability lze s naprostou jistotou pochybovat, protože nikdo nemůže u jednotlivých paliv spolehlivě předvídat vývoj ceny. V současné době cena plynu a elektrické energie výrazně stoupá. Nadto všichni dodavatelé elektrické energie i plynu účtuji své dodávky také ve dvousložkové ceně. Srovnali jsme si náklady dle aktuálních ceníků u centrálního zásobování teplem od Severočeské teplárenské, a. s., u tepelného čerpadla jako zdroje a u plynové kotelny jako zdroje vytápění a jednotková cena v Kč/GJ vychází jednoznačně ve prospěch centrálního vytápění. 2. Článek Zářijová odstávka bydlící pořádně rozčílila (autor: Petr Prokeš) Stavební bytové družstvo Krušnohor si je a musí být vědomo toho, že stavebníkem přeložky horkovodu Slatinice je Vršanská uhelná, a. s., nikoliv Severočeská teplárenská, a. s., anebo United Energy, a. s. K posunutí termínu stavby přeložky, která měla být zprovozněna během srpna 2018, došlo z technických důvodů na straně stavebníka. Pokud by tyto technické problémy nebyly odstraněny, způsobily by nekontrolované pohyby nového horkovodu, což by mohlo vyústit v závažnou havárii potrubí a zastavení veškerých dodávek tepla do Mostu. I když Severočeská teplárenská, a. s., nebyla stavebníkem, ihned poté, co byla s problémy seznámena, se zapojila do hledání řešení společně s Vršanskou uhelnou, a. s., aby ke zprovoznění nového horkovodu došlo v co nejkratší době. Přikládáme poděkování mluvčí skupiny Seven Group společnostem Severočeská teplárenská, a. s., a United Energy, a. s., za vstřícnost a výbornou spolupráci, které bylo publikováno v týdeníku Homér dne 12. 10. 2018, o těchto skutečnostech jste byli informování od zástupců Vršanské uhelné, a. s. Přesto jste neváhal v citovaném článku zpravodaje Vašeho SBDK skutečně až hrubým způsobem dehonestovat obě společnosti a jejich představenstva. Znění obou uvedených článků jsme nuceni vyhodnotit jako dotčení osobnosti členů představenstva společností United Energy, a. s., a Severočeská teplárenská, a. s., neboť obsah obou článků hrubě narušuje ve smyslu § 81, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) jejich vážnost a čest, které jsou významnými předpoklady pro jejich profesní a soukromý život, svázaný s lokalitou Mostu a Litvínova. Oba články také bezpochyby způsobuji nemateriální újmu oběma právnickým osobám dle § 2971 zákona číslo 89/2012 Sb. (občanský zákoník) v platném znění. Výzvu ke změně způsobu vytápění, která není založena na pravdivých informacích, je nutno potom posuzovat jako nekalou soutěž dle § 2976 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) v platném znění. Žádáme Vás tedy zdvořile, abyste v nejbližším vydání zpravodaje Stavebního bytového družstva Krušnohor publikoval omluvu oběma společnostem a členům jejich statutárních orgánů v adekvátním rozsahu. V negativním případě bychom byli nuceni se obrátit na soud, neboť se s výše uvedenou dehonestací nemůžeme pochopitelně smířit. Jsme přesvědčeni o tom, že našemu oprávněnému požadavku bude vyhověno, omluvu zveřejníte a nebude tak třeba přistoupit ke krajnímu řešení, kterým podání žaloby jistě je.
Ing. Petr HORÁK
|
VYJÁDŘENÍ AUTORŮ
František Ryba, autor článku Dejte na frak představenstvu.
Paní právnička se snaží v dopise problematiku jednosložkové a dvousložkové ceny vysvětlit opravdu bravurně. Aspoň to tak na první pohled vypadá. Zapomněla ale na to hlavní. Vysvětlit to, co ona sama říká a co říká Energetický regulační úřad.
„Dvousložková cena je upravena v článku 3 Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2013. Tento předpis v žádném případě neupřednostňuje jednosložkovou cenu vůči dvousložkové, připouští shodně obě varianty ceny,“ napsala paní právnička. Všichni jste si to před chvílí přečetli v přední části dopisu. Ptám se tedy: Proč Severočeská teplárenská neustále vyvíjí tlak na družstvo Krušnohor, aby přešlo z jednosložkové na dvousložkovou cenu, když obě varianty jsou shodně přípustné? Družstevníkům a vlastníkům bytů spravovaných Krušnohorem vyhovuje jednosložková cena, tak proč jim ji brát? Jsou na ni zvyklí, vyhovuje jim, chtějí v takové fakturaci pokračovat. Z jejich strany žádný problém! Proč tedy problém dělá svým tlakem na přijetí dvousložkové ceny Severočeská teplárenská? V případě akciové společnosti neplatí shodné připouštění ceny? Jaká je Vaše odpověď, paní právničko?
A proč jste nevysvětlila důvod toho, proč Energetický regulační úřad považuje dvousložkovou cenu za nevhodnou pro bytové domy. Je Vaše „nevysvětlení“ jen náhodou, nebo zlým úmyslem, či projevem tápaní ve složité cenové problematice?
Jeden z partnerů našeho družstva se na uvedený úřad obrátilo s dotazem a odpovědí bylo vypracování jeho písemného stanoviska o zmíněné nevhodnosti fakturace dvousložkovou cenou pro bytové domy. Právě v těchto objektech bydlí naši družstevníci a vlastníci bytů, jímž poskytujeme správu. Jako bytové družstvo jsme povinni hájit zájmy bydlících.
O tom hlavně pojednával obsah článku Dejte na frak představenstvu. A nebyl první na toto téma. Stačí se podívat například do měsíčníku Krušnohor č. 6/2018 (str. 6 – 7).
Po celých 170 let existence bytového družstevnictví je jeho základním principem zajišťování kvalitního bydlení za přijatelnou cenu pro široké vrstvy obyvatel. S tím souvisí i poplatky spojené s užíváním bytu. A právě do této kategorie plateb patří také úhrady nákladů za dodávky tepla a teplé vody. Chápeme, že smyslem existence podnikatelských subjektů je nejen jejich vlastní produkce, ale zároveň i vytváření zisku. Musí se tak ale dít za rozumných podmínek, jež respektují sociální situaci v regionu. Obávám se, že Severočeská teplárenská tuto situaci nevnímá dostatečně. Ale hlavně – pokud není schopna tato společnost vysvětlit rozpor mezi její cenovou politikou a stanoviskem Energetického regulačního úřadu o nevhodnosti uplatňované výpočetní metody pro bytové domy, pak pochybnosti o správnosti postupu společnosti vůči družstvu přetrvávají. Proto nevidím důvod k omluvě.
Ostatně nejsou to pochybnosti nejen moje jako autora článku, ale také členů představenstva Krušnohoru, členů nejvyššího orgánu družstva (shromáždění delegátů) a také veřejnosti, tedy bydlících v domech – družstevníků a vlastníků bytů. Tyto pochybnosti nebyly rozptýleny ani při našich společných jednáních mezi SBDK a ST. Ostatně stejná stanoviska zastávají – vedle družstva Krušnohor – také ostatní správci bytového fondu, například Dospra či Uniservis.
Pokud vedení Severočeské teplárenské považuje za prioritu při řešení problému s cenou za dodávané teplo a teplou vodu jednání u soudu namísto přímého jednání mezi dodavatelem a odběratelem, pak takový neracionální postup budu respektovat a rád se soudního jednání zúčastním. Pevně věřím v pozitivní výsledek pro naše družstvo jako vydavatele zpravodaje.
Petr Prokeš, autor článku Zářijová odstávka bydlící pořádně rozčílila.
Když jsem si přečetl dopis Severočeské teplárenské s negativním názorem člena jejího představenstva Petra Horáka, jenž je zároveň obchodním ředitelem společnosti United Energy (UE), k článku o zářijové nespokojenosti bydlících kvůli přerušení dodávek tepla a teplé vody, musel jsem si položit otázku, zda pan ředitel ještě žije v reálném světě či zda neztratil schopnost objektivně hodnotit situaci.
Obsah článku byl postaven na kritice občanky bydlící v Mostě v domě spravovaném SBD Krušnohor. Takových negativních ohlasů ze strany veřejnosti na přerušení dodávek tepla a teplé vody byla spousta. Soudu je můžeme naprosto bezproblémově poskytnout jako důkaz. Právě tento pramen nespokojenosti se stal zdrojem pro napsání článku. Nechce se mi věřit, že pan Horák nosí klapky na očích a uši překrývají velká sluchátka – a proto jejich nositel nevidí a neslyší „hlas lidu“.
A nejde jen o ohlasy od nespokojených lidí. Obávám se, že pan Horák asi nepochopil, o čem článek vůbec byl. Pokusím se tedy o velmi stručné vysvětlení.
Je přece úplně jedno, zda Severočeská teplárenská byla či nebyla stavebníkem přeložky horkovodu. Stěžejní je přece to, že došlo k přerušení dodávek tepla a teplé vody v topné sezoně a že toto přerušení nevzniklo z důvodu havárie. Je naprosto jasné, že šlo o akci naplánovanou v nesprávný čas.
Pan Horák kromě toho naznačuje, že při ní došlo ke komplikacím. Ano – i to se v životě stává a lze to snadno pochopit. Rozhodující je ale skutečnost (a tu nelze pochopit), že šlo – opakuji to znovu – o naplánovanou akci. A ta svým průběhem zasáhla do topné sezony a snížila občanům úroveň kvality bydlení. Proč nešlo akci naplánovat daleko dříve, aby bydlící nenaštvala?
V článku jasně připomínám, že vedení společnosti Vršanská uhelná oznámilo obyvatelům Mostu zcela férově a hodně dopředu, že těžba uhlí v dole Hrabák se bude vracet zpět k městu – konkrétně do lokality Slatinic s budovaným rekultivačním parkem a množstvím technického zázemí typu produktovody atd. Tato informace byla veřejná a obyvatelé Mostu ji plně zaznamenali. Protože někteří z nich zpočátku nepochopili, oč jde, vyjadřovali s postupem Vršanské uhelné nesouhlas, dokonce hrozili i demonstracemi a také odstěhováním z Mostu. Pane Horáku, stačí si pročíst noviny z té doby, podívat se na videozáznamy či televizní reportáže, poslechnout si záznamy rozhlasového vysílání.
Vršanská uhelná si naprosto přesně všimla počátečních negativních ohlasů – a proto rozvinula rozsáhlou informační kampaň, v níž mimo jiné vysvětlila veřejnosti také to, že má ze zákona povinnost vytěžit ložisko nerostného bohatství, že má všechna aktuální povolení k takové činnosti a že ani nové povolení vlastně ani nepotřebuje, protože záměr dotěžit uhlí v dané lokalitě byl obsažen v již původní dokumentaci umožňující těžbu na dole Hrabák před mnoha lety. Manažeři Vršanské uhelné si dokonce dali hodně práce navíc také s vysvětlováním technologických postupů, aby lidé pochopili, proč se do té doby těžba od města vzdalovala a nyní se najednou začne přibližovat. O kvalitě komunikace vedení Vršanské uhelné s běžnými občany svědčí to, že ti pochopili, že jde o technologický cyklus, který nemá jiné řešení než návrat k Mostu s dotěžením ložiska a že s tímto dotěžením se počítalo už dávno a že veřejnost na tuto skutečnost jenom zapomněla.
Na základě popsané vysvětlující kampaně došlo k uklidnění občanů.
Pokud by se pan obchodní ředitel UE a člen představenstva ST Petr Horák chtěl dodatečně zajímat o tyto záležitosti, jistě mu vyjdou vstříc s podáním podrobných informací pracovníci nejméně dvou úřadů – báňského a magistrátního. Pan Horák si jistě také dodatečně povšimne pozitivního vztahu manažerů Vršanské uhelné k veřejnosti a určitě najde i motivaci ke zlepšení komunikace „své“ Severočeské teplárenské s lidmi.
Jestliže pan Horák chrání své manažery, pak jejich obhajobou nevysvětluje, proč nekonali, když konat měli. A to už před několika lety. Již tehdy měli naplánovat stavbu přeložky horkovodu, protože nutně museli vědět, že vracející se těžba uhlí k Mostu, na kterou Vršanská uhelná jasně upozornila, zasáhne území, kterým horkovod vede. Proč se tak nestalo? Kde hledat odpověď? Vždyť Vršanská uhelná přece zveřejnila podrobné mapy území s vyznačením infrastruktury, v němž bude znovu těžit. Na tuto otázku chybí v dopise podepsaném Petrem Horákem odpověď.
Jestliže tedy pan Horák považuje své manažery mým článkem za dehonestované, pak by si měl také položit otázku, zda si za pocit dehonestace, který je údajně provází, nemohou sami, když včas nebyli schopni reagovat na vývoj situace. Pohrůžka soudem toto pochybení určitě neřeší.
A jestliže v té době několika předchozích let pan Horák či příslušní manažeři UE či ST věděli, že jejich společnosti nebudou realizátory stavby přeložky horkovodu, měli včas oslovit stavebníka a domluvit se s ním na dalším konkrétním postupu. Je to přece Severočeská teplárenská, která zodpovídá za dodávky tepla a teplé vody, ne horníci. Stavebník by jistě vyšel vstříc, protože by chápal, oč jde. Zvláště pak, když tím stavebníkem byla Vršanská uhelná, jak jsem se náhodně dozvěděl z dopisu pana Horáka, těžební společnost běžně oplývající vstřícností vůči veřejnosti. Stačilo naplánovat a následně realizovat stavbu přeložky horkovodu například v letech 2015 – 2017 a vůbec by nedošlo k tomu, co se stalo v září 2018. Jinými slovy řečeno: Akce nemusela proběhnout na poslední chvíli až v minulém roce (2018) a ještě k tomu s časovým přesahem do tepelné sezony. Nepochopitelnou předchozí nečinnost (či poklidnou činnost?) manažerů ST v této věci případné soudní jednání jistě dodatečně nenapraví. Čas se totiž nedá vrátit.
Anebo nemám pravdu?
A ještě něco: Pokud jde o „pochvalný“ článek v Homéru, na který pan Horák poukazuje v dopise, pak je zapotřebí v rámci plné objektivity připomenout, že jej zveřejnil na přání Vršanské uhelné také měsíčník Krušnohor, tedy zpravodaj stejnojmenného stavebního bytového družstva (viz Krušnohor č. 12/2018, str. 5). Redakce s jeho zařazením do vydání vůbec neotálela. Pro pana Horáka je to asi překvapivá informace. A ví vůbec proč redakce Krušnohoru neotálela? Protože článek chválí rychlost a kvalitu práce těch lidí, kteří na stavbě přeložky horkovodu aktuálně pracovali. Svým přístupem k dílu zachraňovali to, co bylo dodavatelem tepla a teplé vody v předchozích letech přehlédnuto.
Dokážou ještě vůbec představitelé obou rozhádaných subjektů, založených pro zajišťování dodávek služeb souvisejících s kvalitou bydlení, zakopat válečnou sekeru, racionálně si pohovořit z očí do očí o budoucím vývoji a případně i obnovit vynikající vztahy z předcházejících let? Co k tomu chybí? Dobrá vůle, či ješitnost?