Bydlení ano, starosti s ním ne. Družstvům chybějí šéfové

Nejsou lidi, pláčou bytová družstva a společenství vlastníků jednotek. Vlastníci bytů ani družstevníci nemají chuť starat se o domy, v nichž bydlí.

„V představenstvu máme za sebou již druhé pětileté období. Zařídili jsme zateplení, nové balkony, obnovili jsme fasádu a udělali novou střechu. Potřebovali bychom vystřídat, ale sousedům se nechce,“ řekl Deníku předseda bytového družstva z Mělníka. Obává se toho, že ho tak bude čekat práce nejméně dalších pět let.


Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil se obává toho, že pokud v bytových družstvech a společenstvích vlastníků jednotek budou přetrvávat personální problémy, mohou takto postiženým subjektům nastat i problémy existenční.

S chybějícím vedením se potýká až 15 procent společenství vlastníků jednotek. Podle statistiků bylo předloni v Česku 8 500 bytových družstev, ta obhospodařovala přes 430 tisíc bytů, o dalších 1 600 000 bytů se staralo 65 000 společenství vlastníků jednotek. V Česku je asi 5 milionů bytů.

HODNĚ PRÁCE, MÁLO PENĚZ

Lidem se do vedení nechce. Ve svém volnu by museli dělat spoustu práce za málo peněz. „Nesete relativně velkou zodpovědnost například za výběrová řízení. Musíte se dobře orientovat v bytové legislativě,“ uvedl Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev, který sdružuje téměř 250 družstev a přes 400 společenství vlastníků jednotek. „Vyznat se ve spleti zákonů je přitom stále těžší,“ dodal Jan Vysloužil. Navíc poslanci podle něj připomínky družstevníků při novelizaci zákonů neberou v potaz. Jako příklad uvedl Poslaneckou sněmovnou čerstvě schválenou novelu insolvenčního zákona. „Vlastníci bytů nadále neovlivní, kdo se jim do domu nastěhuje,“ sdělil Jan Vysloužil. „Přesto v případě oddlužení ponesou nedobrovolně náklady spojené s dluhy někoho, koho mnohdy vůbec neznají,“ konstatoval předseda svazu Jan Vysloužil.

Zpravodaj k insolvenčnímu zákonu, poslanec Jan Chvojka (ČSSD), připustil, že členové družstev fakticky nesou náklady spojené s cizími dluhy. „Platí to ale jen v případě neřešeného úpadku dlužníka,“ poznamenal Jan Chvojka. „Pokud se úpadek řeší cestou insolvenčního řízení, mění se pro sousedy situace k lepšímu,“ míní poslanec.

Pohledávky za správu domu či do fondu oprav se podle Jana Chvojky uspokojují již přednostně. „Navíc se prodloužila lhůta, ve které mohou věřitelé svoje pohledávky do insolvenčního řízení přihlásit,“ konstatoval. Družstva by si podle něj měla nastavit tak vysoké příspěvky na náklady, aby je po určitou dobu mohla hradit i za neplatiče. „Je vhodné zřídit za tímto účelem rezervní fond,“ prohlásil Jan Chvojka.

GDPR

Kamenem úrazu je i evropské nařízení o ochraně osobních údajů. GDPR znamená soustavnou a trvalou práci, která zpracováním vnitřních předpisů, postupů a procesů nekončí, ale začíná,“ konstatoval Jan Vysloužil.


Jan Vysloužil (vlevo) je častým hostem na SBD Krušnohor. Jedná s ředitelem družstva Františkem Rybou a dalšími funkcionáři o aktuálních záležitostech v segmentu bydlení. Všechny iniciativy Krušnohoru ohledně zachování kvality bydlení nasměrované k politikům a ministerským úředníkům plně podpořil.

„Nařízení se vztahuje na každého. Pokud předseda společenství vlastníků jednotek drží osobní údaje, tak by měl mít doma na své skříni zámeček,“ uvedl pro Deník s nadsázkou poslanec Marek Benda (ODS), který byl v Poslanecké sněmovně zpravodajem pro projednání příslušného zákona.

„Samozřejmě lze předpokládat, že se nic takového neděje, ale mnoho lidí se podařilo vystrašit,“ konstatoval Marek Benda.

OBROVSKÁ POKUTA

Pokud se do vedení nepodaří nikoho sehnat, je podle Jana Vysloužila ohrožena samotná existence bytového družstva nebo společenství vlastníků jednotek. Soudy již podle něj vyzývají společenství bez řádně zvolených statutárních orgánů, aby je do tří měsíců doplnila. Jinak jim hrozí pořádková pokuta až 100 000 korun.

Roli vedení společenství vlastníků jednotek tak podle Jana Vysloužila stále častěji přebírají bytová družstva, jež byla v minulosti vlastníky bytů. „Názory, že družstevní byty je nezbytné převést do osobního vlastnictví, protože vlastníci se budou o svůj majetek po privatizaci bytového fondu starat daleko lépe než družstva, dostává vážné trhliny,“ uzavřel Jan Vysloužil.