Psát o menšině jako o parazitech bez základní školy, kteří od třinácti rodí děti, je nedůstojné. Stejně jako zveřejnit reportáž, kde se v žertu mluví o výchovném oplodňování cikánů. Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová nedávno zkritizovala SBD Krušnohor za to, jak mluví o Romech.

Jeho ředitel František Ryba se úředního dopisu nezalekl. Namísto „nápravy“ předhodil ombudsmance argumenty družstva a nařkl ji, že požaduje zkreslování skutečnosti. Své si k tomu začala přisazovat i veřejnost, která na úřad ochránce doslova srší oheň a síru.

DALA NÁM NA FRAK

Chtěla zabránit diskriminačnímu jednání a ochránit důstojnost Romů. Místo toho se rozjela smršť reakcí nejen ze strany bytového družstva, ale i „obyčejných lidí“ z Mostecka. Celá věc začala na podnět kohosi, kdo „napráskal“ Anně Šabatové, že SBD Krušnohor mluví o Romech jako o „cikánech“ a ohledně bydlení o této menšině píše nedůstojně.

„Celých padesát let, co Krušnohor existuje, se jeho vedoucí i řadoví pracovníci vyjadřovali otevřeně. A to i v době totality. A nyní v demokracii osvědčenou vyjadřovací praxi máme měnit?“ byla reakce ředitele Krušnohoru Františka Ryby, jenž naštvaně zareagoval na dopis, jímž chtěla dát Anna Šabatová představenstvu družstva na frak. „Měla by se dívat na problémy bydlení očima obyčejných, pracujících, slušných lidí,“ je ředitelovo přání.

Realita všedního dne, kterou veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová nevnímá. Snímek ze zčásti zdevastovaného bytu není tentokrát ani z Janova či ze Stovek, ale byl pořízen na mosteckém sídlišti Liščí Vrch (Sedmistovky), jehož část je již nyní deprivovanou zónou a hrozí, že i zde vznikne další sociálně vyloučená lokalita.

URONIT SLZU

Ombudsmanka považovala za důležité vyjádřit se z pohledu rovného zacházení a ochrany před diskriminací k některým příspěvkům na webových stránkách družstva, protože je přesvědčena, že jsou „v moderní demokratické společnosti, jež má zachovávat respekt k lidským právům, nepřijatelné. Osoby romského původu (zejména z řad skutečných či potenciálních nájemců bytů spravovaných družstvem, ale i z řad Romů obecně) je mohou oprávněně pociťovat jako zostuzující a vnímat je jako zásah do vlastní důstojnosti.“

František Ryba se v reakci na její stanovisko řečnicky ptá, proč si namísto poučování nepřijede prohlédnout cikánskými rodinami vybydlené domy v Janově. „Proč si neprohlédne mostecké Stovky či ulice M. G. Dobnera, U Věžových domů, Ve Dvoře nebo sídliště Liščí Vrch?“ vybízí k exkurzi do míst nejhoršího ražení a dodává: „Snad by jako žena dokázala uronit pár slz nad hrozným stavem mnoha bytů, mezilidských vztahů, zneužívání dávek, neslušným chováním těch, jichž se zastává. Člověk by se nad jejím přístupem nejraději sám rozplakal.“

HADR NA BÝKA

Je zapotřebí připomenout, že bytové družstvo už delší dobu shromažďuje výpovědi a příběhy obyvatel Mostu a Litvínova, kteří se setkali s nějakým nepřístojným chováním ze strany spolubydlících. Ty pak zveřejňuje nejen na webu, ale také ve svém tištěném zpravodaji, který dostávají všichni členové, potažmo nájemníci družstva.

Začalo s tím poté, co bylo Agenturou pro sociální začleňování nařčeno z toho, že ztratilo kontakt s realitou. Družstvo proto chtělo mít podklady pro další jednání, aby doložilo, že v lokalitě podle nich rozhodně není „prima bydlení“, jak stojí ve výzvě.

Pisateli a pisatelkami příběhů, které družstvo dostává, jsou zde ale Romové/cikáni přirovnáváni k parazitům, nemakačenkům, lidem bez základního vzdělání nebo osobám, které od třinácti let rodí děti. „Domnívám se, že takové příspěvky mohou být pro osoby romského původu obtěžující, mohou zasáhnout do jejich důstojnosti,“ míní nejvyšší úřednice ve věci ochrany práv.

Ani z toho si Krušnohor nic nedělá. Na svých stránkách zmíněnou výzvu všem bydlícím opakovaně zveřejnil s dovětkem, že „zapůsobila na ombudsmanku jako červený hadr na býka“. „Pokud by družstvo provádělo selekci nebo korekci vyjádření pisatelů, jednalo by se z jeho strany o zamlčování určitého obsahu a také o zásah do celistvého obsahu podávaného autory jednotlivých příběhů,“ je přesvědčen František Ryba, podle něhož nejsou příběhy motivované snahou dehonestovat kohokoliv na základě rasy. Lidé popisují každodenní život a své zkušenosti s bydlením.

DRUŽSTVO USILUJE O VZNIK LEGISLATIVY PODPORUJÍCÍ KVALITNÍ BYDLENÍ
DRUŽSTVO BOJUJE PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ DÁVEK A NEURVALÉMU CHOVÁNÍ

CIKÁN, NEBO ROM?

„Obecně se na webových stránkách naprosto běžně vyskytují výrazy ‚cikáni‘ a ‚nepřizpůsobiví‘ ve spojitosti s příslušníky romské menšiny. Nelze si nepovšimnout celkového zaměření/vyznění webových stránek, z něhož je patrný silně negativní postoj k Romům,“ píše veřejná ochránkyně práv v dopise, který ParlamentníListy.cz citují se souhlasem poskytnutým její kanceláří.

Výraz „nepřizpůsobiví“ je prý potřeba podrobit kritice, protože zásadním způsobem stigmatizuje Romy a posiluje předsudky vůči nim. „Používání tohoto výrazu ve spojení s etnicky vymezenou skupinou osob může představovat diskriminaci ve formě obtěžování. A to bez ohledu na to, zda je úmyslem mluvčího zasáhnout do lidské důstojnosti či zda užití termínu vychází z nějaké negativní zkušenosti s konkrétním příslušníkem dané menšiny,“ zní názor Šabatové.

František Ryba jí odpověděl, že pojem běžně používají i čelní představitelé státu a nechápe, proč by místo sjednocujícího termínu měli sáhodlouze vypisovat označení „lidé, kteří neplatí nájmy, nepracují a zneužívají sociálních dávek, dopouštějí se často kriminálního jednání, vybydlují byty a domy apod.“, zkrátka lidé, kteří se odmítají přizpůsobit pravidlům současné společnosti. „Tento termín však není užíván ve snaze spojovat jej s etnicky vymezenou skupinou osob,“ zdůrazňuje, že nejde jen o Romy, jak Anna Šabatová interpretuje.

„Užívání tohoto pojmu (…) považujeme za nutnost. V opačném případě bychom museli prakticky zrušit publikační činnost na webu, neboť možnost informovat pouze o pozitivech bydlení není podle našeho názoru v zájmu zachování objektivity,“ vysvětluje František Ryba dále v dopise veřejné ochránkyni práv s tím, že odmítá trend, kdy jsou nepřizpůsobiví považováni za nedotknutelné osoby, proti kterým se nesmí zasahovat, o nichž se nesmí informovat a snad se jim v jejich počínání nesmí ani bránit.

Kritizovaný výraz „cikán“ jako synonymum pro Romy potulně žijící, kočující osoby se podle ní používal v historii po dlouhou dobu a někteří Romové se s ním dodnes identifikují, mnozí ale nikoli. Odkázala k roku 1971, kdy Mezinárodní romský kongres schválil jako vhodné označení pro řadu komunit, do té doby označovaných nelichotivým slovem cikáni, pojem Romové.

Jak dále Anna Šabatová uvádí, neexistuje podle ní žádný legitimní důvod pro zobecňující obtěžující vyjádření vůči etnicky vymezené skupině osob.

František Ryba oponuje, že různé skupiny romského původu samy sebe označují různě a exo-etnonymum „cikán“ může být vnímáno více než přiléhavé pro všechny. „Zmiňovaný mezinárodní kongres v roce 1971 pouze deklaroval endo-etnonymum ‚Rom‘ jako oficiální název příslušníků romského etnika. Není však možné tvrdit, že by považoval do té doby užívaný výraz cikáni za pejorativní a požadoval výhradní užívání výrazu Romové,“ podotkl.

ŠMOULOVÉ Z CHANOVA

Jedna z věcí, která nejvíce ombudsmanku zvedla ze židle, byla reportáž Alfa TV, kterou družstvo umístilo na svých webových stránkách. Reportáž svým názvem „Šmoulové z Chanova“ poukazovala na vydání stejnojmenné knihy mosteckého autora J. M. Siebera.

„SBD Krušnohor pouze sdílelo předmětnou videoreportáž na svých stránkách, když se ho tato bezprostředně dotýkala. SBD Krušnohor není ani autorem knihy J. M. Siebera nebo jejího názvu,“ nechápe František Ryba, proč se ombudsmanka neobrací na vydavatele a autory.

Zádrhelem je ovšem moment, kdy ve videu tiskový mluvčí družstva Petr Prokeš reaguje na jednu z pasáží knihy pojednávající o „míšení cikánského etnika s jinou rasou“. V reakci na dotaz reportérky se totiž pokusil o žert a odpověděl, že ho „… napadlo, že pokud bychom cikány oplodňovali, za několik generací bychom z nich měli v domech vzorné bydlící a nemuseli tak řešit problémy se zdevastovanými byty a vybydlenými domy.“ „V reakci na Váš podnět jsme však vyhodnotili reportáž v celkovém kontextu a došli jsme k závěru, že uveřejněná pasáž rozhovoru s Petrem Prokešem, byť vytržená z kontextu, není vhodnou prezentací družstva před našimi nájemníky,“ uznal v tomto případě ředitel družstva a videoreportáž byla z webu odstraněna.

POPSANÁ REALITA

Podle interpretace veřejné ochránkyně práv mohou být některá vyjádření nejen diskriminací osob podle antidiskriminačního zákona, ale mohou dokonce naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů, konkrétně trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

„Doporučuji Vám, abyste zajistil odstranění jak zmiňovaných problematických příspěvků, tak i případných dalších projevů, které jsou v rozporu s výše vymezeným zákazem obtěžování, a to jak z webových stránek SBD, tak případně ze všech dalších míst, na která ho SBD na internetu umístilo,“ vyzvala předsedu představenstva Arnošta Ševčíka k nápravě s tím, že do 45 dnů má ombudsmanku vyrozumět, zda její doporučení vyslyší, či nikoli.

„Otázku romské menšiny vnímá bytové družstvo velmi citlivě a snaží se v co možná největší míře o to, aby se vnímání cikánů v očích veřejnosti co nejvíce shodovalo s realitou. Otištěné příběhy jsou příběhy reálných lidí, avšak nevyjadřují názor samotného bytového družstva a jejich autor je vždy znám a pod článkem uvozen,“ cítí se být v právu František Ryba, který by jakoukoli hyperkorektnost vnímal jako popření základního principu rovnosti v demokratickém právním státě.

ZNECHUCUJE SLUŠNÉ

Ve svém textu na stránkách únorového zpravodaje mimo jiné František Ryba shrnul své dojmy s úřadem veřejného ochránce práv takto: „Anna Šabatová je asi natolik zaměstnána, že nemá čas podívat se do terénu na své chráněnce v akci. Raději bude vymýšlet doporučení, jak se máme vyjadřovat – a nadále tak bude znechucovat slušné občany, kterých se neumí zastat.“

Jak uvedl i v dopise pro ni, bytové družstvo není příznivcem pozitivní diskriminace, podle které se mají přivírat oči nad negativními jevy, prohřešky, přestupky a někdy i trestnými činy.

Korespondenční kauza možná bude mít ještě pokračování. SBD Krušnohor totiž na svých webových stránkách vyzvalo lidi, aby nemlčeli a i oni vyjádřili svým stanoviskem, jak vnímají postoj ombudsmanky. Pojem „cikáni“ hodlá i nadále používat, stejně jako nemá výhrady, když zástupci této menšiny titulují neromské obyvatelstvo pojmem „gádžo“.

„Lidé s postojem ombudsmanky nesouhlasí. Dopisů v tomto duchu přibývá. Postupně je začneme zveřejňovat, a to hned v březnovém vydání zpravodaje. Tam se objeví i otevřený dopis občana, směřovaný k veřejné ochránkyni práv,“ prozradil ParlamentnímListům.cz Petr Prokeš.

K výměně názorů mezi ombudsmankou a bytovým družstvem se letos vyjadřoval mimo jiné senátor Jaroslav Doubrava (zvolený za Severočechy.cz ve volebním obvodu Ústí nad Labem). Ten se postavil na stranu bytového družstva.