Obsahem dopisu veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové se obsáhle zabývalo představenstvo Stavebního bytového družstva Krušnohor na svých zasedáních. Po konzultaci s přizvanými odborníky nejen z oblasti práva zpracovalo odpověď k závěrům vyvozeným ombudsmankou. Publikujeme její znění.

Vážená paní veřejná ochránkyně práv, reaguji tímto na Váš přípis ze dne 16. 11. 2017, ve kterém se vyjadřujete k některým příspěvkům na webových stránkách SBD Krušnohor z pohledu rovného zacházení a ochrany před diskriminací.

Předně bych rád vyjádřil víru v to, že si v budoucnu najdete čas ke zhlédnutí převážného obsahu stránek našeho družstva, abyste získala komplexní a ucelený pohled na naši činnost, a nedošlo tak k vytržení některých článků a rubrik z uceleného kontextu. SBD Krušnohor provozuje své stránky výhradně za účelem maximální informovanosti jejich čtenářů (převážně členů a klientů družstva). Při této činnosti přistupuje ke všem svým členům a zájemcům o bydlení ve snaze o maximální rovnost a férovost jednání. Nejsme však příznivci pozitivní diskriminace, dle které by bylo třeba pod rouškou politické korektnosti nutno přivírat oči nad negativními jevy, prohřešky, přestupky a někdy i trestnými činy, které se dotýkají činnosti družstva.

Redaktorka Alfa TV Markéta Sochorová stojí před mosteckým nakladatelstvím, které vydalo knihu Šmoulové z Chanova. Byl o ní zájem, proto byl nutný dotisk. Redaktorka s knihou v ruce se vypravila za jejím autorem – J. M. Sieberem, aby se o jejím vzniku a obsahu dozvěděla více.

K VÝROKŮM TISKOVÉHO MLUVČÍHO DRUŽSTVA

Ve svém přípisu uvádíte, že za typický příklad snižování lidské důstojnosti považujete reportáž Alfa TV, umístěnou na webových stránkách družstva. K tomuto poukazuji na fakt, že SBD Krušnohor není a nikdy nebylo personálně ani organizačně spojeno se společností PROMOMEDIA, s. r. o., které patří Alfa TV. Za obsah jejich reportáží nejsme nijak zodpovědní. Tento subjekt natáčí desítky reportáží o dění v Ústeckém kraji. Pokud tedy některá z jejich reportáží snižuje lidskou důstojnost, měl by být cílem Vašich doporučení především autor a osoba takové reportáže vydávající. SBD Krušnohor pouze sdílelo předmětnou videoreportáž na svých stránkách, když se ho tato bezprostředně dotýkala. SBD Krušnohor není ani autorem knihy J. M. Siebera nebo jejího názvu.

Dobře se četbou knihy pobavil také tiskový mluvčí družstva Petr Prokeš. Ten se televizní redaktorce otevřeně svěřil na mikrofon se svými zážitky a okomentoval závěr odborné studie, o níž je v publikaci zmínka. Komentář mluvčího se ale nelíbil veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové. (Foto z obrazovky: Petr PROKEŠ)

V reakci na Váš podnět jsme však vyhodnotili reportáž v celkovém kontextu a došli jsme k závěru, že uveřejněná pasáž rozhovoru s Petrem Prokešem, byť vytržená z kontextu, není vhodnou prezentací družstva před našimi nájemníky. Petr Prokeš byl poučen o tom, aby se podobných vyjádření, byť i v pokusu o žert, vyvaroval a odkaz na videoreportáž byl ze stránek SBD Krušnohor odstraněn.

K DALŠÍMU OBSAHU WEBOVÝCH STRÁNEK DRUŽSTVA

Pojem nepřizpůsobivý je na stránkách našeho družstva užíván obdobně jako v běžné mluvě našich čtenářů, médiích nebo i v prohlášeních čelních představitelů státu. Nevidíme rozdíl v tom, zda je v našich příspěvcích užíván sjednocující termín nepřizpůsobivý, nebo zda budeme v kontextu s negativními projevy týkajícími se bydlení užívat rozsáhle opisné označení: „lidé, kteří neplatí nájmy, nepracují a zneužívají sociálních dávek, dopouští se často kriminálního jednání, vybydlují byty a domy apod.“, zkrátka lidé, kteří se odmítají přizpůsobit pravidlům současné společnosti.

Tento termín však není užíván ve snaze spojovat jej s etnicky vymezenou skupinou osob. Je třeba míti na paměti, že touha nepřizpůsobit se společenským limitům je vlastní některým příslušníkům veškerých etnik, ras a národností. Pokud tedy na našich webových stránkách užíváme pojmu nepřizpůsobivý, vězte, že nejde o příslušníka žádného etnika. Diskriminačně obtěžující kontext mu dodávají právě ty ohlasy, které mu vkládají onen etnicky obtěžující význam, byť zde žádný takový není.

Užívání tohoto pojmu, obzvláště na stránkách bytového družstva, kde jsou jeho členové informování i o problémech v jejich domech a bytech, považujeme za nutnost (ať už v jednoslovné podobě nebo ve shora uvedeném opisu). V opačném případě bychom museli prakticky zrušit publikační činnost na webu, neboť možnost informovat pouze o pozitivech bydlení není dle našeho názoru v zájmu zachování objektivity webu. Takové stránky bychom již neměli zájem provozovat. Dle našeho názoru není správný současný trend, ve kterém jsou nepřizpůsobiví považováni za nedotknutelné osoby, proti kterým se nesmí zasahovat, o nichž se nesmí informovat a snad se jim v jejich počínání nesmí ani bránit.

Webové stránky družstva, ani družstvo samotné není nijak negativně (natož pak silně negativně) zaměřeno proti cikánům, nebo Romům, jak sami sebe občas označují. „Mezi označením Cikán a Rom je podobný významový rozdíl jako mezi názvem Němec a Deutsche. Výrazem Němec (člověk jakoby němý, neboť jeho řeči není rozumět) označili Slované lid, který sám sebe nazývá der Deutscher. Deutscher je endo-etnonymum, kterým se příslušníci etnika nazývají sami. Němec je exo-etnonymum, název, kterým je označují jiní… Málokterý Čech si dnes uvědomuje původ slova Němec a Němců se původní nelichotivý význam nedotýká vůbec.“ Ze stejného zdroje je pak možno vyčíst i to, že různé skupiny romského původu se na území Evropy, ale i na území ČR označují různě (Sinti, Kale, Manuš, Romaničel) souhrnné exo-etnonymum cikán je tedy více než přiléhavé pro všechny tyto skupiny. Ostatně i zmiňovaný mezinárodní kongres v roce 1971 pouze deklaroval endo-etnonymum „ROM“ jako oficiální název příslušníků romského etnika. Není však možné tvrdit, že by považoval do té doby užívaný výraz cikáni za pejorativní a požadoval výhradní užívání výrazu Romové.

Slovo cikán je spisovné a je nedílnou součástí slovní zásoby naší mateřštiny. Potvrzuje to mimo jiné i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, zpracovaný odborníky z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. (Foto: Petr PROKEŠ)

Je třeba mít na paměti také to, že výraz cikáni je pravděpodobně odvozen od řeckého slova Athinganoi, které je zaznamenáno již v 8. století našeho letopočtu. Tento výraz nebyl označením hanlivým, naopak označoval lid, který nechtěl, aby se jich ostatní nečistí dotýkali, aby nebyli dotýkáni. Z tohoto výrazu plyne jedno z celosvětově nejrozšířenějších označení příslušníků romského etnika, tedy české cikáni, německé zigeuner, nebo francouzské tsigane. Toto jsou regulérní označení romského národa v převážné části kontinentální Evropy vyskytující se ve slovnících německých, francouzských i v Ottově slovníku naučném. Rovněž angloamerický ekvivalent slova cikán – gypsy, pocházející z označení podobného Egypťanovi je užívaný v angloamerických zemích (gypsy) i ve španělštině (gitanos). I na tomto místě je třeba poukázat na fakt, že se ani španělština, ani angličtina nedokáže obejít bez svého vlastního označení příslušníků romského národa a tato označení jsou běžně užívána. Ve většině zemí je naopak problematické užívání alternativy Roma, Romanos apod. V jednom z citovaných článků se ostatně i dopisovatel CNN pozastavuje nad tím, že se čeští gypsies sami nazývají „Roma“.

Otázku romské menšiny vnímá bytové družstvo velmi citlivě a snaží se v co možná největší míře o to, aby se vnímání cikánů v očích veřejnosti co nejvíce shodovalo s realitou. Otištěné příběhy jsou příběhy reálných lidí, avšak nevyjadřují názor samotného bytového družstva a jejich autor je vždy znám a pod článkem uvozen.

K MOŽNÉMU PORUŠENÍ TRESTNÍHO ZÁKONÍKU A DALŠÍCH PŘEDPISŮ

Jak již bylo shora uvedeno, odkaz na nevhodnou reportáž Alfa TV byl ze stránek SBD Krušnohor odstraněn. V případě dalšího obsahu webových stránek SBD Krušnohor platí, že se jedná o obsah vztahující se k činnosti družstva, který nijak nezasahuje do práva na nediskriminaci a rovné zacházení. Máme tedy za to, že obsahem internetových stránek družstva nemůže být naplněna skutková podstata trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, dle ust. § 355 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pro naplnění této skutkové podstaty je třeba dopustit se hanobení. Hanobením se dle odborné literatury rozumí „subjektivní, hrubě urážlivý projev směřující ke znevážení některého národa, jeho jazyka, některé etnické skupiny nebo rasy, anebo skupiny obyvatel republiky pro jejich politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání. Může se projevovat v jakékoli formě a spadá sem i nadávka“. SBD Krušnohor má za to, že veškerá

jeho vyjádření a jím zveřejňovaný obsah (byť u dotčených příběhů není jejich tvůrcem) je obrazem a odrazem reálného stavu, faktického života členů a příznivců SBD Krušnohor. Jedná se o vyjádření slušná, popisná, vyjadřující realitu vnímanou pisatelem a nikterak hrubě urážlivá.

Další náležitostí nutnou pro případné spáchání trestného činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob je přesné určení pohnutky jednání, protože hanobící projev se musí vyznačovat stanovenou motivací útoku, který musí být veden proti skupině z taxativně vymezené záště. Nestačila by tedy motivace zaměřená na jiné charakteristiky napadených osob. Příspěvky, zveřejňované na stránkách družstva, jsou subjektivním vylíčením reálného stavu poskytovaným jednotlivci na konkrétní témata. Pokud by družstvo provádělo selekci nebo korekci vyjádření pisatelů, jednalo by se z jeho strany o zamlčování určitého obsahu a také o zásah do celistvého obsahu podávaného autory jednotlivých příběhů. Příběhy nejsou motivovány snahou dehonestovat jakoukoli skupinu osob na základě jejich národa, rasy nebo etnické příslušnosti.

V neposlední řadě je třeba vnímat fakt, že po subjektivní stránce je u daného trestného činu vyžadován úmysl, a to popřípadě i úmysl nepřímý. SBD Krušnohor nikdy nemělo v úmyslu jakkoli hanobit rasu, národnost či etnickou skupinu obyvatel, o nichž se na svých stránkách zmiňuje. Rovněž pak nesouhlasí s názorem, že by jeho jednání mohlo takové porušení nebo ohrožení způsobit.

Družstvo rovněž odmítá i tvrzené porušování dalšího z ustanovení trestního zákoníku, a sice ust. § 356, které upravuje podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Za podněcování je nutno chápat úmyslnou snahu vzbudit u jiných osob nenávist k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo vyvolat jednání dalších osob vedoucí k omezování práv a svobod jejich příslušníků. Nenávist je přitom definována jako zvláště silný negativní emocionální vztah k některému národu, etnické skupině, rase, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob. SBD Krušnohor znovu opakuje, že jeho zájmem a snahou je informovat své členy i nečleny (čtenáře zpravodaje a webových stránek) o dění v družstvu, jím spravovaných domech a bytech a jejich okolí. Družstvo nemá úmysl, čas ani prostředky na to, aby vedlo nějakou cílenou kampaň směřující k podněcování jakékoli nenávisti.

SDB Krušnohor rovněž nemá povědomí o tom, že by některé zveřejňované informace byly nepravdivé či lživé. Zamlčováním pravdivých informací a zpráv pouze za účelem určité umělé hyperkorektnosti vůči určitému etniku by došlo k popření základního principu rovnosti v demokratickém právním státě. Ad absurdum by tedy družstvo mohlo informovat pouze o těch nepřizpůsobivých, kteří nejsou členy žádné rasové či etnické menšiny či náboženské skupiny.

ZÁVĚR

Na základě doporučení veřejné ochránkyně práv provedlo SBD Krušnohor zevrubnou kontrolu obsahu svých webových stránek a vyslyšelo doporučení k odstranění odkazu na reportáž třetího subjektu ze stránek družstva. Toto doporučení bylo formulováno čistě a jasně, a byť nebyl záměr p. Prokeše jakkoli negativní či diskriminující, jeho finální podoba v reportáži Alfa TV nebyla vhodná a šťastná.

Pokud jde o další doporučení veřejné ochránkyně práv, pak tato považujeme za nepříliš konkrétní a motivována současným trendem hyperkorektnosti k určitým skupinám obyvatel. I vzhledem k tomu, že pro dané doporučení nebyl formulován žádný konkrétní model řešení, rozhodlo se SBD Krušnohor ponechat současné webové stránky v tom stavu, jak se nacházejí dnešního dne (a do budoucna je dle svého nejlepšího vědomí dále provozovat). Máme za to, že není vhodné pokoušet se uměle odstranit z českého jazyka legitimní označení cikáni, které definuje již od 8. století našeho letopočtu jasně danou etnickou skupinu napříč celým světem. Rovněž nemáme výhrady proti tomu, že se příslušníci předmětného etnika sami označují za Romy a neromské obyvatelstvo titulují pojmem gadžo, označující původně neromského sedláka. Jedná se o stejné exo-etnonymum jako cikán, pouze v opačném pojetí. I tento pojem je v některých případech vnímán jeho adresáty pejorativně. Takové extrémní případy však nemohou vést k tomu, aby byla svébytná skupina obyvatel násilně nucena upravovat svůj jazyk.