Ústavní soud zrušil části „protivysedávacích“ vyhlášek měst Litvínova a Varnsdorfu. Vyhověl tak návrhu veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. I když zastupitelstva i jiných měst takové obecně závazné vyhlášky schválila, je jen otázkou času, kdy je budou muset zrušit či výrazně změnit. Vyplývá to z vyjádření jak ombudsmanky, tak zodpovědných pracovníků ministerstva vnitra po vyhlášení nálezu soudu.

Podáním návrhu u Ústavního soudu na zrušení „protivysedávacích“ vyhlášek měst si ochránkyně lidských práv Anna Šabatová sympatie u obyvatel měst českého severozápadu rozhodně nezískala.
Foto: Daniela ČERNÁ

Stručně a jasně řečeno: „Protivysedávací“ vyhlášky byly přijaty proto, aby zklidnily situaci především kolem domů, kde se cikáni, nepřizpůsobiví a další jim podobní jedinci povalovali či posedávali, popíjeli a vyřvávali do noci, ale i přes den. Hodně o tom vědí obyvatelé mostecké lokality Stovky, sídlišť Liščí Vrch, Výsluní nebo litvínovského sociálně vyloučeného Janova a mosteckého Chanova.

„MIMO MÍSU“

Atmosféru, v níž doslova trpí slušní bydlící, Anna Šabatová ale nezná. V takovém prostředí nebydlí a nepracuje. Proto se snad ani nelze podivovat jejím názorům a stanoviskům, které jsou doslova – lidově řečeno – „mimo mísu“. Její základní argument zní: sezení není škodlivou činností.

NESOUHLAS MĚST

Města s rozhodnutím Ústavního soudu nesouhlasí, ale těžko se mohou bránit. Pokud ministerstvo vnitra vezme nález za svůj, pak v rámci své kontrolní činnosti může vyvíjet tlak ke zrušení „protivysedávacích“ vyhlášek měst. Soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk, jenž nález veřejně vyhlásil, přímo ve své řeči uvedl, že by se města měla podle nálezu soudu zařídit a vyhlášky zrušit. Anna Šabatová se netají tím, že takový postup očekává.

V Litvínově a Varnsdorfu „protivysedávací“ vyhlášky již neplatí, Ústavní soud je zrušil. Ale jak to bude v dalších městech?

Výzva soudce je jasná, takže je zřejmé, že pokud přijdou na soud další návrhy na zrušení vyhlášek, bude jim vyhověno. Anna Šabatová veřejně v médiích prohlásila, že se dalšími podněty tohoto druhu nehodlá zabývat, protože předpokládá, že ministerstvo vnitra bude postupovat tak, jak má.

Podobné vyhlášky mají města s vyšší koncentrací problémového obyvatelstva – Most, Duchcov, Krupka, Bílina, Postoloprty či Rotava na Sokolovsku. Tamní vyhlášky zatím zůstávají v platnosti.

PŘEDPOLÍ

Podle dostupných a veřejně přístupných informací Varnsdorf vydal vyhlášku v roce 2012, Litvínov o rok později. Dokumenty zakazovaly sedět jinde než na zařízeních k tomu určených, tedy například na schodech, obrubnících nebo zídkách. Sezení podle soudu ale samo nenarušuje veřejný pořádek. Může být sice takzvaným předpolím pro páchání přestupku, ale není to výlučná činnost, čímž se ztrácí míra společenské škodlivosti, která by mohla legitimizovat povýšení přípravného jednání na dokonaný přestupek.

NE MÍSTNÍ ZÁLEŽITOST

Soud uvedl, že zakázané sezení nemůže být samo o sobě místní záležitostí, která může veřejný pořádek narušit. „K tomu by bylo potřeba dalšího kvalifikovaného jednání,“ sdělil podle ČTK zpravodaj soudce Fenyk. Města argumentovala tím, jak jsme již uvedli, že lidé posedávají na obrubnících směrem do silnice či přímo na silnici ohrožují bezpečnost silničního provozu. Tato jednání však lze podle soudu postihovat jako přestupky už nyní.

VÝZVA

Soud také upozornil na to, že strážníci mají pravomoc použít výzvu, jejíž neuposlechnutí je přestupkem. Tím mohou předcházet případnému dokonání přestupku, k němuž by jednání lidí sedících mimo lavičky mohlo směřovat. Právo musí být podle soudce předvídatelné, aby lidé mohli v rozumné míře předvídat trestnost svého jednání a podle toho regulovat své chování. „Nejde jen o lidi v obci trvale bydlící, ale i projíždějící. Není možné, aby v jedné obci byl člověk postižen za sezení mimo lavičku a ve vedlejší obci nikoliv,“ vysvětlil Jaroslav Fenyk.

SELSKÝ ROZUM

Rozhodnutí Ústavního soudu pořádně rozzlobilo starostu Varnsdorfu Stanislava Horáčka z hnutí ANO 2011: „Ta vyhláška ochraňuje také děti. Sedí na obrubnících, nohy mají vystrčené do ulice, a to paní ombudsmance nevadí. Tento stát neumí jednat podle selského rozumu!“ Starostovi i jeho kolegům z vedení města a úředníkům z radnice vadí i přístup ombudsmanky. „Mohla si tady udělat kancelář, mohla tady zadarmo bydlet. Dali bychom jí všechno k dispozici, aby viděla v reálném světle, jak to tady vypadá. Nepřijela, rozhoduje z kanceláře v Brně," kritizoval Stanislav Horáček.

OSVĚDČILA SE

Starosta Krupky Zdeněk Matouš (ČSSD) o rušení vyhlášky zatím neuvažuje. „Nevím, jestli si na nás někdo bude stěžovat. Uvidíme, co se stane. Zatím ji necháme v platnosti," řekl agentuře Zdeněk Matouš. Vyhláška byla v Krupce schválena zastupiteli kvůli problémovému sídlišti. „Osvědčila se,“ zhodnotil starosta a dodal: „V problémových lokalitách takový systém funguje, abychom zabezpečili pro lidi klid na spánek. Moc tyto přestupky ale nepokutujeme. Máme tam zkušené strážníky, kteří to většinou řeší domluvou.“

OBAVY

Mostecký deník se podrobně zabýval situací v Janově. „Skupinky vysedávající na schodech a zídkách strážníci pokutovali. Teď už zasáhnout nemohou,“ shrnul.

Zároveň ale uvedl i příklad z praxe: „S mládeží posedávající na ulicích litvínovského sídliště má 23letá učitelka z mateřské školy Rút svou vlastní zkušenost. Od mladých lidí poflakujících se na schodech se několikrát dočkala nevhodných poznámek, vulgárních urážek i zvedání sukně. To vše jen proto, že kolem nich chtěla projít na zastávku autobusu a dojet do práce.“

Podle vyjádření učitelky se zrušením části vyhlášky většina obyvatel nesouhlasí. „Nedá se sice říct, že by ji obyvatelé Janova dodržovali, ale takhle je aspoň mohla policie snáze rozehnat,“ myslí si.

Vyhlášku zakazující sezení jinde než na místech k tomu určených přijal Litvínov v roce 2013. Učinil tak mimo jiné právě na popud občanů, kteří si stěžovali na nevhodné chování některých obyvatel často spjaté s vysedáváním na zídkách, obrubnících či trávnících. I přesto, že k tomuto chování nadále docházelo, městská policie získala díky vyhlášce možnost ihned zasáhnout a dotyčným udělit na místě pokutu.

„Shromažďování, vysedávání všude možně a hluk ve dne v noci – to se dělo i děje neustále. Jakoby žádná vyhláška ani nebyla. Předtím ale na ně měla policie aspoň nějaký nástroj, který mohla plošně použít. Teď už nemá žádnou páku,“ postěžoval si Mosteckému deníku pan Josef, jenž bydlí v bloku D a momentálně se obává toho, co přijde.

ZNESNADNĚNÍ ŽIVOTA

Zastupitel Litvínova a radní Ústeckého kraje Martin Klika o celé situaci soudí, že Ústavní soud vyšel vstříc menšině, která narušuje soužití s většinovou společností. „Nechápu už jen samotné rozhodnutí ombudsmanky Šabatové podat stížnost. Ona neví, jak se tu žije. Městu toto rozhodnutí znepříjemnilo a znesnadnilo život," okomentoval celou věc pro Mostecký deník.

Dodal, že situace v Litvínově i v některých dalších městech je nesrovnatelná například s Prahou, kde na schodech sedí turisté a po slušném požádání se posunou, proto podobný zákaz tam není zapotřebí.

REAKCE OCHRÁNKYNĚ

Ústavní soud tedy souhlasil s náhledem Anny Šabatové na „protivysedávací vyhlášky“. Ta mimo jiné tvrdila, že cesta k pořádku nevede přes plošné zákazy. Jaká byla její reakce na kritiku z měst, která se vznesla na její hlavu?

„Rozhodně nechci obcím upírat právo určovat si, kde se sedět smí a kde ne. Dovedu si představit, že z nějakých důvodů zakážou sezení na chodníku na konkrétních místech, třeba na náměstí, před kostelem, před úřadem a podobně. Současně předpokládám, že na tato místa dají lavičky. Něco jiného je ale plošný zákaz pro celé město a pro všechny,“ ohradila se ochránkyně k nepřiměřeností omezení a vypočítala: „Když si venku sednete se zmrzlinou na schody, dopouštíte se přestupku. Když sedí student před školou na zábradlí, je to přestupek. Maminka hlídající své dítě na písku, u kterého není lavička, musí celou dobu stát, protože sednout si na zídku znamená dopustit se přestupku. Když se vám z horka udělá špatně a usednete na obrubu betonového květináče, i to je přestupek. Nic z toho přitom není vandalstvím.“

RADA NAD ZLATO?

Anna Šabatová zdůraznila, že obce mají i bez plošných vyhlášek možnost postihnout vandala, jenž ničí majetek. Mají také nástroje pro prevenci a předcházení nezákonnému jednání.

To stejné tvrdí také Ústavní soud ve své tiskové zprávě: „Pokud jde o otázku prevence před přestupky, kterou ve svém vyjádření akcentovalo město Litvínov, pak Ústavní soud upozorňuje na pravomoc strážníků obecní policie podle § 7 odst. 4 a 5 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a příslušníků Policie České republiky podle § 10 odst. 5 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, na základě které mohou tito použít přiměřeně k okolnostem odpovídající výzvy (jejíž neuposlechnutí je přestupkem), a tím předcházet případnému dokonání některého z přestupků, ke kterému by jednání „sedících“ osob bezprostředně směřovalo, a to v souladu s účelem citované právní úpravy.“

LIDEM, NEBO ZVĚŘI?

„Veřejná prostranství mají už ze své podstaty co nejvíce sloužit lidem. Mají to být místa, kde se lidé scházejí, baví se i odpočívají. Jen pak se dá mluvit o obcích jako o společenstvích. Spíš než přes zákazy sezení k tomu ale vede cesta přes dostatek laviček,“ zdůraznila ochránkyně.

Veřejná ochránkyně práv zřejmě dosud nepochopila, že města nechala z problémových míst lavičky odinstalovat a odvézt, protože na nich neseděli lidé, ale nevycválaná řvoucí zvěř, která dělala jenom nepořádek. Tato individua se neumějí normálně scházet, slušně se bavit a vytvářet společenství obce. Jsou to individua společenství obce naopak destruující, svým chováním přispívající k narušování mezilidských vztahů a vytvářející napětí mezi obyvateli. Kdy už si to Anna Šabatová konečně uvědomí?

POSLECHNOU MĚSTA?

„Ministerstvo vnitra se chystá kontaktovat města, která sama od sebe nezruší vyhlášku zakazující vysedávání na zídkách a schodech,“ upozornil ve svém vysílání Český rozhlas 1 – Radiožurnál. „Nechci, aby tu vyhlášku rušili. To vysedávání a hulákání v létě je hrozný,“ vysvětlila na mikrofon paní Jana ze Stovek. Právě tady, kde žije většina sociálně slabých, si lidé vyhlášku pochvalují, protože výrazně omezila hluk, který tu v létě bývá. Magistrát loni obdržel petici od tamních obyvatel. Požadovali řešení problému s hlukem a nepořádkem. „To je podle primátora Jana Paparegy také důvod, proč město zatím nebude vyhlášku rušit,“ uvedl Radiožurnál.

„Město Most samozřejmě bere na vědomí rozhodnutí Ústavního soudu, které se týká Litvínova a Varnsdorfu, nicméně toto rozhodnutí nelze přímo vztáhnout na platnou vyhlášku, jež řeší tuto problematiku v Mostě. Pokud by došlo k tomu, že bude podán podnět k revizi zákonnosti mostecké vyhlášky, a tento dopad bude negativní, pak na to budeme nějakým způsobem reagovat,“ vysvětlil Jan Paparega (nestr. za SčMo).

Veřejná ochránkyně práv se vyjádřila i ke svému dalšímu postupu: „Mým úkolem je sledovat ministerstvo vnitra, zda dělá dobře kontrolní činnost. Musí obce, které ty vyhlášky mají, vyzvat, aby je změnily. Po uplynutí určité lhůty je ministerstvo povinno části těch vyhlášek pozastavit.“

To, že má ministerstvo vnitra v plánu kontaktovat města, kde vyhláška platí, potvrdil Radiožurnálu mluvčí Ondřej Krátoška: „Metodicky povedeme obce k tomu, aby se regulaci této problematiky v obecně závazných vyhláškách vyhnuly, a aby u těch už vydaných vyhlášek přistoupily k nápravě.“