Byli jsme svědky toho, že řada družstevníků využila své účasti na nedávných výročních členských schůzích samospráv ke kladení dotazů týkajících se vyúčtování spotřeby tepla za minulý rok.

Ing. Jiří Dvořák v kanceláři Techemu v 1. patře budovy správy SBD Krušnohor.

Své si prožil také Ing. JIŘÍ DVOŘÁK, vedoucí regionální pobočky Techemu – společnosti, která rozúčtování zpracovala. Ve své kanceláři nemohl po několik dnů odtrhnout telefonní sluchátko od ucha. Tolik dotazů se na něj sesypalo!

Pane vedoucí, jak si vysvětlujete tak velký zájem veřejnosti?

Na jedné straně mě samozřejmě velký zájem těší, na straně druhé mě ale mrzí, že volající kladou stále stejné dotazy, přitom odpovědi na ně našli v předchozích vydáních družstevního zpravodaje, který publikoval informace o změnách týkajících se rozúčtování tepla. Tazatelé četli tyto informace zřejmě velmi nepozorně, pokud si je vůbec přečetli.

Může vás ale těšit, že změny v rozúčtování zaznamenali, a proto se také ptali. Co jste jim odpovídal?

Říkal jsem jim, že rozúčtování topné sezony za rok 2016 bylo oproti minulým rokům poznamenáno dvěma faktory. Prvním jsou poměrně výrazné legislativní změny, druhým faktorem horší klimatické podmínky v topné sezoně 2016 oproti sezoně předcházející. Zhoršené podmínky přinesly nárůst nákladů na dodávky tepla o zhruba 15 procent.

INFORMACE 476 706 326 most@techem.cz Techem Regionální středisko Západ Čsl. armády 1766 (budova SBD Krušnohor) 434 01 Most

Pojďme si rozebrat tyto faktory a připomenout čtenářům to, co ve zpravodaji asi přehlédli. Zmínil jste legislativní zněny. K jakým došlo?

Rozúčtování nákladů za dodávky tepla za rok 2016 bylo zpracováno podle nového zákona č. 67/2013 Sb. a vládní vyhlášky č. 269/2015 Sb., která má přinést větší spravedlnost do rozdělování nákladů za teplo. Změnily se povolené odchylky nákladů na teplo na jeden metr čtvereční bytu oproti průměrnému nákladu na jeden metr čtvereční domu. Dříve mohla být tato odchylka v intervalu minus 40 % až plus 40 %. Nově je stanovena na minus 20 % až plus 100 %. V praxi to znamená, že až několik tisíc korun ročně si připlatí ti, kteří zbytečně přetápěli byty, nebo naopak ti, kteří na úkor ostatních obyvatel domu netopili vůbec či topili jen málo. Polepšili si ti, kteří udržují ve svém bytě optimální teplotu kolem 21 stupňů Celsia.

Informaci o odchylce od průměru uvidí bydlící na druhé straně svého vyúčtování. (Vysvětlivky – Informace – Odchylka od průměru zúčtovací jednotky.)

Byty, v nichž bylo topeno méně o více než 20 % oproti průměru domu, byly dopočítávány pomocí korekčních koeficientů do této hranice. Bytům, ve kterých bylo v minulosti topeno více než o 40 %, se nyní nekorigovaly náměry až do hranice plus 100 %.

Výše korekčního koeficientu se odvíjí od celkové spotřeby dílků bytu. Čím méně dílků se v bytě protopí, tím vyšší je korekční koeficient.

Podle mých poznatků vycházejících z reakcí uživatelů bytů jsou základním problémem v rozúčtování právě „nepochopitelné“ odchylky. Byty, které se v minulosti pohybovaly pod hranicí 40 %, jsou dopočítávány na hranici 20 %, což pro ně představuje zvýšení nákladů asi o 2 tisíce korun. Naopak obyvatelé bytů, v nichž bylo topeno hodně – o více než 100 % oproti průměru domu a byly korigovány směrem dolů na hranici 40 % – nyní platí o zhruba 7 až 8 tisíc korun více.

To jsou ale docela velké rozdíly. Nemyslíte?

Se spodní hranicí nemám problém. V minulosti se byty, ve kterých se málo topilo, se také málo podílely na rozdělování nákladů na teplo dodávané do domu s ohledem na reálné teploty v bytech. Stanovená horní hranice sice působí jako dobrý bič na plýtvaly, bohužel ale velice často také postihuje staré či nemocné lidi. Podívejme se kupříkladu na rozúčtování v mosteckém bloku 605, zpracovaného podle nové a staré legislativy. Tento dům jsem vybral jako reprezentativní vzorek vzhledem k jeho velikosti a chování uživatelů. V posledním sloupci vidíte rozdíly v korunách. (Poznámka redakce: Jiří Dvořák nám předložil přehlednou tabulku, z níž bylo patrné, že většina bydlících v bloku 605 měla v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 nižší náklady za spotřebované teplo v řádu stokorun až několika málo tisícikorun. Novinky v rozúčtování se jim tedy vyplatily. Čtenářům se omlouváme, tabulku otisknout nemůžeme z důvodu ochrany osobních údajů.)

Jako druhý faktor jste uvedl zhoršené klimatické podmínky…

Ano. Projevily se nárůstem nákladů na teplo. Rozptyl hodnot dosahuje v případě domů ve správě Krušnohoru zhruba mezi 10 až 15 procenty.

Nezmínil jste možná ještě třetí faktor. Tím je dvousložková cena tepla. Krušnohor na ni nepřistoupil, i když dodavatel média cenu vynachválil a snažil se o vyvolání jednání o novém způsobu rozúčtování. Neudělal Krušnohor chybu, že na dvousložkovou cenu nepřistoupil?

Neudělal chybu. Naše společnost Techem zajišťuje rozúčtování i pro domy, které nejsou ve správě družstva a přistoupily na dvousložkovou cenu tepla. Mám tedy možnost porovnávat. Bydlící v domech s dvousložkovou cenou podcenili možnost připomínkovat návrh dodavatele tepla a akceptovali jím navržený předpokládaný odběr média v gigajoulech pro rok 2016. Podle mých poznatků došlo k výraznému nárůstu ceny tepla za jeden gigajoule. Rozptyl se pohybuje mezi 580 až 640 Kč/GJ. Jednotková cena není v zásadě odvislá od velikosti domu, ale od velikosti rezervované kapacity, která se zase odvíjí od celkového nasmlouvaného množství tepla.

Cena tepla za rok 2015 fakturovaná klasickým způsobem – tedy ne přes dvousložkovou cenu tepla – činila pro SBD Krušnohor 567,56 Kč, pro rok 2016 byla 573,24 Kč. Šlo tedy o nárůst o pouhopouhé 1 procento! Finančně jde o zanedbatelnou částku.

Tento fakt hovoří za vše. Krušnohor tím, že nepřistoupil na dvousložkovou cenu tepla, dokázal ochránit družstevníky a vlastníky bytů bydlící v domech ve správě družstva před razantním navýšením ceny.