Rekonstrukce změnila katastrofálně vypadající suterén v příjemné místo
Dům postavený před 56 roky, čítající 54 bytů – to je blok 289 v ulici Jaroslava Vrchlického na mosteckém sídlišti Výstavba. „Do revoluce se tady nic nedělalo,“ konstatovala během naší návštěvy Ludmila Bednaříková, předsedkyně SVJ 224. Pod správou zajišťovanou SBD Krušnohor se však mnohé v domě změnilo k lepšímu.

Naší průvodkyní byla předsedkyně SVJ 242 Ludmila Bednaříková.
Platí to i o sklepech. Donedávna měli zdejší vlastníci bytů velký problém. Sklepní prostory zdaleka nepřipomínaly účel, k němuž mají sloužit. „Předtím tady byl totální nepořádek, osvětlení v katastrofálním stavu, pokud se o osvětlení dá vůbec mluvit,“ konstatovala paní předsedkyně.
Dnes je všechno jinak. Proběhla zde rekonstrukce – takříkajíc generální. „V Praze by tomu říkali provozní suterén,“ konstatovali jsme, když jsme vstoupili do sklepních prostor, kam nás paní předsedkyně pozvala. Hned po otevření dveří (foto 1) bylo patrné, že rekonstrukce zcela změnila tvář této části domu. Jsou zde udělány nové podlahy. Pečuje se o ně přímo perfektně. Jsou čisté tak, že by se z nich dalo jíst.
Sklepní kóje jsou vymalované a dřevěné dveře natřené (foto 2). Každá kóje je opatřena číslem shodným s číslem bytu, k němuž přináleží (foto 3). Označeny jsou také dveře provozních místností (foto 4).
Sklepům byl ponechán původní vzhled z doby výstavby domu. Ludmila Bednaříková a technička družstva Zuzana Vlasáková, jež se na rekonstrukci podílela, usoudily, že „moderna“ by se sem nehodila – jak s ohledem na dobu vzniku objektu, tak i vzhledem ke skutečnosti, že v něm bydlí především starousedlíci – srdcaři, kteří mají k domu úzký vztah. Ve sklepních prostorách je nové osvětlení (foto 5), tělesa zdroje světla mají zajímavý design (foto 6). Sklepní okénka jsou opatřena zábranami proti vniknutí nezvaných hostů. Bezpečí dveří (všechny jsou nové) ochraňují instalované mříže (foto 7) a zámky kovový štít (foto 8).
Dveře označené účelem místnosti vzbuzují pocit, že se ve sklepních prostorách děje něco víc, než jen uskladňování věcí.
Hned za těmi prvními je „dohledové centrum“ (foto 9), policisté a strážníci by mluvili o operačním středisku. Právě sem se sbíhá signál ze všech osmnácti bezpečnostních kamer instalovaných na různých místech domu. „Když někdo něco vyvede, ze záznamu zjistím, kdo to je a dáme mu škodu k úhradě,“ uvedla Ludmila Bednaříková. Místnost používá i pro svoji práci předsedkyně a také zde ukládá dokumentaci domovního výboru SVJ. Přístup do místnosti má i údržbář domu.
Zde byla nevyužívaná prádelna. Stala se z ní místnost pro uklízečku (foto 10).
Ve schůzovní místnosti (foto 11), zaplněné po obvodu židlemi různých druhů a velikostí, si předsedkyně Ludmila Bednaříková a technička družstva Zuzana Vlasáková popovídaly jako správné ženy. Tématem rozhovoru bylo zajišťování údržbářských prací pro dům. „Mixed je naše firma na údržbu a té dávám pět jedniček s deseti hvězdičkami. Dělá opravy na počkání. A velmi kvalitně!“ pochválila paní předsedkyně. Hezká slova vyřkla i na adresu výtahářské firmy Jiřího Hasmana. Potom rozhovor skončil a exkurze pokračovala dál.
„Dříve tady byla zasedací místnost, ale nastal nečekaně velký zájem o sušení a někteří bydlící navíc sušili dlouho, proto nyní máme dvě sušárny, aby se dostalo na všechny zájemce,“ prohlásila Ludmila Bednaříková a vyzkoušela kvalitu prádelních šňůr (foto 12). „Příjemně to tady voní po vypraném prádle,“ nechala se slyšet.
Během naší návštěvy jsme viděli také kočárkárnu s uloženými koly a koloběžkami, místnost pro údržbáře a dílnu, do níž si ukládá svoje „nádobíčko“ (foto 13). „Údržbář se jmenuje Zdeněk Svítek. Je velice šikovný. Umí dělat práce všeho druhu. Navíc je hodně vstřícný. Oči má jako radary. Hlídá. Když se večer svítí ve sklepě, hned tam vlítne,“ dozvěděli jsme se od paní předsedkyně, jež vykoná funkci již patnáct let, proto zkušenostmi viditelně oplývá a kontakt s lidmi ji těší. „Dopomohla mi k tomu 25letá praxe na úřadu práce, kde jsem byla dříve zaměstnána,“ svěřila se.
Při loučení nám prozradila, že má přece jen jedno drobné trápení. Po rekonstrukci jí „zbyla“ poměrně velká místnost. Nyní je prázdná. Bude v ní klub pro děti? Klub pro seniory? „Nejsou v ní okna, těžko to půjde,“ upozornila technička Vlasáková.

Údržbář domu Zdeněk Svítek má oči jako radary.