Na letošek připravil sedm dostihových dnů, což představuje návrat k původnímu stavu před dvěma a více roky. Od loňska nový majitel závodiště Jiří Charvát, prezident Jockey Clubu ČR, pracuje na posílení pozice hipodromu v celostátním měřítku a začal přemýšlet o realizaci změn, včetně té největší – obrácení směru dostihů do protisměru, aby koně vbíhali do cílové rovinky do mírného stoupání. Úpravy závodiště a dobudování zázemí budou velkou investicí v řádu až několika milionů korun.

Pojďme ale k letošním prvním závodům.

Předseda představenstva Krušnohoru Arnošt Ševčík blahopřeje žokeji Václavu Janáčkovi k dosaženému prvenství.

PRVNÍ DEN: MEMORIÁLY

První letošní dostihový den uprostřed května vyplnil Memoriál Dr. Frankenbergera (Jarní cena města Mostu) a 23. Memoriál Vlastimila Smolíka (Cena první dámy České republiky). Bylo připraveno celkem osm dostihů.

PRVNÍ DOSTIH: CENA SBD KRUŠNOHOR

Úplně prvním letošním závodem byla tradiční Cena SBD Krušnohor. Ta zahájila celou 20. sezonu Hipodromu Most.

Základní charakteristika dostihu: rovina, II. kategorie, 1 400 metrů. Byl určen pro čtyřleté a další koně, kteří od 1. května 2016 nezvítězili v dostihu s cenou vítězi 60 000 korun. Hmotnost: 58 kilogramů. Startovalo sedm koní.

„Jubilejní dvacátou dostihovou sezonu na hipodromu otevře velmi dobře obsazený dostih druhé kategorie. Po způsobu, jakým si před třemi týdny poradil s konkurencí v Memoriálu Jaroslava Haška na stejné trati je favoritem dostihu Dashing Home, který tady před dvěma roky vyhrál Cenu Jezdectví. Velmi dobrý start měl do sezony také Hello Hobby, i když tentokrát ponese o pět kilogramů vyšší zátěž. Na předním dotovaném místě očekáváme i Sheika Yerboutiho a Lexceeda,“ napsali dostihoví odborníci do programového průvodce dostihovým dnem.

Ačkoliv snad ve všech předchozích ročnících Ceny SBD Krušnohor došlo k překvapení, protože favorité nezvítězili, a štěstí se usmálo na ty koně a žokeje, o nichž experti vůbec nepředpokládali dobré umístění, tentokrát tomu tak nebylo.

Zvítězil jeden z favoritů – s číslem 6 Lexceed se žokejem Václavem Janáčkem v sedle. Odborníci ho tipovali na třetí místo. Byl ale ještě lepší.

Lexceed bravurním rychlým během v cílové rovince dokázal zvítězit s pořádným náskokem před ostatními. Cílem doslova prolétl. Že má dostatek sil a chuť bojovat, prokazoval od samého začátku dostihu. Start opouštěl na poslední pozici. Potom nasadil tempo a postupně předbíhal jednotlivé koně. Na první pozici se dostal 300 metrů před cílem. Potom nasadil ještě vyšší tempo a soupeřům ujížděl. Prvenství Lexceeda se žokejem Václavem Janáčkem ze stáje MUDr. Evy Nieslanikové bylo triumfální. Trenér Grzegorz Wroblewski měl velkou radost.

ROZHOVOR S VÍTĚZEM

Václav Janáček (32 let, 61 kg) je pětinásobným šampionem Česka a čtyřnásobným šampionem Španělska. Jeho jméno dobře znáte z Velké pardubické. Tři dny před startem v Mostě vyhrál dostihy ve Španělsku. S počtem 81 triumfů je lídrem tamních dostihových klání.

Žokej Václav Janáček

Jaké jsou vaše pocity z dnešního dostihu v Mostě?

Tady se mi vždycky líbilo. Kousek odtud – v Ústí nad Labem – mám příbuzné. Vždycky mě přijdou podpořit. Je to příjemné. Moje kariéra se začala vlastně odvíjet tady. S koňmi jsem začal až v patnácti letech. Nikdy jsem si to předtím nepřipouštěl, ale nakonec mě to dovedlo až sem. Jsem rád, že mostecký hipodrom má nového majitele – prezidenta Jockey clubu ČR. Doufám proto, že se to tady bude odvíjet směrem k dobrému. Hipodrom Most jsem začal navštěvovat v žákovských letech, když jsem byl v Chuchli na učilišti.

Co vás ke koním vůbec přivedlo?

Rychlost. Když jsem na koni seděl poprvé, zážitky z jízdy mě doslova uchvátily.

Říká se, že z koně je nejlepší výhled…

Ano. Je to tak. Občas jste ale také z koně rychle dole. Takže je po výhledu. Tato profese je o dřině a o odříkání. Ale pokud si člověk za ní vytrvale jde, potom je dobře odměněn.

Máte na pády nějaké vzpomínky? Byl jste zraněn?

Párkrát ano, ale raději si vzpomínky nebudu připomínat. Člověk se musí zvednout a jít dál. Proto je nejlepší takové vzpomínky hodit za hlavu.

Letos slaví hipodrom dvacetiny své existence. Čekal jste, že v Mostě – ve městě horníků, chemiků a železničářů – bude mít takový areál budoucnost a že zde vůbec vydrží?

A proč by neměl? Mostecko nemá sportovně co moc nabídnout, kromě ledního hokeje. Ten ale máte v zimě a přes léto můžete chodit na koně – přesně jako v Pardubicích. Jezdectví je přitažlivý sport. Jakmile si lidé k němu trošičku přičichnou, tak je tento sport chytí u srdce. Přesně takhle to bylo u mě. Jednou jsem zašel na dostihy a od té doby se mi v hlavě uhnízdila myšlenka, že budu žokejem. Dodnes mě provází. Je prostě nezničitelná.

O mostecké dráze se říká, že je atypická, protože cílová rovinka je ve sklonu a pro koně je nepřirozené, aby běželi z kopce. Prý to některým koním vadí. Jak to vidíte vy?

Je to pravda. Jsou koně, kterým to opravdu nevyhovuje. Žokej také cítí, že kůň ve cvalové akci nemá pod sebou půdu. Vedení hipodromu má v plánu, že by se to tady otočilo do protisměru. Já bych byl určitě pro toto řešení. Líbí se mi. Pro diváky to bude něco nového a pro koně bude dráha ještě zajímavější.