Dlouhodobě přetrvávající snaha legislativy v České republice o sbližování družstev a ostatních obchodních společností vede k pokřivenému a nesprávnému pohlížení na družstva. Ta jsou nakonec chápána jako „pokažené" společnosti s ručením omezeným a družstevní principy nejsou v obchodních zákonech respektovány nebo jsou dokonce trvale pošlapávány.

Toto nahlížení na družstva je v ostrém kontrastu s postavením družstev v jiných zemích Evropské unie, kde mají družstva svébytné postavení (Francie, Německo, Španělsko i Velká Británie). Evropská komise nahlíží na družstva jako na důležitý prvek ekonomické stability a významný faktor snižování nezaměstnanosti. Družstva totiž nejlépe ze všech typů podniků prošla obdobím hospodářské krize.

Evropské komise trvá na povinnosti platící pro všechny členské země Evropské unie – informovat Komisi i své partnery – jakmile vypracuje novou právní normu v této oblasti, a to ještě před přijetím jejího textu. Vlády by měly při formování a revizi právních předpisů a nařízení použitelných na družstva vést konzultace s družstevními organizacemi a také se zúčastněnými organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků.

Zesnulému předsedovi Svazu českých a moravských bytových družstev RNDr. JIŘÍMU BÁRTOVI bylo šedesát let. Zemřel v důsledku těžké nemoci. Ze stránek měsíčníku Krušnohor jmenovaného znáte také jako předsedu představenstva Okresního stavebního družstva Česká Lípa. Poměrně často jezdil na správu našeho družstva do Mostu. Snímek z června roku 2014 jej zachytil ve velkém zasedacím sále mosteckého magistrátu při sledování průběhu jednání u kulatého stolu k problémům v segmentu bydlení. Iniciátory jednání byly SBD Krušnohor a radní města. Proč se k informaci o úmrtí znovu vracíme? Je to proto, že Jiří Bárta se těšil velké důvěře mezi odborníky na segment bydlení, o němž měl dokonalý přehled. Důkazem o tom je zveřejněný článek. Jde o text jeho stanoviska, které přednesl při nástupu do funkce předsedy svazu družstev v roce 2015. Jasně v něm popsal, kam posunout bytovou politiku a jak bránit bytové družstevnictví. „Připomeňme si jeho slova,“ napsal časopis Bytová družstva – SVJ – správa domů, který předsedovo stanovisko publikoval ve svém aktuálním vydání jako výraz úcty k činnosti Jiřího Bárty. Budete-li číst pozorně, poznáte, že myšlenky zesnulého předsedy jsou totožné s vašimi představami a dospějete k názoru, že bytová družstva jsou obhájci vašich zájmů směřujících k zajištění kvalitního, slušného, finančně dostupného a klidného bydlení. Text a foto: Petr PROKEŠ (Krušnohor)

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA A PROBLÉMY Z NÍ PLYNOUCÍ

Tyto závazné prvky však nejsou našimi vládami dlouhodobě respektovány a poslední právní úprava bytového družstva obsažená v zákoně o obchodních korporacích uvádí bytová družstva do existenčních problémů, protože před ně staví nesplnitelné podmínky (například při schvalování některých částí stanov).

Postavení bytových družstev v občanském a korporátním zákoně je mnohdy paradoxní. Když se to hodí, jsou bytová družstva obchodními korporacemi se všemi důsledky. Bytová družstva však nesmějí být uzavřená – družstevní podíl si může koupit kdokoliv. Bytová družstva nesmějí svobodně rozdělovat svůj zisk, ale zároveň jim byl zrušen nedělitelný fond. Už dvě desetiletí musejí bytová družstva strpět chaotickou privatizaci svých bytů, která je závislá pouze na náladách a přáních jednotlivých členů. Paradoxním důsledkem je například to, že člen družstva, který nechce svůj byt privatizovat, se nedobrovolně a proti své vůli octne v nové právnické osobě s úplně jinými pravidly, do kterých navíc nemůže vůbec zasahovat. Toto je jev ve světě naprosto ojedinělý.

Lépe na tom nejsou ani společenství vlastníků v bytových domech. Legislativním diletantismem bylo například dosaženo toho, že dnes existuje asi šest typů těchto společenství a zároveň v ČR existuje jen několik odborníků, kteří umějí tato společenství rozlišit. I pro společenství vlastníků jednotek připravil nový občanský zákoník řadu nesplnitelných podmínek a několik neřešitelných situací. Všechny tyto problémy byly již dříve popsány metodickým odborem svazu a rozeslány na patřičná místa. Navíc na nově vznikající společenství vlastníků tvrdě dopadlo razantní navýšení správních poplatků. Při založení společenství vlastníků, schválení stanov a vložení do rejstříku vznikají náklady mnohdy převyšující deset tisíc korun. Pro bytový dům čítající osm bytových jednotek je to nemalý náklad na každý byt.

Bytová družstva a společenství vlastníků jsou v zásadně nerovném postavení oproti ostatním věřitelům dluhů, které souvisejí s bydlením. Členové bytových družstev i společenství vlastníků jsou ohroženi zadluženými sousedy, proti kterým jsou vedeny exekuce nebo kteří dosáhli osobního oddlužení. Dluhy, které vznikají v souvislosti s užíváním bytu, pak dopadají na nevinné sousedy, protože jejich vymahatelnost je téměř nemožná. Tento stav je v ostatních evropských zemích nepředstavitelný, u nás je však dlouhodobě považovaný za normální.

Navíc se situace může ještě zhoršit, pokud bude realizován deklarovaný záměr zvýšit počet oddlužení a snížit nebo zrušit minimální třicetiprocentní hranici pro částečné uhrazení dluhů. Ministerstvo spravedlnosti zároveň velmi hloupě radí bytovým družstvům a společenstvím vlastníků, že pokud dlužníci nehradí platby související s užíváním bytu, není společenství povinné plnit služby, které jsou dlužícímu vlastníkovi poskytované.

Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) marně opakovaně ve svých dopisech upozorňuje ministerstvo na to, že to není vzhledem ke konstrukci bytového domu technicky realizovatelné. A doporučení ministra, že společenství vlastníků má dlužníkovi odmontovat elektroměr k bytu, je prostě navádění k páchání trestné činnosti. Žádné bytové společenství v ČR totiž neposkytuje svým členům elektrickou energii a plyn do bytu, každý uživatel bytu má uzavřenou smlouvu přímo s místním dodavatelem elektřiny a plynu.

Lze tedy jednoznačně konstatovat, že ministerstva neplní svoji roli. Právě ministerstva by přitom měla v diskusi s odbornou veřejností napravovat legislativní nedostatky. Situace je však úplně obrácená. Ministerstvo spravedlnosti s odbornou veřejností nekomunikuje (nebo komunikuje jen velmi nerado) a při spolupráci na poslanecké novele se pokouší předkládat další návrhy, které by měly postavení bytových družstev ještě dále zhoršit – konkrétně (mimo jiné) v návrhu na vyřešení problémů s vypořádacím podílem v bytovém družstvu. Podobná situace nastala i při přípravě vyhlášky č. 269/2015 Sb. (Ministerstvo pro místní rozvoj), která vyšla bez konzultace s větší částí odborné veřejnosti a výsledkem je text obsahující chyby a rozpor se zněním zákona č. 67/2013 Sb.

Nápravu nejvážnějších problémů bytových družstev a společenství vlastníků jednotek (SVJ) se pokouší v Poslanecké sněmovně prosadit skupina poslanců v čele s JUDr. Jeronýmem Tejcem.

SOCIÁLNÍ BYDLENÍ A BYTOVÁ DRUŽSTVA

Dosavadní absence zákona o sociálním bydlení způsobila, že spekulanti na trhu s byty seskupují chudé obyvatelstvo do určitých lokalit, ve kterých pak roste sociální napětí. Napětí je nejen uvnitř této „komunity“, ale i mezi sociálně vyloučenými a normálně fungujícími obyvateli sídlišť. Místní samospráva i vláda však ponechávají řešení sociálního napětí na bytových družstvech, ale ta nemají k tomuto řešení žádné zákonné prostředky.

Pokud se situace v dané lokalitě vyostří a nastane konflikt, který se přesune na ulici, vše se „vyřeší“ tím, že trpící část sídliště je zbita policií.

Benevolentní zákony umožnily, aby fyzická osoba mohla legálně vlastnit více bytů. Není tak výjimkou, že u jednoho družstva vlastní fyzická osoba čtyřicet až padesát bytů a protože tyto byty zcela jistě není schopna používat k naplňování svých vlastních bytových potřeb, stěhuje si do těchto bytů příjemce dávek a zakládá tím podmínky pro další konflikty.

Tak vznikly a dále vznikají oblasti takzvaných sociálně vyloučených lokalit na mnoha místech na severu Čech a na severu Moravy a budou se postupně šířit do dalších regionů. Do těchto míst byli soustředěni sociálně slabí obyvatelé i z ostatních krajů. A v těchto oblastech jsou také velmi postižena právě bytová družstva. Tisícům členů bytových družstev a SVJ se zhoršila kvalita bydlení a ceny jejich bytů klesly, v mnoha případech téměř na nulu.

Členové bytových družstev a SVJ se v naší zemi nesmějí vyjadřovat k tomu, kdo se do jejich sousedství nastěhuje. Opět se jedná o pravidlo ve světě naprosto ojedinělé a jeho důsledky jsou katastrofální. Praxe v ostatních evropských zemích a i v USA a Kanadě je opačná. Je naprosto běžnou a přirozenou praxí, že uživatelé a majitelé bytů si mezi sebe nepustí toho, kdo nesplňuje jejich představy o řádném sousedovi.

Bytová družstva dlouhodobě v naší zemi suplují dosud neexistující zákon o sociálním bydlení, protože svým členům poskytují bydlení ekonomicky dostupné a přitom relativně kvalitní. V případě finančních problémů svých členů umožňují družstva uzavírání splátkových kalendářů a vytvářejí podmínky pro to, aby člen ve finanční tísni pokud možno o svůj byt nepřišel a měl možnost se se svou situací co nejlépe vypořádat.

Nyní připravovaný zákon o sociálním bydlení je vůbec prvním vážně míněným pokusem alespoň nějak řešit bydlení pro nejchudší obyvatele. Panuje však obava, že stát tímto zákonem přesune břemeno sociálního bydlení na obce, které na to nejsou vůbec připravené, protože to historicky nikdy nedělaly. Navíc díky výše uvedenému seskupování potenciálních příjemců sociálního bydlení do určitých oblastí bude pro některé obce a města zabezpečení sociálního bydlení opravdu velkým oříškem. Bytovým družstvům v tomto zákoně žádná role přisouzena nebyla, přestože právě bytová družstva v této oblasti již vykonala obrovský kus práce.