Mostecká sociálně deprivovaná lokalita Stovky je dnes lidem dobře známá i mimo 66tisícové město pod Hněvínem. Jedním z nejznámějších bydlících v ní je předseda petičního výboru JOSEF FIALA.

Řekl nám, že k sepsání petice i následně předané primátorovi se tzv. starousedlíci odhodlali z důvodu, aby upozornili na stále se zhoršující stav v domech.

Josef Fiala byl strůjcem zrodu petice ze Stovek.
Dnes hovoří o určité míře zklamání.

OČIMA PETENTA JOSEFA FIALY

Pane předsedo, kolik obyvatel v oblasti Stovek se zapojilo do petiční akce?

Z hlavy to nevím, je to v rozmezí mezi 10 až 20 procenty. Nejednalo se nám o to sehnat co nejvíce podpisů, ale šlo nám o to vyjádřit nesouhlas se stavem lokality. Obcházeli jsme nájemníky a majitele bytů zhruba dva týdny. Někteří petici nepodepsali jenom proto, že se bojí.

Bojí se sousedů, že by se dozvěděli o jejich podpisu?

Ano. Protože situace již došla tak daleko, zorganizovali jsme petici, aby se o našich problémech začalo konečně veřejně hovořit.

Ředitel Stavebního bytového družstva Krušnohor František Ryba kritizoval před časem průzkum Agentury pro sociální začleňování prováděný k organizování petičních akcí v Mostě. Jaký je váš názor na analýzu?

Není důvěryhodná. O situaci ve Stovkách v závěru analýzy je napsáno, cituji: „Jen malé procento osob a rodin je svým okolím považováno za problémové či nepřizpůsobivé.“ To je nesmysl. Přece ti, proti kterým je nenamířena petice, se neoznačí za problémové.

V analýze je dále uvedeno, že neplatí vžitá představa, že se jedná o romské ghetto, jelikož romské domácnosti tvořily v navštívených vchodech přibližně jednu čtvrtinu…

Podle určitého klíče snad, ale na počet lidí a jejich agresivní jednání jsou prostě Stovky jejich. Okupovali je. Kromě toho ze zkušenosti vím, že v bytě 2+1 žije i sedm či osm lidí, dvě tři generace jedné rodiny. Tedy v jednom malém bytě jsou obyvatelé tří bytů.

Analýza také tvrdí, že vztahy v samotných domech obvykle zdaleka nejsou tak vyhrocené, jak by se mohlo zdát například z médií…

Situace v naší lokalitě není sice ještě kritická, ale rušení klidu a hluk jsou na denním pořádku. Po noční šichtě se člověk nevyspí, o půlnoci se také kloudně nevyspíte. Dveře domů se nezavírají, protože děti těch, proti kterým je určena petice, je nezavírají, mezi těmito dětmi je naprosto riziko pustit dítě na kole. Musíte ho stále hlídat, aby se něco nestalo. Výsledkem je ohromná únava a beznaděj.

Příčinou je sestěhovávání nepřizpůsobivých také do vaší lokality?

Ano. Jako v jiných lokalitách. Realitní kanceláře a různí vlastníci doslova loví volné byty, aby je velmi lacino koupili, a potom od nepřizpůsobivých vybírali sociální dávky určené na bydlení. Čím větší dělají přistěhovalci nepořádek a hluk, tím lépe. Protože o to více uteče starousedlíků, a tím více získají laciných bytů. Tedy bytů, do kterých by se v to lokalitě rozumný člověk nenastěhoval. To je primitivní okupace.

František Ryba je iniciátorem mnoha
jednání o cikánech a nepřizpůsobivých.

OČIMA ŘEDITELE FRANTIŠKA RYBY

Zdroje bezpečnostních a sociálních problémů jsou na celém Mostecku. Více než jinde tu bují obchod s chudobou.

Nájmy placené ze státních dávek jsou několikanásobně předražené, cizí spekulanti vlastnící byty neodvádějí peníze do fondu oprav a podporují vznik nových ghett. V okrese sílí veřejná kritika špatného občanského soužití, hlučných a agresivních nájemníků a vandalství. Stížnosti dosáhly vrcholu v roce 2015.

JANOVSKÁ PETICE: ZOUFALÍ LIDÉ

Ředitel a místopředseda představenstva Stavebního bytového družstva Krušnohor František Ryba se domnívá, že situace v Mostě a v litvínovské čtvrti Janov dosáhla takového vyhrocení, že vznikla petice v Janově (v únoru 2015) jako vyznání naprosto zoufalých lidí.

„Občané nenacházeli zastání u úřadů, a přitom se nejednalo o maličkosti, ale o devastaci bydlení a života na sídlišti Janov. Během týdne podepsalo petici více než 1 600 lidí. Petice vyvolala velikou vlnu zájmu médií, lidí a nakonec i úřadů.

Stovky jsou v zimě klidným místem.
Zdejší bydlící takové idylce snad ani nemohou uvěřit.
Kéž by vydržela po celý rok!
Pomůže nová legislativa?

MOSTECKÁ PETICE: VOLÁNÍ O POMOC

O měsíc později následovala petice mostecká. Bylo to též zoufalé volání o pomoc. Petice vyjadřovala naprosto totéž, jenom se jednalo o život v některých lokalitách blízkého Mostu. Během týdne ji podepsalo přes 3 000 lidí.

ZÁJEM

Proč obě petice vzbudily takový zájem?

Protože byly zaslány premiérovi Sobotkovi a předány na Úřad vlády.

Po několika návštěvách pracovníků Úřadu vlády a Agentury pro sociální začleňování na Krušnohoru se v březnu 2016 sešla tamtéž skupina 27 odborníků na bydlení a sociálně vyloučené lokality, včetně zástupců pěti ministerstev. Skupina projednala a doplnila znění materiálu, který byl nakonec připraven pro vládu.

V létě je už živo. Někdo se chová slušně,
jiný o slušnosti neví vůbec nic.

PETICE ZE STOVEK: SIGNÁL NAPĚTÍ

Situace byla dlouhodobě problematická nejenom v Janově, ale i v dalších lokalitách. Proto vznikla také petice podepsaná obyvateli Stovek. V květnu 2016 předala skupina vlastníků bytů z oblasti Stovek na mostecké třídě Budovatelů a v jejich okolí petici primátorovi města Mostu.

„Obyvatelé bytů v petici žádali primátora o přijetí opatření. Je to další signál napětí ve spojení s chováním tzv. nepřizpůsobivých obyvatel. Petice jsou důsledkem dlouhodobé únavy a beznaděje, protože lidé si nejvíce cení svého zdraví a klidu. Touha po klidném životě je jejich právem, a to je jim upíráno teroristy všedního dne – nepřizpůsobivými,“ zdůrazňuje ředitel Ryba.

AGENTURA: PRŮZKUM A ANALÝZA

František Ryba je příliš rozpačitý z aktivit Agentury pro sociální začleňování: „Agentura prováděla jakýsi průzkum k peticím v Mostě. Poskytli jsme podklady, zvláště informace o problémových domech a jména a kontakty na předsedy domů. Vznikla analýza nazvaná Lokalita Stovky, ubytovny a vnitřní migrace. Analýza zpochybňuje petici z lokality Stovky,“ připomněl František Ryba.

PROBLÉM MIGRACE

Ředitel Krušnohoru upozorňuje například na hodnocení migrace v rámci Mostu. Z analýzy Agentury pro sociální začleňování vyplývá, že „příchod nových sociálně vyloučených osob a rodin do lokalit je většinou zapříčiněn stěhováním po Mostě, nikoliv přílivem z jiných měst.“

Jenže na jiném místě podle průzkumu agentury čtvrtina lidí přišla do mosteckých vyloučených lokalit z jiných měst.

Čtvrtina (24,2 %) přišla odjinud z republiky, tedy značný počet, jak upozorňuje SBD Krušnohor i krajská policejní zpráva o hodnocení bezpečnostní situace za rok 2015.

Podle zjištění agentury přišlo do sledovaných (krizových) mosteckých lokalit z jiných měst 344 osob a stěhovalo se různě v rámci jednotlivých čtvrtí a ubytoven v Mostě 1 076 osob.

„Aniž to Agentura napsala, z jejího zjištění lze dovodit: Počet problematických tzv. vnitřních migrantů se péčí realitních kanceláří zvýšil o čtvrtinu. Copak nárůst nově příchozích problémových osob v postižených lokalitách o čtvrtinu je maličkost?“ varuje otázkou František Ryba.