Vláda řeší problémy v oblasti bydlení
Vláda dnes schválila Plán plnění úkolů v oblasti bydlení, který jí předložil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu ve spolupráci s ministryní práce a sociálních věcí.
Dokument navazuje na materiály o problémech bydlení sociálně vyloučených a o dávkách na bydlení, které analyzovaly problémy, jež jsou důsledkem praktik tzv. obchodníků s chudobou v oblasti bydlení. Jedná se například o pronájem bytů za předražené nájemné, neplnění povinností majitele bytů vůči společenství vlastníků nebo správci bytového domu, zanedbávání údržby bytu a s tím spojeného nízkého standardu bydlení.
Plán obsahuje konkrétní opatření, kterými budou jednotlivá ministerstva reagovat na uvedené problémy. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje model orientačních hodnot nájemného v území, který umožní zastropovat dávky na bydlení jen do místně obvyklé výše nájemného.
Úřady práce se při své sociální práci s klienty zaměří také na otázku snížení nákladů na bydlení a zprostředkují příjemcům dávek využití bezplatného energetického poradenství, které již nyní zajišťuje ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci sítě EKIS.
Otázka vymahatelnosti povinností v oblasti bytového spoluvlastnictví bude komplexně řešena vládním návrhem zákona, který do konce roku 2017 připraví ministerstvo pro místní rozvoj. Odbor (Agentura) pro sociální začleňování Úřadu vlády také aktualizuje materiály pro obce o možnostech řešení problémů sociálního vyloučení na jejich území.
Plán také popsal oblasti, kde se řešení problémů dosud jeví jako problematické. Jedná se zejména o otázku standardů bydlení, která leží na pomezí několika resortů i na rozhraní veřejného a soukromého práva. Diskuse o vhodném řešení této problematiky bude proto dále pokračovat.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Vláda dne 27. července 2016 svým usnesením č. 669 k problémům souvisejícím s bydlením sociálně vyloučených obyvatel a návrhům jejich řešení a usnesením č. 670 k identifikaci problémů v oblasti bydlení, které vyplynuly při poskytování dávek na bydlení, schválila, resp. vzala na vědomí analýzy těchto problémů, které předložil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu (dále MLP) a ministryně práce a sociálních věcí (dále MPSV). Zároveň vláda uložila ministryni práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj a ministrům spravedlnosti, vnitra, zdravotnictví a pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu konkrétní úkoly při řešení zjištěných problémů. Ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu vláda uložila předložit do 30. listopadu 2016 plán plnění úkolů souvisejících s problémy bydlení sociálně vyloučených obyvatel. Vzhledem k významnému překryvu obou výše uvedených usnesení probíhaly aktivity pro jejich plnění společně ve vzájemné koordinaci MLP, MPSV a dalších zúčastněných rezortů. Materiál vládě předkládají společně ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a ministryně práce a sociálních věcí.
Výše uvedená usnesení vlády uložila úkoly ve třech základních oblastech: 1. přiměřenost a účelnost vyplácených dávek na bydlení (předražené nájmy, vysoké další náklady na bydlení), 2. standardy bydlení v širokém smyslu (stavebně-technické, hygienické a požárně-bezpečnostní) a 3. vymahatelnost povinností vlastníka bytu, zejména vůči společenstvím vlastníků jednotek. V materiálu jsou popsány proběhlé nebo probíhající aktivity jednotlivých rezortů, včetně aktuálně projednávaných souvisejících legislativních změn. V oblasti dávek na bydlení předložila dotčená ministerstva (MPSV, MMR) konkrétní přehled legislativních a nelegislativních kroků, které zajistí splnění uložených úkolů. V oblasti vymahatelnosti povinností vlastníka bytu jsou sumarizovány širší souvislosti zvažovaných i aktuálně projednávaných návrhů změn legislativní úpravy. V široké oblasti standardů bydlení jsou shrnuty možnosti dosavadní právní úpravy v jednotlivých oblastech a výsledky proběhlých mezirezortních jednání. Předpokládá se aplikace těchto standardů bydlení pro posuzování nároku na dávky na bydlení. K definici takového standardu bude pokračovat mezirezortní diskuse.
Předpokládá se, že plnění úkolů v podobě předložené jednotlivými rezorty bude po schválení materiálu vládou pokračovat v následujícím období. Na základě usnesení vlády č. 669/2016 bude o průběhu plnění úkolů a o aktuálním stavu v oblasti bydlení sociálně vyloučených obyvatel a akcentem na příjemce dávek vláda informována do 31. srpna 2017 ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.
Materiál je předkládán s rozporem s Ministerstvem pro místní rozvoj, který se týká nastavení spolupráce stavebních úřadů s úřady práce při posuzování standardů bytů. Materiál navrhuje, aby bylo v budoucí právní úpravě ukotveno, že stavební úřady vydají v dané věci na žádost úřadu práce stanovisko. S tímto MMR nesouhlasí, neboť by je to stavělo do pozice dotčeného orgánu. Podle MMR je povinnost správních orgánů spolupracovat již nyní zakotvena ve správním řádu.
Předkládaný materiál nemá negativní dopad na oblast rovnosti žen a mužů. Případné dopady na státní rozpočet a podnikatelskou sféru budou vyhodnocovat věcně příslušné resorty v souvislosti s přípravou konkrétních návrhů na řešení problémů popsaných v materiálu. Realizace konkrétních opatření uvedených v materiálu bude hrazena v rámci schválených výdajových limitů a rozpočtového výhledu příslušných kapitol.
PLÁN PLNĚNÍ USNESENÍ
vlády ze dne 27. července 2016 č. 669 k problémům spojených
s bydlením sociálně vyloučených a návrhům jejich řešení
a k usnesení č. 670 k identifikaci problémů v oblasti bydlení
1. Úvod
Vláda dne 27. července 2016 svým usnesením č. 669 k problémům souvisejícím s bydlením sociálně vyloučených obyvatel a návrhům jejich řešení a usnesením a č. 670 k identifikaci problémů v oblasti bydlení, které vyplynuly při poskytování dávek na bydlení, schválila, resp. vzala na vědomí analýzy těchto problémů, které předložil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a ministryně práce a sociálních věcí. Zároveň vláda uložila ministryni práce a sociálních věcí, ministryni pro místní rozvoj, ministrovi spravedlnosti, ministrovi vnitra, ministrovi zdravotnictví a ministrovi pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu konkrétní úkoly při řešení zjištěných problémů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu úzce spolupracovali při koordinaci plnění těchto úkolů, protože uložené úkoly jsou velmi podobné. V souladu s usneseními vlády č. 669 a č. 670, předkládá ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu ve spolupráci s ministryní práce a sociálních věcí plán plnění těchto úkolů, který vznikl na základě podkladů zaslaných jednotlivými rezorty.
2. Plány plnění jednotlivých úkolů
2.1 Úkoly pro ministryni práce a sociálních věcí
• (UV č. 669) Ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti a ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu předložit návrh řešení situace, kdy pronajímatel neplní povinnosti při úhradě nákladů spojených s bydlením (dluhu na příspěvcích SVJ, zálohách apod.)
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve shodě s ministerstvem spravedlnosti na základě právního rozboru vztahů mezi nájemcem, který je příjemcem dávky na bydlení, pronajímatelem bytu a společenstvím vlastníků (SVJ), které je správcem domu a pozemku a může zajišťovat také některé služby spojené s užíváním bytu (voda, teplo), zastává názor, že řešení popsaného problému v dávkové oblasti s využitím institutu zvláštního příjemce nebo přímé úhrady může zakládat řadu rizik. Tato rizika vyplývají zejména ze skutečností, že (i) se jedná o dva odlišné soukromoprávní vztahy (pronajímatel – nájemce a vlastník bytové jednotky – společenství vlastníků), (ii) Úřad práce ČR nemá možnost zjistit vzájemné závazky mezi vlastníkem bytové jednotky a společenstvím vlastníků, (iii) přímá úhrada části dávky ve prospěch SVJ by mohla být pronajímatelem chápána jako neplnění povinností vyplývajících z nájmu bytu (výše a způsob úhrady). I přes uvedená rizika MPSV metodicky vede Úřad práce ČR k postupu, že pokud jsou splněny zákonem dané podmínky, může Krajská pobočka Úřadu práce ČR ustanovit zvláštním příjemcem i SVJ, pokud s tímto bude SVJ souhlasit.
Přestože je provedená analýza důkladná, problém neplnění povinností vlastníků bytových jednotek vůči SVJ a možnost reakce státu v oblasti dávek na bydlení může být v zásadě pouze formální. Z hlediska principů dobré správy však nelze rezignovat na snahu o komplexní a skutečné řešení dané věci. Možnosti reakce společenství vlastníků na tyto situace jsou v rámci platné legislativy administrativně a procesně náročné (soudní vymáhání dlužné částky). Přerušení dodávek služeb spojených s bydlením je mnohdy technicky neproveditelné (odpojení jednotlivých bytů od dodávky tepla nebo vody). Další postup při řešení tohoto problému se proto zaměří na oblast vymahatelnosti povinností majitele bytu vůči SVJ (viz část 2.3).,
• (UV č. 669) Zajistit, aby dávky, které byly určeny na úhradu záloh na energie, mohly být v případě přeplatku vráceny do státního rozpočtu např. uložením povinnosti pronajímatelů bytů, do kterých jsou poskytovány dávky na bydlení (zejména v případech, kdy je platba za ubytování nebo bydlení určena paušální částkou).
Většina domácností v bytech dokládá pro účely nároku na dávky na bydlení náklady rozúčtované. Úřad práce má možnost pro účely sociálních dávek (podle § 9 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty) požadovat po poskytovateli služeb podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby. Služby zahrnuté v paušální platbě se dále nevyúčtovávají. Rovněž je dána povinnost příjemci dávek vyúčtovávat přeplatky/nedoplatky na službách a energiích, které se již dnes následně projeví v úpravě (snížení/zvýšení) započítávaných nákladů na bydlení při výplatě dávek na další období.
Problematiku nadužívání dávky na bydlení a to z důvodu, že vlastníci a pronajímatelé bytů využívají možnost stanovení celkové úhrady nákladů, příp. paušální platby podle zákona č. 67/2013 Sb., a to bez následné specifikace jednotlivých položek nákladů na bydlení, za které je platba hrazena, lze u příspěvku na bydlení řešit jen formou změny zákona.
Do § 25 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů je nezbytné doplnit taxativní výčet služeb, které se budou pro nárok a výši příspěvku na bydlení zohledňovat a současně do stejného ustanovení ukotvit podmínku, že pro nárok a výši příspěvku na bydlení musí být náklady na bydlení rozepsány na jednotlivé položky, u nákladů bude vyžadováno prokazování za poskytované plnění spojené s užíváním bytu podrobný rozpisem služeb s tím, že náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je vhodné stanovit na dobu nejvýše dvanáctiměsíční ve shodě s ustanovením § 2 zákona č. 67/2013 Sb.
V reakci na účelové postupy některých skupin vlastníků je pro zákon č. 117/1995 Sb. připraven návrh na zakotvení detailnější specifikace plnění spojených s užíváním bytu a také povinnosti rozepisovat náklady na bydlení na podrobnější položky, aby bylo možné vždy odlišit náklady, které jsou nebo nejsou uznatelné pro účely příspěvku na bydlení. Toto opatření se upravuje rovněž v návrhu zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení.
V případech, kdy příjemci dávek příspěvku nebo doplatku na bydlení hradí veškeré náklady na bydlení paušální platbou, což občanský zákoník umožňuje, lze tuto situaci řešit jen snížením stropu celkových normativních nákladů na bydlení, do kterého je dávka vyplácena.
• (UV č. 669) Zajistit, aby úřady práce na základě zjištění z ročního vyúčtování energií v případě nepřiměřeně vysokých nákladů zvýšily spolupráci s příslušnými obecními úřady při řešení nepříznivé sociální situace v oblasti bydlení, popř. ve spolupráci s MPO zajistily pro nájemníka (příjemce dávky) odborné konzultace za účelem snížení nákladů vynaložených na energie a měly možnost finančně podpořit doporučená opatření na snížení nákladů na energie či služby spojené s užíváním bytu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje metodiku k minimálním standardům rozsahu sociální práce na Úřadu práce ČR v kontextu zákona o pomoci v hmotné nouzi. V dokumentu jsou popsány podmínky a postupy pracovníků Úřadu práce ČR v kontextu sociální práce s klientem, které slouží k řešení hmotné nouze jako situačně i individuálně podmíněné nepříznivé sociální situace. Součástí minimálních standardů bude také zprostředkování poradenství v oblasti bydlení v souvislosti s vysokými náklady na energie (příjemci dávek budou instruováni k využití existující sítě bezplatného energetického poradenství). Dále budou příslušné úřady informovány o existenci a místech působnosti Energetických konzultačních a informačních středisek známých pod zkratkou EKIS (www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/strediska-EKIS). Energetické poradenství EKIS je bezplatná služba pro veřejnost, která slouží k podpoře zavádění energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie. Určena je občanům, podnikům, podnikatelům a veřejné správě. Poradenství zde vykonávají kvalifikovaní energetičtí poradci s finanční podporou Ministerstva průmyslu a obchodu z programu EFEKT – Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Metodika bude vydána formou normativní instrukce s účinností od 1. ledna 2017.
2.2 Úkol pro ministryni pro místní rozvoj
• (UV č. 669 a UV č. 670) Vytvořit pro účely konstrukce normativních nákladů na bydlení orientační přehled hodnot nájemného v území a v pravidelných intervalech jej aktualizovat.
Odbor politiky bydlení Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) bude tento úkol plnit s využitím obdobného postupu, jaký byl využit v minulosti pro výpočet tzv. cílového nájemného v dané lokalitě, které bylo klíčovou proměnnou při jednostranném zvyšování nájemného podle zákona č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného z bytu. Ministerstvo pro místní rozvoj využije jednotkové základní ceny bytů ve stanovených lokalitách (v Kč/m2). Základní ceny jsou agregované hodnoty realizovaných prodejních – kupních cen (resp. střední hodnoty kupních cen) z přiznání k dani v souvislosti s prodejem bytů, které jsou shromažďovány a předávány ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu podle § 33 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Tyto údaje byly Ministerstvu pro místní rozvoj předávány v letech 2006 – 2009. Ministerstvo pro místní rozvoj projednalo s Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím a Českým statistickým úřadem možnosti současného využití těchto dat a jejich územního třídění, a to s ohledem na jejich množství i variabilitu. Výsledný přehled by měl být k dispozici do konce ledna 2017.
Orientační přehled hodnot nájemného v území vzniklý tímto postupem by mohl být využit pro konstrukci normativních nákladů na bydlení. Pokud budou tyto orientační přehledy nájemného použitelné pro stanovení normativních nákladů na bydlení, předloží Ministerstvo práce a sociálních věcí technickou novelu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, která nově upraví možnost využití těchto orientačních přehledů.
2.3 Úkoly pro ministra spravedlnosti ve spolupráci s ministryní pro místní rozvoj
• (UV č. 669) Prověřit vhodnost ustanovení § 1184 občanského zákoníku s ohledem na možnost efektivně donutit vlastníka, aby plnil své povinnosti, pokud jde o údržbu bytu i nájemní vztahy, včetně možných alternativních pojetí.
• (UV č. 669) Upravit formu zákonného zástavního práva k jednotce u SVJ.
• (UV č. 669) Pohledávky SVJ v případě exekucí na byt řešit prioritně (v druhém pořadí mezi skupinami dalších věřitelů).
• (UV č. 670) Prověřit efektivnost právní úpravy postavení vlastníků bytových jednotek při užívání a správě jejich majetku a v případě potřeby navrhnout potřebnou změnu.
Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo pro místní rozvoj se otázce vztahu společenství vlastníků a vlastníků jednotlivých bytových jednotek věnuje dlouhodobě. Ministerstvo spravedlnosti zvažovalo různé alternativy legislativního řešení s ohledem na jejich komplexní souvislosti a rizika možných nezamýšlených dopadů. Na základě těchto analýz a s ohledem na právní úpravy v kulturně blízkých zemích navrhuje Ministerstvo spravedlnosti jako nejvhodnější řešení takovou úpravu, kterou zřídí zástavní právo společenství vlastníků k zajištění dluhů, které souvisí se správou domu a pozemku, a to až do stanoveného podílu hodnoty nemovitosti. To by mělo na jedné straně zlepšit pozici SVJ při vymáhání takových pohledávek (z nezajištěného věřitele na zajištěného věřitele), na druhé straně by zároveň stimulovalo k včasnému řešení takových dluhů, protože zástavní právo by krylo dluhy jen do určité výše (v jednotkách nebo nízkých desítkách procent ceny bytu) nebo vzniklé za určité období. Při předběžných konzultacích tohoto záměru bylo Ministerstvo spravedlnosti konfrontováno s negativním stanoviskem České bankovní asociace, protože zástavní právo SVJ by mohlo být v kolizi se zástavním právem, kterým je zajištěn hypoteční úvěr .
O významné poptávce po řešení tohoto problému dále svědčí aktuální legislativní iniciativy poslanců v této oblasti. Při projednávání vládního návrhu novely občanského zákoníku byl předložen poslanecký pozměňovací návrh , který by zřizoval zástavní právo SVJ až do výše 25 % hodnoty jednotky. Tento návrh nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat zejména z důvodu možných negativních dopadů na hypoteční trh. Do programu 53. schůze Poslanecké sněmovny je zařazen návrh skupiny poslanců na novelu občanského zákoníku, podle které by dluhy majitele jednotky za správu domu a pozemku vůči SVJ přecházely na nového majitele jednotky. Vláda zaujala k tomuto návrhu negativní stanovisko. V současné době však nelze předjímat průběh legislativního procesu, jehož výsledkem může být adekvátní řešení daného problému.
K této problematice jsou zvažovány také vládní návrhy legislativních změn. Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2017 předloží vládě v prosinci 2017 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s bytovým spoluvlastnictvím. Tento úkol navazuje na vládou schválenou revidovanou Koncepci bydlení ČR přijatou usnesením vlády č. 673 ze dne 27. července 2016 o Koncepci bydlení České republiky do roku 2020 (revidované). V rámci přípravy návrhu zákona bude rovněž řešena otázka vymahatelnosti povinností vlastníka vůči SVJ nebo správci domu v otázkách, jejichž řešení uložila vláda svými usneseními č. 669 a 670 ze dne 27. července 2016.
2.4 Úkoly pro ministra zdravotnictví
• (UV č. 669) Zpřesnit podmínky pro provádění a úhradu nákladů na provedená opatření deratizace, desinfekce apod. tak, aby byla návodně popsána součinnost SVJ (majitele nemovitosti), majitele bytové jednotky a míra odpovědnosti zjištěného původce problémů.
Úkol směřuje k upřesnění činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v rámci platné legislativy k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, kdy v daných případech mohou vstupovat i do soukromých prostor a provádět zde epidemiologická šetření, nebo nařizovat vlastníkům nemovitosti provedení příslušných opatření. K těmto úkolům ministerstvo zdravotnictví nesdělilo konkrétní návrhy splnění úkolů. Ministr zdravotnictví svým dopisem sdělil, že z pohledu orgánů ochrany veřejného zdraví je stávající úprava dostatečná. Otázky úhrady nákladů na provedení opatření deratizace, dezinfekce nebo dezinsekce jsou z pohledu Ministerstva zdravotnictví interní záležitostí majitele nebo spolumajitelů příslušných domů. V dalším kroku bude proto prozkoumána možnost úpravy této otázky v oblasti soukromého práva.
• (UV č. 669) Zpřesnit podmínky, za kterých může orgán hygienické služby vstoupit do bytu i v nepřítomnosti majitele a provést místní šetření směřující k dodržování hygienických standardů obydlí.
• (UV č. 669) Stanovit hygienické normy omezující počet osob obývajících byt v závislosti na jeho rozloze a dalších vlastnostech.
• (UV č. 669) Zavést pravomoc hygienické služby kontrolovat a v krajním případě zakázat užívání zdravotně závadného bytu alespoň v případě, že osoby pobývající v bytě jsou žadateli o doplatek nebo příspěvek na bydlení.
Ministerstvo zdravotnictví svými dopisy sdělilo, že orgány ochrany veřejného zdraví mají kompetence dané zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které se ve vztahu k „bydlení“ týkají pouze ubytovacích zařízení a nikoliv bytů (§ 13 a § 21a uvedeného zákona). Ve vztahu k fyzickým osobám mají také orgány ochrany veřejného zdraví kompetence v rámci činností k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, kdy v daných případech mohou vstupovat i do soukromých prostor a provádět zde epidemiologická šetření. Tato ustanovení považuje Ministerstvo zdravotnictví z pohledu ochrany veřejného zdraví za dostatečná. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo jako možné vodítko pro stanovení přiměřeného počtu osob v bytě např. ustanovení stavebně-technických předpisů o minimální podlahové ploše obytných místností.
2.5 Úkol pro ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
• (UV č. 669) Aktualizovat materiál s názvem Nástroje pro obce v boji proti sociálnímu vyloučení a zajistit jeho distribuci samosprávám
Uvedený materiál stručně představuje existující aktuální možnosti finanční podpory opatření obcí směřujících k řešení problémů souvisejících se sociálním vyloučením. Dále přináší informace o aktuálních a připravovaných strategických dokumentech a pracovních skupinách. Materiál byl zpracován ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu v úzké spolupráci s ministerstvy práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, pro místní rozvoj a vnitra. Materiál byl zveřejněn dne 26. 10. 2015.
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu požádá příslušné rezorty o aktualizaci informací, které jsou v materiálu obsaženy. Na základě nově získaných podkladů bude aktualizovaná verze materiálu zveřejněna na internetové adrese www.socialni.zaclenovani.cz.
2.6 Úkoly k posuzování obyvatelnosti bytů
• (UV č. 669 a č. 670) Vláda uložila zajistit metodické podklady pro provádění místního šetření včetně stanovení podmínek pro obyvatelnost či neobyvatelnost bytu
a) ministru zdravotnictví z pohledu hygienických předpisů,
b) ministru vnitra z pohledu požární bezpečnosti,
c) ministryni pro místní rozvoj z pohledu stavebně technických závad bytu,
d) ministryni práce a sociálních věcí z pohledu podávání podnětů kompetentním orgánům a koordinaci postupů,
Na základě podkladů od příslušných resortů (Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva vnitra) byl MPSV vytvořen návrh normativní instrukce pro Úřad práce ČR (viz příloha č. 1). Obsahem návrhu normativní instrukce jsou informace využitelné pro Úřad práce ČR při provádění místního šetření nebo šetření v místě, tj. praktické informace o tom, s jakým konkrétním problémem a na který kompetentní úřad se Úřad práce ČR může obrátit v případě, že má pochyby o obyvatelnosti bytu.
Doposud se nepodařilo vyřešit otázku materiální definice minimálních standardů obyvatelnosti prostoru k trvalému bydlení pro účely vyplácení dávek na bydlení, resp. budoucí systém sociálního bydlení (viz část 3).
Nová legislativní úprava systému sociálního bydlení může zakotvit úpravu definice obyvatelnosti bytu za účelem bytové nouze a nový příspěvek na bydlení. Nesplnění tohoto standardu, zjištěné při provádění sociálního šetření, by bylo důvodem pro odejmutí dávky na bydlení a implementaci nástrojů k zajištění odpovídajícího bydlení pro danou domácnost v rámci systému sociálního bydlení. Úprava definice obyvatelnosti (minimální standardy) bude navržena ve vzájemné spolupráci resortů Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva vnitra s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
3. Vyhodnocení předložených plánů plnění úkolů
Na základě předložených plánů plnění uložených úkolů lze konstatovat, že jsou připravovány nástroje na řešení pouze některých problémů identifikovaných v materiálech, které dne 27. července 2016 vláda schválila svým usneseními č. 669, resp. vzala na vědomí svým usnesení č. 670.
Nejvíce rozpracované se jeví řešení vysokých nákladů bydlení sociálně vyloučených, a to kombinací zastropování výše dávek dle orientačního modelu nájmů v území, specifikace obsahu nákladů na bydlení (omezení byznysu s chudobou) a řešení výše dalších nepřiměřených nákladů na bydlení v rámci sociální práce zajišťované Úřadem práce ČR (změna nevýhodných smluvních vztahů a spotřebitelského chování). V rámci komplexního řešení ve vládním návrhu zákona bude mimo jiné řešena také otázka vymahatelnosti závazků vlastníka bytové jednotky vůči společenství vlastníků jednotek, resp. správci bytového domu, která zasahuje do široké problematiky bytového spoluvlastnictví nebo oblasti vymáhání pohledávek a insolvenčního práva.
Z předložených plánů plnění uložených úkolů však zároveň vyplynulo, že řešení identifikovaných problémů se jeví jako obtížné v oblasti standardů bydlení, a to zejména v oblastech, které nejsou ošetřeny stavebním řádem (např. otázka přelidnění bytů, výskytu plísní nebo fyzikálních, chemických a biologických vlastností prostředí v bytech). Další mezirezortní spolupráce bude nutná zejména v oblasti věcné podstaty takového standardu. Regulace v oblasti stavebního práva v gesci Ministerstva pro místní rozvoj pokrývá základní stavebně technické požadavky na stavby (např. statickou bezpečnost budovy) a zavazuje vlastníka stavbu udržovat (tj. zabezpečovat její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost) po celou dobu její existence. Z hlediska stavebního zákona lze aktuálně platné a účinné předpisy aplikovat pouze na stavby povolené a provedené za účinnosti těchto předpisů. Vzhledem k odlišným stavebně technickým požadavkům v minulosti však řada udržovaných dříve kolaudovaných bytů nebude vyhovovat stávajícím stavebně technickým požadavkům. Některé odlišnosti stavebně technických požadavků nejsou z hlediska důstojného bydlení a účelnosti vyplácení dávky na bydlení zásadní (např. denní osvětlení budov v blokové zástavbě), jiné požadavky jsou z dnešního pohledu jen obtížně přijatelné (např. neexistence koupelny nebo toalety v bytě). Stavební předpisy také neupravují širokou oblast užívání bytu, která byla dříve upravována hygienickými předpisy. Jedná se zejména o počet osob v bytě nebo o fyzikální, chemické a biologické vlastnosti prostředí v bytech. Příslušné hygienické požadavky existují pouze pro pobytové místnosti v jiných stavbách (např. školách, kancelářských budovách apod.), nejsou však účinné na byty . Z hlediska ochrany veřejného zdraví hygienické požadavky na byty v platné legislativě neexistují .
Chybějící veřejnoprávní regulace v této oblasti se negativně projevuje také v soukromoprávních vztazích. Občanský zákoník v § 2272 odst. 3 stanoví, že pronajímatel má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách. Pro aplikaci tohoto ustanovení však neexistují závazné ani doporučené postupy, které by mohly přiměřený počet osob pro konkrétní byt stanovit. Potřeba takové regulace se ukazuje také v souvislosti s přípravou zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení, kdy je pro účely posouzení bytové nouze nutné definovat situace nevhodného bydlení.
Mezirezortní spolupráce na stanovení těchto standardů bude dále pokračovat tak, aby byl tento úkol splněn do 31. srpna 2017.
