Víte, co o nás napsal bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování?

« K výzvě všem bydlícím v domech ve správě SBD Krušnohor »

Martin Šimáček zveřejnil na svém blogu umístěném na zpravodajském serveru Aktuálně.cz text pod názvem Donášejte na cikány. Obsahově jde o náhled Pražana na problémy v segmentu bydlení, které dnes a denně na Mostecku prožíváme.



Kdo je Martin Šimáček?

Ředitel Institutu pro sociální inkluzi, dříve ředitel Agentury pro sociální začleňování, pracoval ve společnosti Člověk v tísni, díky praxi z terénu (v sociálně vyloučených lokalitách a ve školách) je přesvědčený o prospěšnosti sociální inkluze a o tom, že multikulturalita je největší šance pro společnost.

K napsání příspěvku na blog vyprovokoval Martina Šimáčka článek zveřejněný na jiném zpravodajském serveru – iDnes.cz. Text pojednával o iniciativě našeho družstva, které vyzvalo ve svém zpravodaji č. 9/2016 (str. 11) družstevníky a vlastníky bytů, aby popsali svoje zkušenosti ze soužití či nesoužití s cikány a nepřizpůsobivými. Příběhy čtenářů chce Krušnohor předat Agentuře pro sociální začleňování, aby ji přesvědčil o tom, že se mýlí ve své analýze, která popisuje život ve Stovkách velice mírně, ačkoliv skutečný život v lokalitě je opravdu drsný.

Obsah textu na blogu Martina Šimáčka zvedl ze židle nejen ředitele SBD Krušnohor Františka Rybu, ale i spoustu obyvatel Mostu a Litvínova, velice se o něj zajímali také novináři (a nejen z okresu). Proto text příspěvku Martina Šimáčka přinášíme v celém znění i vám, abyste věděli o tom, jak se o nás všech (tedy i o vás) píše a jak na naše (vaše) problémy, s nimiž se denně potýkáme, nahlíží obyvatel hlavního města (a ještě k tomu sociální odborník propagující multikulturalitu).




Martin Šimáček: Donášejte na cikány

František Ryba, předseda Stavebního bytového družstva Krušnohor, ústy mluvčího družstva vyzval obyvatele Mostu, aby začali donášet na „cikány a nepřizpůsobivé“, pokud jim vadí jako sousedé.

Ryba je ve veřejných prohlášeních tradičně tvrdý – nebere si servítky, uráží a nebojí se rasistických útoků na Romy. Nehraje si na ušlechtilého podnikatele (vlastnícího nebo spravujícího 70 % bytů v Mostě!), ale dává na odiv sprostotu a hulvátství. Bezpochyby patří mezi nejmocnější a nejvlivnější Mostečany a svým jednáním spoluvytváří normy a úroveň mezilidských vztahů ve městě.

Teď vytváří další normu, blízkou praktikám Státní bezpečnosti komunistického Československa – špiclování a donášení.

Ryba má obrovský podíl na tom, jak jsou v Mostě Romové (jako „skupina“) vnímáni.

Soustavně se o nich dlouhá léta vyjadřuje jako o nepřizpůsobivých, o cikánech, jedním šmahem tvrdí, že nepracují, dělají nepořádek, kradou, devastují byty. Rád a často uveřejňuje ve svých novinách SBD Krušnohor obrázky vybydlených bytů „po cikánech“, staví se do role obránce slušných lidí proti nepřizpůsobivým. Vytvořil normu. Přiměl lidi, aby mu to věřili. Co jim také zbývá – bydlí u něho, nebo aspoň mají podíl v SVJ nebo družstvu, kde je Krušnohor dominantním podílníkem nebo jej aspoň spravuje. A co na tom, že v Mostě žijí po desetiletí tisíce Romů a není jasné, proč by měli být napadáni Františkem Rybou nebo někým jiným – prostě jsou to občané Mostu.

KDY TO RYBA NAPRAVÍ?

Krušnohor odvádí pozornost od vlastních kšeftů a minel. Lže lidem, kteří na mosteckých sídlištích trpí setrvalým zhoršováním situace, likvidací sousedských vztahů, cyklickou migrací lidí (v některých bytech rotují další a další rodiny bez budoucnosti, s pošramocenou minulostí a především s dluhy; a zůstávají trestuhodně bez pomoci a intervence úřadů, která by dávala šanci na změnu jejich situace). V některých částech sídlištních bloků – nejen ve Stovkách a Sedmistovkách – se už přestává dát žít.

František Ryba ale stále zapomíná říkat, že je spoluautorem, nebo i hlavním viníkem této situace. Ve veřejných vyjádřeních se staví do role oběti, jejíž majetek je poškozován, a on si s tím musí sám poradit „navzdory státu“.

František Ryba by měl lidem, kteří „u něj“ bydlí, říci: promiňte, zpackal jsem to a dám to do pořádku.

A O CO TEDY (MIMO JINÉ) JDE?

Krušnohor byl prostředníkem poslední – třetí – vlny privatizace mosteckých domů. Privatizovalo se pouze právnickým osobám, především družstvům a společenstvím vlastníků jednotek. A Krušnohor byl znovu dominantní. V době, kdy se zavázal převádět podíly jednotlivým obyvatelům bytů, se však významná část z nich ocitla ve vlastnictví spekulantů, často osob, které nežijí v Mostě, dokonce ani v České republice. A jsou to přitom tito podílníci či vlastníci, kteří byty dále pronajímají krátkodobě rizikovým nájemcům atd. A odtud pramení ten největší problém v soužití a správou domů.

Doposud tedy František Ryba nevysvětlil, co tím sledoval. Ani neřekl, co opravdu udělá se současnou neuspokojivou situací v domech, které má na starosti. Navenek se zdá, že si sám není jistý, co s tím.

POLÍT MOST ŽIVOU VODOU

Rybovým jednáním trpí nejen konkrétní obyvatelé domů, o které jde. Trpí tím celý Most, město zdecimované komunistickým zločinem zlikvidování a přesunu do panelu a šedi. Zpřetrhaná historie a vztahy se neobnovují, lidé v Mostě jsou zavřeni v prostoru vykolíkovaném těžaři, bytovým družstvem Krušnohor a politickými garniturami, které město nedokázaly nasměřovat k lepší budoucnosti tím, že by řešily nejen ztracenou identitu města, ale také obrovské problémy současnosti, mezi něž patří také kritická nezaměstnanost nebo zničené soužití.

A Agentura pro sociální začleňování, o níž je v článku také řeč? Ta musí v Mostě překročit svůj stín, vyjednat si silnou pozici na magistrátu a nasadit tým špičkových pracovníků, kteří neuhnou ani Rybovi, ani xenofobním politikům, jichž je v Ústeckém kraji velmi mnoho. A vymyslet řešení pro nejpalčivější problémy města, včetně bydlení.

Most totiž bezesporu v současné době patří mezi těch několik míst v Česku, kde je situace v oblasti sociálního vyloučení nejdramatičtější a neobejde se bez jasného a masivního plánu řešení.


V poznámce na okraj dodávám, že mám v Mostě kus své rodiny v jedné z tzv. vyloučených lokalit a ještě jako ředitel Agentury pro sociální začleňování jsem před necelými dvěma lety v době před svým odvoláním ministrem Dienstbierem s vedením magistrátu, vč. primátora, naznačené řešení dojednával.

Text: blog Martina ŠIMÁČKA

Zdroj: http://blog.aktualne.cz/blogy/martin-simacek.php?itemid=28146



Toto je článek zpravodajského serveru iDnes.cz, který přiměl Martina Šimáčka k napsání příspěvku na svůj blog.


Sepište problémy s cikány, vyzvalo nájemníky družstvo. Oponuje úředníkům

Stavební bytové družstvo Krušnohor, jež působí na Mostecku, žádá lidi v domech pod jeho správou, aby sepsali zážitky ze soužití s „cikány a nepřizpůsobivými občany“. Chce je předložit vládní agentuře jako reakci na její analýzu. V ní se píše, že situace není tak dramatická, jak tvrdí družstvo.

„Materiál považujeme za neobjektivní a nevystihující skutečnost, kterou denně prožívají na vlastní kůži bydlící v mosteckých Stovkách, litvínovském Janově a dalších problémových lokalitách,“ řekl mluvčí Krušnohoru Petr Prokeš.

Družstvo žádá doslova o zkušenosti „s cikány a nepřizpůsobivými“, a to nejen ze Stovek, ale odkudkoli (o problematice soužití na sídlišti Stovky jsme psali zde).

Agentura v analýze napsala, že i když ve Stovkách bydlí spíše chudší lidé a většina rodin je v hmotné nouzi, jen malé procento osob a rodin je svým okolím považováno za problémové či nepřizpůsobivé.

Zároveň prý neplatí vžitá představa, že jde o romské ghetto, jelikož romské domácnosti zde tvoří přibližně jednu čtvrtinu. Vztahy podle agentury obvykle zdaleka nejsou tak vyhrocené, jak referují média, přičemž zmiňují právě zpravodaj Krušnohoru.

Jde jen o sousedské problémy, říká agentura

„Naši kolegové od letošního ledna v terénu mapovali problémy, se kterými se Most potýká,“ sdělil Radek Jiránek, ředitel Agentury pro sociální začleňování.

„Vyplynulo z toho, že problémy mají lidé s konkrétními sousedy, nikoliv neromské rodiny s romskými a naopak,“ dodal Jiránek.

Krušnohor si ale stojí za názorem, že situace se neustále zhoršuje, a to nejen ve Stovkách. Upozorňuje také na sídliště Janov, na mosteckou část Liščí vrch či na domy v centru Mostu.

Krušnohor chce agentuře předat nashromážděné příběhy na jednom z následujících jednání. Termín zatím nezná.

Družstvo neočekává, že by si nájemníci na soužití s „cikány a nepřizpůsobivými občany“ nestěžovali. „S tím nepočítáme. Nespokojenost bydlících v problémových lokalitách narůstá. Napětí se zvyšuje,“ dodal Prokeš.

Autor: Monika Gordíková

Zdroj: http://usti.idnes.cz/stavebni-bytove-druzstvo-krusnohor-v-moste-vyzyva-najemniky-aby-sepsali-sve-problemy-s-cikany-ikf-/usti-zpravy.aspx?c=A161011_2278362_usti-zpravy_vac2


A toto je výzva, kterou zveřejnil měsíčník Krušnohor v č. 9/2016. Martinu Šimáčkovi je proti srsti, s jejím obsahem nesouhlasí.



Jak to vidím já:

MIMO MÍSU

Po přečtení textu Martina Šimáčka jsem nabyl dojmu, že autor je zcela „mimo mísu“. Nedivím se proto, že byl odvolán z funkce ředitele Agentury pro sociální začleňování.

Nelže náhodou? Pro Most neudělal vůbec nic (viz jeho chlubení v závěrečné poznámce). Anebo trpím tak obrovskou sklerózou, že si na jeho „dílo“ nevzpomínám?

A proč špiní roli Krušnohoru v procesu privatizace mosteckých městských domů? Družstvo přece přebíralo domy od Mostecké bytové a v bytech žili v té době slušní bydlící (později vlastníci). To, že se situace změnila, je snad vinou vlastníků. Ti byty prodali jiným osobám a realitním agenturám a kancelářím. Za to Krušnohor přece nemůže, družstvo nemá právní páky k tomu, aby vlastníkům zakázalo nakládat s jejich majetkem.

Aby tomu bylo naopak, je zapotřebí přijmout legislativní změny – a o ty Krušnohor (a Svaz českých a moravských bytových družstev) usiluje již osmým rokem v rámci tzv. Mostecké výzvy. Proč pan Šimáček za celou dobu svého působení v Agentuře nepřiložil ruku k dílu a neprotlačoval ve vládě a parlamentu návrhy legislativních úprav z Mostecké výzvy? Svým nicneděláním je Martin Šimáček přímo zodpovědný za negativní vývoj v segmentu bydlení v Mostě, Litvínově i jinde. Není jeho špinění jiných lidí jen trikem k zakrytí vlastních chyb a pasivity?

Zcela opačně přistoupil k řešení problémů nový ředitel Agentury Radek Jiránek (mimochodem předseda jednoho z pražských SVJ). Opakovaně byl na jednáních v Krušnohoru, s kolegy a kolegyněmi dokonce inicioval celostátní jednání odborníků a náměstkyň pěti ministrů. Sešli se na správě našeho družstva. Výsledkem rokování byly konkrétní návrhy legislativních změn, jimiž se vláda zabývala a nyní jsou v připomínkovém ministerském „kolečku“. Je reálné, že ty projednané mohou již do několika měsíců začít umenšovat hrozné podmínky spolužití bydlících v problémových lokalitách (např. zákon o sociálním bydlení, dotace na likvidaci vybydlených domů, podpora pro preventisty kriminality atd.).

Nynější ředitel Agentury se seznamuje s problémy přímo v praxi (v domech), proto jim rozumí a hledá racionální řešení.

Kdyby totéž dělal předchozí ředitel Agentury, problémy by nenarostly do nynějších rozměrů. Ono je ale lepší kritizovat, než něco dělat, že pane Šimáčku?