O drobných opravách v užívaném bytě

ZEPTALI JSTE SE – ODPOVÍDÁME

Podle § 2257 odstavce 2 občanského zákoníku nájemce bytu provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

K provedení tohoto ustanovení bylo v částce 131 Sbírky zákonů vydáno nařízení vlády č. 308/2015 Sb., kterým se uvedené pojmy s účinností od 1. ledna 2016 vymezují.

DRUŽSTEVNÍCI, POZOR!

„Nařízení se vztahuje na „nedružstevní byty“, tj. byty ve vlastnictví bytového družstva pronajaté osobám, které nejsou členy bytového družstva. Na družstevní byty se nařízení vztahuje jen v případě, kdy ve stanovách družstva není upravena povinnost nájemce družstevního bytu hradit opravy v bytě (převažující výklad),“ upozorňuje Svaz českých a moravských bytových družstev.

OD NOVÉHO ROKU

Nařízení vlády, kterým se zpřesňují poměrně obecná ustanovení nového občanského zákoníku o placení drobných oprav v bytě a hrazení nákladů na jeho běžnou údržbu, začalo platit dnem 1. ledna tohoto roku. Placení drobných opravy a hrazení běžné údržby má na starosti nájemník. Až nynější nařízení vlády mu však určuje konkrétní práce a stanovuje cenový strop za tyto opravy.

Jde například o čištění podlah, obkladů či odpadu, ale i malování nebo tapetování. Mezi drobné opravy, které musí platit nájemník, patří například opravy klik, zámků, elektrických vypínačů, vodovodních baterií nebo podlahových krytin.

Náklady nájemníka na jednu opravu nesmí být přitom vyšší než 1 000 korun. Částku přesahující tuto hranici doplatí majitel bytu.

Vládní nařízení také stanoví roční limit nákladů na drobné opravy nájemníka – a to na 100 korun na metr čtvereční podlahové plochy bytu.

„Například nájemník v bytu o rozměrech 50 metrů čtverečních (podlahová plocha sklepů, balkonů a lodžií se počítá jednou polovinou) tak musí za drobné opravy v kalendářním roce vydat ze své kapsy pouze pět tisíc korun,“ uvádějí Novinky.cz ve své ekonomické rubrice.

SROVNÁNÍ

Ve srovnání s právní úpravou platnou do konce minulého roku nájemníci nyní platí za drobné opravy a běžnou údržbu v bytě více.

ZPŘESNĚNÍ POJMŮ

Kdo v pronajatém bytě platí opravu povoleného kohoutku, poškozených parket nebo třeba okna, které netěsní? To říká nové nařízení vlády, které jasně určuje pojmy běžná údržba a drobná oprava v pronajatém bytě či domě. A také to, kdo za ně musí platit.

„Definici údržby a výčet povinných oprav sice obsahovalo už nařízení vlády z roku 1995, vloni ho ale zrušil nový občanský zákoník. Seznam navíc bylo potřeba zaktualizovat, hlavně vzhledem k růstu cen,“ uvedl Český rozhlas 1 – Radiožurnál.

„Za drobnou považujeme opravu, kdy náklad nepřesáhne tisíc korun. U původního nařízení to bylo pouze 500 korun. Samozřejmě se zvyšuje i maximální výše ročního limitu, kdy součet nákladů nesmí přesáhnout 100 korun na metr čtvereční podlahové plochy,“ popsala hlavní změny právnička Veronika Tomanová.

To v řadě nájemních smluv, které má podle ministerstva pro místní rozvoj aktuálně v Česku na 1 300 000 domácností, ale nebylo jasně vymezeno. To vedlo i k soudním sporům.

MÉNĚ SPORŮ

„Kdybych vzal frekvenci poraden, kterých uděláme desítky tisíc za rok, tak je to kolem desetiny věcí, které se v poradnách řeší. Takže v okamžiku, kdy je občanský zákoník upřesněn, výrazně pomáhá oběma stranám, protože to zamezuje soudním sporům,“ vysvětluje předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba.

Podle dostupných informací mají pronajímatelé přesto zájem stále častěji obstarávat veškerý servis sami. „Poněvadž chtějí, aby to bylo řádně provedeno, třeba si o něco zvýší nájemné,“ upozornil předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Pronajímatelé si podle jeho slov začali vzájemně předávat hodnocení svých nájemců.

Tolik informace pro měsíčník Krušnohor z nedružstevního světa bydlení.

Petr PROKEŠ
(za využití veřejných zdrojů)