Jednání o problémech z petic pokročilo, příště přijedou i náměstkyně ministrů

Slíbili, že přijedou do měsíce. Přijeli po měsíci a půl. „My se na ně ale nezlobíme. Jsou to totiž první vládní úředníci, kteří s námi vůbec jednají – a ještě k tomu o naprosto konkrétních věcech,“ zdůvodnil vstřícnost vedení SBD Krušnohor a zúčastněných předsedů SA a SVJ na druhém jednání družstva s pracovníky Úřadu vlády České republiky o problematickém soužití s cikány, nepřizpůsobivými individui a o nedostatcích v české legislativě v segmentu bydlení ředitel Krušnohoru František Ryba.

Začalo druhé kolo jednání vyvolané janovskou a mosteckou peticí, které upozornily premiéra Bohuslava Sobotku na zhoršující se stav v oblasti bydlení.

Jednání se opět zúčastnili ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek a náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva Úřadu vlády Martina Štěpánková.

Martina Štěpánková informovala
o probíhajících jednáních v Praze
a navrhla na to další v Krušnohoru
účast pracovní skupiny náměstkyň ministrů.

PODKLAD PRO VLÁDU

Náměstkyně začala rekapitulací toho, co se od předchozího jednání povedlo vládním úředníkům udělat a kde naopak narazili.

„Jak jsme slíbili, domluvili jsme s panem ministrem, že připravíme materiál do vlády, v němž popíšeme existující problémy. To znamená všechno to, co jsme si tady minule říkali, a k tomu navrhneme konkrétní úkoly, které je zapotřebí urychleně udělat,“ sdělila Martina Štěpánková.

HLAVNÍ HYGIENIK

Úkoly jsou z oblasti hygieny, výplaty dávek a z oblasti kolem vlastnictví bytů a jejich řádné správy. „Měli jsme jednání s hlavním hygienikem ČR. Probírali jsme s ním situaci, že ze zdevastovaného bytu se šíří zápach a že takový byt představuje hygienické ohrožení ostatních bydlících. Řešili jsme otázku kdy je možné a kdy není možné vstoupit do bytu vlastníka bez jeho souhlasu. Situaci jsme si popsali z právního hlediska,“ informovala Martina Štěpánková.

Zastupitelku Hanu Žihlovou (zády k objektivu)
ze Sdružení Litvínováci nemile překvapil
návrh ministra Pelikána na oddlužení neplatičů na nulu.

ÚŘAD PRÁCE ČR

Proběhlo také jednání s vedením Úřadu práce ČR. „Tam byl kolega Jiránek s dalšími lidmi. Jednání nebylo optimistické. Pracovníky úřadu nebylo vnímáno, že nastávají situace, kdy je nutno z dávek zaplatit nájem a příspěvek vlastníka, a to včetně záloh, a také další platby. Nicméně chceme to zařadit do materiálu pro vládu, protože nenacházíme zásadní problém v tom, proč by se dávka nemohla rozdělit a proč by část nemohla jít majiteli a část rovnou družstvu. Na Úřadu práce nám řekli, že to právně není možné. Proto budeme požadovat identifikaci důvodů toho, proč to nejde,“ popsala Martina Štěpánková.

Co je ale pozitivní, je to, že i bez neexistující cenové mapy vydalo vedení Úřadu práce pokyn svým podřízeným krajským ředitelstvím, aby okresní pracoviště propočítávala výše nájmů a příspěvků vlastníka na úroveň částky v místě obvyklém. Řekli nám, že nevidí žádný problém v tom, abyste se vy jako družstvo – velký poskytovatel bydlení – podíleli na tvorbě cenových map. Mají na to propočet, směrnice,“ uvedl Radek Jiránek. Uvedený postup má omezit byznys s chudobou.

PRUBÍŘI

„Díky vaší iniciativě se i na centrální úrovni mnohem více začíná mluvit o existujícím problému v Ústeckém a Moravskoslezském kraji – o byznysu se sociální chudobou. Z připravovaného materiálu budou vyplývat konkrétní opatření v tomto směru. Mohou být nelegislativní a relativně rychlé. Budeme v něm určitě navrhovat možnost rozdělení dávky, z níž se budou přímo platit zálohy na bydlení,“ řekla Martina Štěpánková.

„Ústecký a Moravskoslezský kraj jsou prubíři. V obou krajích se kumulují problémy, jejichž řešení se později promítne do života ostatních krajů. Například mě zaujala zpráva o OKD, která říkala, že velká část horníků přijde o práci. Dokážu si v této souvislosti představit situaci na hnědouhelných dolech,“ sdělil Jiří Jiránek. Ředitel družstva František Ryba v této souvislosti informoval o záměru těžařské společnosti uzavřít poslední hlubinný důl v Mostecké pánvi – Centrum, o práci by mělo přijít 300 horníků.

Jiří Jiránek v souvislosti s prvenstvím Ústeckého a Moravskoslezského kraje ve výskytu problémů popsal své zážitky z pracovní cesty po Jihočeském kraji. „Řekli mi, že doufají v to, že vaše problémy nedorazí k nim. Ujistil jsem je o tom, že dorazí, ale že to bude třeba v menším měřítku. Připomněl jsem jim, že v Ústeckém a Moravskoslezském kraji jsou problémy koncentrovány ve velkém a že špatné věci se tady objevují jako první v republice,“ dal se do vyprávění Jiří Jiránek. Jihočechům připodobnil oba problematické kraje jako laboratoř, v níž se problémy vyskytují a její pracovníci musejí problémy řešit okamžitě – a tato řešení jsou potom přenosná na celý stát.

OMLUVA

Oba pracovníci Úřadu vlády se projevili také jako slušní lidé. Na jednání se zástupcům za SBD Krušnohor omluvili za to, že do Mostu nepřivezli tolik výsledků vyplývajících ze závěrů předchozího jednání, jak původně předpokládali. „Po těch letech se problémy nějak vyvíjejí. Nemůžeme po vás chtít, abyste za měsíc a půl přišli s hotovým materiálem a obsáhlou analýzou. Vidím, že na tom intenzivně pracujete a věřím, že se v lednu opět sejdeme,“ reagoval na omluvu František Ryba.

František Ryba sahá po saských stanovách,
které umožňují nastěhovat se do domu
zájemci o bydlení jen se souhlasem
představenstva družstva.

DALŠÍ POSTUP

Martina Štěpánková v této souvislosti naznačila, jaký by měl být další postup. Materiál pro vládu by měl být naprosto konkrétní „aby bylo o čem jednat“. Ještě před dokončením jeho finální verze by měla proběhnout jednání s představiteli resortů. Zapojeno by mělo být ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví s hlavním hygienikem ČR („Ten řekl, že bude velmi rád participovat, současnou situaci vnímá jako velký problém,“ sdělila Martina Štěpánková), ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo vnitra. „Jeho účast je nutná z hlediska občanského zákoníku a jeho úprav. Je to proces na dlouhou trať. Je potřeba se bavit o to, že bude změna zákona, že je nutná. Je třeba také hledat všechny existující možnosti k řešení situace i mimo zákon a je třeba řešit i situace, kdy zjistíme, že úřad nedodržuje pokyny,“ uceleně popsala Martina Štěpánková.

INSOLVENCE A BANKROTY

„Je to dobrý postup,“ zhodnotil František Ryba. Připojil zároveň informaci o tom, že Krušnohor byl navštíven právníkem největšího pražského bytového družstva Pokrok Markem Novotným, který je expertem na legislativu kolem bydlení. „Probrali jsme celou problematiku související s osobními insolvencemi. Naše jednání navázalo na mediální vyjádření ministra spravedlnosti Roberta Pelikána o oddlužování až na nulu a o dopadech do reálného života. On si vůbec neuvědomuje, co to znamená z hlediska soužití s cikánským etnikem, kdy menšina uzurpuje většinu,“ vyjádřil se František Ryba a dodal: „Dlužníci osobními insolvencemi a bankroty deptají lidi kolem sebe.“ Připomněl, že lidem bydlícím v domě insolventa dostanou nazpět z nezaplaceného dluhu jenom třicet procent částky. Oni přitom řádně platí nájem či příspěvek vlastníka a z toho budou muset zbytek dluhu vyrovnat. „Aby to platili sousedé, to je úplný nesmysl!“ nechal se slyšet František Ryba a dodal: „Tady to povede k anarchii.“

Radek Jiránek obhajuje připravovaný
zákon o sociálním bydlení a věří,
že bude dobrým lékem i na řadu
problémů, s nimiž se potýkají slušní
bydlící na Mostecku.
„Nebudete zklamaní,“ řekl.

PRÁVO ROZHODOVAT

Ředitel si nedokáže představit, jak tento problém řešit na úrovni družstva, když autorem nepovedené legislativy je stát. Nejde jen o insolvence, ale o celou širokou oblast soužití s cikánským etnikem. František Ryba připomněl, že neinformovaným ukazuje výsledky ze soužití s etnikem v praxi. „Bereme je do Janova a ukazujeme jim domy – ty, které jsme zatím nepustili ze své správy, a také ty, které jsme pustili. Rozdíl je zřejmý. Ty druhé jsou již po několika týdnech vybydlené,“ řekl.

Ředitel v této souvislosti znovu zdůraznil, že prioritním požadavkem janovské a mostecké petice je právo bydlících na vyjadřování se k tomu, kdo s nimi bude v domě bydlet. „Od toho se všechno odvíjí,“ zdůraznil ředitel.

Po konzultaci s právníkem Pokroku připomněl paragraf 130 ve starém zákoníku práce, tento paragraf zanikl na začátku 90. let.

„Začali jsme dělat průzkum po Evropě. Tady vidíte saské stanovy, platné obdobně pro ostatní německy mluvící země. Říkají, že nastěhování nového bydlícího do domu je možné pouze se souhlasem představenstva bytového družstva,“ uvedl. Podle ředitelova vyjádření jde o návrat k tomu, co Československo a následně Česko v předchozím období mělo a co bylo v 90. letech nerozumně zrušeno. „Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jiří Bárta měl u sebe návštěvu ze Švédska a ta mu řekla, že u nich mají obdobný právní předpis. Stejné informace máme z Velké Británie, Kanady a USA. V Kanadě existují kondominia, česky bychom to přirovnali k bytovým družstvům, a ta dávají zájemcům o bydlení předem jejich pravidla o soužití. Zájemcům rovnou řeknou, že pokud tato pravidla nechtějí respektovat, tak ať se u nich o bydlení neucházejí. My bychom se měli vrátit do 90. let,“ uzavřel svoje vystoupení František Ryba. Z následné diskuse vyzněl názor, že by šlo o rozumné řešení, protože by zabránilo kšeftování s byty a podnikání se sociální chudobou by bylo výrazně omezeno.

„Je zvláštní, že ve vyspělé Evropě to platí, jenom u nás ne – a přitom to svadíme na Evropskou unii,“ upozornil František Ryba.

SPIRÁLA

Radek Jiránek v této souvislosti připomněl rozpracovaný zákon o sociálním bydlení, který by měl řešit řadu popsaných problémů. „Pojďme ho dokončit,“ navrhl.

Martina Štěpánková připomněla, že jsou dvě skupiny lidí. Jedni bydlí řádně a jejich jediným problémem je, že nemají dostatek peněz. Druzí vytvářejí problémové skupiny. Pro ně by vznikla povinnost spolupracovat podle stanoveného individuálního plánu se sociálními pracovníky města. Je zapotřebí lidi posunovat dál. Jakmile je vyhodíte na ulici, problém nevyřešíte,“ řekla Martina Štěpánková.

„Do deseti procent cikánů v domě je to zvladatelné, nad deset procent je to totálně nezvladatelné, dům začne sám sebe devastovat,“ reagoval František Ryba a dodal: „Z domu utíkají ti nejslušnější, prodají byt komukoliv, a aby se ho zbavili, tak za nízkou cenu. Do bytu se nastěhují nezvladatelní jedinci. Tato spirála vede do záhuby.“ Za vhodné řešení proto ředitel družstva považuje odseparování lidí, kteří nechtějí spolupracovat, natož mít zaměstnání. „Oni nechtějí pracovat, oni nechtějí, abychom se o ně postarali, prostě nemají zájem na jakékoliv spolupráci,“ zdůraznil František Ryba.

„Stojím za zákonem o sociálním bydlení, ale lidé, o kterých hovoříte, by do dikce tohoto zákona nepatřili,“ ozval se Radek Jiránek. Podle jeho vyjádření by zhruba dvacet procent bytů v domě mělo být určeno pro účely sociálního bydlení.

NÁMĚSTKYNĚ MINISTRŮ

Se zajímavým návrhem vstoupila do diskuse Martina Štěpánková. Vzhledem k obsáhlému rozsahu tematiky doporučila využít k dalšímu jednání pracovní skupinu náměstkyň ministrů. „Ta se schází pravidelně. Naposledy byla na návštěvě v Moravskoslezském kraji. Byla přítomna v Ústeckém kraji při výjezdním zasedání vlády. Jsou to lidé, kteří mohou něco ovlivnit. Plánujeme, že bychom po Novém roce udělali výjezd do Ústeckého kraje,“ oznámila Martina Štěpánková.

Skupinu tvoří náměstkyně z ministerstev práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, vnitra a školství.

Za účelné považuje Martina Štěpánková pozvat také náměstka ministra spravedlnosti. Jednání s náměstkyněmi by se mělo uskutečnit na správě družstva v polovině ledna a pokračovalo by v Praze na konci měsíce nad návrhy konkrétních legislativních změn i nelegislativních úprav. „Kolegyně náměstkyně oslovím e-mailem ihned po skončení tohoto jednání v Mostě,“ sdělila Martina Štěpánková.

Text a foto: Petr PROKEŠ