K PELIKÁNOVĚ DLUHOVÉ AMNESTII

Z naší rubriky "Dejte na frak představenstvu"

Někdy mám opravdu pocit, že se svět zbláznil a já že patřím do starého železa, protože již nechápu, co se to kolem děje. Člověk leckdy zapochybuje i o výši své inteligence, protože ta odmítá vnímat to, co se jí zdá nepochopitelné.

Řekl jsem si, že když začal nový rok, že napíšu něco pozitivního (abychom se aspoň na chvilku dokázali povznést nad ten hnus, který nás obklopuje). Měl jsem dobrou vůli a chtěl jsem se opravdu snažit, ale moje dobrá vůle dostala pořádnou ránu do zad. Kudlu do nich vrazil ministr spravedlnosti Pelikán. „Je to opravdu pták,“ řekl mi jeden předseda samosprávy.

Původně jsem si o něm myslel, že když je to člověk s bohatými praktickými zkušenostmi z oblasti práva, že bude jako ministr resortu, jemuž vévodí dáma se zavázanýma očima a v jedné ruce třímající meč a ve druhé držící váhy poměřující spravedlnost, držet basu s poctivými lidmi a neokrádat druhé.

Nyní jsem po jeho posledním „intelektuálním“ husarském kousku (doufám, že posledním, jinak by to byla katastrofa) zapochyboval o tom, zda vůbec něco ví o pojmu spravedlnost. Řeknu to jednoduše. Pan ministr národu oznámil, že by bylo vhodné oddlužit dlužníky. Zcela oddlužit.

Původně jsem si myslel, že jde o srandu, ale pan ministr svoji vizi rozvinul před novináři do takové hloubky a šíře, že jsem pochopil, že tou vizí opravdu žije. V budoucnu se zřejmě hodlá namísto rozvíjení spravedlnosti věnovat prohlubování děr ve fungování/nefungování státní mašinérie a vést tak k „dokonalosti“ pokřivený systém výplat sociálních dávek, jenž je tak moc vstřícný vůči nepracujícím řvoucím hulvátům a agresorům.

Asi panu ministru Pelikánovi nabídnu, že ho na měsíc zaměstnám v Krušnohoru. Poznal by aspoň běžný cvrkot v bytovém družstvu. Určitě se bude divit tomu, kolik máme dlužníků a jak se leckteří „hezky“ chovají vůči našim pracovníkům, kteří se soustavně (a to po mnoho let) snaží z nich vymoci nějakou tu korunu. Pan ministr asi ani neví, co je to vyhlášený osobní bankrot (vycházející z osobní insolvence), což je předchůdce jeho vynálezu. Vy, kteří máte v domech kolem sebe v bytech bydlící osobní bankrotáře, dobře víte, že z nich nic nevydolujete. Při splácení jejich dluhu (a to se bankrotářům ještě velká část pohledávky ze zákona úplně odpouští) nepatří úhrada za bydlení mezi priority. Dluhy osobních bankrotářů tedy platíte z vašich peněz. Pokud by se tak nedělo, šel by váš dům do kolen.

To je spravedlivé, pane ministře spravedlnosti?

A myslíte si, že váš nápad na úplné oddlužení (který zřejmě podle vás představuje vrchol vedoucí k dokonalosti dosavadního vývoje nesplácení finančních závazků nezodpovědných individuí) je opravdu tou „vizionářskou bombou“, které veřejnost zatleská?!?

Po tomto intelektuálním výbuchu Pelikánova mozku se začínám ptát sám sebe, zda má cenu ještě vůbec chodit do práce a denně řešit spoustu problémů zrovna s neplatiči.

Jak to tak vypadá, tak asi do práce přestanu chodit. Ministr Pelikán se totiž uskutečněním své vize postará o to, že počet neplatičů dramaticky vzroste (odhaduji až na 100 %), družstvo v důsledku toho bude mít prázdnou pokladnu a nebude schopno zaplatit své zaměstnance.

A pracovat zadarmo? Za ty nervy mi to dneska už nestojí.

František RYBA
ředitel družstva