Obchod se sociální bídou se státu nedaří zastavit,

do lokalit sype další miliony

Janov a Chanov – známé sociálně vyloučené lokality na Mostecku, nejsou zdaleka jedinými. Stát dnes hovoří o stovkách takových oblastí. Jaké jsou příčiny jejich vzniku?

Na tuto otázku se snažil odpovědět článek zpravodajského serveru Novinky.cz. Titulek „Byty levnější než ojetiny? Jsou tam, odkud se utíká“ hovořil za všechno.

BYT ZA 50 TISÍC

„Byty v některých ulicích vesnic a měst na severu a severozápadě republiky jsou levnější než ojeté auto. Co třeba takový byt 3+1 za padesát tisíc korun? Jenže takové bydlení získáte jen v těch lokalitách, odkud lidé utíkají,“ hned v úvodu upozornily Novinky.cz.

KRUPKA JAKO PŘÍKLAD

„Jeden příklad za všechny: město Krupka na Teplicku. Panelové sídliště, obývané sociálně slabšími. Jde o vcelku malé město, ale s velkými cenovými rozdíly. Například ulice Čapkova nebo Dukelských hrdinů patří mezi ty, kde jsou byty v podstatě neprodejné. Cena bytu 3+1 se dostává k padesáti tisícům. Ale jen o pár ulic dále jsou už ceny běžné,“ popsal pro deník Právo Milan Vršecký z realitní sítě RE/MAX Synergy.

I tato běžná cena bytů je však nižší než v jiných částech země. Tři sta nebo čtyři sta tisíc a už opravdu velký byt sotva půl milionu. „Družstevní byty 2+1 na Teplicku se pohybují okolo 400 tisíc korun. V osobním vlastnictví jsou dražší. Velmi záleží na lokalitě a prostoru,“ dodal pro Právo Milan Vršecký.

POKLES CENY NEMOVITOSTÍ

To má vliv i na dražby nemovitostí dlužníků. Nízké ceny ovšem dostávají k jejich smůle dlužníky do kleští, protože i když o byt či domek přišli, tak ani nucený prodej nemovitosti, o niž není téměř zájem, dluhy často nespláchne.

„Velmi obtížně prodejné nemovitostí jsou ve vyloučených lokalitách na Ústecku, Sokolovsku, v Chodově a Bruntále,“ potvrdil Právu šéf společnosti Eurodražby.cz Radim Hasman.

Podle ředitele realitní sítě M&M Zdeňka Václavka jsou standardně neprodejné například byty a domy v lokalitách v Rudníku, Žacléři, Lamperticích, Adršpachu, Teplicích nad Metují, v Meziměstí, Broumově a Machově.

„V podstatě jde o všechny příhraniční oblasti na hranicích s Polskem. Ceny nemovitostí jsou zde na třiceti procentech oproti Náchodu,“ upřesnil Zdeněk Václavek. Jak připomíná, kdo může, hlavně mladší ročníky, stěhuje se za prací do Prahy, Hradce Králové a dalších větších měst.

„Strmý pokles ceny nemovitostí je v Karlových Varech, kde výrazně opadla poptávka Rusů. Byt 3+1 pořízený za šest milionů se nyní prodává za 1,5 milionu,“ řekl Zdeněk Václavek z M&M.

Radim Hasman ze serveru Eurodražby.cz odhaduje, že z celkové nabídky je z nějakého závažného důvodu neprodejných zhruba pět procent nemovitostí.

KŠEFT PLATÍ STÁT

Stejně ale, jak se s oblibou říká mezi bazarovými prodejci ojetin, že každé auto má svého kupce, tak totéž platí i o téměř neobyvatelných domech. Jenže s tím rozdílem, že tenhle obří kšeft platí ve velkém stát.

Domy s neprodejnými byty skupují podnikatelé se sociálními dávkami. „Sociálně vyloučené lokality jsou velice zajímavé pro investory, kteří levně nakupují byty a dále je pronajímají sociálně slabším obyvatelům na podpoře. Z původně neprodejné nemovitosti se tak rázem stává prodejná,“ potvrdil novinářům šéf realitek M&M holding Zdeněk Václavek.

STÁLE VÍCE PENĚZ

Tito investoři v oblasti sociální bídy cíleně umísťují doslova za hubičku do takových skoupených objektů sociálně vyloučené, obtížně přizpůsobivé, dlouhodobě nezaměstnané či prakticky vůbec nezaměstnatelné obyvatele, kteří si chodí pro příspěvky na bydlení.

„Vzniká začarovaný kruh. Reálná hodnota ulice či celé lokality se tím ale více propadá, protože zde zůstávají už jen sociálně vyloučení,“ zhodnotil server Novinky.cz.

I když politici už léta napříč stranami mluví o potřebě zarazit obchod s chudobou živený ze státní kasy, ve skutečnosti stát do ghett sype stále více peněz. Zatímco podle ministerstva práce a sociálních věcí šlo v roce 2011 na příspěvky a doplatky na bydlení necelých 5,5 miliardy korun, tak za loňský rok to již bylo přes 12 miliard.

VÍCE PŘÍJEMCŮ DÁVEK

Do kategorie příjemců přitom čím dál tím více padají nejen tradičně chronicky vyloučení Češi, ale i obyvatelé, kteří ještě donedávna almužnu na bydlení nepotřebovali. Nijak nepřekvapí, že hlavně na severu republiky. „Zde je podle úvěrového registru Solus nejvíce dlužníků, podle systému úvěrových informací GRIF nejvíce osobních bankrotů a podle úřadů práce také nejméně pracovních míst. Všichni to vědí, ale na centrální úrovni s tím nikdo nic moc nedělá,“ konstatoval deník Právo.

Text a foto: Petr PROKEŠ
(za využití veřejných zdrojů)