Bude se vám chtít otevřít peněženku
a zaplatit část mnohatisícového dluhu
za takto „vzorně bydlícího“ neplatiče?
(Snímek je z Litvínova-Janova,
dal by se ale pořídit i jinde.)
Představí poslanci a senátoři v tomto měsíci recept na řešení problémů s dlužníky?
DLUŽNÍCI – OHROŽENÍ NÁS VŠECH
Janovská a mostecká petice přispěly společně s Mosteckou výzvou k tomu, že o problémy v segmentu bydlení se více než dříve začala zajímat i celostátní média. A kupodivu se probudili i poslanci a senátoři. Ty překvapilo, co se děje v bytových domech, v nichž žijí neplatiči dlužící obrovské částky.
Poslanci a senátoři zjistili i to, co běžní bydlící vědí už dávno – že bytová družstva a společenství vlastníků stále častěji řeší problémy s lidmi, kteří neplatí za své bydlení. Subjekty zajišťující bydlení se tak dostávají do obrovských dluhů. Požadují proto změnu zákonů.
SEDM LET
V případě SBD Krušnohor trvají jeho iniciativy prostřednictvím Mostecké výzvy a ve spolupráci se Svazem českých a moravských bytových družstev již přes sedm let. Zatím bez výsledku. Nyní poslanci a senátoři procitli ze spánku a skupina iniciátorů z jejich řad opravdu začala připravovat legislativní úpravy.
Krušnohor tlačí na změny zákonů proto, že si je vědom toho, že v Česku přibývá případů, kdy lidé nedobrovolně platí dluhy za své sousedy. Stačí, aby se zadlužil jeden ze členů společenství vlastníků jednotek. Zatím platí pravidlo, že pokud pohledávky nesplácí, musí se na dluh složit ostatní členové společenství vlastníků, Společenství totiž odpovídá za úhradu všech jednotlivých bytů.
Bude se vám chtít otevřít peněženku
a zaplatit část mnohatisícového dluhu
za takto „vzorně bydlícího“ neplatiče?
(Snímek je z Litvínova-Janova,
dal by se ale pořídit i jinde.)
TISÍCE DLUŽNÍKŮ
A to je zásadní problém. Když někdo v domě družstva nebo společenství vlastníků neplatí své závazky, přivádí to do vážných problémů jeho sousedy. Ti přitom nemohli nijak ovlivnit zadlužování neplatiče.
V současnosti jsou v Česku tisíce dlužníků a počet každým rokem roste. Přibývá tak i případů, kdy na chování dlužníků doplácejí sousedé.
„Pokud společenství vlastníků má dlužnou částku a hrozilo by mu například odpojení od služeb dodavatelů, tak nezbývá nic jiného než prostředky čerpat – buď z dlouhodobých záloh na opravy, nebo pokud nebudou stačit, tak zvýšením plateb od jednotlivých vlastníků,“ přiblížil v médiích řešení-neřešení situace předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba.
Posle mnoha sdělovacích prostředků bytová družstva a společenství vlastníků se snaží uhradit dluhy částkami z fondů oprav jednotlivých domů. Jsou ale známé také případy, kdy ani tato částka nestačila a vlastníci bytových jednotek museli vzít finance z vlastních peněženek. Pokud vývoj tímto způsobem bude pokračovat i nadále, nedá se vyloučit, že v budoucnu půjdou do konkurzu celé domy.
Je zřejmé, že na vině jsou špatné zákony. Proto příprava legislativních změn je nanejvýš aktuální.
NEROVNÉ POSTAVENÍ
„Vlastníci bytů, nájemníci v bytech či členové bytového družstva doplácejí na neplatiče a platí za ně dluhy. Je to tak, že lidé, kteří si zakoupili jednotlivé byty a byli povinni od roku 2000 založit společenství vlastníků, jsou v případě vymáhání dluhů v nerovném postavení, zejména pak vůči zástavním věřitelům,“ popsala ve vysílání Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu nezávislá senátorka za Stranu zelených Jitka Seitlová.
Zástavními věřiteli jsou například banky nebo stát. Poskytovatel hypotéky si může ověřit, zda je jeho klient schopen splácet a půjčku mu nedat. „To ale sousedé ve společenství vlastníků nebo družstvu udělat nemohou,“ zdůraznil na vlnách Radiožurnálu předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jiří Bárta.
SPIRÁLA DLUHŮ
„Bytová společenství jsou upozaděná vůči ostatním věřitelům a končí tím, že sousedé uhradí dluhy za neplatiče, kteří bydlí v bytových domech. Je spousta dlužníků, kteří se do tohoto stavu dostávají cíleně a zneužívají k tomu děr a skulinek v zákonech,“ upozornil Jiří Bárta. To podle něj může vést ke spirále, kdy se do platební neschopnosti dostanou i další majitelé bytů. „Vzniká tady díra, kdy předseda přijde a řekne: Přátelé, tak tady je 300 tisíc dluhu a o ty se musíme podělit, takže každý dáte 40 tisíc. Někdo na to nebude mít, takže se z něho stane dlužník. To není žádná fantazie, já jsem takové domy v Litvínově viděl a v nich prázdné uzavřené byty. Každý z nich má nějakého vlastníka. Neplatícího vlastníka,“ popsal Jiří Bárta to, co viděl na vlastní oči na janovském sídlišti.
POŽADAVKY NA ÚPRAVU
Bytová družstva a společenství vlastníků by proto chtěla, aby jejich pohledávky byly hrazeny přednostně a aby mohli mít zástavní právo na byt dlužníka.
Podle sdělení Radiožurnálu ministr spravedlnosti za hnutí ANO Robert Pelikán na semináři v Senátu potvrdil, že o problémech ví: „Snažíme se to řešit. Nějaká řešení máme k dispozici. Jde o to vybrat ta nejlepší a najít nejvhodnější a nejrychlejší cestu do našeho platného práva.“
ZÁSTAVNÍ PRÁVO
Změnu zákonů začala připravovat skupina poslanců a senátorů. V návrhu bude s největší pravděpodobností i přednostní zástavní právo ve výši 25 procent hodnoty bytu v insolvenčním nebo exekučním řízení pro bytové družstvo nebo společenství vlastníků.
„Návrh by měl být představen již v tomto měsíci,“ prozradila redaktorka Radiožurnálu Jitka Hanžlová.
Text a foto: Petr PROKEŠ