Pracovníci Úřadu vlády přijeli do Krušnohoru seznámit se s tím, co velmi trápí slušné bydlící

Čtyřčlenná vládní delegace tvořená ředitelem Agentury pro sociální začleňování Radkem Jiránkem, náměstkyní pro řízení Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR Martinou Štěpánkovou, pracovnicí Agentury Markétou Fridrichovou (lokální konzultantkou pro Litvínov) a mediální pracovnicí Úřadu vlády Šárkou Bednářovou zavítala do Stavebního bytového družstva Krušnohor.

Důvodem její návštěvy bylo řešení problémů, na které upozornila janovská a mostecká petice stejně jako dopis ředitele družstva Františka Ryby, zaslaný ministrovi pro lidská práva Jiřímu Dienstbierovi.

Hosty z Prahy stejně jako pracovníky družstva a
předsedy SA/SVJ přivítal ve své kanceláři
ředitel Krušnohoru František Ryba.

POTŘEBUJEME VĚDĚT

„Víme, s čím asi přijedete a co budete povídat, protože to známe z návštěv premiéra, ministrů a jejich náměstků. My chceme řešit věci jinak. Poslali jsme dopis ministrovi Dienstbierovi. Jsou to konkrétní stížnosti na konkrétní lidi a my nevíme, jak ty věci řešit. Potřebujeme od vás vědět, jak konkrétní záležitosti konkrétně řešit – například co dělat s rodinami, které jsou nezvladatelné po všech stránkách; od morálních věcí směrem ke starým lidem a až po devastaci majetku. Prosím kolegy, aby k tomu řekli pár slov,“ zahájil jednání František Ryba.

Formou volné diskuse upozorňovali pracovníci Krušnohoru a předsedové SA a SVJ vládní zaměstnance na konkrétní problémy z terénu. (K jejich připomínkám se podrobně vrátíme ještě v příštím vydání zpravodaje.)

Poznámkové bloky Radka Jiránka a Martiny Štěpánkové se velice rychle plnily.

Požadavek janovské a mostecké petice na to, aby obyvatelé mohli rozhodovat o tom,
kdo se k nim do domu přistěhuje, Martina Štěpánková odmítla. Řekla, že je v rozporu
s demokratickými principy státu a narušuje práva vlastníka bytu. Tak striktní ale
nebyl Radek Jiránek. Požádal Františka Rybu o písemné materiály, třeba i cizojazyčné,
pojednávající o této praxi ve světě a slíbil, že pokusí pro věc něco udělat.

REAKCE

„Jsem velice rád, že to mohu všechno slyšet. Když se problém popíše na papír, tak to není tak autentické. Mám trochu výhodu, že jsem také předseda společenství vlastníků bytových jednotek,“ prozradil na sebe Radek Jiránek. Záhy shrnul základní okruhy probíraných problémů.

První část jednání se zaměřila především na to, jak by úřady práce i legislativa mohly lépe ošetřit to, aby se příspěvek na bydlení dostal i k bytovým družstvům a nekončil jen u majitelů bytů, kteří je pronajímají, nebo u realitek. Byly představeny prvky sociálního bydlení, které by mohly být využity v domech patřících družstvu. Na ně by byly navázány potřebné podpůrné sociální služby a práce s nájemníky, kteří se aktuálně nacházejí v tíživé sociální situaci. Návrhy na garantované bydlení byly v průběhu debaty přijaty pozitivně. Za měsíc budou při dalším jednání dojednány podrobnosti.

Litvínovská zastupitelka Hana Žihlová
jako zkušená předsedkyně SVJ obsáhle
informovala o dění na sídlišti Janov.

K řečení tíživé situace by mohly pomoci také domovníci, asistenti prevence kriminality, ale i mediovaná setkání mezi nájemníky.

Krušnohor by se měl stát členem tzv. Lokálního partnerství, které Agentura zřizuje ve spolupracujících obcích. Družstvo se tak bude moci stát partnerskou organizací v některých připravovaných projektech placených z prostředků evropských fondů.

Členové vládní delegace i zástupci Krušnohoru ocenili, že jednání bylo pracovní a inspirativní.

Markéta Fridrichová, zástupkyně Agentury pro
Litvínov, byla překvapena informací,
že Krušnohor nebyl přizván k účasti na činnosti
pracovní skupiny zabývající se problémy Janova
„Paní starostka to odůvodnila tím,
že na sídlišti nemá město žádné byty.
Zřejmě zapomněla, že bydlící v domech vlastněných
či spravovaných Krušnohorem jsou obyvateli
Litvínova,“ řekla Hana Žihlová.

TISKOVÁ KONFERENCE PO SKONČENÍ JEDNÁNÍ

Na recepci SBD Krušnohor se po skončení jednání uskutečnila improvizovaná tisková konference. Novinářům se věnovala mediální pracovnice Úřadu vlády Šárka Bednářová, ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek a náměstkyně Sekce pro lidská práva Úřadu vlády Martina Štěpánková. Odpovědi aktérů tiskovky přináším ve zkráceném znění.

Šárka Bednářová: Měli jsme velmi plodné a myslím si, že i velmi úspěšné dvouhodinové jednání. Vyplatilo se, protože obsah petic a dopisu, které jsme dostali na vládu, se zde během jednání konkretizoval, objasnily se problémy a vyjasnilo se mnoho dalších věcí. Za měsíc se tady sejdeme opět. Problémy, které jsme si dnes vyříkali, zkonfrontujeme. Vzájemně si řekneme, kam jsme se posunuli.

Martina Štěpánková: Sešli jsme se se zástupci SBD Krušnohor, se zástupci některých bytových domů z Mostu a Litvínova-Janova, kteří nás informovali o současné celkové situaci a o soužití s některými nájemníky, které je velmi problematické. Situace je v Litvínově a Mostě specifická. Jsou zde levné byty, jež jsou skupovány řadou vlastníků, kteří je prostřednictvím realitních kanceláří pronajímají. Nezřídka nájemníkům, kteří jsou z hlediska schopnosti řádně bydlet problematičtí a kteří komplikují řádné žití v domech, jež jsou ve vlastnictví vlastníků jednotek. Toto bylo tématem dnešního jednání, kdy jsme se bavili o konkrétních krocích. Samozřejmě ty kroky asi nejsou realizovatelné v řádu týdnů a měsíců, nicméně jsme se snažili hledat konstruktivní řešení. Jednak jsme se domlouvali na tom, jakým způsobem jsou zde využívány dávky na bydlení, kdy dochází k tomu, že poplatky v bytech jsou často velmi vysoké a překračují nájemné obvyklé v místě a jsou hrazeny z dávek na bydlení. To je jeden problém. Jsou hrazeny nájmy realitní kanceláři, jež zastupuje vlastníka. Ta již neodvádí platby dál, proto společenství vlastníků nedostává peníze např. do fondu oprav apod. Byly probrány problémy související s dávkami družstva. Předsedové bytových domů hovořili o problematickém soužití z hlediska hluku, špíny, rozbíjení společného majetku, poškozování společných prostor a dalších velkých nákladech, které to spolu přináší. Bavili jsme se jednak o tom, že budeme kontaktovat příslušné úřady, úřad práce, hlavního hygienika. Budeme s ním jednat o možnostech řešení, kdy jde z bytu zápach. Špína narušuje soužití hygienické podmínky v domě, zároveň jsme se bavili o možnosti zapojení různých preventivních programů sociálních služeb, o podpoře preventistů kriminality, zřízení institutu domovníka prostřednictvím veřejně prospěšných prací, pokusíme se jednat s místními úřady a zároveň s poskytovateli sociálních služeb. Jednání mělo jasnou návaznost jednoho problému na druhý. Domluvili jsme se, že bychom se sešli za měsíc a zrekapitulovali kroky, které jsme učinili, abychom si řekli, jak se situace vyvíjí, aby postup byl zcela zřejmý, aby to nebylo jednání, které nikam nevede, ale mělo návaznost na další kroky. Budeme se navzájem informovat.

František Ryba upozornil na to,
že skupiny cikánů v Janově jsou vůči
sobě nesnášenlivé a vytvářejí rozbroje.
Do sídliště to vnáší atmosféru napětí.

Novinářská otázka: O institutu domovníka, sociálních službách apod. se už jednalo v okrese na jaře s ministryní Marksovou. Není to tedy nic nového. Máte nyní nějakou konkrétnější představu o tom, jak to bude vypadat?

Martina Štěpánková: S konkrétní představou bychom rádi přijeli. Kolega Radek Jiránek pracoval na ministerstvu vnitra, kde se tyto programy realizovaly. Za měsíc přijedeme s návrhem konkrétních kroků a s konkrétnějšími informacemi. Uvidíme, jaká cesta bude možná a kudy nepovede, v takovém případě budeme hledat cestu jinou.

Radek Jiránek: Zmíním se o několika momentech, které vidím jako velice silné. Situace v oblasti bydlení není vůbec jednoduchá, přesto jak od pracovníků SBD Krušnohor, tak od zástupců SVJ je cítit pozitivní náboj, pozitivní energie a chuť problémy řešit. Shodli jsme se na tom, že by mohly být aplikovány prvky sociálního bydlení. To znamená, že mám dům, v něm 50 bytů a z nich je 15 až 20 bytů problémových. Já ale z nich mohu udělat méně problémové tím, že do problémových nastěhuji potřebné lidi, které mi identifikuje obec, nezisková organizace dodá sociální služby, aby lidé bydleli řádně, z evropského investičního programu přijdou peníze na rekonstrukci bytu, který byl po předchozích bydlících zdevastován. Nabídli jsme zřízení funkce domovníka. Od obecné ke konkrétní spolupráci to trvá nějakou dobu. V Litvínově je nastavena spolupráce tak, že za pár týdnů tam bude schvalován strategický plán sociálního začleňování, který umožní městu Litvínovu čerpání dotací. Dopoledne jsem měl schůzku na Magistrátu města Mostu s paní náměstkyní Starou. Město Most by rádo přistoupilo ke spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. Jestliže všechno dobře dopadne, bude Most vybrán ke spolupráci, která by mohla začít od roku 2016. Umíme získat a přinést peníze. Co mě tady napadlo během jednání je to, že bych zkusil využít příkladu trojstranné spolupráce – velkého držitele bytů Krušnohoru, z Moravy neziskové organizace RGB Byty, jež pracuje v oblasti sociálního bydlení, a obce. Zkusím sem přivézt kolegy z Ostravska, aby zde mohli předat zkušenosti o tom, jaké jsme uzavírali smlouvy, jak jsme rozvíjeli podnájemní vztahy, jaké byly záruky, jak trvalo to a ono. Jde o to, aby Mostečtí mohli jít touto cestou.

Martina Štěpánková: Bez zapojení sociálních aktérů, kteří budou pracovat s nájemníky, těžko budeme hledat nějaké zlepšení. Represivnější prvky jako je domovník nebo asistent prevence kriminality musejí být samozřejmě vyváženy motivačními prvky. Z naší dlouhodobé zkušenosti víme, že jsou to spíše motivační prvky, které fungují. Chce to dát lidem nějakou pozitivní životní alternativu, kterou se budeme snažit sem přinést prostřednictvím spolupráce s agenturou, k čemuž je město i ochotno.

Hygienu nezajímají štěnice, ani bordel
dělaný v bytech. Co máme dělat?
Hygieniky jsme upozorňovali, žádali
o pomoc. Řekli nám, že to není jejich věc,“
sdělila náměstkyně ředitele družstva
Hana Jánská.

Novinářská otázka: V odeslaných peticích byl obyvateli vznesen požadavek na možnost rozhodovat o zájemcích bydlení v domě, kteří se mají přistěhovat. Bude tento princip aplikován také v sociálním bydlení?

Radek Jiránek: Výběr do sociálního bydlení není reakcí na Mosteckou výzvu, ani na petice. Je to obecně platný princip sociálního bydlení, který spočívá v tom, že se vytipuje vhodný klient, jenž bydlí v nevhodných podmínkách, a poskytne se mu standardní bydlení. Ideálem je, když je sociální bydlení v obci rozptýleno, aby se nevytvořila enkláva a v domě většina. V domě by mělo být pět nebo deset procent těchto lidí. Byt nedostanete bez sociální asistence, někdo potřebuje asistenci každodenně, někdo nepotřebuje skoro žádnou. Případy jsou různé. Je nutný individuální přístup v sociální práci.

Martina Štěpánková: Pokud jde o možnosti rozhodovat o přistěhovavším se občanovi v rámci běžného bydlení, pak v tomto směru jsme se v názorech neztotožnili, shoda nepanuje. Bylo by to omezení vlastnického práva, kdy vlastník si rozhoduje o tom, kdy a komu pronajme svůj byt. Tady je ale velmi problematická situace, kdy řada vlastníků bytů tady vůbec nebydlí. Jsou někde jinde na území České republiky, nebo dokonce mimo ni. Takový člověk se nechová jako řádný vlastník. Druhý důvod, pro který jsme v rozporu – lidé, kteří jsou problematičtí, potřebují někde bydlet. Je potřeba v těchto případech zajistit intenzivní sociální práci.

Růžena Kubíková z bloku 100 se zeptala
vládních úředníků zcela jasně:
„Co my, předsedové domů, máme dělat, když
je v bytě nahlášen jeden člověk, ale
bydlí jich tam třeba patnáct? A ti
rozhodně nejsou na návštěvě,
jak nám tvrdí!

Novinářská otázka: Jak ochráníte slušné lidi před problémovými? Například slušní obyvatelé Janova či Obrnic nejezdí na dovolenou, protože se bojí vykradení svých bytů. Někteří slušní se bojí pouštět své děti na chodbu, aby ony nechytily nějaký bacil.

Martina Štěpánková: Slušné ochráníte tak, že pomůžete těm problémovým lidem. Kdysi mi řekl jeden starosta: „Jsem aktivní v oblasti sociálního začleňování právě proto, aby se lidem v mém městě dobře žilo. Aby se v něm dobře žilo všem, potřebuji jako starosta pomoci i těm nejslabším.“ Jsou situace – a to nelze popřít – kdy musí nastoupit nějaký způsob represe. Jinak pomoc v tom, že je někam vystěhujeme, není. Kam bychom je vystěhovali? Není kam. Určitá skupina lidí bude vždy problematická. To si musíme připustit a počítat s tím.

Novinářská otázka: Co byste vzkázali lidem, kteří opravdu trpí nepříznivým současným stavem, který si navíc ani nezavinili, přišli o hodnotu své nemovitosti, nemají finančně už na to, aby se mohli přestěhovat, aby nemuseli žít ve špatných podmínkách…

Radek Jiránek: Vzkázal bych, že mi je jich velice líto. Sám jsem předsedou jednoho společenství vlastníků jednotek v Praze. Jsme malé a klidné sdružení, ale máme také pár problémových nájemníků. Dokážu si představit, že v Praze prožíváme jen desetinu až dvacetinu problémů, které tady zažíváte vy. Vzkazuji jim, aby chvilku vydrželi, protože nástroje, které jsme zmínili, jsou na cestě. A věřte, že sociální bydlení umí zklidnit situaci v domě. Není to jenom o tom, že obyvatel je sám, ale pomáhá mu někdo další. Ať to lidé nevzdávají a sledují naše kroky.

Vládní delegace uspořádala na recepci
družstva improvizovanou tiskovou konferenci.
Některé otázky novinářů byly pěkně „na tělo“.

Novinářská otázka: Toto tady lidé slyší již dvacet let. Z jejich pohledu se stále nic neděje. Mají tomu ještě věřit?

Radek Jiránek: Ve své funkci jsem teprve čtvrtý měsíc. Neříkám, že vše zachráním. Ale to, co jsem za čtyři měsíce poznal, jaké zdroje se nám nabízejí, jaké schopnosti má agentura, český neziskový sektor a státní správa – to jsou předpoklady pro to, abych zdejším lidem řekl, že bych to ještě s tou důvěrou zkusil.

Bloky Radka Jiránka a Martiny Štěpánkové se rychle plnily poznámkami.

Novinářská otázka: Byl zmíněn problém realitek. Je v současné době nějaký nástroj ve smyslu jak dohnat vlastníka, aby si plnil své povinnosti?

Martina Štěpánková: To je věc, ke které jsme se tady zavázali. Zjistíme co a jak a zkusíme udělat právní analýzu. Je zřejmé, že vlastník si neplní svoje povinnosti řádně. Vlastnictví dává nejen oprávnění, ale i zavazuje. Zjistíme, v jakém okamžiku by bylo možné narušit vlastnické právo za účelem vstupu do bytu kvůli zajištění hygieny, vyčištění bytu, jeho zakonzervování atd., aby byt nebyl hygienickou hrozbou pro okolí. Oslovíme v této věci také hlavního hygienika.

Šárka Bednářová: Děkujeme za váš zájem a za měsíc se tady můžeme opět sejít.

Text a foto: Petr PROKEŠ