Vláda má splněno, udělala si čárku – reagoval

na ministrova slova rozzlobený občan Janova

Odpovědí premiéra Bohuslava Sobotky na petici janovských obyvatel bylo vyslání dvou ministrů do Litvínova, aby se přímo na místě seznámili se situací v sídlišti Janov. Těmi ministry byli Michaela Marksová Tominová a Jiří Dienstbier.

Zatímco ministryně práce a sociálních věcí přijela připravená – znala obsah jak aktuální janovské petice, tak i Mostecké výzvy staré sedm let – a informovala novináře o možných konkrétních krocích, ministr pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti působil poněkud rozpačitě, i když tvrdil, že problematiku zná z jiných míst a v besedě s novináři a obyvateli nastínil další možné postupy v legislativní oblasti. Oba ministři mají předsedovi vlády podat zprávu o tom, jak situaci v Janově vyhodnotili a jaké konkrétní kroky přijmou.

Autorům janovské petice, kterou podepsalo přes 1 600 lidí, premiér napsal, že mezi priority jeho vlády patří romská integrace a řešení sociálního vyloučení. Taková odpověď petenty neuspokojila, což ministru Dienstbierovi dali najevo přímo obyvatelé sídliště, když procházel kolem jejich domů a potom také na besedě v nízkoprahovém zařízení Jaklík.

„Kdyby měl někdo recept na nepřizpůsobivé,
bylo by to super,“ odpověděla
Michaela Marksová Tominová (vlevo)
v přítomnosti starostky Kamily Bláhové
na dotaz měsíčníku Krušnohor, jak si
její resort poradí s totálně nepřizpůsobivými,
kteří se do žádných sociálních, vzdělávacích
či jiných programů nezapojí a jejichž
jedinou činností je devastace bytů a domů.

ŠKODA V MILIONECH

„V řadě bytů, z nichž nájemníci odešli, zůstal nepořádek. Některé jsou částečně vypálené, jsou v nich hromady odpadků. Je naprosto běžné, že byty nechají v této podobě. Společenství potom musejí hradit vyklizení, řeší potíže s hygienou, v hromadách odpadků se objevili potkani,“ řekla novinářům předsedkyně petičního výboru Hana Žihlová, rovněž zastupitelka za Sdružení LITVÍNOVÁCI.

„Škody na majetku jdou do milionů korun,“ spočítal ředitel Krušnohoru František Ryba. Družstvo na sídlišti vlastní nebo spravuje 1 300 bytů. Dva domy už nechalo zakonzervovat.

„Premiér Sobotka vůbec nechápe, o co jde. Jeho odpověď na janovskou petici znamená, že si stát s nepřizpůsobivými vůbec neví rady, stát zcela selhává,“ zhodnotil ředitel a dodal: „Zase se hovoří o sociálních a dalších programech, o strategiích a vizích vyplývajících z těchto strategií. Ze zkušenosti ale víme, že programy a strategie na nepřizpůsobivé neplatí, nezapojí se do nich, kašlou na ně. Budou dál devastovat byty a domy, páchat trestnou činnost.“

TROCHA OPTIMISMU

Jednání s ministryní Marksovou Tominovou se na litvínovské radnici zúčastnili i krajský ředitel Policie ČR Tomáš Landsfeld, radní Ústeckého kraje a litvínovský zastupitel Martin Klika, za Krušnohor Hana Žihlová coby předsedkyně petičního výboru a ředitel krajské pobočky úřadu práce Radim Gabriel. Nechyběli ani zástupci Agentury pro sociální začleňování, s níž hodlá Litvínov nadále spolupracovat a jejíž existenci považuje Krušnohor ve shodě s petičním výborem za zbytečnou.

Na základě dotazů novinářů ministryně sdělila, že existuje možnost zřízení pracovní funkce domovníků. Jde o požadavek Krušnohoru, který lze realizovat prostřednictvím spolupráce s Úřadem práce ČR. Také další požadavek Krušnohoru (i města) – zvýšení počtu asistentů prevence kriminality – je možné uskutečnit. Placeni by měli být rovněž úřadem práce.

„Neexistuje jednoduchý recept na řešení problematiky nepřizpůsobivých lidí. Kdyby měl někdo recept na nepřizpůsobivé, bylo by to super,“ odpověděla ministryně na dotaz měsíčníku Krušnohor a dodala: „Já bych ale neřekla, že Janov zničili jenom tito lidé. Zničila ho také politika, která se tu poslední léta praktikovala. Obce začaly sestěhovávat lidi a také se zbavovat svého majetku. Je potřeba intenzivní sociální prací oddělit ty, kteří se snaží pracovat, a ty se snažit aktivizovat, a od nich oddělit takové, s nimiž nehnete, pak je na řadě represe.“

Do žil představitelů města a členů vedení Krušnohoru zastoupeného petičním výborem nalil trochu optimismu také místostarosta Milan Šťovíček, jenž se vyjádřil k možnosti likvidace vybydlených paneláků: „Vždy žádáme ministry, aby nás podpořili v myšlence vytvořit fond nebo dotační titul, který by to řešil. Hodně nás to trápí. Paní ministryně přislíbila pomoc.“

Michaela Marksová Tominová považuje za reálné, že od září znovu začne fungovat veřejná služba. Tu před několika roky zakázal Ústavní soud. Systém veřejné služby by měl zůstat stejný. Je postaven na principu kdo odmítne práci, dostane jen existenční minimum. Navíc ministerstvo práce a sociálních věcí začalo pracovat na zásadní revizi systému sociálních dávek, aby nedocházelo k jejich zneužívání a dávky se dostaly pouze k potřebným.

REAKCE PETENTKY

Přímým účastníkem jednání byla předsedkyně petičního výboru Hana Žihlová. Měsíčník Krušnohor ji požádal o vyjádření. „Vzhledem k tomu, že problematiku Janova paní ministryně velmi dobře zná – lokalitu navštívila naposledy na podzim loňského roku – reagovala na naše výzvy uvedené v petici jasně a konkrétně. Zcela se ztotožňuje s naším názorem, že je nutné, aby se řešením zhoršujících se životních podmínek v Janově prioritně zabýval Litvínov – a to až tak dalece, že opakovaně doporučila městu, aby si v dané lokalitě zpětně vykoupilo byty. Tyto pak s využitím dotací zrekonstruovalo a zahrnulo do Integrovaného programu rozvoje města. Zásadní problém vidí paní ministryně v tom, že se město v minulosti bytového fondu zbavilo a byty v Janově rozprodalo, čímž ztratilo kontrolu nad neplatiči – ať už podnájemníky nebo vlastníky bytů.

Paní ministryně naprosto jednoznačně chápe i problematiku zneužívání sociálních dávek na bydlení, které končí v kapsách vlastníků bytů – realitních kanceláří, případně cizinců – a ne na účtech poskytovatelů služeb souvisejících s užíváním bytů (média). Sama bude iniciovat zavedení opatření, které nedovolí na takto zadlužené bytové jednotky dále poskytovat sociální dávky na bydlení. Samozřejmě hrozí, že občané z těchto bytů budou vystěhováni a budou hledat náhradní bydlení. To by jim mělo poskytnout město, ať už vlastními silami nebo ve spolupráci se společností CPI-Byty a SBD Krušnohor.

Paní ministryně si uvědomuje i další nedostatky v legislativě, na které v petici poukazujeme. Změny bude iniciovat napříč ministerstvy i přímo ve vládě, ale odhadla, že dříve než za dva roky se výsledků nedočkáme,“ uvedla ve vyjádření pro měsíčník Krušnohor Hana Žihlová.

ROZTRŽKA

Návštěva ministra Jiřího Dienstbiera v Litvínově začala roztržkou mezi starostkou Kamilou Bláhovou a předsedkyní petičního výboru Hanou Žihlovou. Ukázalo se totiž, že starostka nepozvala k jednání na radnici zástupce petičního výboru, ačkoliv ministr přijel kvůli janovské petici. Jednání na radnici se mělo konat od 9.30 hodin. Na toto „opomenutí“ reagovala Hana Žihlová písemným sdělením Kamile Bláhové: „Považuji za velmi nestandardní přizvání zástupce petičního výboru na jednání s panem ministrem Dientsbierem až na dobu, která byla vedením města Litvínova určena pro setkání pana ministra s veřejností. Dle Vašeho pozvání se samozřejmě zúčastníme jednání v Jaklíku v Janově od 11.15 hodin. Předtím bychom se rádi zúčastnili i pěší prohlídky Janova, což nám – předpokládám – umožníte.“

Petiční výbor se chtěl zúčastnit jednání od půl desáté na radnici z toho důvodu, že jedním z témat byla i bytová problematika v Janově, o níž vedení města nemá v současnosti aktuální informace, neboť na sídlišti nevlastní ani jeden dům. V této souvislosti je zapotřebí se ptát: Bylo či nebylo „opomenutí“ ohledně pozvánek pro členy petičního výboru úmyslné či nikoliv? Nemělo toto jednání bez účasti petentů navodit před ministrem atmosféru, že za všechno může družstvo Krušnohor?

„O programu ministra v Litvínově jsme nebyli předem informováni. Pozvání jsme dostali pouze na půlhodinové setkání s veřejností. Z takového postupu jsem zklamána,“ svěřila se později novinářům Hana Žihlová.

Další průběh ministrovy návštěvy pochyby kolem nepozvání nerozptýlil. Zdálo se totiž, že jejím smyslem není řešení problémů janovského sídliště, ale chlubení se města Litvínova tím, co všechno v Janově pro lidi dělá.

67letý důchodce Ladislav Ladič, janovský starousedlík
(zčásti žijící v Anglii), se dal do desetiminutového
rozhovoru s Jiřím Dienstbierem přímo před
svým domem. Ministra upozornil na obrovský
nárůst cizích lidí. Jejich přísun do Janova
mají na svědomí realitní kanceláře a agentury.
Výsledkem je devastace bytů a domů.

PROCHÁZKA JANOVEM

Po jednání na radnici Jiří Dienstbier přijel na sídliště. V Jiřetínské ulici prošel kolem vybydleného a zdevastovaného panelového domu společnosti CPI-Byty a v doprovodu členů vedení města se začal ubírat k základní škole, kde mu zazpíval pěvecký sbor a seznámil se s dětmi jedné z přípravných tříd. Potom navštívil spolek Libuše, který nabízí pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané. Odtud zamířil do nízkoprahového centra Jaklík na setkání s veřejností.

Lidé tam po něm žádali konkrétní skutky ve prospěch zajištění normálního chodu sídliště. „Co tady s tím uděláte? Řekněte přesně, co uděláte. Já tu žiju desítky let. Spousta lidí odsud utekla. Jezdí sem ministři a nic se neděje, je to horší a horší,“ řekla jedna z přítomných občanek. Lidé se ptali na to, proč musejí ustupovat nepřizpůsobivým, opouštět své byty, na které si vydělali, zatímco nepřizpůsobiví jen natáhnou ruku, dostanou peníze na bydlení a devastují jeden byt za druhým.

SEDM LET A NIC

„První návrh legislativních změn jsme předkládali už v roce 2008. Jmenuje se Mostecká výzva. Za sedm let se nic nestalo. Chtěli jsme vám ukázat, jak se tady žije. Vy jste ale viděl jen to, co se v Janově daří. Naše petice byla o bydlení a žití v Janově. Zničené byty a prázdné domy jste ale neviděl, kolem nich jste jen prošel,“ oslovil ministra František Ryba, člen petičního výboru a ředitel SBD Krušnohor. V Janově bydlel řadu let a vykonával funkci předsedy družstevní samosprávy v jednom z domů v horní části lokality.

„Na sídlišti v Janově žilo v 90. letech sedm procent cikánů, v roce 2008 byl jejich podíl patnáctiprocentní, dnes tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel. Situace je již nezvladatelná. To, že na řešení nastal čas, nám už tvrdila bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková v roce 2008 a po ní další ministři,“ dodal František Ryba.

Monika Gordíková z Mosteckého deníku připomněla, že před několika roky dostal Michael Kocáb, jeden z předchůdců Jiřího Dienstbiera, nabídku, aby v Janově pár dní bydlel. Z časových důvodů ji tehdy odmítl. Nepřijal by ji ani Jiří Dienstbier. „Myslím, že by to k ničemu nepomohlo. Chtěl jsem si svou návštěvou udělat obrázek o Janovu, a to se stalo,“ sdělil.

„Vláda má splněno, udělala si čárku!“ ulevil si a vyjádřil tak nespokojenost s průběhem ministrovy návštěvy jeden z přítomných občanů.

Obyvatelé i asistentky prevence kriminality popsali ministrovi realitu běžného života na sídlišti. Za největší problém označili občanské soužití. Hovořili také o vandalismu a záškoláctví.

Předseda osadního výboru Zdeněk Kvapil upozornil na vytváření dětských gangů, které podle něj ničí veřejné prostranství a devastují soukromý majetek. „Zaplivaná schodiště, lidské výkaly ve vchodech a v noci řev,“ popsala situaci Renata Poláková. Přidala se k těm, kteří žádali po ministrovi konkrétní pomoc.

„Je nejdůležitější trpělivě zlepšovat situaci, pracovat s těmi lidmi. Nezlepší se to za měsíc nebo za půl roku,“ podotkl Jiří Dienstbier „Na první pohled to tu – kromě prázdných domů – nevypadá tak špatně. Je to někde uvnitř, než že by se to odehrávalo zcela viditelně,“ dodal ministr.

ZMĚNY ZÁKONŮ

Jiří Dienstbier upozornil na legislativní změny, které vláda už prosadila, nebo na nichž aktuálně pracuje. Jmenoval novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, legislativní změny v oblasti zaměstnanosti, schválenou školskou normu, zavedení sociálního bydlení, registr přestupků, který je ve schvalovacím procesu, a občanský zákoník, v němž jsou zakotvena pravidla o počtu lidí žijících v jednom bytě. Zmínil také navýšení počtu úředníků na úřadech práce a slíbil peníze na projekty měst, která mají se sociálně vyloučenými lokalitami problémy. Podle něj by v následujících sedmi letech mohlo na tyto projekty jít až deset miliard korun. „Litvínov může v rámci koordinovaného přístupu v sociálně vyloučených lokalitách čerpat finanční prostředky ze třech programů. Záleží jen na tom, jaké projekty město připraví a do jaké míry bude úspěšné,“ řekl ministr.

Starostka Kamila Bláhová sdělila, že na konci dubna budou zastupitelé schvalovat memorandum o spolupráci mezi městem a Agenturou pro sociální začleňování. „Konkrétní projekty už chystáme,“ oznámila.

ZKLAMÁNÍ

„Dojmy z návštěvy nejsou dobré, protože to, co jsme chtěli, neproběhlo – tedy návštěva obytných domů, diskuse s občany o tom, jaké jsou jejich problémy v každodenním životě a v bydlení tady v podstatě neproběhla,“ svěřil se štábu České televize František Ryba. V reakci na jeho slova Jiří Dienstbier uvedl, že byty a domy ve vyloučených lokalitách zná, často je navštěvuje.

Text a foto: Petr PROKEŠ