Janov se odhalil v plné nahotě, premiér a
vláda obsahu petice ale nechtějí rozumět

Janovská petice adresovaná premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, o níž jsme informovali v předchozím vydání Krušnohoru, byla předána na Úřad vlády ČR v pondělí 9. března. Odpověď na ni byla zpracována nečekaně rychle – během devíti dnů. Z odpovědi premiéra se petenti ale radovat nemohou. Vládní kruhy totiž opět prokázaly, že vůbec nepochopily o čem je řeč.

ČT 1 a ČT 24 – Události v regionech (9. března): Na záběrech zpravodajského šotu členové petičního výboru Hana Žihlová a František Ryba předávají na Úřadu vlády ČR janovskou petici. V telefonátu zaměstnanec úřadu Martin Šimáček označil Františka Rybu za člověka hájícího své podnikatelské zájmy. Vrcholový státní zaměstnanec tak projevil zásadní neznalost. Bytová družstva nejsou podnikatelskými subjekty, František Ryba není podnikatelem.

Krajský radní a litvínovský zastupitel Martin Klika uvedl věci na pravou míru a označil jasně viníka situace v Janově – nepovedenou privatizaci bytového fondu městem.

JANOVSKÁ PETICE

Předseda vlády Bohuslav Sobotka byl prostřednictvím petice informován o současné tíživé situaci na litvínovském sídlišti Janov, kde přibývá vybydlených domů. Situace je už přímo nezvladatelná. Petice upozornila na zhoršující se životní podmínky v důsledku vysoké koncentrace nepřizpůsobivého obyvatelstva. Její plné znění jsme publikovali v minulém čísle Krušnohoru v pravidelné rubrice Dejte na frak představenstvu. Podpis připojilo 1 600 občanů.

„Je to velký úspěch, zájem občanů nás mile překvapil,“ okomentoval výsledek člen petičního výboru a ředitel družstva František Ryba. „Počet podpisů představuje šest procent obyvatel celého Litvínova, jehož je Janov součástí,“ uvedla předsedkyně petičního výboru Hana Žihlová. V šestitisícovém sídlišti představuje množství petentů čtvrtinu Janova. Stovky podpisů jsou na dalších arších, které jsou do sídla Stavebního bytového družstva Krušnohor doručovány po odevzdání petice v Praze.

Hana Žihlová (vlevo) ze Sdružení LITVÍNOVÁCI poskytovala novinářům podrobné informace o konkrétních domech a bytech.

Prostor k vyjádření dostala i starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO). Ta ale jen informovala o tom, jaké programy v Janově běží či se připravují. Nezmínila se však o tom, že do těchto programů se nepřizpůsobiví nepřihlásí a že jsou z tohoto pohledu různé programy zbytečné. Nejde tedy nakonec o vyhazování peněz oknem?

Petice občanů přímo adresovaná premiérovi Bohuslavu Sobotkovi byla odevzdána na Úřadu vlády České republiky v pondělí 9. března ve 13.00 hodin. Z rukou dvou členů petičního výboru Hany Žihlové a Františka Ryby ji převzala pracovnice podatelny. Slíbila, že premiérovi Bohuslavu Sobotkovi ji osobně předá v úterý 10. března.

Petice vznikla z iniciativy předsedů družstevních samospráv a společenství vlastníků v domech, jež jsou v majetku či správě SBD Krušnohor. Petenti se mimo jiné zmiňují o skutečnosti, že v sídlišti Janov je napjatá situace, která připomíná tíživou atmosféru před tzv. malou válkou v roce 2008, kdy došlo k otevřenému násilí. Negativní jevy v sídlišti se ještě od té doby vystupňovaly.

Toto býval obývák.

Člověk by nevěřil, že i výtah se dá ukrást.

Předsedu vlády petenti žádají o to, aby se zasadil o provedení potřebných legislativních změn a okamžitě zajistil realizaci konkrétních opatření v terénu, které by vedly k eliminaci negativních jevů.

Petice svým obsahem navazuje na sedm let starou Mosteckou výzvu, podporovanou Svazem českých a moravských bytových družstev. Výzva byla projednávána na několika ministerstvech a institucích, ale doposud bez výsledku, ačkoli SBD Krušnohor a Svaz vyvíjejí soustavný tlak na její přijetí. Obsahuje totiž celý komplex legislativních změn a opatření navozujících podmínky pro klidné a spokojené bydlení slušných občanů.

„Romantické“ zátiší.

Takto vypadá v Janově hodně bytů.

ODPOVĚĎ

Bohuslav Sobotka v odpovědi napsal: „Obdržel jsem petici, ve které si podepsaní občané sídliště Janov v Litvínově stěžují na problematické soužití s částí romské populace a požadují okamžitý zásah a pomoc státu v této otázce a dále zpracování příslušné legislativy.

Docela běžný zjev v bytech – lidské výkaly.

Výraz obličeje redaktorky Mosteckého deníku Moniky Gordíkové komentáře nepotřebuje.

Dovolte, abych Vás ujistil, že integrace romské menšiny, stejně jako řešení sociálního vyloučení a řešení dalších problémů s těmito otázkami spojenými patří mezi prioritní úkoly této vlády. Jsme si vědomi závažnosti situace a dlouhá léta neřešených nebo nedostatečné řešených problémů, které jsme zdědili po předchozích vládách. Právě proto tato vláda již přijala několik důležitých legislativních změn a na dalších pracuje tak, aby byly co nejvíce nápomocny i samotným městům a obcím, na kterých tíže problémů leží nejvíce. Dne 23. února 2015 vláda mimo jiné schválila Zprávu o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v letech 2011 – 2015. Jedná se o první strategický dokument vlády České republiky k eliminaci sociálního vyloučení, který rozdělil úkoly v oblasti sociálního začleňování koordinovaně mezi jednotlivé resorty. Výsledkem bylo 71 konkrétních opatření v oblastech bezpečnosti, bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních služeb a rodiny a regionálního rozvoje. Ačkoliv řada úkolů formulovaných strategií je již splněna, je nutné v řadě oblastí s opatřeními nadále pokračovat. Proto vláda navrhuje zpracování nové Strategie pro roky 2016 – 2020. Návrh usnesení vlády rovněž vyzývá obce a kraje, aby se do přípravy nové Strategie zapojily.

Vzhledem k tomu, že se petice týká problematiky spadající z velké části do kompetence ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Mgr. Jiřího Dienstbiera, a dále také ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaely Marksové, v souladu s § 5 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, Vás informuji o postoupení petice k řádnému prošetření a vyřízení panu ministru Mgr. Dienstbierovi. Paní ministryni Mgr. Marksovou současně žádám o součinnost a spolupráci při řešení této záležitosti. V dopise jsem dále oba členy vlády vyzval, aby se peticí důkladně zabývali a informovali mě o způsobu jejího vyřízení.“

ZKLAMÁNÍ

„Přiznám se, že mě odpověď předsedy vlády zklamala. Neobsahuje totiž nic jiného, co bychom neznali z předchozích let, kdy na vládní úrovni marně prosazujeme – ve spolupráci se Svazem českých a moravských bytových družstev – základní zásady tzv. Mostecké výzvy, což je souhrn legislativních změn, které by nepřizpůsobivým znemožnily narušovat slušným občanům klidné bydlení. Z premiérovy odpovědi je patrné, že vůbec nechápe, o co jde, a jak dramatická situace v Janově je. Bohuslav Sobotka zase hovoří o sociálních a dalších programech, o strategiích a vizích vyplývajících z těchto strategií. Ze zkušenosti ale víme, že programy a strategie na nepřizpůsobivé neplatí, nezapojují se do nich, kašlou na ně. Budou dále devastovat byty a domy, páchat trestnou činnost atd. Odpověď premiéra mě přesvědčila o tom, že stát si s tímto problémem vůbec neví rady. Co ale máme dělat my – bytová družstva, správci domů, města a obce? To opravdu stát čeká, až v Janově či jinde vypuknou nové nepokoje?“ reagoval na obsah Sobotkovy odpovědi jeden ze členů petičního výboru František Ryba, ředitel SBD Krušnohor.

Račte vstoupit! Dveří není zapotřebí.

Vstupní část domu, vpravo schodiště bez zábradlí. Kudy kam?

DOPIS OD SVAZU

Ještě než dorazila premiérova odpověď na Mostecko, obrátil se na předsedu vlády také předseda Svazu českých a moravských družstev (SČMBD) Vít Vaníček. Toho zvedl ze židle obsah pořadu Události v regionech, vysílaný na programech ČT 1 a ČT 24, v němž vystoupil Radim Šimáček z odboru pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR. Ten označil ředitele Krušnohoru Františka Rybu za osobu hájící své podnikatelské zájmy. Bytové družstvo ale nepodniká a ředitel tudíž není podnikatelem.

Pokus o plesovou výzdobu?

Další člen petičního výboru Petr Bucha se rozvyprávěl o svých letitých zážitcích ze života v Janově. Posluchači Českého rozhlasu se určitě nenudili.

Vít Vaníček napsal: „Vážený pane premiére, obracím se na Vás jménem Svazu českých a moravských bytových družstev, který je zájmovým sdružením bytových družstev a společenství vlastníků jednotek s působností v celé České republice. V současné době svaz sdružuje cca 650 bytových družstev a společenství vlastníků jednotek, která mimo správy vlastních bytů spravují i byty měst a obcí a dalších více než 12 tisíc společenství vlastníků jednotek. Aktuálně je pod správou členů svazu více než 670 tisíc bytů, což je 17 % všech bytů v ČR. SČMBD je tak největším organizovaným správcem bytového fondu v ČR.

Našimi členy spravované byty jsou z převažující části situovány v domech soustředěných v lokalitách panelových sídlišť. Z tohoto důvodu svaz sleduje vývoj situace na našich sídlištích a bohužel musím konstatovat, že se tato rok od roku zhoršuje. Nejvýraznější problémy evidujeme na sídlištích s vyšší koncentrací nepřizpůsobivých obyvatel.

Z tohoto důvodu se na Vás obracím v souvislosti s peticí obyvatel sídliště Janov v Litvínově. Byl jsem informován, že Vám tato petice byla v minulých dnech odeslána. Petice svým obsahem navazuje na sedm let starou Mosteckou výzvu, podporovanou Svazem českých a moravských bytových družstev. Obsahem výzvy je návrh souboru legislativních opatření, která – budou-li zapracována do české legislativy – mohou nastartovat proces řešení problému vyloučených lokalit. Cílem tohoto komplexu legislativních změn a opatření je dosáhnout podmínek pro klidné a spokojené bydlení slušných občanů. Mostecká výzva byla v minulých letech opakovaně svazem projednávána na několika ministerstvech a institucích, ale doposud bez jakéhokoliv výsledku.

Obvyklý obrázek – dům bez oken.

Chcete-li v Janově přežít bez větší újmy, mříže jsou zapotřebí.

Vážený pane premiére, jsme přesvědčeni, že vláda ČR a všechny dotčené orgány musejí bez odkladu zahájit skutečné řešení problému vyloučených lokalit a přestat se schovávat za politicky korektní formulace a koncepce. Je třeba nazývat problémy skutečnými jmény. Otázka problémových lokalit je z 90 % otázkou spojenou s vysokou koncentrací Romů a s jejich nerespektováním obecně uznávaných pravidel soužití. Řešením stávající situace není pouhé přijetí KONCEPCE či STRATEGIE pro sociální začleňování, protože začleněn muže být pouze ten, kdo o to stojí. Řešením dle našeho názoru je přijetí konkrétních legislativních opatření v oblasti bytového spoluvlastnictví, státní sociální podpory, školství či prevence kriminality (viz Mostecká výzva).

Z tohoto důvodu se SČMBD připojuje k podpoře petice obyvatel sídliště Janov a apeluje na premiéra vlády ČR a všechny dotčené orgány, aby tuto petici a problémy, na které poukazuje, brali vážně a začali je řešit.

Ve výše uvedené souvislosti mi prosím dovolte následující poznámky k činnosti Agentury pro sociální začleňování.

Po opakovaných diskusích s obyvateli problémových lokalit (a zde konstatuji, že se nejedná pouze o Janov, ale o mnoho dalších měst v severních Čechách, na severní Moravě a v dalších lokalitách) konstatuji, že Agentura pro sociální začleňování je obyvateli vnímána jako nefunkční a zbytečná organizace. Výsledkem její činnosti jsou pouze další zbytečně utracené zdroje, které bohužel nepřinášejí žádný efekt. Žádám Vás proto v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o informace k činnosti agentury. Na jedné straně Vás prosím o vyčíslení nákladů státního rozpočtu spojených s existencí a činností Agentury za dobu její existence a na straně druhé prosím o zaslání informace vyhodnocující její činnost. Věřím, že Agentura bude schopna na konkrétních statistikách (např. snížení nezaměstnanosti, drobné kriminality, absence dětí ve školách, drogové závislosti a dalších obdobných ukazatelů) doložit oprávnění pro svou existenci.

Cesta od vstupních dveří do dalších částí bytu.

Toto snad kdysi bývala kuchyně.

Bohužel jsou obyvatelé postižených lokalit přesvědčeni o tom, a já s nimi souhlasím, že danou situaci nemůže vyřešit žádná „začleňovací" koncepce či strategie z pera Agentury. Tyto koncepce, tak jak je známe z minulosti, jsou pouze souhrnem nic neřešících obecných formulací, od kterých nelze očekávat generální zlepšení situace. Jediní, kdo od nich něco očekávají, jsou právě ti občané, kteří působí v lokalitách problémy. Bohužel však nečekají na pomoc se začleněním do většinové společnosti, čekají pouze na další finanční podporu z veřejných prostředků. Svaz se obává, že to také bude jediným výsledkem aktuálně připravované strategie. Stát ve strachu reálně řešit tuto situaci raději dá problémovým Romům další peníze s nadějí, že tento krok oddálí potřebu razantně zasáhnout.

Na tomto místě mi prosím dovolte poznámku k vystoupení Bc. Martina Šimáčka v pořadu Události v regionech ze dne 9. března 2015. Pakliže jste tuto relaci neviděl, prosím Vás, abyste si ji v archivu ČT vyhledal. Vystoupení pana Šimáčka v této relaci považuji za bezprecedentní bagatelizaci problému soužití většinové (mám na mysli tu slušnou část) populace s tou nepřizpůsobivou, menšinovou částí. Pan Šimáček si dovolil osočit jednoho ze spoluautorů petice a současně ředitele SBD Krušnohor (největšího správce bytového fondu v lokalitě) Františka Rybu z „ekonomické“ zainteresovanosti na této petici. Jsem přesvědčen, že tato nehoráznost by měla být z Vaší strany řešena.

Dobře vybavený obývací pokoj.

Janovská ložnice: spodní prádlo a hovínko.

Vážený pane premiére, závěrem Vás opakovaně prosím, abyste se tomuto problému intenzivně věnoval. Je třeba najít odvahu a situaci začít postupně řešit. Toto řešení nevidím v koncepcích či strategiích. Řešením je přijetí celé řady větších či menších legislativních opatření, která přinutí všechny obyvatele bez výjimky a bez ohledu na věk, pohlaví či etnickou příslušnost respektovat psaná i nepsaná obecná pravidla slušného chovaní a spolužití. Jedině tato cesta může být nadějí pro budoucnost slušných lidí a sociální smír v těchto lokalitách. Nebude-li lidem tato naděje dána, hrozí nebezpečí, že se tito obrátí ke skupinám či politickým stranám, které inklinují k radikálním, pravicovým či neofašistickým metodám, což zcela jistě není to, co bychom měli podporovat.

S ohledem na vše výše uvedené Vás proto žádám o osobní setkání, na němž můžeme projednat tuto problematiku a naše návrhy na její postupné řešení. Současně Vám nabízím možnost na uspořádání setkání se zástupci správců bytového fondu z těchto lokalit tak, abyste se mohl seznámit s jejich poznatky a zkušenostmi z posledních let. Jsem přesvědčen, že získání takovýchto reálných, rétorikou Agentury pro sociální začleňování nezkreslených informací, bude pro Vás přínosem v okamžiku Vašeho dalšího rozhodování v této věci. Na setkání, o které Vás prosím, můžeme nastavit formy dlouhodobé komunikace o dalším vývoji změn v příslušné legislativě. Vážený pane premiére, předem Vám děkuji za Vaši vstřícnost a čas, který této problematice věnujete,“ napsal Vít Vaníček Bohuslavu Sobotkovi.

MOSTECKÁ PETICE

V reakci na nečinnost vlády v těchto záležitostech a její neschopnost vnímat realitu běžného života vzniká v Mostě – podle dostupných informací – petiční výbor, založený některými předsedy družstevních samospráv a společenství vlastníků. Ti se už vyjádřili v tom smyslu, že je zapotřebí janovskou petici podpořit. Proto vypracovali nový text, který nejenže podporuje janovskou petici, ale zároveň upozorňuje i na situaci v Mostě. Rozpracovanou verzi textu má redakce Krušnohoru k dispozici, a proto s jejím zněním můžeme seznámit i naše čtenáře.

Poněkud vysloužilá kuchyně.

Všude nepořádek, ve veřejné zeleni se můžete pořezat o sklo a zrcadla. Zraněním jsou nejvíce ohroženy děti.

„Vážený pane premiére Sobotko, posíláme Vám tuto petici se žádostí, aby vláda začala konečně řešit každodenní problémy svých slušných občanů. Žijeme v Mostě, ve městě, které bylo historicky vystaveno nepopsatelným křivdám. V 70. letech minulého století byl starý Most zbořen a jeho obyvatelé vystěhováni do města nového. Postupně jsme se jej naučili mít rádi. Přišla však další rána v podobě útlumu těžby a s tím souvisejícím nárůstem nezaměstnanosti. Prakticky od devadesátých let držíme nechvalné prvenství v počtu nezaměstnaných. To s sebou přineslo fenomén sociálního napětí, které se, bohužel, stále prohlubuje.

Hlavním problémem slušných lidí v našem městě je soužití s cikánskou menšinou. I přes chudobu v našem regionu se snažíme starat dobře o naše bydlení. Žijeme převážně v panelácích a jejich údržba není nic levného. Rekonstrukce domu stojí v přepočtu na bytovou jednotku přes 300 tisíc korun. Splácet úvěr na takovou rekonstrukci je pro lidi potácející se na hraně chudoby opravdovou výzvou. Jaké je ale rozčarování těchto lidí, když denně sledují, jak cikáni demolují krásně opravené domy a vchody. Do bytů lezou okny, devastují výtahové kabiny, čmárají na zdi, rvou kliky, ničí schránky, madla. Dochází tak paradoxně k tomu, že byt, který je v rekonstruovaném domě a do jehož opravy jsme dali v přepočtu 300 tisíc korun na jednotku, neprodáme dráž než za 180 – 200 tisíc! Důvod? Cikáni v domě. Kromě každodenní devastace bydlení jsou cikánské rodiny neúměrně hlučné, extrémně sprosté – a to i ve věku školáků základních škol. Nemůžeme si jít sednout na lavičku v parku, protože se bojíme cikánských band. V některých čtvrtích se bojíme v noci vycházet z domu. Staří lidé jsou častováni nadávkami tak hrubými, že je doslova traumatizují. Jeden den uklidíte nepořádek kolem domu a druhý den jej tam cikáni znovu udělají.

Pokus o stylové vybavení obýváku.

Se zájmem sledujeme průběh řešení petice z Janova a jsme v šoku z Vašeho přístupu. Namísto opravdového řešení necháte opět mluvit pány Šimáčky a Dienstbiery a předkládáte jakési nesmyslné strategie, které povedou jenom k větším výdajům určeným cikánům, ale nám, slušné většině, vůbec nepomůžete. Uvědomujete si, že jsme to my, kdo pracují, platí daně a tím drží tento stát při životě? To chceme opravdu tolik, když chceme jenom žít slušně mezi slušnými lidmi? Nejsme proti integraci Romů, jsme pro jejich integraci, ale jenom těch, kteří jsou ochotni a schopni se přizpůsobit životu majoritní většiny. Souhlasíme s požadavkem janovské petice, aby byla už konečně připravena a zavedena taková legislativa, jež umožní vyčlenit ze slušné společnosti nepřizpůsobivé jedince. Zvláště je nutné, aby měli bydlící možnost se vyjádřit k tomu, kdo s nimi bude v domě žít, a to ještě před nastěhováním žadatele o bydlení. Obyvatelé domu musí mít možnost nastěhování nepovolit (jako je to v některých evropských zemích). O to vše Vás žádáme. Asimilace romského etnika do naší společnosti se prostě nedaří.

Mluvíme za slušnou majoritu, která je cikánskou menšinou terorizována. Nejsme rasisti, a tak se předem omlouváme slušným Romům, kteří tady s námi žijí již dlouhá léta – nechceme je házet do jednoho pytle s popisovanými cikány. I oni chtějí žít v klidném, čistém a bezpečném městě.“

Pod textem jsou podepsáni „Slušní občané města Mostu a jejich sympatizanti“.

Text: Petr PROKEŠ
a autoři petic a dopisů
Foto: Petr PROKEŠ