SBD Krušnohor

Víte, co je to průkaz energetické náročnosti budovy a které domy jej musí mít povinně?

Od ledna si můžete připadat jako bydlící třeba v pračce. Vtip? Vůbec ne.

Z obchodu dobře víte, že pokud si kupujete elektrický spotřebič, pomáhá vám ve výběru na něm nalepený energetický štítek. Přináší informaci o tom, kolik budoucí pomocník v domácnosti spotřebuje energie.

A právě energetickými štítky začínají být postupně vybavovány i naše domy. Rozhodla o tom vláda v rámci novely zákona o hospodaření energií.

Zvítězilo tak volání ekologů a dalších odborníků po tom, aby lidé věděli, v jak energeticky náročném domě bydlí – a podle toho se zařídili. Tato informace je důležitá také pro zájemce o koupi domu, ale i projektanty, architekty a pracující v obdobných profesích, protože jejich letitým cílem je (a nově i společenským úkolem) připravovat projekty a plány pro výstavbu domů s co nejmenší spotřebou energie. Čím více ji dům spolyká, tím vyšší jsou náklady na bydlení a tím dražší je dům i pro případného kupce.

„Rozhodujícím dokumentem v tomto směru je průkaz energetické náročnosti budov, ve zkratce PENB. Tento průkaz na několika stranách o velikosti A4 popisuje energetické vlastnosti obálky objektu. Jde o poměrně složitý dokument. Pro laickou veřejnost je prakticky nesrozumitelný. Běžný občan ale snadno porozumí tomu, čemu se říká energetický štítek neboli energetické znázornění průkazu.

NA CO SE PTÁTE

Vztahuje se povinnost pořídit si průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) i na rodinné domy a byty, které majitel nechce prodat ani pronajímat?
Ne, nevztahuje. Průkaz majitel potřebuje až v případě, že chce domek prodat. Od roku 2016 bude štítek nutný, i pokud majitel pronajímá byt.

Jak je to s bytovými domy?
Bytový dům s energeticky vztažnou plochou

nad 1 500 m2 musí mít zpracovaný průkaz do 1. ledna 2015;
nad 1 000 m2 do 1. ledna 2017;
menší bytové domy do 1. ledna 2019 (to se týká i bytového domu vlastněného družstvem).

Musím mít PENB při prodeji či pronájmu chalupy?
Ne, nemusejí jej mít objekty pro rodinnou rekreaci.

(Zdroj: ŠPB)

„Na první pohled tento grafický výstup připomíná energetické štítky elektrospotřebičů a má i stejné barevné rozlišení pro jednotlivé stupně energetické náročnosti. Písmenem A se označují energeticky nejméně náročné budovy, písmenem G naopak objekty mimořádně nehospodárné,“ upozornil referent úseku inženýrské činnosti Stavebního bytového družstva Krušnohor Jan Zámecký, jenž se problematikou PENBů v rámci správy družstva zabývá.

V problematice se proto dobře vyzná a umí vysvětlit i zdánlivě humorný výraz obálka budovy. Jde o pojmoslovný termín ze znění zákona. „Obálkou budovy se rozumí soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu,“ ocitoval zákon Jan Zámecký. Lidově řečeno: jde o všechno, co souvisí s teplem a tvoří schránku budovy – v obvodovém plášti a uvnitř objektu.

„Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v posledních platných zněních říká, že pokud my – jako společenství vlastníků jednotek nebo družstvo – vlastníme bytový objekt a jeho celková energetická vztažná plocha je větší než 1 500 metrů čtverečních, jsme povinni zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti budovy do roku 2015,“ zdůraznil Jan Zámecký.

PŘEDMĚT ZÁKONA O HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a stanoví:

některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,
pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie,
požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,
požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů.

(Zdroj: Sbírka zákonů)

Podle jeho výkladu se tato povinnost vztahuje na téměř všechny domy, které jsou ve správě Krušnohoru. Jsou velké nebo alespoň dosahují střední velikosti. Každopádně překračují zmíněnou plochu. „Hodně paneláků je typu T08, což jsou vesměs domy na sídlištích Výsluní (Šestistovky) a Liščí Vrch (Sedmistovky). Když se podrobně seznámíme s technickými podklady, snadno zjistíme, že již jedno číslo popisné – čili jeden vchod domu – spadá do kategorie energeticky vztažných ploch větších než 1 500 metrů čtverečních,“ spočítal Jan Zámecký.

Co Krušnohor jako správce domů pro splnění zákonné povinnosti dělá? Jak a kdy budou PENBy k dispozici a v podobě energetických štítků se s nimi budou moci bydlící seznámit?

„Již na konci roku 2013 družstvo vypsalo výběrové řízení na zpracovatele PENBů. Přihlásilo se osm subjektů, které se energetickými audity a podobnou činností zabývají, a v rámci výběrového řízení představenstvo družstva dalo přednost tomu nejlevnějšímu,“ informoval Jan Zámecký.

V březnu 2014 družstvo objednalo zpracování PENBů pro první soubor domů. „Není to ale vůbec jednoduchá záležitost. Problém je zajistit konkrétní podklady, pokud takové podklady z doby komplexní bytové výstavby vůbec existují. V první fázi jsme ladili objem a obsah dokladů, což se ukázalo být personálně náročné – hlavně pak pro naše techniky, kteří odváděli maximum práce při přípravě dokumentace. Po vyladění těchto záležitostí se zhruba každé dva měsíce připravovala objednávka na zpracování dalšího množství objektů. Takto se rozhodnutí vlády průběžně v Krušnohoru plní,“ sdělil Jan Zámecký.

Všechny PENBy jsou již objednány, případně jsou hotové. Dále se ještě ale řeší případy, kdy byly velké potíže se získáním technické dokumentace. Domy, které přešly pod správu Krušnohoru v rámci několika vln privatizace městského bytového fondu, jsou typickým představitelem „potížistů“. Jejich dokumentace buďto neexistovala, nebo byla neúplná. Další domy se právě chystají na zateplení a hotové PENBy by tak pozbyly platnosti. Má cenu vyhazovat zbytečně několik tisíc korun na jejich zhotovení, když za pár týdnů přestanou platit a budou se muset dělat nové?

Dohromady by mělo mít družstvo na stole zhruba 350 PENBů pro domy ve své správě. A to je pořádná porce!

„Škoda, že nemáme domy postavené před rokem 1947. Na ně se povinnost mít PENB nevztahuje,“ posteskl si ředitel družstva František Ryba, jenž je veřejným kritikem popsaného postupu státu a existenci PENBů, potažmo energetických štítků domů, považuje za novou byrokratickou zátěž přenesenou na občany. Vln různých drahých energetických auditů apod. totiž již bylo několik a vždy na nic.