Jak je to s užíváním kamerových systémů

se záznamem v bytových domech v Česku

Každý z nás chce mít svůj majetek zabezpečený tak, aby mu ho někdo jiný nemohl odcizit, zničit, či třeba jen poškodit. Bydlíme v regionu se zvýšenou kriminalitou a s vysokou koncentrací nepřizpůsobivých osob. Proto se snažíme pro zabezpečení našeho majetku využít všech možných prostředků.

Tam, kde nemůžeme použít mříže, bezpečnostní dveře nebo podobné způsoby omezení přístupu cizích osob, hledáme nové způsoby zajištění majetku. Jedním z těch moderních je využití kamerového systému. Ten nechrání majetek fyzicky, umožňuje ale identifikaci pachatele a následné vymáhání náhrady způsobených škod. Kamerové systémy účinně fungují také jako preventivní opatření. Je tu však velké „ALE“.


Nás na rozdíl od hrdiny románu George Orwella „1984“
před velkým bratrem brání Úřad pro ochranu osobních údajů

ZÁKON

Tím „ale“ je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Právní předpisy České republiky nahlížejí na provoz kamerového systému jako na zpracování osobních údajů. Zmíněný zákon totiž říká, že osobním údajem je jakákoliv informace, pomocí které můžeme někoho přímo či nepřímo identifikovat.

Za zpracování osobních údajů se podle tohoto zákona považuje jakákoliv operace, která je s osobními údaji systematicky prováděna.

Za správce kamerového systému zákon považuje (určuje) toho, kdo zajišťuje jeho účel a prostředky a provádí zpracování osobních údajů. Správce kamerového systému je za zpracování osobních údajů také odpovědný. Zpracování osobních údajů podléhá registraci u Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), přičemž funkce ÚOOÚ je stanovena jako dozorová. Úřad provádí dozor nad dodržováním zákonem stanovených povinností při zpracování osobních údajů a vede registr povolených zpracování osobních údajů. ÚOOÚ může provedení registrace odmítnout a může naopak zahájit správní řízení.

V případě, že úřad zjistí, že osobní data jsou již zpracovávána (což znamená, že někdo registruje systém, který je již v provozu), může udělit pokutu ze zákona. Výše částek udělovaných pokut rozhodně nebývá zanedbatelná. V hospodaření samosprávy či společenství vlastníků by se mohla citelně projevit.


Takto jsou označeny prostory
sledované kamerovými systémy
spravovanými SBD Krušnohor.

ÚŘAD VERSUS SYSTÉMY

Na kamerové systémy se záznamem provozované v bytových domech pohlíží ÚOOÚ se zvláštním zřetelem. Podle jeho stanoviska je zapotřebí společné prostory v domě rozdělit na:

DĚLENÍ SYSTÉMŮ

I. POLICEJNÍ KAMEROVÉ SYSTÉMY

Pokud je provozovatelem a správcem kamerového systému policejní orgán, zpracování osobních údajů nepodléhá zmíněnému zákonu o ochraně osobních údajů, ale vztahuje se na něj zákon o Policii ČR. Naše domy sice nejsou spravovány policií, avšak možnost využití policejních kamerových systémů pro potřeby bytových domů tady je – ještě se o ní zmíníme.

II. KAMEROVÉ SYSTÉMY BEZ ZÁZNAMU

Bezzáznamové kamerové systémy neprovádějí záznam obrazu z kamer. Ten je možno sledovat pouze živě (on-line). Tyto systémy nepodléhají oznamovací povinnosti. Na druhé straně je však zapotřebí, aby někdo neustále sledoval obraz na monitoru. Pokud by měl být takový systém provozován 24 hodin denně, bylo by zapotřebí zaměstnat nejméně čtyři osoby na plný úvazek (42 hodin týdně). I při minimální mzdě 8 500 Kč by náklady činily více než 45 tisíc korun měsíčně. Provoz by byl značně nerentabilní. Správcem systému by v tomto případě bylo družstvo nebo společenství vlastníků.

III. KAMEROVÉ SYSTÉMY SE ZÁZNAMEM

Posledním typem jsou kamerové systémy, u nichž jsou obrazy kamer po určitou dobu (v bytových domech standardně sedm dnů) uchovávány ve formě záznamů (nahrávek). Také u těchto kamerových systémů je provozovatelem a správcem družstvo nebo společenství vlastníků. Kamerové systémy se záznamem podléhají povinné registraci u ÚOOÚ. Pokud systém nesplňuje podmínky dané úřadem, úřad registraci zamítne, případně vyvolá správní řízení.


Ovládací panel kamerového systému
řízeného osobním počítačem.

SOUHLAS SE ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Z pohledu zákona o ochraně osobních údajů můžeme kamerové systémy se záznamem rozdělit podle toho, zda je provoz systému podložen písemným souhlasem se zpracováním osobních údajů.

POUZE BEZ SOUHLASU

Přestože jsou při nynějším výkladu zákona o ochraně osobních údajů možnosti provozu kamerových systémů bez souhlasu se zpracováním osobních údajů značně omezené, budeme se nadále věnovat v naprosté většině právě těmto. Zajistit, aby v každém okamžiku provozu kamerového systému všechny v domě bydlící osoby starší 15 let se zpracováním údajů souhlasily, je totiž podle našeho názoru neřešitelná záležitost. Správce kamerového systému by totiž musel při každém přistěhování někoho nového do domu ihned zajistit, aby mu písemně souhlas potvrdil. Jakmile dítě dosáhne věku 15 let, správce musí zajistit, aby mohl doložit jeho souhlas. Ten musí vyjádřit všechny osoby žijící v domě – tedy i osoby nepřizpůsobivé. Ty ale zpravidla způsobují v domě škody a nemají zájem na odhalení sebe v roli pachatelů. (V praxi je tedy nepředstavitelné, že by nepřizpůsobiví jedinci dali souhlas se zpracováním osobních údajů, dobře vědí, že kamery by jejich škodlivé počínání odhalily.) Každý bydlící má navíc právo svůj dříve vyjádřený souhlas zrušit. (Jak sami vidíte, tak zákon jde vlastně proti zájmům slušných bydlících.)

Bráníme tomu, aby se investice do kamerového systému po několika měsících staly naprosto zbytečnými, aby jediný nepřizpůsobivý bydlící způsobil, že kamerový systém v hodnotě několika desítek tisíc korun bude muset být odstaven a byl po určitý čas mimo provoz. Nabízí se tu ale ještě další možnost.


Pokud chcete sledovat místnost „od rohu k rohu“
můžete použít kameru s objektivem „FishEye“
s úhlem záběru 360°.

HYBRID

Je to kamerový systém, jenž je provozován právě v tom režimu, který je dostupný. V případě, že je pro aktuální období možno doložit stoprocentní souhlas se zpracováním dat, je zaznamenáván i obraz kamer monitorujících prostory s vyšší mírou soukromí. Jestliže není možno souhlas bydlících doložit, jsou zaznamenávány pouze obrazy kamer snímajících prostory s nižší mírou soukromí. Pro takový kamerový systém je zapotřebí u ÚOOÚ provést dvě odlišné registrace – jednu pro zpracování osobních údajů se souhlasem všech bydlících a druhou pro zpracování, tentokrát bez souhlasu. Do druhé registrace by samozřejmě nebyly zahrnuty kamery z prostor s vyšší mírou soukromí. Ani u tohoto hybridu však správce kamerového systému nemůže mít naprostou jistotu v tom, že po jisté době se zpracováním dat bude stále souhlasit všech sto procent bydlících. Řešení vidíme v možném omezení trvání platnosti souhlasu, takže stoprocentní souhlas by se musel obnovovat po maximálně dvou letech. Proto se mu také raději nebudeme dále věnovat.

KRUŠNOHOR, KAMERY A DOKUMENT PR-13

Hlavním cílem Stavebního bytového družstva Krušnohor je poskytování kvalitního, levného a bezproblémového bydlení v bytových domech.

Uvědomujeme si, že pokud má být bydlení kvalitní, levné a bezproblémové, je zapotřebí zajistit ochranu majetku – jak společného, tak i soukromého. K ochraně majetku se snažíme použít všechny dostupné prostředky, kamerové systémy nevyjímaje. Důkazem o tom je skutečnost, že v domech spravovaných družstvem je už nyní v provozu poměrně velké množství kamerových systémů.

Do systému řízené dokumentace družstva je zařazen dokument PR-13 nazvaný Pravidla pro kamerový systém SA, SV. V něm jsou mj. stanoveny postupy a podmínky pro budování kamerových systémů v domech spravovaných družstvem. Právě tento dokument se ale poměrně často stává terčem kritiky bydlících a družstvo je považováno za toho, kdo jim hází klacky pod nohy.

Dokument PR-13 vznikl na základě požadavků ÚOOÚ, kladených na kamerové systémy provozované v bytových domech. Vycházíme v něm mj. i z konkrétních jednání s úřadem a z jeho stanoviska č. 1/2008 z května téhož roku, jež bylo aktualizováno v únoru 2014. Postupy dané dokumentem se snaží v maximální míře ochránit investiční prostředky vložené do vybudování a provozu kamerového systému. I pořadí jednotlivých kroků jsme optimalizovali, aby do projektu nemohly být zahrnuty například prvky, které by vyloučily úspěšnou registraci u ÚOOÚ.


Tam, kde můžeme předpokládat, že bude pachatel
„pracovat“ po tmě, je dobré použít přídatné
infračervené přisvícení. Je to vhodné zejména
pro rozlehlejší temné prostory, jako jsou třeba sklepy.

NA HRANĚ ZÁKONA

Krušnohor je největším bytovým družstvem v Česku. Na rozdíl od samostatných společenství vlastníků a malých družstev spravujících domy jen s několika desítkami bytů podléhá Krušnohor – díky své velikosti upoutávající pozornost – větší kontrole, a to nejen kontrole ze strany orgánů státu, ale také kontrole vnitřní (ať ze strany kontrolní komise, nebo ze strany bydlících). Krušnohor má velké množství členů a klientů. S tím je však bohužel spojeno i to, že máme zároveň i mnoho nepřátel. A možná právě ti se starají o to, aby naše postupy byly často zkoumány, zda jsou v souladu s platnou legislativou. Nemůžeme si proto dovolit, abychom se ocitli za hranou zákona.

Co se týká provozu kamerových systémů, snažíme se hledat v zákonné normě skuliny, abychom mohli požadavky našich členů a klientů na provoz kamerových systémů plně uspokojit. Pokud se nezmění legislativa (nebo alespoň výklad zákona ze strany ÚOOÚ), jsme nuceni se pohybovat těsně před hranou zákonné normy. V žádném případě však nehodláme tuto hranu překonávat, ani kdyby se nás někdo snažil přes ní popostrčit.

VSTUPY DO DOMŮ

Velmi často se na nás obracejí výbory samospráv a společenství vlastníků s požadavkem, aby byl v domě vybudován kamerový systém, jehož prostřednictvím by bylo možno sledovat prostor těsně u vstupních dveří do domu, aby bylo možno identifikovat osoby poškozující vstupní dveře. Vstupy jsou totiž nejčastějším terčem útoků vandalů a jiných škůdců, největší škody vznikají právě zde. Protože se jedná o společný majetek družstevníků a vlastníků bytů, družstvo chce, aby monitorování vstupů bylo umožněno.

Pro využití možnosti sledování vstupu do domu je nutno posoudit, zda obyvatelé domu při cestě do svého bytu musí použít pouze jedny vstupní dveře, nebo zda má dům pro každé číslo popisné více vchodů (např. vchody na severní i na jižní straně domu). V Mostě jsou takto řešeny zejména panelové domy ve čtvrtích Výsluní (Šestistovky) a Liščí Vrch (Sedmistovky). Pokud se mohou obyvatelé dostat ke svému bytu více vstupy než jen jediným, pak možnost monitorovat vstupy existuje.


Takto vypadá kamera v provedení „ANTIVANDAL“.
Ani ta však bohužel nevydrží všechno.

VÍCE VSTUPŮ DO DOMU

Sledování pouze jednoho z více možných vstupů je z hlediska ÚOOÚ bezproblémové. V těchto případech úřad obvykle registraci provede bez dalších otázek.

Monitorování všech vstupů do domu je možné pouze ve výjimečných případech. ÚOOÚ tyto případy posuzuje individuálně. Legální řešení existují. Na příkladu popíšeme pouze jedno z nich.


VÍCE VSTUPŮ DO DOMU – NÁZORNÝ PŘÍKLAD

Představme si dům se dvěma vstupy – severním a jižním, které mají z venkovní strany na dveřích kouli. Oba vstupy jsou víceméně rovnocenné co do komfortu (pro seniory nebo při vstupu s dětským kočárkem). Kamery jsou instalovány u všech vchodů na obou stranách domu. Uvnitř domu (např. v přízemí na nástěnce proti výtahu) je umístěna informace s plánem, kdy bude který vstup monitorován. Například:

Plán monitorování vstupů do domu kamerovým systémem
datum č.p. 4515 č.p. 4516
1. 11. 2014 SEVERNÍ VSTUP JIŽNÍ VSTUP
2. 11. 2014 SEVERNÍ VSTUP SEVERNÍ VSTUP
3. 11. 2014 JIŽNÍ VSTUP JIŽNÍ VSTUP
4. 11. 2014 SEVERNÍ VSTUP SEVERNÍ VSTUP
5. 11. 2014 SEVERNÍ VSTUP SEVERNÍ VSTUP
6. 11. 2014 JIŽNÍ VSTUP SEVERNÍ VSTUP
7. 11. 2014 SEVERNÍ VSTUP JIŽNÍ VSTUP
Změna se provádí vždy v 11.00 hodin.

K této informaci mají přístup všichni obyvatelé domu. Každý z nich si tedy může vybrat, zda do domu vstoupí monitorovaným nebo nemonitorovaným vstupem. Pro osoby, které v domě nebydlí, je tato informace nedostupná. Pro popsané řešení je zapotřebí zajistit, aby nahrávací zařízení automaticky provádělo přepínání chodu kamer z první na druhou a naopak. Z pohledu osob nebydlících v domě jsou monitorovány oba dva vstupy stále, obě kamery jsou v provozu. Daň za toto řešení je pro bydlící jasná. Dění u jednoho ze vstupů je nenahrávané.


JEDEN VSTUP DO DOMU

U domů s jedním vstupem (chápejme počet vstupů pro jedno číslo popisné) je přístup ÚOOÚ jednoznačný. Monitorování vstupu do domu je možno provádět skutečně pouze výjimečně, a to ještě pouze po tak dlouhou dobu, než je nezbytně nutné. Pro podporu oprávněnosti požadavku je zapotřebí úřadu doložit jaké škody v prostoru vstupu v minulosti vznikly – nejlépe výpisem pojistných událostí a výpisem oznámení o škodních událostech na Policii ČR. Úřadu je také třeba doložit stav bezpečnostní situace v okolí domu – dokumentem vyžádaným od policejního orgánu. Podle informací získaných z ÚOOÚ v tomto případě úřad předpokládá, že po jisté době dojde ke snížení trestné činnosti páchané ve sledovaném prostoru. Úřad proto provádí registraci časově omezeného zpracování osobních údajů. Po uplynutí doby platnosti časově omezené registrace může být požádáno o její prodloužení (opět na základě doložených skutečností). Jestliže úřad neshledá důvody pro prodloužení platnosti registrace, záznam obrazu z kamer umístěných v problémovém prostoru musí být ukončen a kamera zde umístěná může plnit pouze funkci makety.


Takto nás všechny vidí Úřad pro ochranu osobních údajů.
Výklad zákona nás všechny řadí do role šmíráků.

VSTUP SLEDUJE POLICIE

Existuje však ještě jedna legální možnost toho, jak vstup do domu monitorovat, aniž bychom potřebovali neustále mít aktuální souhlas všech osob starších 15 let bydlících v domě. Již jsme se zmínili o existenci policejních kamerových systémů. Policie ČR se můžeme dotázat, zda je v jejím zájmu zabezpečit kamerovým systémem prostor před domem a zda s připojením kamery do policejního systému souhlasí. Je třeba si vyžádat technické požadavky. Kameru by pak bylo možno instalovat tak, aby v jejím záběru byl kromě prostoru před domem i prostor u vchodu. Nákup kamery a provoz datové trasy obvykle financuje dům. Všechny případné škody je potom třeba řešit oficiálně na policii.

VÝTAHY

Problematika sledování vnitřního prostoru výtahových kabin je velice podobná problematice sledování vstupů do domu. Zde však škody nemohou způsobit osoby, které se nedostanou do uzamčeného domu. Pokud se každý z bydlících může do svého bytu dostat pomocí více než jednoho výtahu, lze použít řešení popsané v textu pod mezititulkem Více vstupů do domu. Na nástěnce v domě musí být vyvěšena informace s plánem oznamujícím, který výtah bude kdy monitorován.

Pokud je přístup do bytu možný pouze pomocí jediného výtahu, ÚOOÚ sledování prostoru nepřipustí. Úřad provede registraci zpracování osobních údajů pouze ve výjimečných případech.


Malý kamerový systém si můžeme
pořídit za cenu několika tisíc korun.

SKLEPY, PŮDY, KOČÁRKÁRNY

Ve sledování prostorů, které nejsou součástí cest příchodu do bytů, není podle ÚOOÚ žádný problém. Tyto prostory většinou slouží k uložení majetku a jejich používání v naprosté většině nijak nesouvisí se soukromím – tedy osobním či rodinným životem. Dalo by se říci, že tyto prostory si můžete kamerami doslova prošpikovat, a během registrace zpracování osobních údajů nenarazíte na žádný problém.


Jsou místa, kam kamerové systémy nesmí nikdy.
A nejsou to pouze koupelny. Nynější výklad
zákona úřadem pro ochranu osobních
údajů to zakazuje např. u vstupů
do domu v případě, že má dům jediný vchod.

CHCETE MÍT V DOMĚ KAMEROVÝ SYSTÉM?

V první řadě se zamyslete nad tím, zda kamerový systém se záznamem opravdu potřebujete a zda ve vašem případě nelze majetek ochránit jiným způsobem.

Pečlivě uvažte, které společné prostory v domě byste chtěli kamerovým systémem sledovat.

Rozmyslete si, zda vaše požadavky nejsou v rozporu s požadavky ÚOOÚ pro registraci zpracování osobních údajů. A jestliže nenajdete řešení, jak v rozporu s ÚOOÚ nebýt, zvažte, zda není možné v některých vašich požadavcích ustoupit. (Při stávajícím výkladu zákona dnes totiž některé záležitosti opravdu nelze zajistit.)

Text:
Daniel GERTHNER
správce sítě SBDK

fotografie a obrázky:
dostupné veřejné zdroje