Nezvladatelná menšina diskriminuje slušnou většinu

konstatoval F. Ryba

Na jednání u kulatého stolu o problematice nepřizpůsobivých osob, o němž jsme vás částečně informovali již v minulém vydání Krušnohoru, došlo k drobnému incidentu. Vyvolala jej Jitka Gjuričová z ministerstva vnitra, kde vykonává funkci ředitelky odboru prevence kriminality. Vadily jí veřejně pronesená slova ředitele našeho družstva Františka Ryby.

Stalo se to v okamžiku, kdy se ve svém vystoupení začal věnovat nepřizpůsobivým cikánům.

Ředitel Krušnohoru František Ryba
byl na jednání u kulatého stolu
velmi dobře připraven.

DUEL

„Tato nezvladatelná menšina diskriminuje slušnou většinu. To je to, co náš stát nechce respektovat, nechce vnímat, to co naši představitelé nechtějí slyšet. A když už se někde něco děje – třeba ve Šluknově nebo v Přerově či v Budějovicích, tak stát nejde řešit problematiku nezvladatelné menšiny, ale jde policejně zmlátit tu většinu, která jde upozornit na to, co se tady děje,“ prohlásil veřejně František Ryba.

To již Jitka Gruričová nevydržela, začala se hlásit a z auditoria okřikla ředitele, že se takto nemá vyjadřovat. Její tvář byla viditelně rozrušená a chvilku se zdálo, že aktérka přerušení projevu na protest proti Rybovým slovům sál nebo vyvolá diskusi, která by znemožnila řediteli pokračovat v jeho vystoupení.

Řečník si však zachoval chladnou hlavu a reagoval na její vyrušení: „Já vím, že se vám to nelíbí, ale buďte tak hodná a poslouchejte. Přijela jste někam, kde se takto žije. Dokážu si představit, jak to znáte, protože to zažívám léta. Účastnil jsem se mnoha jednání u kulatých stolů, seděl jsem s paní ministryní Stehlíkovou, výsledkem dvou kulatých stolů s ní bylo, že jsme jí dali návrhy legislativních změn, se kterými se dodneška nic nestalo. Ona už tedy rovnou prohlásila, že pokud budeme chtít udělat nějakou legislativní změnu, tak že to bude trvat dva až čtyři roky. Tak jsem jí odpověděl, že za čtyři roky už nemusí Janov existovat. Tehdejší jednání se týkalo právě Janova.

Jednal jsem s panem Kocábem, kterého jsem žádal, aby zkusil projednat s ministrem Vondruškou vzniklou situaci, že v sociálně vyloučených lokalitách od jejich vyhlášení odmítají banky dávat jakékoliv úvěry, jež potřebujeme, abychom mohli realizovat Integrované plány rozvoje měst (IPRM). Požádal jsem ho, aby to projednal. Na to měl jedinou reakci. Sdělil mi, že není zvyklý, aby ho někdo úkoloval. Proto nic projednávat nebude. To jsou prosím reakce ministerských zástupců.

S panem Čunkem, místopředsedou vlády, jsme svého času projednávali u dvou kulatých stolů úplně stejné věci. Když jsem mu předložil návrh legislativních změn, tak se zděsil a řekl, že je to zasahování do osobních práv vlastníků bytů a že něco takového není vůbec možné. A tak nebudeme zasahovat do práv vlastníků bytů a budeme žít stále hůř,“ popsal své předchozí aktivity František Ryba. Ten na základě získaných zkušeností dospěl k závěru, že stát nemá o řešení problematiky nepřizpůsobivých žádný zájem. To také jasně a nahlas řekl v rámci jednání u kulatého stolu Mostě.

Za obsah vystoupení ředitele Krušnohoru se postavil předseda Rady bytových družstev severočeské oblasti (Ústecký a Liberecký kraj) Karel Jedlička. „Problematiku vnímáme naprosto stejně jako František Ryba,“ řekl přes mikrofon do očí Jitce Gjuričové. A pustil se do seznamování auditoria se svými zkušenostmi.

Karel Jedlička popsal trápení
s nepřizpůsobivými devastujícími
ústecké sídliště Mojžíř.

KAREL JEDLIČKA

„Z jednoho krásného sídliště, jmenuje se Mojžíř, se stává oblast s těmito lidmi. (Rozumějte s nepřizpůsobivými – pozn. red.) Ti sem přicházejí právě na základě toho, že družstvo ani společenství vlastníků nemohou bránit tomu, kdo bude jejich společný majetek užívat. Majetek družstva není majetkem představenstva, je majetkem členů. To stejné platí i ve společenství vlastníků. Členové družstva a společenství vlastníků zodpovídají družstvu za všechny škody, za všechny minusy. Jestliže tedy někdo neplatí nájem a jeho vymožení je velmi pracné a složité, pak nastává velký problém. Dluh, který se nepodařilo vymoci, zaplatí všichni ti, kteří v domě bydlí,“ zdůraznil Karel Jedlička. V této souvislosti upozornil na zneužívání pronájmů v řádech tisíců korun měsíčně.

„Musí se postupovat tak, že ten, který všechno dodržuje, bude v pohodě, ten, který nedodržuje, v pohodě nebude. A to musí začít řešit stát. Měli jsme několik jednání u kulatých stolů na úrovni Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD), ale výsledek žádný. Je třeba pomoci slušným lidem,“ vyzval Karel Jedlička přítomné státní úředníky.

Jiří Bárta vytkl státu, že nechrání
slušné občany. Pomohly by
kamerové bezpečnostní systémy.

JIŘÍ BÁRTA

Také Jiří Bárta, místopředseda Svazu českých a moravských bytových družstev, podpořil Františka Rybu a přítomné seznámil s dalším legislativním problémem, který stát dosud neřeší.

„Spousta samospráv a společenství vlastníků se snaží ze zoufalství chránit svůj majetek a za vlastní peníze si pořizují kamerové bezpečnostní systémy. Hodně se to rozmáhá a ani není divu. Kupují si kamerové systémy a vlastně na to doplácejí, protože narážejí na problém. Velmi zápasíme s Úřadem na ochranu osobních údajů. Ten je proti kamerám. Snažíme se jej přesvědčit tím, že dokládáme naše oznámení pro Policii ČR, předkládáme mu policejní důkazy o ničení majetku atd. Jestliže chceme instalovat v domě kamerový systém, jsme povinni sehnat sto procent podpisů uživatelů žijících v domě. Pokud máte v domě problémové lidi, souhlas vám nedají. Záměrně ho nedají. Stojíme před neřešitelným problémem,“ popsal výhodu nepřizpůsobivých oproti slušným občanům Jiří Bárta. Je to pro něj zcela opačný způsob v nazírání na problematiku zajišťování bezpečnosti občanů a ochrany slušných oproti nepřizpůsobivým. Stát podle jeho mínění selhává v plně úloze chránit občany.

Hana Jeníčková vyslovila obavu,
že pokud stát rychle nezmění zákony,
celý Most se stane vyloučenou lokalitou.

HANA JENÍČKOVÁ

„Na Mostecku je bezkonkurenčně nejlacinější bydlení. Toho se chopily realitní kanceláře z Kladna, Prahy i odjinud. Zprostředkovávají lidem laciné bydlení s profitem pro sebe,“ zapojila se do debaty první náměstkyně primátora Hana Jeníčková, která tak upozornila na nově se rozvíjející byznys v sociální oblasti. „K 30. dubnu 2014 město Most vykázalo míru nezaměstnanosti ve výši 13,5 procenta. V republice dosahuje tato míra jen 7,9 procent. Nabídka pracovních míst je v regionu velmi nízká. Všem uchazečům o práci, kteří sem přicházejí, je naprosto jasné, že ji tady zcela jistě nenajdou. A tak s jistotou výplaty dávek se přihlásí na úřad práce. V roce 2013 tvořil podíl přistěhovaných osob do města Mostu 25 procent z celkového počtu osob evidovaných na kontaktních pracovištích Úřadu práce Most jako uchazečů o zaměstnání,“ podtrhla Hana Jeníčková a upozornila tak na skutečnost, že Mostecko je z tohoto pohledu lákadlem pro lidi s problémy.

Státním úředníkům připomněla, že na území statutárního města Mostu jsou tři sociálně vyloučené oblasti – Chanov, Stovky a Liščí Vrch.“ I bez současného přílivu problémových lidí máme starostí více než dost. Moc nám nepomáhá legislativa ani ve směru přihlašování osob. Pohromou a postrachem je ubytování pro nepřizpůsobivé, bez jakékoliv možnosti obce bránit se těmto záměrům. Ta nemůže mluvit ani do výše nájmu za ubytování. Pochopitelně, že nesedíme s rukama v klíně. Provádíme mapování a kontroly nájemníků, kteří užívají ještě byty města, i když těch není hodně. Ve spolupráci se Stavebním bytovým družstvem Krušnohor, městskou policií a odbory magistrátu mapujeme byty a kontrolujeme obyvatele. Spolupracujeme i s neziskovými organizacemi. Nutně ale potřebujeme pomoc státu – neprodleně se musí zabývat legislativními změnami, které navrhujeme,“ vyzvala Hana Jeníčková.

S obsahem vystoupení Františka Ryby se ztotožnil také vedoucí Územního odboru Policie ČR v Mostě Jiří Volprecht. O obsahu jeho vystoupení budeme informovat v příštím vydání Krušnohoru.

Vojtěch Krejčíř – garant
Sdružení Mostečané Mostu
pro legislativní změny a nulovou toleranci

JDEME DÁL

I když 2,5hodinové jednání u kulatého stolu v Mostě skončilo bez konkrétního výsledku, bylo zřejmé, že státní úředníci pracující na ministerstvech a v jiných institucích dostali aktuální informace o rychle se zhoršující situaci ohledně chování nepřizpůsobivých ve městě a okrese Most a migraci těchto osob z různých částí republiky do našeho regionu. Poznatky získané v Mostě od představitelů města a zástupců bytových družstev mohou využít ve své praktické činnosti.

„Jedeme dál,“ ujistil ředitel Krušnohoru František Ryba po skončeném jednání, kdy se debatovalo po skupinkách. Měsíčníku Krušnohor řekl, že šest existující Mostecká výzva je stále aktuální a vzhledem k rychlosti negativního vývoje kolem nepřizpůsobivých je vlastně ještě aktuálnější. Tlak na parlament a vládu bude ještě citelnější. „Ke změnám zákonů musí dojít,“ řekl odhodlaně. Tento úkol bude i nadále prosazovat Sdružení Mostečané Mostu (volební číslo 3). Garantem plnění tohoto úkolu je doktor práv Vojtěch Krejčíř.

Text a foto: Petr PROKEŠ