Foto: Luboš Dvořák
Ředitel František Ryba přiznal: Byl jsem tehdy nejmladším předsedou družstevní samosprávy
Družstevník, zpravodaj ústeckého SBD Družba, zveřejnil obsáhlý rozhovor s ředitelem Krušnohoru Františkem Rybou. Protože text obsahuje řadu zajímavých informací, přinášíme jej i našim čtenářům.
Stavební bytové družstvo Krušnohor je v segmentu bydlení pojmem. Z vcelku malého družstva v 70. letech minulého století se na konci tohoto časového údobí stal gigant – největší bytové družstvo v republice.
Vedle růstu proslul Krušnohor i mnoha inovátorskými postupy při zpracování bytové agendy a několika legislativními návrhy, které by měly slušným občanům zajistit klidné a důstojné bydlení, stejně jako svým zapojením do komunální a krajské politiky. To jsou důvody pro to, abychom zajeli do Mostu, kde družstvo sídlí, a popovídali si s místopředsedou představenstva a ředitelem FRANTIŠKEM RYBOU.
Foto: Luboš Dvořák
Bezmála dvacet let se pohybujete ve vedení největšího družstva v kraji i republice, proto si vás dovolíme poprosit: představte se krátce našim čtenářům…
Vystudoval jsem stavební průmyslovku, věnoval jsem se stavařině, která mě vždycky bavila, a ta mě zavedla k péči o dům, v němž jsem bydlel na litvínovském sídlišti Janov. Dělal jsem v něm předsedu družstevní samosprávy. V té době jsem byl nejmladším předsedou samosprávy v Krušnohoru. Funkci jsem vykonával 21 roků.
Postupně jsem se dostal až k tomu, že jsem byl zvolen do představenstva družstva. S jedním stejně mladým kolegou jsme zjistili nějaké nepravosti, které jsme chtěli napravit, což nakonec vedlo k tomu, že odešlo původní vedení družstva a nastoupili jsme my – jako nová generace vedoucích. Tehdy jsem řekl, že budu dělat na chvíli ředitele družstva – a to jen na vedlejší pracovní poměr. Opravdu jsem si tehdy naivně myslel, že to tak půjde. Pochopitelně jsem po několika dnech zjistil, že je to nesmysl, takže z vedlejšího se stal hlavní pracovní poměr. V té době jsem ještě podnikal, takže jsem ještě musel utlumit svoje podnikání a šel jsem dělat ředitele družstva na plný pracovní úvazek. Funkci vykonávám od ledna 1997. Protože jsem zvyklý dělat všechnu práci pořádně a na sto procent, tak jsem se pořádně pustil do družstva. V ten rok, kdy jsem usedl do ředitelského křesla, začala privatizace bytového fondu v Mostě. S novým představenstvem jsme si řekli, jakým způsobem chceme dál rozvíjet naši organizaci. Konstatovali jsme, že její rozvoj formou výstavby bytů je v našem okrese nereálný, protože je v něm nadbytek stabilizačních bytů z předchozího období komplexní bytové výstavby. Jiná varianta našeho rozvoje spočívala ve vstupu do privatizace bytového fondu měst Mostu, Litvínova a Meziboří. To se nám povedlo. Privatizací jsme se rozrostli z původních 6,5 tisíce na dnešních necelých 22 tisíc bytů.
Představte nám vaše družstvo, kolik bytů původně družstvo vlastnilo, jak se projevila privatizace bytů, kolik spravujete SVJ z privatizovaných bytů družstva a kolik SVJ tzv. cizích? Kolik bytů v současné době spravujete, v kolika SVJ jste jako pověřený vlastník?
Družstvo v současné době spravuje 319 objektů s 21 619 byty a 321 nebytovými jednotkami. Dále spravujeme 6 areálů s 1 031 garážemi. Máme 86 družstevních samospráv, 6 samospráv garáží a 233 společenství vlastníků, z nichž jsme u 220 pověřeným vlastníkem. Všichni vlastníci bytů jsou členy družstva. Družstevních bytů máme 6 900 a vlastnických asi 14 tisíc. Pro čtrnáct cizích subjektů zajišťujeme správu.
Jaký funkcionářský systém máte zavedený v domech? Každý dům je samostatně hospodařícím střediskem, nebo je zapojen do větších ekonomických celků? Jaký máte způsob odměňování funkcionářů? A jaký systém je u správců nebo pověřených vlastníků?
Každý dům je samosprávou, která je v podstatě samostatná, je to vlastně hospodářské středisko. Družstevní samosprávy mají svoje výbory, společenství vlastníků kopírují organizační systém družstevních samospráv, ve společenstvích vlastníků máme domovní výbory – to je něco, co zákon o vlastnictví bytů vůbec nezná. To jsme si přidali do stanov sami. Domovní výbory jsou postaveny na úroveň samospráv v družstevních domech. Funkcionáři jsou odměňováni podle směrnice družstva, která jim přesně stanovuje, kolik mohou dostat odměn a jak vysoké jsou. Směrnice o odměnách funkcionářů visí na webových stránkách pro informaci všech členů družstva. Odměňujeme tak, že předseda výboru samosprávy či předseda domovního výboru může dostat 20 tisíc korun funkcionářské odměny za rok, člen výboru samosprávy 15 tisíc za rok. K tomu předsedové samospráv a domovních výborů dostávají 10 korun z bytu, což je tzv. tužkovné – to je částka určená na nákup různých papírů do tiskáren, špendlíků a dalších drobných věcí potřebných k výkonu funkce.
Blok O s pestrobarevnou fasádou
(foto: Petr Prokeš)
Kolik delegátů má vrcholný orgán družstva, kolik členů představenstvo? Kolik je zaměstnanců na správě družstva a jaká je výše poplatku na správu?
Podle volebního řádu pořádáme dvoukolové volby. V prvním kole volí družstevníci a vlastníci bytů na svých schůzích v domech své zástupce – volitele, kteří reprezentují jednotlivé volební okrsky. Tito volitelé ve druhém kole voleb dávají hlasy jednotlivým delegátům budoucího shromáždění delegátů. Dvoukolovým způsobem voleb docilujeme toho, že máme 80 racionálně pracujících delegátů z kdysi původních asi 350 rozvášněných emocemi a nevědoucích o co vůbec jde. Delegáti volí představenstvo, které je sedmičlenné, a kontrolní komisi, ta je rovněž sedmičlenná. Na správě družstva máme 56 zaměstnanců. Náš poplatek na správu pro družstevníky a družstevníky-vlastníky je stanoven ve výši 129 korun za měsíc.
Předpokládám, že toho čeho jste dosáhli ve správě bytů a jejich počtu v rámci měst Mostu, Litvínova a Meziboří, kde Krušnohor působí, je i díky tomu, že jste jedním z duchovních otců založení občanského Sdružení Mostečané Mostu a následně politického hnutí Severočeši.cz. Seznamte nás stručně s důvodem založení a posláním těchto subjektů. A ještě jedna doplňující otázka: Jaký máte názor na možnost zapojení segmentu bydlení do ovlivňování bytové politiky v této oblasti ve městech a vůbec ve společnosti?
Má to několik rovin – hlavní jsou dvě. První je ta, že jsme bojovali v Mostě a Litvínově s dodavateli tepla a teplé vody. Hlavně v Mostě se s námi dodavatelé trvale odmítali bavit, chovali se velmi arogantně – a to i v případě nutnosti řešit některé triviální problémy, které trápily obyvatele domů. Pokoušeli jsme se postupovat prostřednictvím magistrátu, tam jsme ale narazili, zjistili jsme, že existuje úzký komplot mezi městem a dodavatelem tepla a že je tento vztah neprůstřelný. My, jako Krušnohor, jsme postupně začali růst a rostli jsme pořád dál, stávali jsme se důležitějšími a důležitějšími odběrateli, až jsme se nakonec stali zcela dominantním odběratelem tepla. Proto jsme si ani nemohli dovolit neřešit problémy s dodávkami tepla a teplé vody. Celé to vedlo až k tomu, že jsme vymysleli a založili Sdružení Mostečané Mostu, což je občanské nepolitické sdružení. Řekli jsme si, že ho nebudeme tlačit doprava ani doleva, prostě kamkoli politicky ne, že nám jde o to dělat dobrou a poctivou komunální politiku, starat se o město tak, aby to vyhovovalo jeho obyvatelům. Proto jsme založili Sdružení Mostečané Mostu a těšili se na první účast ve volbách. Kandidátka byla složena z 99 procent lidí pracujících na správě družstva nebo vykonávajících funkce v družstvu. Míním tím především funkcionáře představenstva a lidi ze samospráv – hlavně předsedy domů. V prvním volebním období jsme dostali od voličů tolik hlasů, že to stačilo na zisk 5 křesel v zastupitelstvu, ve druhém volebním období to bylo již 18 mandátů. Stali jsme se dominantní volební stranou ve městě Most, vytvořili koalici s KSČM a vládli městu po čtyři roky. Zřejmě jsme nevládli špatně, protože v následujícím volebním období jsme získali již 26 mandátů, což je ve 45členném zastupitelstvu výrazně nad polovinou. My si opravdu myslíme, že lidé kvitovali to, co pro ně děláme a že provádíme komunální politiku tak, jak si to občané představují. Během našich dvou vlád v Mostě se bohužel ukázalo, že je to stále málo a že potřebujeme větší sílu. K tomuto poznatku nás přiměli krajští politici. Zvláště ti, kteří vzešli z Mostu, především Jiří Šulc, který namísto toho, aby Mostu pomáhal, tak mu škodil – prohlásil, že pokud budou v Mostě vládnout „ti družstevníci“, tak že sem (do Mostu) nepůjde ani koruna. A taky to dodržel. Za dvě volební období, co Sdružení Mostečané Mostu městu vládne, opravdu nepřišla do Mostu ani koruna z kraje. Město nedostalo nic ani z dotačních titulů. S humornou nadsázkou nyní proto mohu říci, že jsme jedním z mála měst, kde hospodářská kriminálka nešetří podezření ze spáchání trestných činů souvisejících s čerpáním peněz z Regionálního operačního programu Severozápad. Do Mostu jsme tedy nedostali ani korunu a museli jsme se starat sami. Věděli jsme, že takto to dál jít nemůže a že musíme z kraje aspoň něco dostat. Proto jsme založili politické hnutí Severočeši.cz, které působí na území celého Ústeckého kraje. Toto hnutí opět není vyhraněno doleva ani doprava. Jeho ideologií je řádně zpracovaný volební program, jenž vychází z požadavků občanů Ústeckého kraje. V prvním volebním období jsme v krajském zastupitelstvu měli osm volebních mandátů, ve druhém – tom nynějším – devět. V prvním volebním období byly v krajském zastupitelstvu čtyři volební strany, Severočeši.cz byli jednou z nich, ve druhém volebním období pět stran, jednou z nich jsou opět Severočeši.cz. Je to rozhodně zajímavý volební výsledek, který využijeme ve prospěch obyvatel. Druhá rovina vzniku Severočechů.cz se vztahuje k bytovému družstevnictví. Od začátku, co jsem začal vykonávat funkci ředitele družstva, jsem jezdil do ústředí Svazu českých a moravských bytových družstev a do Rady bytových družstev severočeské oblasti (Ústecký a Liberecký kraj). Mockrát jsem byl svědkem toho, jak se tam omílaly věci kolem podpory té či oné politické straně. Šlo to od mantinelu k mantinelu. Jednou jsme podporovali ODS, protože v tu chvíli to byla ta jediná a správná strana, než se z ní stalo „stádo blbců“, které pro družstva nedělalo nic. A tak jsme začali podporovat ČSSD, protože tato strana byla jediná správná a nejlepší. A pochopitelně to dopadlo tak, že když se ředitelé vrátili na svá družstva a řekli, na jaké podpoře jsme se dohodli, tak se představenstva vzbouřila a řekla, že v žádném případě takové rozhodnutí nebudou akceptovat. Pochopitelně. V každém představenstvu sedělo pár členů ODS a pár členů ČSSD, také několik zelených a dalších straníků. Kvůli tomuto hašteření nikdy nemohlo dojít k dohodě. Tak jsem navrhl, abychom nechali politické strany stát mimo, založili něco svého a družstevní problematiku si zajišťovali „tím jiným“ subjektem sami. A to družstva těžko mohou říci, že nebudou podporovat „jejich“ politickou platformu. Když vznikli Severočeši.cz, oslovil jsem bytová družstva v regionu a nabídl jsem jim účast v tomto hnutí; chtěl jsem, aby družstva Severočechy.cz víc podpořila. Kupodivu jsem opět narazil, protože představenstva řekla, že ona nic takového podporovat nebudou, protože družstva jsou apolitická. Takový výrok je směšný, možná až trestuhodně komický. Výsledkem takového postoje je potom to, že „apolitická“ bytová družstva jenom slintají, když jim vyprávím o tom, jak úzce spolupracujeme s městem Most, jak v Mostě vládne naše družstvo, protože téměř všichni členové představenstva družstva jsou zastupiteli a někteří z nich dokonce i radními, primátor že je členem představenstva družstva a podle toho pak vypadá úroveň spolupráce. To se vám to spolupracuje, když tam vládnete – říkají „apolitická“ družstva a viditelně závidějí. Jenže my jsme si to museli všechno odpracovat, nic nám nespadlo samo do klína. Založili jsme Severočechy.cz – tak proč ti ostatní se nepřidají? Asi proto, že lidé v „apolitických“ družstvech by museli začít něco navíc dělat?!?
Jaký je váš názor na ovlivňování politiky bydlení přes organizace typu Sdružení bytových družstev a SVJ, Sdružení nájemníků ČR, Občanské sdružení majitelů domů, SČMBD apod.? Kacířská myšlenka: Jak se díváte na možnost sjednocení těchto subjektů v politice bydlení?
Vidím to nereálně. Vždycky si nějací funkcionáři hřejí polívčičku. Jsou to lidé, kteří nejsou ochotni komunikovat s těmi ostatními. Na druhou stranu to vidím jako vysoce potřebné spojení. To, že by se tyto subjekty měly spojit v jakousi asociaci či ve svaz – prostě v jeden provaz, za který budou společně táhnout – je jednoznačné. Spojit by se měly, protože by dostaly sílu na to, aby mohly ovlivňovat celou politickou scénu v této republice. Jelikož ale v těchto záležitostech víc převládají osobní zájmy funkcionářů nad tím, co by měli dělat pro své členy a klienty, tak případnému sjednocujícímu procesu nedávám vůbec žádnou naději.
Jak město Most dosáhlo toho, že nevybírá poplatek za odvoz komunálního odpadu a jakou roli v tom sehrálo vaše družstvo?
To je docela jednoduché. Vyhráli jsme volby a ve volebním programu jsme měli bod týkající se bezplatného svozu odpadu. Volební program byl vytvořen na přání občanů. Jejich přání jsme zjišťovali prostřednictvím námi pořádaných anket mezi lidmi. Občané velmi často v anketách zmiňovali svoz odpadu zdarma. Proto se také stal součástí volebního programu. A když jsme volby vyhráli, tak jsme předvolební slib splnili. A jakou roli v tom sehrálo družstvo? Jednoduchou. Družstvo rovná se vedení města.
Pane řediteli, jak vidíte budoucnost bytového družstevnictví v souvislosti se změnami zákonů, které budou účinné od 1. ledna následujícího roku?
Bytové družstevnictví je od roku 1990 v našem státě soustavně zadupáváno do země. Je zvláštní, že za těch 23 let ho naši politici do země ještě zcela nezadupali. Z toho mi plyne, že je to platforma, která je více než životaschopná, když se ho blbům politikům nepodařilo zlikvidovat. Zadupávání mají na svědomí různé lobbistické skupiny, které chtěly rozkrást celý bytový fond. To byla lobby advokátů, notářů, realitních kanceláří a různých agentur. Tyto organizace zlobbovaly politiky. Bylo až neuvěřitelné, co naši politici dokážou. Bylo to, jako když mluví tupouni nejhrubšího zrna. Cosi mleli o tom, že bytové družstevnictví je přežitkem komunismu, přitom družstva tady existují 120 – 130 let, s komunisty tedy neměla nic společného. Naopak bych si dovolil připomenout, že řada bytových družstev skrývala ve svých funkcionářských útrobách lidi nemilé komunistům. Bytová družstva byla jedinými organizacemi tohoto druhu plně soběstačnými, která se obešla bez příspěvků státu, ten jim nic nemusel dávat, a ona fungovala a žila. Bytová družstva opravovala domy a zvelebovala tento stát. Přečkala i dobu komunismu. Ukázalo se, že garnitura politiků nezná ani situaci v zahraničí, kde je bytové družstevnictví v rozmachu a leckde je i podporováno vládní politikou. Bytové družstevnictví existuje po celém světě. Vyplňuje segment bydlení, který státy potřebují zajistit pro občany. A je tomu tak i u nás, přestože bytová družstva pořád někdo zašlapává do země. Bohužel, nově přijaté zákony vedou k tomu, že budoucnost bytového družstevnictví bude u nás jiná, bude v jiné podobě, než jakou známe nyní. Z bytových družstev se podle mne stanou správcovské organizace bytového fondu. Ty nebudou mít konkurenci, protože zajištují správu širokého typu – od věcí technických přes věci ekonomické, členské, právní, až po vztahy s institucemi. Bytová družstva se již nyní starají o domy naprosto komplexně, což pseudosprávci, kteří se různě objevují, nedělají. Ve své činnosti tito pseudosprávci zajištují pouze jeden segment – například jen ekonomiku – a víc je nezajímá. Družstva jsou v tomto opravdu bezkonkurenční. Jsou naprosto univerzální a členy družstev a klienty všeobjímající.
Rozmlouval: JUDr. Miroslav MACHALA