Začali dělat práci za státní úředníky, aby do legislativy prosadili užitečné

Mostecká výzva má narozeniny. Je jí pět let. A jako správné dítě se začíná rozhlížet kolem sebe a zjišťuje, že kde nic – tu nic. A nerozhlíží se jenom ona.

Právníci se sešli k jednání v kanceláři
ředitele Krušnohoru Františka Ryby.

Kolem sebe se dívají a stejnou otázku si kladou její otcové. Co se stalo za pět let jejího života? Vůbec nic. Přitom Mostecká výzva chce chránit slušné lidi před nepřizpůsobivými a ty odkázat do patřičných mezí. „Politikům jsme úplně lhostejní, totéž platí o ministerských úřednících,“ konstatoval ředitel SBD Krušnohor František Ryba.

Právě on je jedním z otců Mostecké výzvy stejně jako Krušnohor, Rada bytových družstev severočeské oblasti (Ústecký a Liberecký kraj) a Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Protože iniciativa ke vzniku výzvy a její základní obsah se zrodila právě v SBD Krušnohor a za součinnosti Sdružení Mostečané Mostu (SMM), nese označení Mostecká.

O jejím vzniku a snahách o její prosazení do české legislativy zpravodaj Krušnohor aktuálně a podrobně informoval. Přesto neuškodí si připomenout základní teze (najdete je v barevném rastru).

OSLAVA BEZ ŠAMPAŇSKÉHO

„Oslavit“ pětileté výročí nezájmu politiků a státu o problémy slušných lidí, kteří nechtějí mít kolem sebe lidský nepořádek (neřku-li odpad), přijeli za ředitelem Rybou hosté zdaleka – z Prahy ředitel metodického odboru SČMBD Ing. Martin Hanák se dvěma právničkami svazu JUDr. Ivanou Šimonkovou a Mgr. Kateřinou Horákovou, z Ústí nad Labem ředitel Úřadu Rady bytových družstev severočeské oblasti Jan Chalupný s právníkem rady JUDr. Josefem Vondráčkem. Ředitel Ryba si přizval právníka družstva JUDr. Václava Valného. Šampaňské však nikdo nepřinesl, oslava probíhala prací.

„Bylo to vysloveně sezení právníků nad Mosteckou výzvou. Bavili jsme se o dalším postupu, když naše iniciativa předtím k ničemu nevedla. Dohodli jsme se na tom, že právníci připraví paragrafové znění našich návrhů, takže je nebudeme ministerstvům překládat jako laický návrh, ale rovnou jej předložíme jako profesionálně zpracovaný paragrafový návrh na provedení konkrétních úprav v zákonech,“ popsal proceduru František Ryba. „Paragrafové znění budou prosazovat senátoři Severočechů.cz Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava stejně jako spříznění a řešení dané problematiky naklonění politici. „Během jednání jsme prošli všechny body, které v Mostecké výzvě jsou, dohodli jsme se na tom, čemu se budeme prioritně věnovat, a posuzovali jsme, jak to vybrané zapracovat do paragrafového znění,“ sdělil měsíčníku Krušnohor ředitel družstva. „Návrhy znovu předložíme, přestože víme, že někteří politici a úředníci jsou z nich předem zděšení,“ dodal František Ryba. Paragrafové znění zpracuje právní oddělení SČMBD.

Jaké okruhy problémů otcové Mostecké výzvy a právníci vybrali k paragrafovému zpracování?

Ústecký právní expert Josef Vondráček
precizuje znění textu legislativního návrhu.

SOUHLAS BYDLÍCÍCH

Jde o vyjádření souhlasu obyvatel domu k tomu, kdo bude v bytě bydlet. Návrh se týká domů družstevních i společenství vlastníků jednotek. Tak by se do domu nemohli dostat nepřizpůsobiví a nedocházelo by k devastaci bytu, domu, ba ani mezilidských vztahů. Při realizaci tohoto návrhu by došlo i ke zvýšení bezpečnosti občanů v domě i jeho okolí.

„Takový návrh představuje to, co politici nedokážou přenést přes své rozlišovací schopnosti. Něco takové vůbec nevnímají. Je to přitom zvláštní, protože žijí mezi námi,“ okomentoval František Ryba. V úvahách šel ještě dál. Soudí, že bude nutné rozdělit města na lokality přijatelné k bydlení, v nichž se slušní lidé budou moci otevřeně vyjádřit k tomu, zda v nich chtějí či nechtějí mít za sousedy problémové jedince, a na lokality, v nichž budou bydlet jen nepřizpůsobiví. „Ti ať si tam žijí svým způsobem života,“ vyslovil přání František Ryba

NOČNÍ KLID, ODPOVĚDNOST ZA DĚTI

„Řekli jsme si, že si prověříme, jaký je současný stav legislativy v této oblasti, co by šlo ještě zlepšit a co zákony obsahují a přitom se to v praxi neuplatňuje,“ popsal František Ryba. Jde například o zamezení aktivit dětských gangů terorizujících sídliště. Jsou to děti ve věku od 12 do 14 let, tedy pod hranicí trestní odpovědnosti. „Za jejich chování jednoznačně plně zodpovídají rodiče a členové gangů musejí být při provinění trestáni. Proto by měly být zřízeny šatlavy. „Města by měla mít k dispozici vězení, do něhož by strážníci umístili občana za přestupek. Když chytíte partu jedenáctiletých dětí venku, vezmete je rovněž do šatlavy a rodiče si je potom přijdou vyzvednout,“ vysvětlil František Ryba. Rodiče či jiné přestupce by vyzvednutí stálo třeba 1 tisíc korun jako sankce za prohřešek. Do šatlavy by měli být zavíráni pouliční výtržníci, stejně jako domovní vandalové. „Když zavoláte městskou policii a strážníkům řeknete, že ten člověk je ožralý a kope do dveří, rozmlátil skleněnou výplň vstupních dveří, rozbil tři schránky – tak ho strážníci seberou, vsadí do šatlavy a tam zaplatí pokutu v hodnotě poškozeného majetku. Pokud nebude mít peníze, sepíše se s ním uznání dluhu a ten bude vymáhán,“ sdělil František Ryba.

PŘÍSPĚVKY NA BYDLENÍ

Podle představ iniciátorů Mostecké výzvy by příspěvky na bydlení měly být vypláceny majiteli bytu, ne nájemníkovi, jenž v majitelově bytě žije. „Vůbec nechápu, kdo přemýšlí o tom, že peníze má dostat do rukou bydlící. Vždyť je to úplný nesmysl. On nemá na to, aby zaplatil nájem či příspěvek vlastníka, tak mu na něj přispěje stát. Ten peníze má ale poslat tomu, kdo byt, v němž nájemník bydlí, vlastní,“ řekl František Ryba. S tím souvisí změna výše příspěvku na bydlení. Upozornil na nechvalně známé průšvihy s ubytovnami. „Berou na hlavu obrovské peníze, třeba za malou cimru 5 x 4 metru si inkasují 16 tisíc ze státního příspěvku na bydlení. A mají z toho obrovský džob, v podstatě vysávají stát a okrádají nás všechny přes tyto nepřizpůsobivé lidi. I to je věc, kterou bychom rádi, změnili,“ podtrhl František Ryba.

SOUHLAS K TRVALÉMU POBYTU

Při realizaci legislativního návrhu by souhlas k trvalému pobytu nemohl nově bydlícímu dát nájemce, ale vždycky jenom vlastník bytu. Nájemce by nikoho nemohl přihlásit do bytu bez souhlasu vlastníka.

BEZPEČNOSTNÍ KAMEROVÉ SYSTÉMY

Stát by měl vedle ochrany osobních údajů občanů respektovat také ochranu majetku. „Bydlící v panelácích jsou naprosto zoufalí. Za své peníze dokončují rekonstrukci domu a vandalové jim devastují odvedenou práci přímo před očima. Slušný občan si ale nemůžete nechat nainstalovat kamerový systém se záznamovým zařízením, protože si to Úřad pro ochranu osobních údajů nepřeje. Jak je vůbec možné, že když vlastník vrazí nemalé peníze do rekonstrukce a tak zhodnocuje svůj majetek, nemá vůbec právo si tento majetek ochránit. Kde to vůbec jsme?“ rozzlobil se František Ryba.

JAK TO BUDE DÁL

Právníci nyní rozpracovávají uvedené základní oblasti do paragrafového znění legislativních návrhů. Až tato práce skončí, začne druhá etapa – prosazování návrhů v obou komorách Parlamentu ČR, na ministerské a vládní úrovni.

NULA

Za pětiletou dobu existence Mostecké výzvy došlo k opakovanému jednání o jejím obsahu s ministerstvem vnitra (leč pokaždé s jiným ministrem); stále se o její uvedení do praxe snaží SČMBD, jenž ji považuje za výbornou iniciativu k odstranění mezer v českých zákonech; debatovalo se o ní při návštěvách různých ministrů na Mostecku. K jejímu obsahu byl dokonce uspořádán kulatý stůl, za který v Praze zasedli vládní a další odborníci z různých institucí. „A výsledek je nula,“ shrnul František Ryba pětileté úsilí otců Mostecké výzvy.

VÍRA

Kde v sobě otcové Mostecké výzvy berou víru v to, že stojaté legislativní vody přestanou být stojatými a začne se něco dít ve prospěch slušných občanů?

„Vycházíme ze základního poznatku o tom, že státní úředníci přistupují ke klasickému návrhu změny zákona jinak než k návrhu změny v paragrafovém znění,“ vysvětlil František Ryba.

Funguje to asi takto. Když přinesete na ministerstvo úředníkovi laický návrh na legislativní změnu a vysvětlíte mu, co požadujete, tak následně úřad předá laický návrh nějakému právnímu odboru a ten si musí dát tu práci a hledat v dosavadní platné legislativě co vlastně má být vůbec změněno a pak to do legislativy „napasovat“ v paragrafovém znění – a právě to musí někdo vytvořit. Potom paragrafové znění může někdo začít prosazovat. „Podle mě jsou na ministerstvech strašně líní, je to pro ně obrovský problém něco takového připravit. My to za ně proto uděláme a budeme naše návrhy z Mostecké výzvy prosazovat v paragrafovém znění. Existuje větší šance na jejich prosazení a přijetí. Je to tak troška naděje navíc. Uděláte sice práci za státní úředníky, ale máte z ní dobrý pocit, protože když to vyjde, užitek z toho budeme mít všichni,“ uzavřel František Ryba.

Text a foto: Petr PROKEŠ