Roman Laur: Družstvo umí hospodařit

« SHROMÁŽDĚNÍ DELEGÁTŮ – 13. ČERVEN 2013 »

Šestnáct let vykonává funkci předsedy představenstva. Získané zkušenosti mu dovolují hodnotit věci s patřičným nadhledem. Jak, nahlíženo jeho očima, dopadlo letošní shromáždění delegátů? Zeptejme se ho na to – ROMANA LAURA, taky delegáta.

Pane předsedo, čeho si nejvíce ceníte na letošním shromáždění?

Nejvíce oceňuji jeho klidný a rychlý průběh. Dávám to do souvislosti s tím, že delegáti dostali osm dnů před konáním shromáždění podrobný materiál čítající 38 listů, čili 76 stran. Materiál obsahoval veškeré potřebné podklady od představenstva, z jednotlivých komisí, úseků správ družstva. Z průběhu zasedání jsem měl dojem, že delegáti si našli čas na to, aby si souhrnný materiál pročetli a seznámili se s jeho obsahem. My, kteří jsme v rámci jednotlivých bodů programu zasedání vystupovali s komentářem k obsahu souhrnného materiálu, jsme delegáty nepřekvapili – vlastně jsme jen svým vystoupením zmíněný materiál doplnili o zaktualizované informace a dotázali se, zda delegáti chtějí ještě něco doplnit či položit otázku. Žádosti o doplnění nebyly, stejně jako nebyly položeny dotazy. To podle mého soudu svědčí o velmi kvalitní přípravě podkladového písemného materiálu.

A jak by zasedání vypadalo takzvaně klasicky?

Kdybychom postupovali tradičně, jak je to zvykem v jiných organizacích či na mnoha akcích, pak bychom delegátům neposkytli předem domů podkladový materiál, ke každému bodu programu bychom v sále hovořili dvě až tři hodiny. Mohlo by se stát – a známe to všichni z vlastní zkušenosti – že se posluchači jednak rychle nezorientují v řečeném a jednak také „usnou“. Po tak dlouhé době zapůsobí únava a pozornost posluchačů klesá. Námi uplatňovaný způsob je určitě lepší – co je psáno, to je dáno a v tom se lépe orientujeme, informace můžeme vstřebat v klidu domova. Když něčemu nerozumíme, můžeme si předem připravit otázku. Prostě samé přednosti!

Když si v paměti vybavuji, jak probíhala shromáždění delegátů na konci 90. let – to tři stovky lidí seděly v sále třeba až do třetí hodiny ranní následujícího dne a soustavně se handrkovalo – a porovnám to s dneškem, vidím ten neskutečný rozdíl. Je dobře, že jsme tehdy po získání negativních zkušeností přistoupili ke změně volebního řádu a snížili počet delegátů na racionální stav a ještě k tomu začali pracovat na novém modelu přípravy zasedání. Výsledkem je dnešní stav – bezproblémové a rychlé jednání.

Nezdá se vám divné, že ani v diskusi nikdo nevystoupil?

Většinu delegátů tvoří předsedové výborů samospráv a společenství vlastníků. Když se potřebují něco dozvědět, tak se přijdou zeptat na správu družstva – za ředitelem, za mnou, obrátí se na pracovníky úseků. Nemají potřebu dotaz řešit na shromáždění. Jsou přece i jiná jednání, v jejichž průběhu se dozvědí řadu informací. Proto soudím, že neměli potřebu v diskusi vystoupit. Vše, co potřebovali vědět, v tu chvíli věděli. Mohu vás ujistit o tom, že s připomínkami pracujeme zcela běžně a na podněty odpovídáme. Materiál připravený pro shromáždění byl zpracován opravdu podrobně a obsahoval informace ze všech oblastí činnosti družstva. Jeho kvalita a obšírnost je podle mého soudu důvodem toho, proč se do diskuse nikdo nepřihlásil. Informace měli delegáti z domova, kde si materiál prostudovali.

Shromáždění delegátů schválilo pro příští období několik hlavních úkolů. Který vy osobně považujete za nejdůležitější?

Zastavit nárůst počtu dlužníků a zvětšování objemu dluhů. Je třeba si uvědomit, že dlužníci jsou pro družstvo hrozbou.

Jak hodnotíte ekonomický vývoj družstva? Politici a ekonomové stále hovoří o krizi. Krušnohor – zdá se – překonává veškeré nástrahy. Opravdu mu nehrozí nebezpečí?

Každým rokem má družstvo kladný hospodářský výsledek. Je to zcela normální stav. Družstvo prostě umí hospodařit. Představenstvo a ani pracovníci Krušnohoru si nedovolí udělat šméčka, která by družstvo potopila. Ale problémy samozřejmě máme – s již zmíněnými dlužníky. Jejich počet narůstá stejně jako celkový objem nezaplacené částky. To je důsledek hospodářské krize promítající se do života Krušnohoru. Vysoká míra nezaměstnanosti a v případě zaměstnaných nižší příjmy – taková je situace v okrese Most. Proto se družstvu nedaří dluhy snižovat, naopak narůstají – oproti předchozímu hodnocenému období asi o pět procent. A to je hodně. Neuspokojivý stav sice řešíme soudními žalobami a exekucemi, ale je to marná práce. Jen co se některého dlužníka zbavíme, hned „naskočí“ druhý. Jinak je ekonomický vývoj družstva odrazem toho, že lidem poskytujeme kvalitní služby a že zbytečně neutrácíme.

Mohou po těchto vašich slovech družstevníci a vlastníci vůbec klidně spát? Kdyby družstvo bylo akciovkou nebo eseróčkem, pak by se při tom mnohamilionovém dluhu způsobeném neplatiči pomalu chystalo na zkrachování.

Mohou klidně spát. Ekonomika družstva je opravdu dobrá. Spát ale klidně nebudou, jestliže budou naslouchat různým našeptávačům, kteří chodí po domech a na Krušnohor házejí špínu. Pomlouvači se objevili hlavně po poslední privatizaci městských domů v Mostě. Jsou mezi nimi také nabízeči různých služeb, které Krušnohor prý neposkytuje – a když ano, tak strašně draho. Tyto lži máme podchycené, takže kdokoliv bude mít jakékoliv podezření, nechť nám – buďto mně nebo řediteli družstva či vedoucím pracovníkům správy družstva – raději zavolá a ověří si obsah šířených zvěstí. V Krušnohoru neděláme nic tajného či nekalého a o veškeré naší činnosti informujeme – prostřednictvím měsíčníku Krušnohor, webových stránek i jiných médií.

Jste šéfem představenstva, jak se vám v něm pracuje?

Na naše představenstvo jsem hrdý. Těší mě, že mám takové spolupracovníky. Složení tohoto orgánu družstva je od roku 1996 téměř nezměněno. Je to tím, že nás lidé po skončení pětiletého volebního období znovu volí. To o něčem svědčí. Členové představenstva jsou vysoce kvalitní lidé – a to je odrazový můstek pro zdárnou činnost družstva. Proto nejsou pro mě osobně kladné výsledky dosahované Krušnohorem po řadu let žádným překvapením. Prostě je to v lidech. Proto si také velice vážím práce kontrolní komise. Je to práce velice nesnadná, náročná na množství zpracovávaných informací, vyžadující obrovský přehled a znalost zákonů, předpisů a směrnic – včetně těch z našeho družstva. Je to i práce nevděčná a leckdy i konfliktní, ale díky přístupu k plnění úkolů, jaký předvádějí její členové, je v družstvu pořádek.

Letos se Krušnohor rozrostl o Koldům, přesněji o pořádný „ranec“ bytů. To je nový začátek zvětšování družstva?

Družstvo neroste samo od sebe a na základě vlastního přání. Krušnohor reaguje na požadavky bydlících a ti si v rámci privatizace městského bytového fondu přáli být pod správou našeho družstva. Příklad z Mostu, kde byl Krušnohor bydlícími v privatizovaných městských domech masivně žádán o poskytnutí správy, je velice výmluvný. Proto se Krušnohor tak moc zvětšil a stal se jedničkou mezi bytovými družstvy v republice. Nyní, když v Litvínově privatizace městských domů skončila, stejně jako předtím v Mostě a Meziboří, tak to nevypadá na to, že by se Krušnohor měl nadále zvětšovat.

Rozmlouval a fotografoval:
Petr PROKEŠ