Stát neplní svoji roli,

Janov je v tristní situaci, bude hůř?

SBD Krušnohor připravuje projekt vzorového vchodu v jednom z panelových domů na litvínovském sídlišti Janov. Reaguje tak na soustavně se zhoršující bezpečnostní situaci v této lokalitě.

Tento vchod bude sloužit jako konkrétní ukázka využití všech bezpečnostních prvků v domě (tj. instalace čipů, kamerového systému, alarmu, bzučáku, systému vnitřní komunikace, instalace nových vchodových dveří, stavební úpravy vchodů atd.). Práce by měly být uskutečněny v rámci projektu Bezpečná země za finanční spoluúčasti ministerstva vnitra.

Právě z toho důvodu sídliště navštívil Tomáš Koníček z ministerského odboru prevence kriminality. Stalo se tak na pozvání ředitele SBD Krušnohor Františka Ryby, majitele společnosti Blesk Š&Š (realizátora projektu Bezpečná země pro okres Most a okolní okresy) Bc. Daniela Šimandla a cechmistra (předsedy) Cechu mechanických zábranových systémů (celostátní realizátor projektu) Ing. Petra Fráze.

Blok D3 – vedením Krušnohoru považovaný
za jeden z nejproblematičtějších domů,
které jsou v Janově ve správě družstva.

Po seznámení se s aktuální situací v Janově a se záměrem Krušnohoru stát se ukázkovým bytovým družstvem, v němž je projekt Bezpečná země uskutečňován, přislíbil Tomáš Koníček účast ministerstva na rozvíjení projektu v podmínkách Janova. Dá se tedy předpokládat zájem dalších družstevních samospráv a společenství vlastníků o zapojení do projektu Bezpečná země.

O postupu družstva informoval jeho ředitel František Ryba na společném jednání s místostarosty Litvínova Karlem Linhartem a Erikou Sedláčkovou za přítomnosti člena představenstva Krušnohoru a primátora Vlastimila Vozky, jehož poznatky získané z problémových lokalit v Mostě mohou být využity v Janově.

Smyslem setkání bylo zhodnotit současnou situace v Janově. „Shodli jsme se, že je tristní a že stát zde vůbec neplní svoji roli,“ konstatoval František Ryba. Připomněl v této souvislosti návštěvy několika předchozích vládních činitelů (například Jiřího Čunka či Michaela Kocába), kteří naslibovali hory doly, ale zůstalo jen u slibů. „Tehdy jsme je upozorňovali, že pokud okamžitě nezačnou dělat potřebné a námi navrhované legislativní kroky, situace se bude nadále zhoršovat. Čas ukázal, že jsme měli pravdu. Ostatně jako vždy,“ připomněl ředitel družstva.

Takto postupuje společnost CPI – zazdívá
přízemí a první patra domů.
Krušnohor takové „řešení“ nehodlá uplatňovat.

NEREZIGNOVAT

Zhoršování stavu je vidět i přímo na domech. Bloky D2, D3 a C jsou ve velmi špatném stavu, blok D4 je už prakticky vylidněn. Krušnohor, který má v Janově ve své správě většinu domů, nehodlá rezignovat a chce na sídlišti udržet život v aspoň trošku přijatelných podmínkách. „Nechceme jít cestou zazdívání domů, jako to dělá společnost CPI,“ ujistil František Ryba v narážce na takto „vylepšený“ blok B.

Za nutné považuje ředitel také rozvíjení kontaktů s tamním osadním výborem.

V Janově se nevyplatí opravovat poštovní
schránky. Hned jsou zničeny.

ODVÁŽNÉ ŽENY

Město Litvínov nemá v Janově po provedené privatizaci žádné domy, a proto hodlá rozvíjet spolupráci s Krušnohorem v oblasti zajišťování veřejného pořádku a úklidu ploch mezi panelovými domy.

František Ryba v tomto kontextu pozitivně zhodnotil činnost městské a republikové policie a vyzvedl práci preventistek kriminality. „Jsou to čtyři odvážné ženy, které působní na místní obyvatele a snaží se jim vysvětlovat základy všeho možného včetně toho, že mají platit nájem, radí jim jak vyjít v domácnosti s malým příjmem, děti učí základním věcem jako je vztah k cizímu majetku, nebo třeba i mytí rukou atd. I když určitý pokrok je znát, ředitel družstva přílišným optimistou není. „Realitky stěhují do Janova další nepřizpůsobivé cikány,“ upozornil.

PRACOVNÍ ČETA

Město Litvínov opravuje v rámci rozvíjeného Integrovaného plánu rozvoje města, který je podporován Evropskou unií, chodníky a stožáry veřejného osvětlení. Stará se také o pravidelný odvoz velkého nepořádku, který vzniká například vyhazováním věcí z oken domů. Město k zajišťování úklidu využívá osoby vykonávající veřejně prospěšné práce. „Mají tam pracovní četu, která se snaží pořádek udržovat, představitelé města nyní jednají s úřadem práce o možnosti vytvořit druhou četu,“ uvedl František Ryba. Úklid soustavně vznikajícího nepořádku je prioritou, „bordel“ se totiž může stát zdrojem pro vzniku požárů.

ZAMŘÍŽOVÁNÍ SE SPOLUÚČASTÍ

„Když dostaneme hlášku o tom, že někdo vykopl dveře od bytu, ihned reagujeme a vstupní část bytu osazujeme mřížemi. Jde však o finančně čím dál více náročnější záležitost, případů totiž přibývá, a proto jsme se obrátili na město Litvínov se žádostí o spoluúčast na zamřížování,“ informoval ředitel družstva. Litvínovští místostarostové přislíbili, že prozkoumají možnosti, které by k finanční spoluúčasti mohly vést.

ZVLÁŠTNÍ PŘÍJEMCE

„Bylo také dohodnuto, že sociální pracovnice budou více tlačit na lidi, aby platili nájem. Budou se snažit zvyšovat finanční gramotnost, aby si uvědomili, že nájem se platit musí,“ sdělil František Ryba. Dluhy ale zatím rostou dál – dokonce již enormně. Výborům společenství vlastníků se proto nedostává peněz na nutné opravy domů. „V tomto směru Krušnohor vyvíjí legislativní iniciativu, aby byl zřízen institut zvláštního příjemce. Jde o to, aby peníze určené na bydlení neskončily v rukou neplatičů a aby byly automaticky převáděny na družstvo,“ vysvětlil princip ředitel družstva.

NEHORÁZNOST

Litvínov bude vyvíjet legislativní iniciativu týkající se snížení výše vyplácených dávek na bydlení. „Naši lidé platí na nájmu i se službami měsíčně 4,5 tisíce korun a ti ubytovaní berou od státu podporu na bydlení v částce 16 tisíc korun rovněž na měsíc. To je nehorázné a nespravedlivé,“ zdůraznil František Ryba.

BYDLENÍ UTRPENÍM

Řediteli družstva také vadí, že stát svým „bílým“ občanům říká, že mají respektovat odlišnou mentalitu cikánů, protože opačným chováním majorita ubližuje příslušníkům etnika. František Ryba ale pochybuje o tom, zda stát vůbec ví, co říká, zda zná obsah svých doporučení. „Protože jejich mentalita je žít jako prasata, což majorita nemůže nikdy pochopit, opět se přikláním k názoru, že je nanejvýš vhodné budovat na předměstích ubytovny pro nepřizpůsobivé. Kromě toho by si stát měl zamést před vlastním prahem. Je to totiž on, kdo nerespektuje cikánskou odlišnost, jinou mentalitu. Dělá to tím, že cikánům pořád vnucuje bydlení mezi majoritou. Takové bydlení je pro ně utrpením,“ zhodnotil František Ryba praktické poznatky získané v průběhu mnoha let.

Text a foto: Petr PROKEŠ