SBD Krušnohor

Majetek je v rodinném hospodaření velmi zajímavou položkou. Bez některých základních věcí se neobejdeme, jiné zvyšují náš komfort. Další mohou sloužit jako zdroj nezávislých příjmů.

Budování majetku není jednoduché. Vždy jsme nuceni zvažovat, jakou část prostředků využijeme pro zajištění aktuálních potřeb a kolik věnujeme na dlouhodobější cíle. A sotva se podaří něco nahospodařit, nastane další úkol – jak majetek ochránit proti hrozícím rizikům.

KDO JE MGR. JAN MARTÍNEK
A JAK HO KONTAKTOVAT

Nezávislý finanční konzultant
Kancelář: ul. Pionýrů 2806 (VŠFS), 434 01 Most
Tel.: 605 000 255
E-mail: jan.martinek@ovbmail.cz
Další rady a tipy najdete na www.jan-martinek.cz

Zatímco u finančních aktiv používáme jako klíčový obranný prvek diverzifikaci, movité a nemovité věci nejlépe ochráníme vhodným pojištěním.

Jaká rizika majetek ohrožují? Kromě naší vlastní hlouposti především živelní události a odcizení, případně vandalismus.

Takže začne pršet, nastane takový docela hustý přívalový déšť, těsnění kolem oken příval vody nezvládne a v bytě máme potopu. Ale my jsme pojištěni, a proto docela v klidu nahlásíme průšvih pojišťovně: zaplaťte škody. Jaké však nastane nemilé překvapení! Pojišťovna s politováním sděluje, že v tomto případě žádnou náhradu neobdržíme, anžto déšť nepatří mezi živelní rizika!

Protože jsme si nepročetli pojistné podmínky, dostali jsme pořádnou lekci. V pojistné smlouvě, jejíž jsou podmínky součástí, je vždy popsáno, co bude předmětem případného pojistného plnění a co nikoli. Rovněž tam najdeme definice jednotlivých rizik. Například škody spáchané větrem pojišťovna uhradí pouze v případě, že bude mít sílu vichřice nebo větší, stanoveno podle Beaufortovy stupnice síly větru. Čerstvý či silný vítr, byť by způsobil škodu, nezpůsobil výplatu od pojišťovny.

Podobně užitečné je prostudovat pojistné podmínky vztahující se k odcizení. A to zejména statě pojednávající o předepsaném zabezpečení pojištěných věcí. Mohou být odlišné u různých pojišťoven, přičemž některá zabezpečení jsou přímo požadována a bez nich plnění nenastane. Jiná, pokud jimi máme majetek chráněn, přinesou nezanedbatelnou slevu na pojistném.

Další slevu získáme sjednáním rozumné spoluúčasti na škodě. Jde o dohodnutou částku, do jejíž výše si hradíte škody sami. Například při škodě 187 tisíc a spoluúčasti 30 tisíc vyplatí pojišťovna 157 tisíc korun; při škodě 28 tisíc nevyplatí nic. Klientovi se to ale většinou vyplatí, pokud úspora na pojistném díky spoluúčasti převýší část škody nehrazenou pojišťovnou.

Co se naopak nikdy nevyplatí, je uzavírat pojištění za účelem výdělečným. Požadovat plnění za fiktivní nebo zmanipulované škody je podle zákona trestným činem. Jednejte vždy korektně a totéž samozřejmě požadujte od pojišťovny. Jestliže nebudete spokojeni s výší vyplacené náhrady škody, neváhejte ji rozporovat, shledáte-li pro to rozumný důvod. Pojišťovna jako každá jiná obchodní společnost se snaží minimalizovat náklady, a vyplacená plnění za škody jsou jedním z nich. Pokud to bude nutné, braňte svá práva zdvořile, ale pevně. Velmi často pak dojde k revizi rozhodnutí a doplacení sporné částky.

Měnit pojišťovnu kvůli nespokojenosti s výší náhrady? Jen v krajním případě. V oddělení likvidace škod různých pojišťovacích ústavů sedí velmi podobní zaměstnanci, kteří používají obdobné postupy. Pojišťovnu je třeba vybírat především se zřetelem na její kapitálovou vybavenost a schopnost vyplatit náhradu ihned po došetření všech potřebných skutečností.

Většina pojištění majetku je dnes uzavírána na novou hodnotu. To je cena na znovupořízení věci ve chvíli, kdy nastala škoda. A s tím souvisí koncept podpojištění, který může být překvapivě nepříjemný. Ukážeme si to na příkladu: Před 25 lety pan Žáček postavil rodinný dům za cca 300 tisíc korun. Pokud by jej dnes prodával, obdržel by za něj něco kolem 2 milionů 500 tisíc. Kdyby ho ale nechal postavit, stejně velký a stejně vybavený, zaplatil by kolem pěti milionů. A to je částka, která by měla být uvedena v pojistné smlouvě. Jenže pan Žáček je šetřílek, a pojistí dům právě na 2 miliony 500 tisíc korun – i tak se mu to zdá drahé. Na pojistném šetří dvě tisícovky za rok. I přijde v pátém roce vichr a rozebere střechu. Cena za materiál a práci při opravě činí 300 tisíc korun. Pan Žáček je v klidu, vždyť má pojistku na dva a půl milionu, což je více než osmkrát tolik. K jeho úžasu „vypadne“ z pojišťovny méně než 150 tisíc korun, manželka mu přikládá na čelo studené obklady. Za pět let vydělal 10 tisíc na ušetřeném pojistném a šmahem prodělal více než 150 tisíc korun.

Podpojištění totiž znamená, že pojišťovna nevyplatí plnění do výše pojistné částky uvedené na pojistné smlouvě, nýbrž v poměru, v jakém je částka na smlouvě vzhledem k nové hodnotě pojištěné věci. Minus penále za klientem nesprávně uvedené údaje. Mimo jiné to znamená, že pojistné částky je potřeba občas revidovat. Nová hodnota věcí vlivem inflace totiž roste a roste a roste…

Nevíte-li si s čímkoliv na finančním trhu rady – obraťte se na mě, kontakt najdete v barevném rastru.