Dočkají se někteří obyvatelé sídliště Janov neradostné zprávy či přímo zákazu vstupu?
| Janov. Litvínovské sídliště kvetoucí v 80. a 90. letech minulého století, dnes synonymum pro sociálně vyloučenou lokalitu. Některým lidem naskakuje husí kůže, když se dozvědí, že sem mají jet. Pro techniky správy SBD Krušnohor je to denní chléb. |
Jedeme ve služebním voze družstva s techničkou Monikou Vilhelmovou. Cílem výjezdu jsou čtyři janovské bloky. Jinak jich má technička v tomto sídlišti na starost čtrnáct, s domy v Mostě celkem čtyřicet osm. Docela fuška! – usoudí i laik.
|
KDE VZÍT A NEKRÁST?
„V Janově se Krušnohor stará o dvacet domů. Některé jsou družstevní, jiné v rukou společenství vlastníků – pro tyto bloky je Krušnohor pověřeným vlastníkem,“ informovala nás Monika Vilhelmová. Dozvídáme se, že zajišťovat správu janovským blokům je poměrně velký problém. „V některých domech je spousta dlužníků a nepravidelně bydlících jedinců, proto jednotlivá společenství vlastníků či samosprávy nemají dostatek peněz na větší opravy či dokonce rekonstrukce,“ sdělila technička a dodala: „Část domů jede doslova nadoraz!“
V praxi to znamená, že z fondu dlouhodobých záloh je možno finančně pokrýt pouze opravy v rámci běžné údržby. Co ale dělat v případě, že by v domě byly zjištěny závady ohrožující zdraví či život bydlících? A teď babo raď! Kde vzít (na větší opravy) a přitom nekrást?
KRUŠNOHOR = DŮVĚRA
Řešení bylo nalezeno ve formě krátkodobých úvěrů. Některé banky jsou ochotny je poskytovat, i když dobře vědí, že peníze mají posloužit bydlícím v domech stojících v nedůvěryhodné lokalitě. „Zárukou pro banky je dobré jméno našeho družstva, Krušnohor se těší jejich důvěře,“ zdůraznila technička. Podmínkou je ale samozřejmě malý počet dlužníků v domě.
IPRM
Pozorní čtenáři zpravodaje dobře vědí o dalším finančním zdroji. Na toto sídliště je zacílena pozornost v rámci realizace IPRM (Integrovaného plánu rozvoje města – v tomto případě Litvínova, jehož je Janov součástí).
Jde o velké peníze přicházející z Bruselu na rozsáhlé akce typu zateplení, rekonstrukce sítí, výměny oken a podobně. Tuto agendu zajišťuje na správě družstva útvar investiční činnosti, jehož vedoucí Hana Jánská občasně připravuje pro zpravodaj celostránkové informace o realizaci schválených projektů. Ty však neřeší „malé“ opravy.
Proto se vraťme ke služebnímu výjezdu Moniky Vilhelmové.
|
ZÁVADY = NÁSLEDKY
Technička se má v Janově setkat s Jaroslavem Sytařem, inženýrem, odborníkem z Technického a zkušebního ústavu v Teplicích (TZUS). Ten zdokumentuje stav balkonů a lodžií v již zmíněných čtyřech blocích. Získaný materiál potom proanalyzuje a následně zpracuje odborné posudky. Budou čtyři – pro každý blok zvlášť. Závěry posudků poslouží shromážděním vlastníků při rozhodování o tom, jakým opravám dát v domech přednost.
„Někomu se může zdát takový postup alibistický, ale my – jako správa družstva plnící v případě těchto domů roli jejich pověřeného vlastníka – jsme povinni upozornit předsedu a výbor společenství vlastníků na zjištěné závady. Pokud naše doporučení na vytipované opravy nebude shromáždění vlastníků respektovat a namísto (například) výměny technicky dožilého zábradlí na balkonech dá přednost výměně meziokenních vložek, je to jeho věc, ale samozřejmě nese za takové rozhodnutí odpovědnost. Dojde-li k úrazu bydlícího v důsledku neodstranění závad, bude se muset předseda či výbor společenství vypořádat s následky takového rozhodnutí,“ vysvětlila Monika Vilhelmová.
Jinými slovy řečeno: Znalecké posudky slouží jako důkaz o tom, že pověřený vlastník (SBD Krušnohor) nic nezanedbal a nemohl iniciativně konat, protože vlastníci (bytů) rozhodli prostřednictvím svého orgánu – shromáždění – jinak.
Pravdou ale také je to, že pokud představenstvo vyhodnotí situaci jako zvlášť nebezpečnou, může ze zákona společenství vlastníků opravy nařídit.
|
TISÍCE AŽ MILIONY
Jestliže dům nedosáhne na krátkodobý úvěr, pak samozřejmě na větší opravy nemá a tak se „trucovitost“ shromáždění vlastníků dá pochopit. „Jen výměna narušeného zábradlí na jednom balkoně stojí 25 tisíc korun. V osmipatrovém domě v jednom vchodě musíte těchto zábradlí vyměnit pochopitelně šestnáct, což představuje částku 400 tisíc korun, a má-li objekt třeba pět vchodů, jde už o pěkně velkou sumu – dva miliony!“ spočítala Monika Vilhelmová. Proto se v některých janovských blocích (v těch s vysokým počtem dlužníků) řeší skutečně jen havarijní stavy – děravé střechy, poničená okna, padající zábradlí atd.
TŘICET LET
Čtyři bloky, k nimž jedeme, patří k těm, které si úvěr vzít nemohou (některé jsou již zaúvěrované) a přitom by potřebovaly dát do pořádku balkony a lodžie. To je náš odhad.
„Jsou to domy staré přes třicet let, takže jejich technický stav tomu také odpovídá,“ upozornila Monika Vilhelmová. Zub času prostě nezadržitelně hlodá. Dá se tedy předpokládat, že na vlastní oči uvidíme zkorodovaná zábradlí, drolící se beton z lodžiových panelů, z nich vykukující armatury, narušené výztuže. Bude tomu opravdu tak?
ODBORNÍK
Na smluveném místě nás čekal odborník – Jaroslav Sytař z teplického ústavu. Ihned se chopil aparátu a jal se fotografovat. Snímek je přece tím nejlepším důkazem o daném stavu. Foto se stane součástí odborného posudku.
„Posudky zpracováváme zpravidla do jednoho až dvou měsíců. Délka zpracování je odvislá od konkrétních okolností. Lhůta je delší, jestliže je zapotřebí udělat ještě dodatečná šetření či provádět opakovaný průzkum nebo doplnit materiál termosnímky či údaji z předchozích posudků a podobně,“ vysvětlil odborník.
Spolupráci s Krušnohorem si pochvaluje. „U TZUSu pracuji šestnáct let a po celou tuto dobu jsem s družstvem v kontaktu. Je to náš stálý zákazník. Komunikace s ním je výborná. Krušnohor naopak ví, že je na nás spolehnutí,“ zhodnotil Jaroslav Sytař.
DIAGNÓZA
Na další povídání čas nebyl. Zdravý rozum – což je podle vyjádření teplického odborníka jeho další velký pomocník (vedle již zmíněného fotoaparátu) – mu napověděl, že práce bude dost. Nemýlil se. Ruka mačkala spoušť aparátu překvapivě dost často. „Poruchy lodžiových panelů, pnutí zábradelních sloupků, degradace krytí betonu, oslabené sloupky, snížená statická funkce,“ zněla diagnóza z úst Jaroslava Sytaře vyslovovaná do záznamového zařízení.
CO BUDE DÁL?
Až budou odborné posudky zpracovány, Monika Vilhelmová je pečlivě prostuduje a na závady, jež budou označeny za havarijní, upozorní představenstvo družstva. To ve spolupráci s vedoucí technického úseku Irenou Čapkovou a vedoucí úseku inženýrské činnosti Hanou Jánskou rozhodne o dalším postupu. „Může se stát, že některým vlastníkům bytů předáme dopisy s upozorněním, že podle závěrů znaleckého posudku jsou jejich balkony či lodžie v havarijním stavu a písemně jim zakážeme je používat – a to až do odstranění závad,“ uzavřela Monika Vilhelmová.
Stane-li se tak, bude to pro bydlící při začínajícím teplém jaru neradostná zpráva.
Text a foto: Petr PROKEŠ