SBD Krušnohor

Traduje se, že třináctka je nešťastné číslo. Bilancování ženy s inženýrským titulem IRENY ČAPKOVÉ, jinak předsedkyně SV 204 v mosteckém bloku 300, tomu ale moc nenasvědčuje. Třináctka je pro ni naopak šťastným číslem. Přesně tolik let vykonává funkci a společně se členy výboru dokázala za tu dobu udělat 34 stavebních akcí v hodnotě 13,5 milionu korun.

„To je neuvěřitelný počet akcí a neskutečný objem peněz na středně velký dům,“ okomentovala, když se probírala kolonkami tabulky s údaji o odvedené práci, a dodala: Je opravdu zajímavé, kolik se toho stihlo! Ani se mi to nechce věřit!“

Historický snímek z informativní tabule naučné stezky Ressl jasně dokládá, že před sídlištěm Výstavba, kde se nachází i blok 300, byl ve směru na dnešní Žateckou ulici hnědouhelný důl.

Jen pro úplnost: Blok 300 stojící v ulici Zdeňka Fibicha v sousedství Neprakta klubu a sportovního areálu Baníku Souš je čtyřpatrový dům se třemi vchody a 45 byty. „Dneska se v něm žije krásně. Kolem je klid a docela hodně zeleně. Klid je i uvnitř. Nemáme v něm rozhádané sousedy, žijí tam velmi slušní lidé. Nedivím se proto, že je zájem o bydlení v něm,“ popsala spokojeně Irena Čapková.

Z nevzhledného šedivého bloku se stal žlutý fešák s decentně řešenou fasádou.

Funkci předsedkyně začala vykonávat v roce 1999. „Začátky to nebyly nikterak lehké,“ zavzpomínala. Dům nebyl zrovna v dobrém stavu. Byl to důsledek nezájmu jeho předchozího majitele – města. Nerada si připomíná chvíle, kdy musela hledět na praskliny ve stěnách domu. Pravděpodobně šlo o důsledek těžební činnosti, dům byl totiž postaven nedaleko hrany hnědouhelného dolu. S vervou a spolubydlícími se vrhla do oprav trhlin. Výsledek? Dům stojí dodnes. A ještě k tomu se z něj stal pořádný fešák!

Žlutou barvou nové fasády září do okolí. „Dům máme čerstvě zateplený, takže lidé v něm bydlící pocítí od nové sezony, co to znamená mít úspory ve spotřebě tepelné energie. Myslím si, že budou příjemně překvapeni,“ předpověděla Irena Čapková.

V domě jsou také čerstvě nainstalovány nové výtahy. „Výtahy jsou úžasné. Jsou větší, takže se v nich netísníte jako sardinky, mají velmi tichý chod, takže v bytech nejsou slyšet, velkou výhodou je bezbariérový přístup k nim ze zadní části domu, takže tělesně hendikepovaní lidé se již nemusejí trápit,“ popsala předsedkyně a dodala: „Mám dobrý pocit z toho, že se to povedlo. Bydlí totiž u nás pan vozíčkář.“

Podle poznatků Ireny Čapkové mají bydlící největší radost z plastových oken. K jejich první instalaci došlo ještě v době, kdy banky nebyly ochotny samosprávám a společenstvím vlastníků poskytovat úvěry. „Kolik peněz jsme si vybrali do fondu údržby, tolik jsme mohli investovat. Jiná cesta nebyla,“ zavzpomínala předsedkyně.

A protože peněz není nikdy dost, výměna starých dřevěných oken za nová okna plastová se běžně prováděla postupně – po etapách. „V paměti se mi vybavují kouzelné začátky této akce. V některých domech dokonce nejdříve vyměnili v jednom bytě jedno okno – a to plastové sloužilo jako ukázka pro všechny ostatní bydlící, aby se mohli přesvědčit o jeho kvalitách a aby taky zvedli ruku na schůzi pro zvýšení příspěvku do fondu údržby,“ sdělila předsedkyně s úsměvem. Ten byl namístě. Výbor v bloku 300 totiž s navýšením příspěvku do fondu nikdy neměl potíže. Předložený návrh byl vždycky schválen. „Žijí tady výborní lidé a ti si plně uvědomují, že dům potřebuje investice a údržbu,“ pochvalovala si Irena Čapková.

O porozumění bydlících svědčí seznam 34 realizovaných akcí. Zachycuje práce počínaje rekonstrukcí střechy přes instalaci nových poštovních schránek, vymalování stěn společných prostor, předělání rozvodů vody, plynu a elektřiny, vybudování nových chodníků kolem domu až po zateplení objektu a výměnu výtahů.

„Jediné, co mě za celou tu dobu mrzí, je to, že se nepovedly dotace. Měli jsme připravenou dokumentaci pro Zelenou úsporám, ale stát v rámci svých škrtů tento dotační titul pozastavil a nakonec jej neobnovil. Pozitivní na tomto negativním příkladu je to, že jsem si ještě více uvědomila, jak je v životě důležité spoléhat se sám na sebe. Dobře si to uvědomil i výbor SV, který po celou dobu své existence takto postupoval. Musím říci, že byl vždy mojí velkou oporou, nikdy nebyl rozhádaný, k věcem vždy přistupoval konstruktivně. Za svoji činnost zaslouží velkou pochvalu,“ uzavřela Irena Čapková.