Předseda dlužníkem – to snad ne!
| Předseda družstevní samosprávy či společenství vlastníků by měl jít ostatním bydlícím příkladem. A když ne rovnou příkladem, neměl by aspoň být průserářem. Takové je mínění veřejnosti. |
Život je ale plný překvapení. Připravil je i obyvatelům jednoho z mosteckých domů a také představenstvu družstva, které se muselo tímto „překvapením“ zabývat. O co šlo?
V domě špatně pracoval výbor (pokud vůbec pracoval). Známé rčení říká, že ryba smrdí od hlavy. Platilo i v tomto případě. Výbor nepracoval tak jak měl, protože mu chyběl tahoun – aktivní předseda. O činnost výboru zrovna moc zájem neprojevoval. To ale nebylo všechno. Předseda byl navíc dlužníkem! Neplatil měsíční příspěvek vlastníka. To se bydlícím samozřejmě nelíbilo a na věc proto upozornili.
„Dozvěděl jsem se o tom, protože se o situaci v domech zajímám a spolupracuji se samosprávami a společenstvími vlastníků,“ odpověděl na náš dotaz předseda představenstva družstva Roman Laur, o němž je známo, že se mezi členy družstva i jeho klienty těší velké důvěře.
Nezklamal ji ani v tomto případě a do řešení záležitosti se vložil. „Zkontaktoval jsem se se dvěma členy výboru a hovořili jsme spolu o řešení této nedobré situace. Bylo zřejmé, že člověk, který neplní základní povinnost ve společenství vlastníků, což je hrazení měsíčního příspěvku, a kromě toho ani pořádně nevede výbor, do něhož byl zvolen, nemůže pokračovat ve funkci,“ řekl Roman Laur. Bylo dohodnuto, že v domě bude svoláno shromáždění vlastníků, aby si i ostatní bydlící řekli k tomu své. Tak se i stalo.
Na shromáždění vlastníků byl předseda odvolán a ze tříčlenného domovního výboru zůstali pouze dva lidé. To je podle stanov společenství vlastníků málo. Bylo tedy nutno zvolit třetího člena, aby domovní výbor mohl fungovat dál. Žádný dobrovolník, který by se nechal zvolit, se však mezi přítomnými nenašel. „Nezbylo tedy nic jiného než ustanovit úřední správu,“ vysvětlil Roman Laur.
Ukázalo se, že je to správný krok. „Byli za mnou někteří vlastníci z domu a děkovali mi a také představenstvu za to, jak jsme situaci dokázali řešit,“ sdělil ještě ve starém roce Roman Laur. Podle jeho vyjádření vlastníci velmi pozitivně hodnotili skutečnost, že od úředního správce mají každý druhý týden aktuální informace o záležitostech týkajících se domu a že se na něj mohou kdykoli obracet s naléhavými záležitostmi. Došlo tedy i k posílení vzájemné důvěry mezi bydlícími v domě a vedením družstva – pověřeného vlastníka domu i jeho správce.
Jaké ponaučení si vzít z toho případu? Určitě takové, že bychom se měli více zajímat o dění v domě a být ochotni vzít za práci, když je to zapotřebí. Kdyby se našel ochotný člověk a byl-li by ostatními zvolen, nemusel být ustanoven úřední správce. Je také třeba více si všímat chování a práce těch, které jsme zvolili, a nebát se upozornit na nedostatky. Neplacení finančních závazků je v přímém rozporu s náplní funkce předsedy.
„Tento případ přímo vybízí k přání. Do nového roku si tedy popřejme, abychom neměli předsedy-dlužníky a aby bydlící měli větší zájem o práci v domech,“ uzavřel Roman Laur.
Petr PROKEŠ