Krušnohor koupí křídla Koldomu

Litvínovští zastupitelé schválili odprodej nemovitosti z majetku města – Koldomu. Respektovali skutečnost, že většina nájemníků dala při výběru způsobu privatizace obytného komplexu přednost připojení k již založenému družstvu, konkrétně ke Krušnohoru. Událost vhodná k rozebrání s ředitelem družstva FRANTIŠKEM RYBOU.

Pro Koldům je charakteristické pavlačové bydlení

Pane řediteli, nájemníci si stěžovali, že město se o Koldům zrovna moc nestaralo. Upozorňovali na nedostatky týkající se dodávek vody či nefunkčních odpadů atd. Jestliže město nebylo schopno zajistit ani základní údržbu, co předvede Krušnohor?

Veškerá rozhodnutí o tom, co se bude s Koldomem dít dál, jsou na bydlících. Princip je jasný. Až bude dům odkoupen Krušnohorem, bydlící si zvolí vlastní samosprávné orgány a v nich projednají, jak chtějí, aby dům fungoval a jak se bude postupovat ohledně oprav a rekonstrukcí. My jim k tomu zajistíme veškerý servis. Po technické prohlídce budov jim připravíme ekonomické rozvahy, řekneme jim odhad, kolik budou opravy a rekonstrukce stát a kolik tato částka bude činit v přepočtu na platbách do fondu údržby. Podle těchto informací lidé rozhodnou o harmonogramu oprav, řeknou si, co je nutné upřednostnit a co může počkat, zda si chtějí vzít úvěr a pokud ano, jak velký. Až se rozhodnou, vyhlásíme výběrová řízení, zástupci domu si vyberou firmu a může se začít s opravami i s rozsáhlou rekonstrukcí obou křídel.

Celková rekonstrukce bude asi dost problematický oříšek k rozlousknutí…

Není to zas tak složité. Technicky jsme schopni opravy zvládnout. Bude ale zapotřebí je zajistit finančně. Servis dělat umíme, zvládneme to. V Koldomu je ještě jiný problém – daleko závažnější. Tím jsou nepřizpůsobiví obyvatelé. Město je tam stěhovalo po řadu let. V Koldomu žije poměrně dost dlužníků. Na vedení družstva jsme se proto rozhodli pro radikální postup. Až Koldům odkoupíme, hned do něj nastoupí vymahačská agentura a začne od dlužníků pěkně zostra vymáhat nezaplacené částky. Nepřizpůsobivým budeme natvrdo říkat, že buďto zaplatí, nebo Koldům opustí. To považuji za hlavní úkol. Ve shodě se slušnými obyvateli chceme, aby Koldům byl čistý. Musíme přihlížet ke skutečnosti, že v obou křídlech jde vlastně o pavlačové byty situované na dlouhých chodbách. Chování nepřizpůsobivých v takových prostorách o to více obtěžuje, je příliš hlučné. Proto bychom rádi bydlení v Koldomu zklidnili, jinými slovy řečeno zbavili se těch jedinců, kteří neumějí bydlet civilizovaným způsobem.

Jak se vyrovnáte s faktem, že Koldům je technická památka?

Plně si tuto skutečnost uvědomujeme a respektujeme ji. Kromě toho, že jde o technickou památku je Koldům pro řadu z nás dříve narozených symbolem hezkého a příjemného bydlení. Byl to původně unikát také v tom, jak se v něm bydlelo, svým okolím atd. Proto nechat v něm řádit nepřizpůsobivé by bylo hrubou chybou.

Co říkáte stanovené ceně 13 milionů korun?

Její výši si pohlídal výbor sdružení nájemníků. Cena je to zdánlivě vysoká, ale je taková proto, že křídla Koldomu jsou dva rozsáhlé objekty s vyšším počtem bytů. Dohromady je v nich 340 bytů. Když si cenu přepočtete na podmínky klasického paneláku, výše ceny odpovídá běžné částce stanovené při prodejích v v rámci privatizace městských domů.

Jak budete v případě Koldomu nyní postupovat?

Stavební bytové družstvo Krušnohor křídla odkoupí. Vynaložené peníze přepočteme na členské podíly a obyvatele vyzveme k jejich zaplacení. Bydlící se stanou družstevníky se zaplacenými členskými podíly. Jejich výše bude odpovídat platbám, jež za metr čtvereční stanovilo město Litvínov.

Co bude se středním traktem Koldomu? Debata kolem toho neutichá…

Když se kdysi začalo uvažovat o prodeji Koldomu, již tehdy jsem upozorňoval na skutečnost, že komplex tří budov nebude možné privatizovat celý. Je moc velký. A to je problém. Když by byl Koldům jako celek privatizován klasickým způsobem a vzniklo by tam jedno společenství vlastníků, pak střední trakt, což je nebytový prostor, by měl v tomto společenství vlastníků obrovský spoluvlastnický podíl. To jsou tisíce metrů čtverečních. Uživatel středního traktu by platil obrovské finanční částky do fondu údržby. Není to tedy případ paneláku s jedním krámkem v přízemí, jak jsme běžně zvyklí. Jde o záležitost daleko složitější. Uživatel středního traktu by měl právo hlasovat na shromážděních vlastníků za použití tohoto obrovského spoluvlastnického podílu, což by znamenalo, že by docházelo k přehlasování bydlících v bytových částech – křídlech. Zájmy vlastníka nebytových prostor jsou odlišné od vlastníka bytových prostor – to je známá pravda. Proto se dá předpokládat, že by v Koldomu vznikaly obrovské problémy. Z toho důvodu je lepší mít dvě obytná křídla právně oddělená od středního traktu. Uvědomilo si to i město Litvínov, které prapůvodně chtělo privatizovat Koldům jako celek.

Koldům má – jak jste již zmínil – dvě obytná křídla, jež připadnou Krušnohoru. Znamená to, že v nich vzniknou dvě samosprávy?

To si musí rozhodnout bydlící. Pokud vím, tak výbor sdružení nájemníků dává přednost vzniku jednoho subjektu – tedy jedné samosprávy. Je ale samozřejmě možné založit dvě samosprávy, pro každé křídlo zvlášť.

Na zasedání litvínovského zastupitelstva bylo občany opět připomenuto, že v areálu byla dříve služebna městské policie. Počítáte s její obnovou?

Byli bychom rádi, kdyby tam byla. Z Mostu máme zkušenost, že tam, kde je služebna se strážníky, se lidé cítí bezpečněji. Na otázku, zda je možné obnovit činnost služebny městské policie v Koldomu, ale neumím odpovědět. Neznám totiž kapacitní možnosti Městské policie v Litvínově. Musíte se zeptat jejího ředitele. Úplně nejraději bychom ale byli, kdyby se nám co nejdříve podařilo Koldům zbavit nepřizpůsobivých. Jestliže ti tam nebudou, pak služebna se strážníky není nutná. Slušní obyvatelé přece nenarušují veřejný nepořádek. Koldům bez nepřizpůsobivých je ideální řešení.

Rozmlouval a fotografoval:
Petr PROKEŠ