SBD Krušnohor

Na schodišti jednoho ze dvou vchodů do bloku 712 na mosteckém sídlišti Liščí Vrch je instalováno zařízení pro vozíčkáře. Tento dům je tak jeden z mála v Mostě (pokud není jediný), který se může pochlubit plošinou usnadňující tělesně postiženým pohyb na vozíku.

Nemuselo tomu ale tak být. Kolem zařízení pro vozíčkáře se v případě tohoto bloku totiž odehrála zajímavá historie. Aktivně do ní vstoupilo představenstvo družstva, aby vůbec dopadla dobře. Důkazem o tom je dokumentace z jednání tohoto orgánu družstva. Zpravodaji Krušnohor to potvrdil předseda představenstva Roman Laur.

Jeden z bydlících v domě podal u předsedy samosprávy Ing. Viléma Vrány žádost o provedení stavebních úprav na vstupním schodišti. Konkrétně požádal o souhlas s vybudováním šikmé schodišťové plošiny pro potřeby vozíčkáře.

Postupoval naprosto správně. Dobře věděl, že každý družstevník či vlastník bytu musí zažádat výbor samosprávy či domovní výbor společenství vlastníků o povolení ke stavebním úpravám. A to nejen v bytě.

Jaké však bylo překvapení (pro vozíčkáře trpké, pro představenstvo družstva šokující), že předseda samosprávy – chce se nám věřit, že se tak stalo po řádném projednání ve výboru a že nejde o individuální rozhodnutí – zamítl tuto žádost. A důvod? Vozíčkář může používat zadní vchod domu!

Roman Laur se byl na instalované zařízení podívat a pochválil ho: "Vypadá velice hezky. Jsem rád, že se dobrý skutek povedl"

Naštěstí všechny žádosti o stavební úpravy (včetně těch zamítnutých) musejí projít projednáním ve druhém nejvyšším orgánu družstva – v představenstvu. „My, jeho členové, jsme se nad negativním stanoviskem pozastavili,“ sdělil jeho předseda Roman Laur.

Členové tohoto orgánu jaksi nepochopili, co brání tomu, aby se vozíčkář mohl dostávat domů důstojně předním vchodem a na rozdíl od předsedy samosprávy dobře věděli, že to s využíváním zadního vchodu paneláku pro tyto účely nebude až zas tak slavné. Jednak je zde ne příliš rovný terén a nevhodný povrch, jednak na podzim, v zimě a na jaře je tady bláta a sněhu více než dost. „Jedna ze členek výboru, která začala vykonávat funkci později, se nad takovým rozhodnutím dodatečně rovněž pozastavila a nešlo jí na rozum, jak někdo může doporučit vozíčkáři využívat zadní vchod, když se kolem něj neuklízí,“ doplnil Roman Laur.

Zamítavé rozhodnutí podepsané předsedou výboru samosprávy 088 představenstvo zrušilo jako nedůvodné a vydalo vlastní stanovisko. Bylo kladné. Žadatel si mohl nechat nainstalovat plošinu pro vozíčkáře.

„Protože představenstvo je řádně zvoleným orgánem a plně zodpovídá za činnost výborů samospráv a domovních výborů společenství vlastníků, má právo zrušit rozhodnutí předsedy, potažmo výboru a přijmout odlišné rozhodnutí,“ vysvětlil předseda představenstva.

Roman Laur dodal, že jeho osobně postoj předsedy samosprávy 088 velice překvapil, protože on sám – jako předseda samosprávy v domě nedaleko odtud – řešil nedávno také případ pomoci pro vozíčkáře, přesněji vozíčkářku bydlící v bloku. Žádný problém v tomto případě nenastal.

Roman Laur považuje přístup předsedy či výboru samosprávy 088 za asociální. „Pokud se takové označení nebude někomu líbit, pak je zapotřebí říci, že do sociálního cítění má zamítnutí žádosti hodně daleko. Vozíčkář je obyvatelem domu a proč by se mu při jeho tělesném postižení nemohlo trochu pomoci instalací zařízení, které mu zjednoduší návrat domů?!? Zamítnutí žádosti je krokem nad rámec chápání nejen mého, ale i ostatních členů představenstva,“ zdůraznil Roman Laur.

Popsaný postoj byl pro něj překvapivý nejen z lidského, ale i z ekonomického hlediska. „Družstvo to nestálo ani korunu. Instalaci tohoto zařízení si zajistil žadatel osobně ve spolupráci s některým z občanských sdružení pomáhajícím tělesně postiženým a zdravotní pojišťovnou,“ okomentoval.

„Bydlícím bychom měli v rámci našich možností vycházet vstříc,“ uzavřel předseda představenstva.