Základní zásady při plánování rekonstrukce pláště domu

	Stále více obyvatel domů ve správě SBD Krušnohor na svých schůzích schvaluje opravy pláště objektu. Některé postupují pomaleji po jednotlivých etapách (jako je pouhá výměna oken nebo zateplení), jiné volí rychlejší cestu celkové rekonstrukce. Všichni ale stojí před stejným problémem – jak co nejlépe naplánovat schválené opravy a na co si dát pozor.
Každému předsedovi SA/SV, který se přijde na úsek inženýrské činnosti na správě družstva poradit o rozsahu rekonstrukce, ráda pomůže vedoucí Hana Jánská. Foto: Luboš DVOŘÁK

KROK PRVNÍ: ZJIŠTĚNÍ STAVU DOMU

Obecně platné pravidlo o tom, že dům se opravuje od střechy, zná snad každý. Bohužel ne každý se tímto doporučením prověřeným roky řídí. Technický úsek správy Krušnohoru každoročně provádí kontrolu technického stavu domů. Z této kontroly pořizuje zápis, ve kterém v závěru doporučí jednotlivým domům postup oprav. Při svých rozhodováních na schůzích by se měli obyvatelé domů s tímto doporučením alespoň seznámit.
 

KROK DRUHÝ: HRUBÝ ODHAD CENY

Technici Krušnohoru mají velmi dobrý přehled o cenách za opravy jednotlivých částí objektů. Pokud předseda domu požádá, vypracují mu technici podle jeho požadavků hrubý odhad nákladů. Ten je rozdělen dle jednotlivých dílů (okna, zateplení, sanace lodžií, výměna zábradlí, sanace střechy atd.). Je třeba si uvědomit, že i takto zpracovaný odhad platí jen určitou dobu. Je pochopitelné, že odhad ceny z roku 2006 nebude letos dobrým podkladem pro rozhodování.
 

KROK TŘETÍ: FINANCE

Při plánování opravy musíme vždy vycházet z jednoduché rovnice. Kolik peněz mám k dispozici, tolik oprav udělám. Je asi jasné, že s platbou na dlouhodobou zálohu na opravy (dále jen DZO) ve výši 15 korun za 1m2 toho mnoho neopravím. Je třeba si zjistit, kolik peněz máte jako dům na DZO a případně na jak vysoký úvěr se stávající platbou dosáhnete. Pokud výše platby do DZO nestačí na pokrytí úvěrových splátek, zjistí příslušná pracovnice předsedovi o kolik by musela být zvýšena stávající platba.
 

KROK ČTVRTÝ: ROZHODNUTÍ

Při projednávání bodu plán údržby na své schůzi obyvatelé domů rozhodují o rozsahu oprav na příští období. Podle stavu domu, odhadu cen a schopnosti opravu zaplatit se pak odhlasuje rozsah opravy, případné přijetí úvěru i možné navýšení platby do DZO.
 

SAMOTNÁ PŘÍPRAVA REALIZACE

Realizace rekonstrukce vnějšího pláště domu je dlouhodobou investicí a je třeba této problematice věnovat velkou pozornost. Prvním úkolem pro předsedu a technika je příprava podkladů a vypracování projektové dokumentace. U panelových domů zejména jejich zdánlivá podobnost vyvolává u laické veřejnosti dojem o jednoduchosti řešení problémů – vždyť přece v jednotlivých lokalitách jsou paneláky skoro stejné a liší se snad jen velikostí a počtem bytů. Tak na co projekty? Kvalitní projekt je základem zdařilé rekonstrukce. I když to tak na první pohled nevypadá, není panelák jako panelák. I na pohled úplně stejné domy, stojící vedle sebe, mohou být hodně odlišné. Navíc se změnou stavebního zákona je projektová dokumentace nutná téměř na veškeré opravy pláště budov. Zateplením počínaje a výměnou oken a meziokenních vložek konče. Do projektu by měl předseda nechat zapracovat veškeré požadavky. I ty nestandardní jako jsou například sušáky na prádlo, držáky satelitů apod. Technik pak upřesní požadavky na systémové prvky a nosné materiály.
 

NEJSME TAK BOHATÍ, ABYCHOM KUPOVALI LEVNÉ VĚCI

V případě rekonstrukcí vnějších plášťů budov není vhodné nadřazovat cenu nad kvalitu a parametry dodávaných výrobků a materiálů. Přitom pro zákazníka „přijatelná“ cena je často z hlediska samospráv jediným kritériem výběru dodavatele. Kolikrát již slyšeli technici nebo samotní předsedové samospráv zaručené zvěsti o tom, jak ten který vybraný dodavatel všechny pěkně „napálil“, protože jím dodávané prvky a materiály jsou drahé. Vždyť přece na trhu je mnoho materiálů za daleko nižší ceny. Jenže tato tvrzení jsou přesně z těch, která pramení z amatérství a ignorace technických znalostí dané problematiky. Vážně si ještě někdo myslí, že rekonstrukci střechy lze provést tak, že se na stávající střechu nataví jedna vrstva lepenky? Investujete peníze do svého domu na desítky let!
 

JE LIBO NOVÁ OKNA?

Kvalitní plastová okna mají životnost až 50 let, a proto je při jejich výběru nutné pamatovat na případné budoucí nároky na tyto stavební prvky. To, co se dnes může zdát luxusem a nadstandardem, může být za několik let běžné, a to, co je dnes považováno za standard, může být brzy zastaralé a nevyhovující. Proč okna se součinitelem prostupu tepla skla Ug=max. 1,1 W/m2K, plněná argonem? Investujete na příštích minimálně 30 let! Výrobci plastových oken nabízejí profily (rámy) tří až šestikomorové. Není rozhodující počet udávaných komor profilu, ale opět součinitel prostupu tepla Uf. Zasklení má zásadní vliv na vlastnosti celého okna. Nejdůležitějším technickým parametrem oken je součinitel prostupu tepla (dále jen součinitel). Tento údaj udává – velmi zjednodušeně řečeno – hodnotu tepelné energie, která je předána materiálem mezi teplou a studenou stranou a udává se v W/ m2K. Čím nižší je tato hodnota, tím lepší jsou tepelně-izolační vlastnosti materiálu. Součástí okna může být i zabudovaný systém mikroventilace. Tato je důležitým prvkem, neboť zajišťuje minimální výměnu vzduchu při zavřeném okně a zabraňuje tak vzniku plísní v bytě po osazení plastových oken. Další důležitou vlastností plastového okna je jeho lepší zvuková izolace.
 

A CO MEZIOKENNÍ VLOŽKY?

Podívám-li se na tento kousek konstrukce očima laika, zjistím asi tolik: Je to taková část mezi okny nic moc pěkná, z vnějšku opatřená plechem (někdy skleněná). Doma mám nalakovanou dřevotřískovou desku. Ale celé to nevypadá nijak zvlášť „unaveně“. Proč to měnit? Je to drahé a k ničemu. Navíc ti, kteří mají místo meziokenních vložek panely, taky nic nemění – tak co! Necháme ji tam a přes ni uděláme zateplení! Obecně platí, že něco funguje, dokud se to nerozbije. U konstrukce meziokenních vložek toto obecné pravidlo nelze uplatnit. Konstrukce se může jevit jako zcela v pořádku, ale není. Není rozbitá, je prostě nevyhovující. Většinu laiků nyní napadne, jak může být nevyhovující? Je tu přece 20 let a nikomu to dosud nevadilo. To si zase někdo něco vymyslel, aby z nás dostal peníze. Nevymyslel! Stávající meziokenní vložky nevyhoví náročným požadavkům z hlediska tepelně-technických parametrů. Co je však horší, nevyhoví požárním předpisům. Z hlediska požárního je každá bytová jednotka samostatným požárním úsekem. To znamená, že konstrukce musí po určitou dobu odolat působení požáru a hlavně udržet požár právě v tomto jednom úseku. Tento požadavek meziokenní vložky nesplňují. Při plánování výměny oken musí být provedena rovněž výměna meziokenních vložek!
 

JDEME ZATEPLOVAT A MĚNIT ZÁBRADLÍ!

„Tak si, pane, představte, jak ten vedlejší barák ošidili! Zateplují jim ho a dávají tam jen osmičku polystyren! Zloději jsou to! Nám zateplovali desítkou. A taky šetřej na materiálu. U nás dávali polystyren, tady to ty mrchy šidí a kombinují to s minerální vatou.“ Tak tenhle rozhovor u jednoho krámku vedli zasvěceně dva pánové, v ruce třímaje orosený tekutý chléb a cigáro. Na zateplení je potřeba projekt vždy. Jeho součástí je tepelně-technické posouzení budovy, výpočet a doporučení kvality a tloušťky izolantů. Jak už bylo uvedeno, není jeden panelák jako druhý. A tak zatímco na jednom domě mají nad vstupy stříšku a nemusí tedy dodržet požární pás z minerální vaty, na druhém domě požární pás udělat musejí, protože tam ta stříška nad vchodem není. Stejné je to i s izolantem. Při plánování zateplení domu je důležitá návaznost na ostatní práce. Doporučujeme provádět zateplení domu až po výměně oken. Řada domů přistupuje také k opravě či výměně zábradlí na lodžiích. Při sanacích lodžií se téměř vždy opravují kotevní prvky zábradlí. Vymění se opěrné nožičky a zábradlí se znovu natře.
V případě výměny za nové zábradlí jsou k dispozici „novinky“ z řady hliníkových výrobků, ale i ocelová klasika.

Hana JÁNSKÁ
vedoucí úseku inženýrské činnosti