PUR - neštěstí nad našimi hlavami

DRUŽSTEVNÍ DOMY ZŮSTALY UŠETŘENY

Na družstevních domech naštěstí žádné střechy nebyly technologií stříkaných polyuretanů opravovány. Zato u domovních správ tato technologie pro opravy střech byla v devadesátých letech minulého století velmi používaná – a dokonce byla i oblíbená. V rámci privatizaci domů v Mostě získal Krušnohor do správy zhruba 45 domů, které měly jeden velký technický problém – a to v podobě střechu z PURu (stříkané polyuretanové pěny). Bohužel není možné napsat, že tyto střechy byly opravené, protože většinou šlo o nastříkání polyuretanové pěny bez dodržení technologických podmínek. Z tohoto důvodu byla většina těchto střech závadná, lidem teklo do bytů a objevovaly se plísně. Při kontrolách na střechách jsme našli i takové závady, nad nimiž rozum zůstával stát – například pěna byla nastříkaná na staré prorezivělé oplechování, na zbytky antén položené na střeše, na holubí trus, dokonce jsme ji objevili i na mrtvých holubech.

NEČINNOSTÍ PŘIKRYL ŠLENDRIÁN

Bohužel, přestože většina těchto střech byla ještě v záruce, oprav jsme se po privatizaci bytového fondu a jeho převedení pod správu Krušnohoru nedočkali. Firma NORSIP, jež práce pro domovní správy prováděla, na naše reklamace nereagovala a některé domovní správy nám dokonce odmítly dát i kopie smluv o dílo, asi abychom nevěděli, jaké byly podmínky ve smlouvě a dokdy platí záruka. Bohužel ani intervence u primátora města Mostu nepomohla a on svou nečinností šlendrián „přikryl“. A tak si musela pomoci společenství vlastníků sama. Střechy si musela znovu rekonstruovat a tak vynaložit mnoho financí. V současné době má již většina těchto domů nové střechy a zbytek rekonstrukce v nejbližší době čeká. A nyní už slíbený názor odborníka.

Ing. Irena ČAPKOVÁ
vedoucí technického úseku

1) Stříkané polyuretany považuji za nejrizikovější technologie provádění střešních plášťů a jejich rekonstrukcí.

2) Jejich poruchy jsou velmi pestré a pokrývají prakticky všechny možnosti poruch plochých střešních plášťů, které si člověk může vymyslet.

VÝČET MOŽNÝCH PORUCH JE VELMI OBSÁHLÝ!

Pro provádění střešních plášťů ze stříkaných polyuretanů platí přísné podmínky:

• Musí být ideální klimatické podmínky s rovnoměrnými teplotami a nízkou relativní vlhkostí. Odhady doby kdy lze tuto technologii provozovat jsou mezi 40 a 80 dny ročně. Při letošních deštích a zimě to bude ještě méně.
• Nesmí být větrno, protože stříkaný polyuretan je hnaný větrem široko daleko a z laku automobilů se dostává velmi problematicky, ve většině případů i s lakem.
• Provádějící pracovníci musí být velmi zkušení, aby dokázali v ochranných oblecích stříkat rovnoměrně vrstvy tohoto materiálu, který bude ještě navíc smíchán tak, aby výsledná hmota byla dokonale homogenní s požadovanou objemovou hmotností.
• V širokém dalekém okolí se nesmí vyskytovat ptactvo, které by mělo chuť stříkané polyuretany ochutnat. Stejně tak se nesmí vyskytovat nálety, které by umožňovaly, aby se na stříkaných polyuretanech uchytila vegetace.

V případě, že nebudou dodrženy naprosto ideální podmínky pro provádění dojde k následujícím poruchám:

• Stříkané polyuretany mají výrazné objemové změny - mezi 2 až 4 % (tj. 20 až 40 mm na 1 m délkový), jež se projevují trhlinami. Jsou dvě skupiny trhlin – koncentrované a rozptýlené. První vytvoří jednu širokou trhlinu, druhé pak vytvoří síť drobných trhlinek, které se zanesou spadem a nečistotami. Tyto trhliny jsou podstatou degradace izolačního povlaku ze stříkaných polyuretanů. Dostává se do nich voda, jež při objemových změnách v zimní období rozrušuje buněčnou strukturu stříkaného polyuretanu a tato degradace postupuje s časem neustále do hloubky nastříkané hmoty, až dojde k jeho totální degradaci, která je v tomto případě jenom otázkou času.
• Ochranný nátěr (tenkovrstvý) má zabránit vlivu UV-záření na PUR, ovšem v důsledku rozdílných dilatačních pohybů vlastní polyuretanové hmoty a ochranných nátěrů, ale též v důsledku jejich rychlé degradace (například používané akrylátové ochranné nátěry byly dokonce i rozpustné ve vodě) dochází k poškozování vlastní polyuretanové pěny, jež degraduje vlivem UV-záření – dochází k plošnému rozrušování buněčné struktury u povrchové vrstvy. S časem tato degradace postupuje do hloubky nastříkané hmoty.
• Velmi problematická (prakticky nerealizovatelná) je průběžná kontrola tloušťky nastříkané hmoty a její rovnoměrnost.
• Stříkané polyuretany jsou prováděny v několika vrstvách. V případě proniknutí vody do mezivrstvy v kombinaci s následným vypařením této vrstvy dojede k delaminaci celého izolačního souvrství a ke vzniku puchýřů, stejný vliv mají i zmrazovací cykly, kdy rozdílné objemy mezi vodou a ledem dokáží též delaminovat jednotlivé vrstvy stříkaného polyuretanu.
• Střešní pláště nastříkané pěnovými polyuretany jsou napadány ptactvem, které je mechanicky poškozuje. Měkká struktura polyuretanu toto poškození jednoduše umožňuje. Stejně tak tato struktura umožňuje rychlé zakořenění vegetace, jež má též negativní vliv na životnost stříkaných polyuretanů.
• Jestliže se provádějí stříkané polyuretany ve větrném počasí, dochází k tomu, že povrchy jsou výrazně zvlněné – podle intenzity větru a šikovnosti prováděcího personálu. S tím se též spojuje možnost přestříkání i dalších ploch, které se v okolí vyskytují. Pěnové polyuretany mají vynikající přil-navost ke všemu, proto se velmi komplikovaně odstraňují (např. z laku automobilů stojících v blízkosti střešního pláště, na který se aplikují stříkané polyuretany za větru).
• Provedení stříkaných polyuretanů v dostatečných spádech je též velmi problematické, ve většině případů na takových střechách je nedostatečný spád a stojí zde voda, která pak v důsledku zmrazovacích cyklů, mrznoucí vody, výrazně urychluje degradaci izolačního pláště ze stříkaných polyuretanů.
• Velmi problematické je opracování konstrukčních detailů, prostupů, dilatačních uzávěrů, vpustí, odvodňovacích žlabů atd. Ve většině případů se jen obstříkají polyuretany. Samozřejmě rozdílné objemové změny jednotlivých stavebních hmot způsobují, že kolem prostupů proniká vlhkost do vlastních stříkaných polyuretanů, ale též do interiéru objektu.
• Stříkané polyuretany jsou lehce poškoditelné – ať už pohybem osob po střešním plášti nebo manipulací s různými předměty.
• Podstata stříkaných polyuretanů, primární suroviny jsou výrazně zdravotně závadné (polyizokyanáty) a celá technologie je z ekologického hlediska výrazně zatěžující, a to zejména při následných rekonstrukčních pracích, kdy velmi často bývá nutné odstranit celou vrstvu nastříkaných pěnových polyuretanů.
• U stříkaných polyuretanů je velmi obtížné lokalizovat případné poruchy a lze je jen velmi obtížně lokálně opravovat.
• Střešní pláště opatřené stříkanými polyuretany se komplikovaně sanují. Při překročení určitého stupně degradace je nutno celý izolační plášť odstranit a provést kompletně nový izolační systém.

Ing. Marek NOVOTNÝ
soudní znalec
Informace: www.izolace.cz novotny@awal.cz