O plísních a lidech

UŽ VE STŘEDOVĚKU

Pro zajímavost: o problému výskytu plísní se dozvídáme již ze starověkých záznamů. O technologii odstraňování plísní se zmiňuje dokonce i Bible. V ní je uveden popis dezinfekce pálením cedrového dřeva, oškrábáním poškozených omítek až po likvidaci celého domu a odvozu sutě na smetiště.
 

CO POTŘEBUJÍ K ŽIVOTU

Plísně (mikroskopické houby) potřebují k životu dostatek kyslíku, vlhkost a teplotu v rozmezí od 20 do 30 stupňů Celsia. Tyto houby jsou nenáročné na výživu. Šíří se (kromě plošného rozrůstání) také vzduchem – sporami (jsou obsaženy např. v prachu uvnitř bytu) a přímým přenosem z infikovaných zdrojů (potraviny, ovoce, pokojové květiny, zemina atd.).
 

PŘÍČINY JEJICH VZNIKU

Možností vzniků plísní je mnoho. Někdy se jedná o jedinou příčinu, jindy je to problém kombinovaný. Příčiny vzniku plísně tkví především ve zvýšené vlhkosti vzduchu, nedostatečném větrání, ve slabém (případně zcela chybějícím) přímém osvětlení sluncem a ve zvýšené vlhkosti konstrukcí.

Jednou z příčin – jak bylo uvedeno – může být zemní vlhkost. Té zabráníme správnou izolací. Další příčinou může být vlhkost ze srážek, kdy v případě vad na střešním plášti či na jednotlivých spárách panelů se voda dostane do konstrukce střechy nebo obvodových stěn. V tomto případě je příčina plísně odstraněna rekonstrukcí střešního pláště, zatékání do spár jejich přetmelením, v lepším případě při dostatku finančních prostředků zateplením objektu.

Plíseň nalezená po odstranění parapetního krytu

Vlhkost může do konstrukcí vnikat také při poruchách na rozvodech vody, kanalizace či rozvodech ústředního vytápění v domě, případně na vnějších rozvodech – inženýrských sítích. Voda v těchto případech konstrukce silně promáčí a odpařuje se z nich jen velmi pomalu.

Plíseň v blízkosti tepelného mostu

Jednou z velmi častých příčin vzniku plísní je vlhkost kondenzovaná ze vzduchu. Ta často bývá jedinou příčinou zvýšení vlhkosti konstrukce. Ve vzduchu je vždy určité množství vodní páry. V odborné literatuře se udává, že mírně aktivní člověk vyprodukuje za hodinu zhruba 40 gramů vodní páry, tedy průměrně 1 kilogram vodní páry za 24 hodin. Provozem v bytě (vařením, praním prádla a jeho sušením, koupáním bydlících a jejich sprchováním atd.) vzniká další a často velmi významné množství vodní páry. Zdrojem další vlhkosti je například pěstování velkého množství květin nebo umístění velkých akvárií v místnostech. Pokud dojde ke snížení teploty pod rosný bod, začne vodní pára kondenzovat. Tento jev známe např. z koupelny (na studeném zrcadle) či z kuchyně (na okenních sklech při vaření).
 

KDE SE VYSKYTUJÍ

Proto se ponejvíce plísní vyskytuje v kuchyních, koupelnách a prádelnách. V těchto prostorách se užívá vody ve vyšším množství. Plísně se vyskytují i v místnostech, jež jsou nedostatečně větrány (to jsou hlavně komory, spíže i spížní skříně, sklepy). Jestliže se ale málo větrá, může k problémům s plísněmi dojít kdekoli – v obývacích pokojích, ložnicích, na chodbách.
 

NEBOJÍ SE ANI MOSTŮ

Dalším významným faktorem pro tvorbu plísní jsou tepelné mosty. Jsou to takové části stavební konstrukce, které mají oproti okolní konstrukci vyšší tepelnou vodivost, a proto na vnitřním povrchu tohoto prvku dochází k výraznému poklesu teploty až za hranici rosného bodu. Jedná se především o rohy obvodového zdiva, spoje vnitřních a obvodových konstrukcí, ostění oken a dveří, zeslabené části stěn, konstrukce lodžií a balkonů, atiky atd. Řešení: tepelně odizolovat tyto části konstrukcí tak, aby rozdíl teplot byl co nejmenší a k překročení hranice rosného bodu nedocházelo.

Plíseň ve spížní kříni

JSOU I V NOVOSTAVBÁCH

Výskyt plísní není pouze problémem starých domů (včetně dříve postavených paneláků), jak bychom si mohli myslet. Naopak, v současné době se plísně zvýšeně vyskytují u novostaveb. Zde je hlavně příčina v nedostatečném větrání (plastová okna, zasklení lodžií), v užití neprodyšných materiálů na povrchové úpravy stěn a podlah. Další příčinou je nedodržení doporučených technologických postupů, kdy ve snaze zkrátit dobu výstavby a byty co nejrychleji předat uživatelům, nestihne postavený objekt přirozeně vyschnout. Rychlost vysychání je závislá na mnoha faktorech – na druhu stavebnin, tloušťce zdiva, orientaci ke světovým stranám, teplotě okolí atd. Například cihlové zdivo tloušťky 450 mm se vysušuje asi půldruhého roku.
 

POZOR NA ZDRAVÍ!

Protože plísně negativně působí na lidský organizmus a mohou vyvolat některé zdravotní problémy (např. projevy alergií), je nutné proti nim urychleně zasáhnout. Avšak ne vždy je možné bojovat proti výskytu plísní odstraněním příčin jejich vzniku (případně je to možné v určitém časovém horizontu, tak jak to umožňují finanční prostředky určené pro zateplení a případné další stavební úpravy).
 

JAK JE LIKVIDOVAT?

Likvidaci plísní je možno provádět několika postupy, nejčastěji se používají mechanické a chemické, případně kombinace těchto postupů. Mechanicky lze odstranit plísně oškrábáním za mokra (aby se nešířily vzduchem). Zvolíte-li postup chemický, ošetřete plochy přípravky (jako jsou např. Savo prim, Fungisan, Fungispray a Lautercid). Většinou se doporučuje plochu s plísněmi omýt protiplísňovým přípravkem, pak plísně mechanicky očistit, po vyschnutí napadená místa a jejich okolí protiplísňovým přípravkem znovu ošetřit, případně další přípravek přidat i do malířských nátěrů.
 

JAKÁ JE PREVENCE?

A co bychom doporučili jako prevenci proti vzniku plísní? Hlavně dostatečně topit a větrat. Nezapomeňte, že po výměně dřevených oken za plastová je nutné více větrat než dříve – otevřením oken dokořán na několik minut několikrát denně a používat mikroventilaci. Frekvenci větrání ještě zvyšte, jestliže sušíte prádlo, vaříte, máte byt plný květin nebo je vaše vícečlenná rodina celé dny doma. Nestavte nábytek k obvodovým stěnám a neobkládejte tyto stěny různými obkladovými deskami.

Ing. Irena ČAPKOVÁ
vedoucí technického úseku