Exekuce je, když…
| Dlužníci se čím dál tím více stávají ohrožením nás všech. Často dluží desetitisíce, někdy i statisíce korun a domnívají se, že společnost k nim bude benevolentní. Nikoliv. Když dlužník sám od sebe nejeví dobrou vůli po plnění svých povinností, přichází na řadu exekutor. Co je to vlastně exekuce a jaké pravomoci soudní exekutoři mají? Téma nám přiblížila JUDr. HANA ŠAJNEROVÁ. |
CO JE TO EXEKUCE?
Exekuce je vynucené plnění rozsudku, rozhodnutí nebo platebního výměru tehdy, když povinný (dlužník ) sám dobrovolně svou povinnost nesplní. Má zajistit, aby povinnost uložená rozhodnutím soudu nebo státního orgánu byla splněna i proti vůli povinného.
Soudní exekutoři jako stav a součást českého právního řádu vznikli na základě zákona č. 120/2001 Sb. Existují tedy pouhé čtyři roky a jejich činnost je velmi úspěšná. Je znát, že zavedení tohoto institutu do našeho právního řádu bylo potřebné. Každým rokem stoupá počet nařízených exekucí, v roce 2004 dosáhl čísla 155 156 případů. Toto množství zvládá řešit 128 soukromých soudních exekutorů s celorepublikovou působností.
JAKÉ JE POSLÁNÍ EXEKUTORA?
Základním posláním funkce exekutora je vymáhat splnění povinností člověka, který nerespektuje pravomocná rozhodnutí. On dobře ví, že má dluh, podepsal smlouvu, směnku, převzal zboží nebo službu, neplatí nájemné, dostal rozsudek, v němž mu bylo uloženo dluh v nějakém termínu uhradit, a on tohle všechno pomíjí a nechce zaplatit.
Velkou předností provedení exekuce soudním exekutorem je možnost použít všechny způsoby provedení exekuce, které zákon umožňuje, najednou. Často se stává, že je dlužník zaskočen tím, že exekutor mu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu, zablokuje mu účty v peněžních ústavech, přijde a zabaví mu movitý majetek – věci v bytě, auto, nářadí, šperky apod. Samozřejmě vždy zablokuje i nemovitý majetek, pokud ho povinný vlastní.
Častou námitkou dlužníků je, že si to exekutor nemůže dovolit. Opak je pravdou, zákon tento postup výslovně umožňuje v § 58 exekučního řádu. Ještě jeden argument dlužníků často zaznívá – že jim nebylo doručeno usnesení o nařízení exekuce a exekutor už zajišťuje majetek. Ale to je přece smyslem exekuce! Nepřipustit, aby dlužník svůj majetek ukryl, zničil, padělal listiny. Proto se usnesení o nařízení exekuce doručuje až při provádění exekuce nebo, není-li v bytě nikdo přítomen, až po jejím provedení – zároveň se soupisem věcí – a to podle § 325 občanského soudního řádu. Nejedná se o žádné nové právní instituty, jde pouze o rychlé a důsledné uplatnění těch možností, které zákon vždy umožňoval.
Dalším velmi výrazným omezením dlužníka je také ustanovení § 44 odst. 7 exekučního řádu – dlužník nesmí po doručení usnesení o nařízení exekuce nakládat se svým majetkem, včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým tuto povinnost poruší, je neplatný. To znamená, že dlužník nemůže během exekuce nic ze svého majetku prodat, darovat nebo ho použít jako zástavu apod.
DŮSLEDEK NERESPEKTOVÁNÍ ZÁKONA
Lze souhlasit s tím, že exekuce je nepříjemným životním zážitkem, velkým omezením a pro dlužníka drahou záležitostí. Je však pouhým důsledkem toho, že dlužník nerespektoval rozhodnutí soudu a nechoval se podle práva. Všichni si jistě přejeme, aby naše společnost byla společností, v níž se můžeme spolehnout na to, že obrátím-li se o pomoc k soudu, aby rozhodl o mém právu, toto právo bude také realizováno, tzn. budou se podle něj všichni, jichž se rozhodnutí týká, chovat.