Systém chalupy nemám
rád, říká předseda
NA ZKUŠENÉ ZA HUMNY

Mostečanům neušlo, že jim zkrásněla část města naproti nádraží Českých drah. V prostoru mezi bývalou panelárnou a okružní křižovatkou Rudolická - Moskevská - Nádražní doslova "bijí" do očí dva opravené paneláky. Zcela narušují okolní šeď. Domy patří Bytovému družstvu Mácha. U předsedy představenstva ING. STANISLAVA DOSTÁLA jsme se byli poptat na podrobnosti kolem zdařilé stavební akce.
Proč jste zvolili zrovna toto grafické řešení - a ne jiné?

Měli jsme vyhlášeno výběrové řízení na celkovou architektonizaci našich dvou domů. Přihlásili se do něj čtyři architekti. Zvítězil akademický architekt Petr Nesládek, který předložil toto grafické řešení. Možná vás bude zajímat, že naše domy měly vypadat ještě trochu jinak. Původně jsme totiž počítali s výstavbou sedlové střechy. Sedlové proto, abychom v ní mohli zřídit další byty. Nakonec členská schůze tento záměr neschválila. Domy tedy sedlovou střechu nemají.

Užil jste pojmu architektonizace. Neměl jste na mysli humanizaci - tedy termín, který je na Mostecku hojně užíván v souvislosti s procesem zlidšťování sídlišť?

Naši činnost označujeme za regeneraci a architektonizaci bloků 574 a 576. My nehumanizujeme. Opravdu regenerujeme, tedy obnovujeme. Zároveň architektonizujeme - měníme vzhled domů. Humanizovali bychom tehdy, pokud bychom se s městem dohodli na využití okolních pozemků. Ty bychom rádi zatravnili, zřídili na nich dětské hřiště, instalovali lavičky k příjemnému posezení atd.

Vraťme se však ještě k návrhu architekta Nesládka. Z vaší odpovědi není patrné, proč jste si zvolili použité grafické řešení. Mám na mysli nejen celkový vzhled domů, ale i drobné odlišující prvky jakými jsou kosočtverce a kruhy.

Architekt předložil několik variant řešení. Zároveň nás seznámil i se vzorníkem barev. S děvčaty z našeho představenstva, které barvám na rozdíl ode mě rozumějí a mimochodem tvoří i většinu tohoto orgánu družstva, jsme se dohodli na určité představě. Potom přišel zhotovitel fasádního systému. Ten nám na velkých deskách předvedl, jaký bude výsledek práce a tudíž i celkový dojem z provedené architektonizace. Ještě v této fázi jsme barevné řešení dolaďovali. Chtěli jsme mít na domech teplé barvy, aby objekty byly přitažlivé, pohled na ně hřál a povzbuzoval. To se myslím podařilo. Oba domy jsou v kombinacích žluté, oranžové, okrové a hnědé barvy. Zatímco ženy se věnovaly estetickému ladění barev, my, chlapi, jsme si pozorně věnovali dalším pracím - technickým. Týkaly se zateplení, výměny oken, rekonstrukce střechy atd. Chtěli jsme, aby práce byly provedeny v co nejvyšší kvalitě.

Ke schválení projektu je zapotřebí souhlasu architekta města. Jaká s ním byla spolupráce?

Skvělá. Podle vyjádření našeho architekta Nesládka, který s architektem města v našem zastoupení jednal, se návrhy řešení líbily. Jako předseda jsem svým družstevníkům slíbil, že budou bydlet v nejkrásnějších domech v Mostě. Mám pocit, že jsem slib splnil.

Vaše dva domy jsou si podobné. Rozdíl na fasádách je pouze v užití drobných architektonických prvků. Proč jste se rozhodli pro stejné řešení?

Důvod je jednoduchý. Tyto dva domy tvoří naše družstvo. Chtěli jsme, aby bylo vidět, že patří k sobě. Kromě toho jsme se obávali reakcí lidí v případě, že by architektonické řešení bylo příliš odlišné. Někteří bydlící by mohli říkat, že tam ti mají hezčí dům, zatímco zrovna oni ošklivější - a vznikl by zcela zbytečný problém. Dohodli jsme se proto na jednotném ztvárnění pro oba domy. Architekt nám ještě navrhl malé odlišení formou drobných grafických prvků.

Kolik vás to všechno stálo?

Projektová dokumentace 1,6 mi-lionu korun. Inženýrská činnost byla za 780 tisíc. Vlastní stavební práce pohltily 58,7 milionu korun. Celkové náklady regenerace a architektonizace tedy přesáhly 61 milionů korun. Zlé jazyky tvrdí, že jsou to nejdražší paneláky ve střední Evropě a v okolních vesnicích.

Částka je to vysoká. Jak jste si na ni vydělali? Vždyť vaše družstvo existuje teprve pár let a má málo členů. Jeho příjmy tedy nemohou být velké.

Naše družstvo bylo založeno před sedmi lety a má jen 190 členů. Proto jsme využili vícezdrojového financování. Dostali jsme dotaci od ministerstva pro místní rozvoj v rámci programu oprav vad panelové výstavby. Činila 8,55 milionu korun. Obdrželi jsme dotaci od ministerstva průmyslu a obchodu na odstranění energetických vad ve výši 5 milionů. Vzali jsme si hypoteční úvěr od České spořitelny ve výši 30 mi-lionů korun. Dostali jsme věcný dar ve výši 10,5 milionů korun. Poskytla jej firma, která má zájem na tom, aby naši družstevníci žili v klidném prostředí a v esteticky vyhlížejících domech. Z vlastních zdrojů jsme použili 7 milionů korun. Jsou to peníze, které jsme nashromáždili za dobu své existence na fondu údržby a investic.

Je dobře známo, že získat dotace od státu je velmi těžké. Pokud peníze poskytla hned dvě ministerstva, pak to znamená, že jste museli mít naprosto dokonalé projekty...

Byly nejlepší ze všech podaných, a proto při posuzování odborníky dostaly nejvíce bodů.

Zmínil jste se o hypotečním úvěru. Jste si jist tím, že jej splatíte?

Ano, jsem si tím jist. Jednak jsme sjednali patnáctiletou dobu splácení a navíc je to úvěr bez úroků. Na vlastní splácení úroku jsme dostali dotaci od Českomoravské rozvojové a záruční banky, takže nakonec vše zaplatí stát. Naši členové mohou tedy klidně spát.

Co všechno jste za uvedené peníze stihli udělat?

Začali jsme kompletní výměnou střech. Měli jsme klasické dvouplášťové provětrávané střechy. Na ně jsme postavili ještě jednu - vyspádovanou dovnitř. Takže vlastně máme trojplášťové střechy. Potom jsme pracovali na výměně oken. Další fází bylo zateplení. Potom přišla na řadu fasáda. Vybudovány byly nové vstupy do domů. Nakonec byla vyregulována topná soustava. V takto zateplených a upravených panelácích dosáhneme minimálně pětatřicetiprocentní úspory tepla. Při přípravě regenerace a architektonizace jsme vycházeli z předpisů platných v některých státech Evropské unie. Tyto předpisy u nás dosud neplatí a tak jsme v Mostě v této záležitosti nejdál.

Proč jste se rozhodli udělat tyto práce najednou? Ostatní bytová družstva volí opačný postup - jednotlivé práce zajišťují v různých časových obdobích, aby si na ně našetřila.

Systém chalupa, jak mu říkám, tedy provádění prací postupně, není zas tak ekonomicky výhodný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Do roku 2007 platí výjimka ze zákona o dani z přidané hodnoty pro stavební práce. Ty jsou nyní zdaňovány sníženou pětiprocentní, po uvedeném roce to bude základní, dnes devatenáctiprocentní sazbou. Nyní jsou nízké sazby u hypotečních úvěrů. Je otázkou doby, kdy se zvednou. Je nízká inflace. Proto ceny u stavebních prací a výrobků narůstají téměř neznatelně. Je dobrá situace pro poskytnutí státní dotace. Později taková možnost nemusí být. Na pět let jsme osvobozeni od daně z nemovitostí. Je to vlastně prémie za zateplení domů. Kromě těchto ekonomických důvodů existuje i jeden ryze praktický: Lidi v domě otravujete s pracemi pouze jednou a ne mnohokrát a v několika letech.

Co byste po získaných zkušenostech poradil předsedům jiných bytových družstev, která se chtějí pustit do vylepšování svých domů?

Pokud chce někdo něco dělat takového jako my, musí začít dnes. Jen příprava této stavební akce nám trvala tři roky. Obsahuje totiž obrovské množství kroků. Za všechny uvedu například stavebně-technický průzkum a vypracování energetické studie.

 

Rozmlouval: Petr PROKEŠ