Funkci hejtmana vykonáváte již pátým rokem. Je to jistě důvod k malému bilancování. Jak dopadne?

Myslím si, že dobře. I když musím hned na začátku říci, že kraje existují teprve pátým rokem a svoje místo na slunci si musely tvrdě obhájit. Nyní tedy mohu v dalších čtyřech letech díky voličům navázat na to, co se povedlo v uplynulém volebním období a mnohé z úkolů dotáhnout do konce. Kdybych měl své cíle popsat jako pohoří, pak by jeho vrcholky tvořily nové pracovní příležitosti, zlepšení kvalifikační struktury obyvatel, dostatečná dopravní infrastruktura a hospodářské oživení regionu. Zatím se nám už mnohé věci povedly - přivedli jsme do kraje Vysokou školu chemicko-technologickou a Vysokou školu finanční a správní, zlepšilo se životní prostředí, získali jsme 15 miliard na obnovu krajiny. A nehodlám spát na vavřínech. Budu pokračovat ve snaze přivést strategické investory do průmyslové zóny Triangle a dalších takových oblastí. Rád bych se dočkal zprovoznění dálnice D8. Napojení kraje na zbytek České republiky i naše německé sousedy má skutečně zásadní význam. Budu pokračovat i v podpoře růstu vzdělanosti, především v oblasti vysokoškolského vzdělání technických směrů. Budu usilovat o další zlepšení stavu životního prostředí. A hlavně chci pracovat na vytváření lepšího povědomí o našem regionu. Už to totiž dávno není špinavý kout země, naopak - má také svoji lepší tvář, která by časem mohla být i výstavní skříní celé republiky.

Velmi dobře je známa vaše angažovanost ohledně řešení povodňových škod z roku 2002. Podařilo se v dané oblasti vyřešit již vše tak, abyste mohl říci, že jste spokojen?

Bohužel, spokojen jsem jen z části. Povodeň v roce 2002 způsobila v našem kraji škody za téměř 12 miliard korun. V současnosti jsou už následky této katastrofy z větší části zahlazeny, díky úsilí šikovných starostů a občanů mnohé obce doslova rozkvetly a například v letošním roce už z krajského fondu obnovy rozdělujeme poslední miliony korun. Nyní s odstupem času mohu říci, že nejhorší zkušenost s povodní, kterou jsme v kraji udělali, byla s ministerstvem pro místní rozvoj. Tato instituce nás i několik měsíců nechala zbytečně čekat na peníze, jejichž využití bylo nutné okamžitě. 

Při odchodu z postu primátora Mostu jste slíbil, že ve funkci hejtmana na město nezapomenete a že budete Mostecku nadále věnovat velkou pozornost. Daří se vám tento slib při vaší velké časové zaneprázdněnosti plnit?

S děním v Mostě jsem pořád velmi úzce spjatý, jsem stále zastupitelem města. Vím, co hýbe mosteckou veřejností, jsem například zvědav, jak se občané zhostí projednávání konceptu územního plánu města. Věřím, že občané zaregistrovali například zřízení pobočky Vysoké školy chemicko-technologické ve Velebudicích, vědí i o činnosti mostecké pobočky Vysoké školy finanční. Jsou tu ale i další témata. Velkou pozornost například věnuji dění v obcích ležících na okrajích hnědouhelných lomů nebo řešení situace v mostecké nemocnici, o níž jsem přesvědčen, že pouze doplácí na špatný systém hrazení lékařské péče. 

Nelitujete svého odchodu z mostecké komunální politiky? Byl jste přece jen uznávaným starostou, později primátorem. Jste stejně uznávaným hejtmanem?

To já mohu posoudit jen těžko. Leccos - snad i přes velmi nízkou účast občanů - napovídají krajské volby. A v mostecké komunální politice jsem neskončil, pracuji přece v zastupitelstvu. Ale jedné věci lituji určitě, a to že už nejsem tak blízko občanům, jako jsem byl za mého působení v pozici starosty, primátora. Dnes se dívám na problémy i úspěchy z trochu větší dálky a ten bezprostřední lidský faktor - nebo řekněme radost z úspěchu, zpětná vazba - se vytrácí. 

Domníváte se, že váš nástupce Vladimír Bártl je kvalitním primátorem?

Myslím si, že splnil moje očekávání. Na mnoho otázek odpovědí komunální volby, v nich se ukáže, jak si v očích Mostečanů v této velmi náročné práci kolega Bártl vedl. 

Družstevní vlastnictví je životaschopnou formou obhospodařování bytového fondu. To jsou vaše slova pronesená v rozhovoru, který zveřejnil zpravodaj Krušnohor před dvěma roky. Upozornil jste v něm na nutnost přijmout ještě další legislativní úpravy. Naplnilo se vám toto přání v průběhu zmíněného období?

Bytová družstva budou stoprocentně životaschopná tehdy, až se vláda konečně vypořádá s řádným zakotvením neziskových organizací do našeho právního řádu. Vedl jsem v tomto smyslu rozhovory už s několika vládami, naposledy s ministrem financí současné vlády Bohuslavem Sobotkou. Zatím bohužel není mnoho důvodů k optimizmu. Vláda sociální demokracie tento cíl nemá ve svém prohlášení - a to je chyba. 

Jak vůbec hodnotíte práci ministerstva pro místní rozvoj, do jehož působnosti bytová problematika patří?

Pro tuto zemi by bylo nejlepší, kdybychom toto ministerstvo nikdy neměli. Jde o typický příklad nadbytečné státní instituce, brzdící veškeré dění spojené například s děním v bytové politice. MMR mělo svůj význam před vznikem krajů, dnes s ním mám jen spoustu špatných zkušeností - peníze na odstraňování povodňových škod brzdilo právě MMR svými byrokratickými postupy, dnes má mnoho nedostatků v oblasti čerpání evropských peněz pro města a obce. Pokud jde o bytovou problematiku, tak je zřejmé, že nejlepšími správci jsou vždy vlastníci - a ti by také měli dostávat v průhledných a jednoduchých grantových řízeních například příspěvky na opravy bytového fondu. Je tedy naprosto nelogické, že cesta dotace určená pro konkrétní panelový dům v Mostě musí jít oklikou přes tento nadbytečný administrativní článek. Drtivou většinu úkolů ministerstva už stejně plní kraje nebo samosprávy pověřených měst. K dalšímu působení ministerstva už několik let nevidím sebemenší důvod. 

Jaké formě bydlení dáváte vy osobně přednost? Jak vlastně nyní vůbec bydlíte?

Nyní máme s manželkou dvoupokojový byt v Mostě na hlavní třídě ve správě malého družstva a vyhovuje nám to. Když si chceme užít generačního bydlení, navštívíme maminku v Litvínově-Janově. 

Je známo, že jste v Mostě bydlel i předtím řadu let v paneláku. Výhody a nevýhody takového bydlení jste si tedy prožil na vlastní kůži. Kromě toho jste odborníkem - stavebním inženýrem, a proto se jistě díváte na tuto záležitost s nadhledem. Lze říci, že panelové domy - zvláště pak ty obrovské mostecké - mají před sebou vůbec nějakou budoucnost, anebo jsou zcela pro bydlení neperspektivní?

Struktura bydlení v Mostě je velmi výjimečná a bohužel do značné míry zdeformovaná likvidací starého města. Soustředění osmdesáti procent všech obyvatel města do obrovského sídliště je experimentem s velmi nejistými výsledky. Velkou nevýhodou je nákladnost takového bydlení z pohledu udržování bytového fondu a z toho plynoucí jeho mnohdy neuspokojivý stav. Opět tu narážíme na zápornou roli státu, který mnohé lidi to těchto bytů vyhnal, nedal jim na výběr a těchto bytů se zbavil stejně jako svého jiného majetku, obrazně řečeno i s dluhy. A jaké jsem poznal výhody a nevýhody? V panelákovém bytě se nemusíte o nic starat - teče studená a většinou i teplá voda, byt je vytápěný, výtahy jezdí, náklady na údržbu jsou například v porovnání s rodinným domkem minimální. Velkou nevýhodou je onen vnucený kolektivizmus - velmi záhy rozpoznáte podle zvuků za zdmi své sousedy a přicházíte o podstatnou část soukromí. A to nehovořím o situaci v Mostě celkem obvyklé, kdy se mnoho slušných rodin musí vyrovnávat se soužitím s nepřizpůsobivými nájemníky. 

"Panelákové" je i SBD Krušnohor. Dokázal byste jako stavař něco konkrétního družstvu poradit v souvislostech naznačených v předchozí odpovědi?

Vždy je lepší, když si na práce sloužící ke zvelebení vašeho bydlení, pokud nejste opravdu zručný řemeslník, najmete odborníky. Pochopitelně se vyplatí investovat do rozvodů vody, výměny oken za těsná a vůbec všech těsnicích prvků. Životnost samotného domu i jeho odolnost se pochopitelné zvýší po provedení zateplovacích fasádních úprav a zde vidím velkou výhodu některých bytových družstev, včetně Krušnohoru - jedná se o investici v řádech desítek milionů korun a vy už si s vyřízením úvěrů a zajištěním prací umíte velmi dobře poradit. Na tváři jednotlivých domů je pak ta péče na první pohled znát. 

Jste jako nejvyšší krajský činitel hrdý na SBD Krušnohor? Připomínám, že naše družstvo je největší v kraji, druhé největší v republice a celostátně patří mezi bytovými družstvy ke špičce - usiluje o získání certifikátů ISO 9001 a ISO 14001, jako jediné má digitálně zpracovanou stavební dokumentaci, rozšiřuje internetovou (metropolní) síť, zavádí intercom a další obdobné služby, má vlastní velmi dobře hodnocené webové stránky, vydává 32stránkový zpravodaj, zajišťuje nonstop bezplatnou havarijní službu…

Za veškerou činnost Krušnohoru hovoří skutečnost, že se umí postarat o téměř 14,5 tisíce bytů takovým způsobem, že Most si v rámci svých možností na vzhled města rozhodně nemůže stěžovat. Vždy mě potěší, když se firma z Mostu dokáže prosadit ve velmi tvrdém podnikatelském prostředí. Kromě toho je fajn, když družstvo nekostnatí, ale nabízí svým členům i moderní a kvalitní služby.

Rozmlouval: Petr PROKEŠ