Z panelákového bytu si vytvořili reprezentativní rodinné bydlení

Zdeněk Pečený si nemůže vynachválit prostornou vanu

Manželé Pečených - 48letý Zdeněk a 40letá Dagmar - žijí na sídlišti Janov v Litvínově. Na tomto konstatování by nebylo vůbec nic zvláštního, kdyby…  Vstoupíte-li do jejich bytu, záhy se ocitáte v jiném světě. Ihned zapomínáte na to, že jste v paneláku a podléháte vidině šikovně postaveného rodinného domku, který poskytuje obrovské prostory zcela se vymykající představám o rozměrech bytů v panelákových "králíkárnách".

Nám se poštěstilo do bytu manželů Pečených vstoupit a vidět vše na vlastní oči. Stalo se tak v příjemném okamžiku, kdy ředitel Krušnohoru František Ryba předával jmenovaným cenu - digitální fotoaparát - za první místo v celostátní soutěži Byt podle mých představ. Soutěž vyhlásilo Družstevní bydlení, tematický magazín Svazu českých a moravských bytových družstev. Družstevní bydlení přineslo o výsledku snažení Pečených dvoustranu s mnoha fotografiemi, a tak o tom, jak manželé z janovské Luční ulice dokázali dovedně přestavět svůj panelákový byt, ví dnes celá republika. Podrobnosti se dozvíte i vy z následujícího rozhovoru.

Toto byl původně klasický panelákový byt 4 + 1. Nyní vypadá úplně jinak - zcela nepanelákově. Co všechno jste v tomto bytě přestavěli, předělali či jinak upravili?
Z původního bytu zbyla pouze jedna místnost - jde o pokoj našeho syna. Tento pokoj se nachází za původní linií předsíně, tedy mimo oblast úprav. Pokoj je za betonovou zdí, která je pro tento panelák nosnou, takže jsme s ní nehýbali a ani hýbat nemohli. Šlo o původní větší dětský pokoj. Jinak jsme předsíň zcela přestavěli, protože se nedala vůbec používat. Vedly do ní samé dveře. Zcela jsme zlikvidovali bytové jádro. Předsíň a bytové jádro jsme odstranili a vznikl velký prostor spojené předsíně, obývacího pokoje a kuchyně. Aby mohl vzniknout tento velký prostor, museli jsme zbourat veškeré příčky. Ve velkém obýváku se tak vytvořilo hned několik menších specifických prostorů - místo pro odpočinek a přijímání návštěv, místo pro práci, místo pro konzumaci jídla a kuchyně pro jeho přípravu. 

Ve vašem "novém" velkém bytě překvapí návštěvníka kuriozita v podobě koupelny a WC v bývalém druhém dětském pokoji. Koupelna a záchod se u vás tedy nacházejí mimo prostor původního bytového jádra. Proč jste se rozhodli pro toto řešení?
Hodně jsme toužili mít koupelnu s oknem. Přebudováním menšího dětského pokoje bylo naše přání splněno. V nynější koupelně máme prostornou vanu se schůdky a pohodlné WC v kulturním prostředí.

To ale přece znamenalo zavést do dětského pokoje přívod vody a odpadní potrubí?
Vodovodní a odpadní potrubí jsme vyvedli z původního prostoru bytového jádra. Obojí potrubí vedeme pod zvýšenou podlahou v obýváku, které říkáme pódium. Po pódiu jste přicházel do obývacího pokoje. Vedení potrubí pod pódiem nebylo velkým problémem, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zvýšená podlaha se dvěma schody se dokonce stala dominantním architektonickým prvkem v příchozí části obýváku, kterou používáme pro odpočinek a přijímání návštěv. Tento architektonický prvek působí velice dobře. Nám se moc líbí. Chtěli jsme velkou vanu, máme ji, tím se nám splnil sen. V dětském pokoji jsme však museli přebudovat radiátory topení, abychom vanu dostali až k oknu. 

Z velkého obýváku vedou ještě jedny dveře. Co se za nimi skrývá?
Jsou to dveře do ložnice. V ní jsme provedli jen drobné úpravy. Největší byla instalace šatních skříní. Jsou vyrobeny na zakázku a tedy na požadované rozměry. Skříně jsou až ke stropu a mají posuvné otevírání dveří, jež nám velice vyhovuje. 

Dominantou velkého obýváku je bar. Znamená to, že ve svém bytě pořádáte party?
Party rozhodně ne, protože už nejsme ve věku, kdy se na party chodí. Tím ovšem nechceme říci, že nemáme rádi společnost. Občas se u nás nějaká ta návštěva zastaví. Samozřejmě, že bar může sloužit k pohoštění a poklábosení. Avšak nazývat tuto část obýváku barem je příliš honosné. Spíše jde o stěnu oddělující kuchyni od ostatních částí obýváku. Za stěnou-barem se skrývá technické zázemí kuchyně - sporák, mikrovlnná trouba, pracovní linka a další zařízení. Linka je mimochodem umístěna u okna, což jsme si rovněž moc přáli. Kuchyně s oknem je daleko živějším pracovním prostorem než kuchyně bez okna a pro kuchařku tudíž přitažlivějším a veselejším místem. Stěna-bar kromě toho skrývá část stupaček, které tady nepěkně vykukovaly. Kuchyň však chceme ještě předělat a dovybavit ji dalším zařízením, například myčkou nádobí.

V obýváku máte zajímavý netradiční nábytek. Dokonce barevně ladí s vybavením kuchyně i se schody pódia…
Ano, snažili jsme se tento velký prostor zharmonizovat i barevně. Nábytek je dělán takříkajíc doma na koleně, jde o vlastnoruční výrobu. Protože máme rádi historii, dali jsme přednost selskému retro stylu třicátých let minulého století. To platí i o dalších doplňcích a sloupu u baru. 

Ještě před úpravami jste byli zvyklí na malé prostory typického panelákového bytu. Proč jste se rozhodli pro úpravy a tudíž i pro daleko větší prostory? Vždyť jste možná ztratili svoje soukromí…
Viděli jsme daleko větší obývací pokoje - v rodinných domcích. Ale vraťme se k paneláku. Nám hrozně vadila ta malá kuchyň. Jsme původem z vesnice a tam jsme byli zvyklí žít společně s ostatními rodinnými příslušníky v jedné místnosti - ve velké kuchyni, která zároveň plnila funkci společenské místnosti domu. V této kuchyni se jedlo, pilo, debatovalo, prostě žilo společně. Jen spát se chodilo do jiných místností - ložnic. Veškerý život v domě se prostě odehrával ve zmíněné kuchyni. Proto jsme se rozhodli pro velký společný prostor i v paneláku. V tomto prostoru - obýváku - trávíme většinu dne. Jsme vlastně stále spolu a tak i upevňujeme náš vztah. 

Co bylo pro vás nejtěžší v průběhu provádění prací? Jaké potíže jste museli překonávat?
Největším problémem bylo žít v přestavovaném bytě. Jednoduše řečeno vyndali jsme maltu z postelí a šli si lehnout. Pracovali jsme o sobotách a nedělích, v pracovních dnech po odpoledních, ale třeba i do dvou hodin ráno. Na večer jsme byt museli uvést alespoň do trošku obyvatelné podoby, abychom měli kam jít spát, kam uložit dítě, kde se umýt a kde konat potřebu. Když si na to všechno vzpomeneme, asi bychom dnes už nenašli v sobě tolik sil, abychom se do tak rozsáhlých prací v bytě pustili. 

Co byste poradili lidem, kteří dostanou chuť po přečtení tohoto rozhovoru udělat ve svém bytě taky takové velké úpravy?
Aby měli dostatek odvahy. To je vše, co potřebují. Chtějí-li mít netradiční byt a mají přitom málo peněz, ať si vše udělají sami "na kolenou", jako my. Mají-li hodně peněz, mohou si pozvat firmy, avšak ty jim nezaručí provedení takových úprav, které by se daly označit za osobité a netradiční.

Pokud by se zájemci o přestavbu panelákových bytů na vás dva obrátili se žádostí o radu či pomoc, jste ochotni se jim věnovat?
Samozřejmě. Rádi poradíme i přiložíme ruku k dílu, bude-li to zapotřebí. Ostatně zkušenosti získané při přestavbě našeho bytu nás přivedli k myšlence založit si rodinnou firmu zabývající se právě přestavbami panelákových bytů. Stačí jen zavolat na telefonní číslo 608 904 413.

Rozmlouval a fotografoval:
Petr PROKEŠ