O regulaci a topení

Když jsem po ukončení školy nastoupil do prvního zaměstnání, procházel jsem si starou literaturu mého předchůdce, v níž byla v tabulkách uvedena vztažná teplota buď bod mrazu nebo 18°C. Ta druhá tam byla proto, že byla nejobvyklejší - byla to totiž teplota pokojová. Při takové pokojové teplotě se např. podávalo červené víno. I když na jedné etiketě z přelomu tisíciletí jsem si povšiml upřesnění: "při pokojové teplotě, tj. 16 až 18 stupňů". Někdy v šedesátých létech dvacátého století se začala užívat nová vztažná teplota - 20 oC namísto 18°C. Asi proto, že hojnost uhlí a rostoucí příjmy vedly k tomu, že se začínalo topit dříve a topilo se víc. Souviselo to také asi se změnou aktivit lidí - místo různých domácích ručních prací čím dále více jedinců jen sedělo u stolu nebo koukalo na televizi. Při sledování televizního programu je sice nejjednodušší se v křesle přikrýt dekou, ale nějak to přestalo být obvyklé. Navíc v prostředí hornického Mostu by bylo špatné, kdyby se horníci doma neohřáli. A tak jsme si při nízkých cenách rychle zvykli na vyšší teploty vytápění. Běžné bylo vytápění na 24 až 26°C.

TEPLO NEBO ZIMA?

Kdysi lidé doma sedávali kolem kamen a vzduch v místnosti mohl být docela chladný, nemluvě o vyloženě studených koutech. Velmi teplý vzduch v dnešních interiérech bytů má za cíl učinit snesitelnými i ony studené kouty (nebo vůbec místa u vnějších zdí). Každý vnímáme teplo a zimu jinak citlivě. Ale to vlastně znamená, že neumíme říci, kdy je lidem v místnostech teplo a kdy zima. Sami to dobře znáte. Je-li v místnosti, kde jste se náhodou ocitli, horko, přitom je od podlahy zima, je veškerá vaše pohoda tatam. Naopak v místnosti s vyhřívanou podlahou (třebaže je kameninová), se cítíte dobře (a to i pokud by vzduch v místnosti byl chladnější). K tepelné pohodě přispívá i vlhkost vzduchu, teplota stěn a těsnost oken. Přijedete-li na chalupu a stěny jsou studené, málo vám k pohodě přispěje, že roztopíte krb a místnost vyhřejete na 30 °C. Z toho všeho je ovšem vidět, že předepsaná teplota 20 °C není všespasitelná. Máte-li metr nad podlahou uprostřed místnosti vyhřáté na 20 °C tak (jak to žádá vyhláška), to ještě neznamená, že cítíte tepelnou pohodu. Znamená to ale, že dodavatel tepla splnil svoji povinnost. A plyne z toho také, že dodavatel tepla vaši tepelnou pohodu ovlivní jen málo. To, jak se po stránce tepelné pohody cítíte, je většinou záležitostí stavu domu a potažmo i vašeho chování k teplu. 

TEPELNÁ POHODA

Kdo tedy ovlivňuje tepelnou pohodu? Na začátku projektant domu. Ten provede nesmírně důležitou věc: propočítá izolační schopnosti zdí na tzv. výpočtovou teplotu. V Praze je tato teplota -12 °C, na Liberecku -18 °C. V každé oblasti je přeci jinak zima, a proto jsou výpočtové teploty stanoveny podle oblastí. Domy musí být postaveny tak, aby byl při výpočtových teplotách pro vás zaručen dostatek tepla. Po projektantovi domu nastupuje projektant kotelny. Ten určí výkon kotelny a zvolí palivo. Oba projektanti musí dobře odvést svojí práci, aby bylo možné dům dobře vytopit a aby dům vydržel i hlodání zubu času. Třetí faktor, který má vliv na vaši tepelnou pohodu, je stav domu - dveří, oken atd. Čtvrtý faktor je seřízení kotelny. Automatika dnes umožňuje dodávat mnoho nebo málo tepla - to podle přání. Dále je také důležité seřízení, tzv. vyvážení domovního rozvodu. Do všech stoupaček by totiž měl vstupovat stejný průtok topné vody, neboli do každé stoupačky by mělo téci stejné množství tepla. Jestliže vám totiž nějaký zlomyslník přivře některou stoupačku, teče většina topné vody do ostatních stoupaček a tam pak mají nájemníci tepla přebytek. Oni se mají dobře - a vy mrznete. Totéž platí pro případ, že se někde stoupačka zanese a je málo průchodná. Jinak řečeno ve všech potrubích by měl být zajištěn rovnoměrný průtok - a to takový, aby postačoval zásobit byty, které jsou v provozu.

ROVNOMĚRNÝ PRŮTOK

Vyvážení rozvodů tepla v našich domech jsme dělali podle výpočtů a projektů firmy Techem. Ta provedla fyzickou kontrolu domu a navrhla systém s regulátorem tlaku na patě objektu, u větších objektů i na jednotlivých stoupačkách. Pro zajištění rovnoměrného rozdělení dodávky tepla ve stoupačce jednotlivým patrům slouží ventilová tělesa s integrovaným nastavením předregulace. Ta není určena pro individuální regulaci, ale zajišťuje rovnoměrné rozdělení dodávek tepla mezi jednotlivá patra. Regulace dodávky tepla do jednotlivých radiátorů se provádí pomocí termostatické hlavice. Nastavením hlavice na požadovanou teplotu si může spotřebitel řídit požadovanou teplotu. Tuto předchozí větu nelze v současnosti chápat tak, že si mohu nastavením hlavice na vyšší teplotu libovolně přitopit, neboť v současné době již většinou i dodavatel provádí základní regulaci dodávky tepla z výměníkové stanice tak, aby na konci systému měl spotřebitel předepsanou teplotu místnosti.

HLAVICE = OPTIMUM

Realizace vyvážení domovních rozvodů spolu s instalací termostatických hlavic způsobí optimální využití dodávaného tepla jednotlivým spotřebitelům a jeho využitím do posledního zbytku. To znamená, že zpětným potrubím odchází topné médium vychlazené (a ne teplé, jak tomu bylo v minulosti). Vzhledem k tomu, že o této problematice jsme naposledy psali v lednovém čísle zpravodaje z roku 2000 a opět se vyskytují připomínky, že radiátory dobře nehřejí, neboť nejsou celé teplé, pokusíme se vám princip znovu vysvětlit. 

DOLE JE STUDENÝ

Na obrázku máte znázorněno chování topných systémů před a po vyregulování. Obrázek nám vypovídá, že teplota radiátoru je nahoře nejvyšší a dole nejnižší. Při dobře nastaveném celém systému se dá říci, že správné je, když je dole radiátor studený. Pokud tomu tak není, byl v minulosti některý z projekčních kroků pro váš objekt špatně proveden, anebo je stav radiátoru ovlivněn vaším nesprávným chováním. Například trvale otevřené okno může v mrazu způsobit, že radiátor bude celý rozpálený, neboť termostatická hlavice nezavře přívod tepla do radiátoru. Tím se dostáváme k funkci termostatického ventilu. Ventil sleduje svým čidlem v hlavici teplotu okolo něj proudícího vzduchu v místnosti. Pokud je teplota vzduchu nižší, než požadovaná, je ventil otevřen a do radiátoru proudí v topném médiu teplo až do té doby, než teplota vzduchu v okolí ventilu vystoupá nad požadovanou teplotu. Potom okamžitě ventil uzavře přívod topného média do radiátoru. Radiátor může i v zimním období v místnosti úplně vychladnout, pokud je v místnosti jiný zdroj tepla, například v kuchyni trouba při pečení a vaření, sluníčko v místnostech obrácených na jih apod. Vraťme se ještě jednou k funkci ventilu při otevřeném okně. Všechny ventily mají takzvanou zámrznou teplotu (6 °C). Při poklesu na tuto teplotu hlavice ventil otevře, aby nedošlo k zamrznutí topení, což znamená, že v zimě budou při otevřeném okně radiátory vždy topit. Ventily, které byly dodány s blokací na I. stupni, otvírají již při poklesu teploty pod 15 °C. Tato teplota je dána konstrukčními vlastnostmi obytných domů, které jsou počítány na vnitřní teplotu 15 °C. Nastavení teploty v místnosti, kterou vám ventil hlídá, si musíte vyzkoušet sami podle podmínek vašeho bytu. Obvykle se ale předpokládá, že na III. stupeň je v místnosti 23 °C. Pro správnou funkci ventilů je zapotřebí, aby ventily nebyly zastaveny nábytkem, překryty parapety nebo těžkými záclonami a závěsy. Potom je jejich funkce omezena.

REGULACE = ÚSPORY

Spotřebitelé si již nutnost regulace uvědomují, protože jim přináší výrazné úspory. Každý stupeň, o který zvedneme teplotu při vytápění, znamená pro spotřebitele, že zvýší spotřebu asi o 5 až 6?% a tím zvýší své náklady na vytápění. Při průměrné platbě za vytápění u bytu 3+1 ve výši 8000?Kč za rok dělá zvýšení vytápění v celém bytě o 1 °C navýšení ceny až o 480 korun. Snížení dnes nejčastěji používané teploty 22 až 23 °C na dřívější zvyklosti, to znamená na 18 °C, znamená úsporu až 2400?Kč za rok. Někteří bydlící se možná vrátí i k tradičním osmnácti stupňům - někteří z odříkání (a nedostatku peněz), jiní ale jako k nejpříjemnější domácí teplotě v chladném období roku, kdy chodíváme více oblečeni. Výsledky vyúčtování v současnosti ukazují, že někteří spotřebitelé se k této teplotě již přiblížili.

Ing. Jiří KORANDA 
člen představenstva

Systémy vytápění objektu
Dvoutrubkový	Jednotrubkový